Pro všechny cestovatele na Sumatru

Ahoj všem cestovatelům a dobrodruhům! Všichni, kdo chtějí poznat krásy přírody a užít si Sumatru od A do Z doporučuji navštívit nejen stránky :

http://www.sumatralines.com

ale rovnou si domluvit výlet na jeden z největších ostrovů, kulturně i přírodně bohatou a rozmanitou Sumatru.

tak se mejte a snad se nekdy jeste uvidime..

Yani s Dusanom, Dusan si pucuje motorku..

Jo nadesel cas navratu. Behem vikendu sem se jeste stacil nalejt s Jurajem a Dusanem abych pak pravdepodobne nastyd. Dostal sem mensi rymu, pac tlemit pivo v tropickym poledni, je trosku vo zdravi asi. No kazdopadne sem si sel naposled sednout na skalku "malyho bananu" coz je ostrov na kerej se da za odlivu dojit pesky. Zase sem to posral a nevodhad sem priliv, takze sem nazpatek musel jit v trenkach a s batohem na hlave. Nicmene zapad Slunce byl genialni. Na Air manisu sem se sel i naposled rozloucit s kamaradem z Madarska, kterej se tam za nedlouho vozeni a rozjede tam todinu ve velkym. Pak uz sem si akorat vzal ojeka do centra a pomalu se sunul smerem ke svymu kosu. Kdyz sem dorazil akorat zacalo prset, takze sem ze sebe smyl pisek Gayungem a sel se natahnout, byl sem tak unavenej ze sem ani nenainstaloval moskytieru a dopral sem trochu radosti i mistnim komarum. Kdypa se s nima zase uvidim. Rano sem vstal na patou pac sem chtel nahrat muezzina, zrovna mu sedla tonina a docela to tam daval. Stejnak sem sel pak spat a probral sem se po poledni. Na univerzite sem se akorat ukazal rektorovi, potras mu pravici a zvecnil sem se na fotak. Ptal se co budu delat a ja mu bohuzel musel rict ze uz asi vazne budu pracovat. Nacez sem pak naposledy opustil kampus UNANDu a sel k Darysovi do warungu na tunaka. Byl jako vzdy bez kosti a libovej, Darys u toho porad zpival, bulenya pulang a mlel neco v minangkabaustine. Skoro vsichni uz tady vi ze se zejtra vracim. Nemusel sem to ani nejak zvlastne rozsirovat, zdejsi od ucha k uchu je vetsinou rychlejsi nez jakakoliv informacni agentura.
Nicmene pobyt na zapadni sumatre byl pro me a pro holky asi taky jednou z nejvetsich zkusenosti. Adaptace na zivot v uplne odlisny kulture,no meli by ste si to taky zkusit. Tenhle blog tedka na chvili konci a bude slouzit pro kamarady tady v indonesii, takze bude samozrejme psanej v indonestine. Rad sem s Vama stravil cas u Vasich monitoru a podelil se o zazitky ze Sumatry a jinejch ostrovu. Pokud z Vas nekdo bude chtit informace o indonesii a o zapadni Sumatre tak me kontaktnete na mailu nebo na tel. cisle (viz. dole). Takze se mejte a zase nekdy s koutakem na cestach naslysenou.

koutak vyprodal warung a nezbyva nezodjet..

kontakt:
mail koutecky@centrum.cz
tel. +420737442913

juhuu prsi

Dusan s fotografickejma profikama

Po dvou neuveritelne horkych a totalne propocenych tydnech se konecne stalo to co nikdo necekal. V obdobi sucha prislo neco, co za dobu obdobi destu chodilo pouze ojedinele. Dest. A to takovy ze sem jakmile zacal. milerad zmoknul. Sel sem od Matahari prazdnou ulici, vsichni indonesani stali pod nakou striskou ci si nesli destnik ale ja sem mel najednou celou ulici volnou. Brecel sem stestim, ale nebylo to v tom slejvaku videt. Konecne se o par stupnu ochladilo a ja se dnes v noci nezapotim. Nepropotim opet matraci, opet si na noc mohu obleknout trenyrky a vychutnat si spanek aspon z casti oblecen.
Nicmene tento den dal na vedomi ze se neco semele. JIz rano v devet mi prisla sms zprava na mobil, ktery sem si zapnul v deset kdy sem vstaval. Zprava byla necekana a slo o Dusana s Jurajem z Jogji. Zprava znela jasne, spime v Taman Budaya pokud mas cas do 12 hodin doraz. Takze sem si v klidu udelal kavu a posnidal a kolem trictvrte na jedenact sem ladnou chuzi sel na ankgot dolu. Kluci prijeli na prednasku o fotografii, ktera byla celkem zajimava az na to, ze pro nekoho jinyho nez sme byli mi tri. Moc dlouho sem se s nima nevidel, ale stihli sme pivo na plazi a kluci pak zdrhli do Bukittinggi, takze si tam tedko uzivaj stejne jako ja deste po 14 dnech sucha.

S Jurajem a Dusanem na pantai Padang s Ankerem a 11ti letejma kurakama

Nicmene co vodjeli sem zdrhal na imigracni urad a to se pokusim popsat do detailu aby holky vedely jak si maj zaridit exitpermit po koutakovsku. Co sem tam prilez a mel odevzdany vsechny dokumenty.. stalo se toto. U prepazku mi pani sdelila, ze uz je v 16:00 pozde a ze jistej pan uz zde neni, nacez sem bleskurychle zalhal, ze rano sem prijit nemuzu ze mam porad prednasky a ze musim bejt rano ve skole, pani pak sehnala koho si a ten po chvili prines muj pas, v tu chvili sem si myslel ze vsechno je mozny kdyz s urenikama vychcavate po indonesku, ale nebylo to tak jednoduchy, pac na razitku bylo napsano posledni mozne datum opusteni indonesie 7.6, coz vzhledem k tomu ze sem jim odevzdal kopii letenky s datumem 10.6 naprostej nesmysl a zacalo divadlo. Okamzite sem je zacal buzerovat jak je to mozny ze kdyz sem jim dal vsechno potrebny, ze se najde na imigracnim urade takovej idiot kerej nedokaze precist vytistenou letenku. Nacez sem byl presunut do kancelare a uszen na zidli a cekalo se na kepalu imigracniho uradu, kera to podepsala. Dosli celkem tri urednici a ten kerej to posral uz samozrejme byl doma. Takze kdyz sem se zeptal jesi je to velkej problem, kyvli ze je ze uz to maj v Jakarte v systemu a pod. A tak sem jim samozrejme dal najevo ze je to jejich velkej problem a ne muj. Mezitim si v kancelari stale jeden urednik hral na kompu tetrise. Po nekolika minutach minangkabaustiny se urednici schodli na necem co mi bylo stejne od zacatku jasny. Vzali zmizik, prejeli datum 7.6 a na jeho misto napsali 14.6. Takze se z velkyho "Administrativniho problemu" nakonec vymazlil problem kerej bych si udelal doma na kolene taky. Po dovrseni jejich graficke upravy sem se jenom zeptal jesi je vsechno OK a jesi nebude na letisti s urednikama problem az uzri prepsany datum v mym pasu. Prepisujici urenik kyvnul, ze vlastne jeho problem to neni a idelal vedle razitka zelenou fiksou klikihak jakoze se to zvoralo a ze je to vopraveny. Jak moc velkej problem to bude, zjistim az na letisti v Jakarte pri vystupu z Indonesie. Takze ason znate muj dnesni stredecni pribeh. Den byl na zazitky pestry a tak se s Vami zase loucim a kdo chcete vedet co budu zejtra delat, tak to bude neco na tema co budu chtit. Mejte se
Koutak

الله اكبر ، محمد يست سوى عنصر واحد ، والشعب أيضا ، المسلمين

تبدأ اليوم في العربية. اذا كان شخص ما لا يفهم ، انها مشكلته. تعلم اللغة العربية ، وبسيطة للسيطرة على كل مسلم.

yang tidak memahami dasar teks ini dalam bahasa Arab, adalah azulazul

Takze se pomalu presuneme k cestine, jelikoz rada z Vas urcite neovlada arabstinu a uz vubec nevi ze se to cte zprava doleva, tak sem aspon pro ty kdo studujou indonestinu vlozil pod to ponauceni. Nicmene uz mi do konce pobytu v indonesii zbyva zhruba deset dni. Penezenka je sice vydnena ale ocekava zasadni injekci , ktera z Jakarty stale jeste nedorazila nicmene zitra se du podivat na rektorat jak sou s tema prachama daleko Samozrejme se tesim dobrymu zdravi a stale ziju mezi lidma co neji prasata a le chovaj se tak.V dnesnim povidani o indonesii si toho moc novyho nerekneme, rada z vas by na mym miste, jakozto na miste cloveka kerymu zbejvaj posledni dny v tropech, zila tyto dni s maximalnim usilim a pokudmozno by se je snazila si uzit co to jen de. Ja si je ale pekne proflakam az do konce. Ani tak nejde vo prachy ale spis o pocit, ze v prave zacinajaicim pocasi "musim panas" se neda skoro nic prez den aktivniho delat. Na slunicku je prez tricet a v noci se potim ikdyz spim v trenkach. Sebemensi prezrani prez den je okamzita poprava, nebot ste hned unaveny a tak si prez den dopravam pouze ovoce, kteryho se docela urodilo. Jedou markizy, ananasy, furt je hafo bananu a zase prozmenu najelo obdobi Durianu Po tom co sem dorazil z Bali do Padangu si opet okoli zvyklo ze se v nem prohani jeden bilej a dalo na chvili pokoj. Semtam jenom nekdo stekne nakej nesmysl, ale na dobre rano v anglictine v devet vecer uz taky odpovidam dobry rano. Nema smysl je vopravovat, stejne to zejtra uslysite znova. Pred vikendem co se mi na imigracnim vali pas i KITAS, sem se rozmejslel jesi si nepucim motorku, jelikoz Yani neco zblebtla ze by se to dalo tak sem pomalu zacal delat plan kam ze by sem se moch po okoli podivat, ale jako vzdy kdyz ji clovek nevotravuje kazdou pulhodinu se na to vyprdla a venuje se charite a nebo jen tak doma civi do stropu, Allah vi. Ja sem teda kejvnul na patecni Darisovo pozvani na nedelni vylet do jeho rodne vesnice "Air dingin". Mel sem dorazit na jedenactou dopoledni a skutecne v jedenact Daris turoval svy auto. Nicmene sme stejne museli pro benzin a tak sme smer Solok vyrazili az po trictvrte hodine.



Cesta byla paradni Vyhral sem misto vepredu vedle Darise, coz znamenalo ze zbytek rodiny sedel i s manzelkou vzadu. Byl sem stasten. Ne ze bych nemel rad deti, ale sest je uz na me moc. Darisovi parchanti me uz ale znaj a ja je mam rad. Cesta ubihala celkem pohodlne a kolem jezera "diatas" sme projeli po hodinove jizde. Krajina kolem jezera je opravdu uzasna a jak ste se v minulych dilech docetli, je prevazne orientovana na produkci zeleniny. Do vesnicky sme dorazily a ja zacal bejt nalepovan na detska tela tamnich deti. Po narocnem privitacim vyprosteni a oddeleni deti patricich k rodine hostitele sme usedli a zapocali konverzaci. Po caji nas uz mati Darise pobizela k obedu a ja po predeslem vysvetlovani ze by se nemelo ve vedru prezirat, sem se prezral.To jako ne ze bych chtel ale nedelni tradice kerou zna asi kazdej narod je i tady .Narvat deti s manzelkou do auta a hura k babi na venkov .Potom se vsichni na zemi prezrat rejzi a podotykam s dzenkolem, rybou a kuretem a specialni davkou cabe pro bule by sem se sel natahnout hned, i postel mi nabizeli ale sel sem raci s Darisem delat fotky do poli mistnich "Petani" neboli zemedelcu.


Jelikoz byla nedele a prezrani zacalo slehavat, tak sme daleko nedosli, Darsi sice pred tim vybizel k zdolani mistnich kopecku a ze tam vodsad je na jeho rodnou vesnici uchvatny pohled, nicmene vobadva sme se zadejchali a sli nazpatek na caj. Pri vstupu do vesnice sem byl opet obalen detmi a zaplnil kartu fotaku nesmyslnejma pozamajejich boju a snahou dostat se pred objektiv. Pri vstupu do Darisova rodneho Rumah gadanu byly opet oddeleny deti ktere patri do rodiny a zbytek casu sme stravili hovorem o me. Obcas i zbylo misto abych se na neco zeptal i ja, ale kdypa do vesnice prijede nakej beloch a navstivi mistniho bleka? Treba sem se dozvedel ze Darisovu matku stala cesta do Mekky 45 milionu rupii, coz je v porovnani s moji letenkou a rocnim pobytem tady dvakrat tolik a jeho mati tam stravila jenom mesic. Tak proto tam asi jezdej jenom jednou za zivot. Pri konverzaci o me sem kazdemu clenu rodiny musel individualne zodpovedet, kolik mi je, jestli uz mam pritelkyni a jesi si chci vybrat pritelkyni z Minangkabauskeho kraje a proc vlastne nechci vstoupit k islamu a pod. Kdyz uz mi dosly argumenty tak sem uz jenom rikal ze nemuzu vstoupit k islamu kdyz vo tom vubec nic nevim a neumim arabsky, coz vyustilo v hodinu arabstiny.

Darisova rodna vesnice "Air Dingin"

Nektera souveti mi opakovali tak dlouho ze si je pamatuju i tedko. Sice je docela tezka vyslovnost ale kdyz neco zopakujete dvacetkrat tak se k tomu zvuku aspon priblizite. Takze sem nakonec slibil ze si vo tom neco prectu aby sme vubec vyrazili domu. Cestou sem ale skutecne videl par divek kvuli kterym by se petkrat denne vyplatilo si kleknout, hehe. NIcmene Uz dlouhou dobu v Padangu sleduju zivot muslimu a voni se tam do tech mesit stejne chodej jenom natahnout. Muslimstvi je stejne jenom prostredek proto, aby tady ty prasatka se petkrat denne umyla i za usima nepohnila tady. Zdejsi forma islamu neni zas az tak drsna na ro aby se s ni nekdo zapadni nedokazal zzit. Nicmene koutak je clovek jen tak necim neovlivnitelny ale skutecne si vo tom neco precte, pac argumenty se dycky hodej, kor kdyz obedvate s muslimskou rodinou hehe. Takze nedelni vylet k babi ala indonesia se vydaril. Naposled sem se mrk k jezerum a ted us, jak sem slibil v uvodu se budu flakat, pac to podstatny si myslim sem tady zazil a bohuzel musim taky lehce setrit, nebot i cesta domu bude celkem nakladna. Mozna sem jeste neco pristi tejden napisu, ale to by se mi v posteli muselo stat neco hodne zajimavyho. Takze se zatim mejte a nezapomente ze heslo: "Svetu knir", jez je i heslem letosniho rocniku naseho okresniho festivalu he predevsim heslem mistnich obyvatel, nebot tady ho ma skutecne skoro kazdy

.Tradicni Rumah Gadan na vesnici v oblasti danau Di atas

dva dni, jeden bilej a druhej cernej

Surfari na Nusa dua

Ne casto clovek zaziva dni plne euforie a vzapeti dny opacneho razu aniz by to predem planoval. Ovsem pokud nestuduje v Padangu a nevraci se tam z dovolene na Bali. Zivot je v techto momentech postaven na jasnych kopancich do prdele a mozek dostava elektrosokove imuplzy. Do krve jedince se tak po Endorfinu vyplavuji stresem vytvorene skodliviny. Ani nevim jak zacit tak snad vetou ze sem zase v Padangu. Spis zacnu asi od zacatku. V Pondeli, krasneho dne s uzasnym usvitem, jenz zcela jasne rozzaril plaze a rozzelenal kokosove palmy a jejich kulate nezrale plody, sem vstaval kolem jedny odpoledne. Neco sem pojed a vyrazil na plaz fotit kyclaky na prknech. Odliv uz koncil a tak se mi dostalo paradnich snimku a videi padajicih surfaru koncicich v naruci vlny ve tvaru baraku. Cestou nazpatek sem oblicejem zavadil o posledni paprsek slunecniho svitu noriciho se z vln oceanu a prez baracek, kde sem si vzal boty vyrazil do kosu kde sem netrpelive se Sarkou ocekaval Hera, pruvodce nocni vypravy na horu Agung.
Jak je na indonesany zvykem tak dorazil opet pozde. Navic sem ho musel vzit na svou vypucenou Yamahu, nebot jeho Vespa nevypadala dlouhotratove. Furt cestou neco mlel aby se ujistil ze se s nim na motorce nezabiju, nebot zrejme jeste nikdy nejel s belochem co sedi vepredu. Cestou sme vyzvedli Elisku s klukama, coz sou tri Cesi ktery tady ma Sarka na Bali a maj tady dovcolenou. Kolem pulnoci nas motorka za padajici mlhy donesla k mistu kde sem musel Hera vyhodit, pac uz ani na jednicku to do toho krpalu nezabiralo. Eliskarum chciplo auto a neslo nastartovat. Nastesti asi necelej km pred tim templem co je vychozi bod vypravy. Tam uz sem mel zaparkovanou chciplou motorku. Hlidaci chramu, ci parkoviste prohlasili ze chtej prachy na rejzi. Po proneseni cisla sem je chtel okamzite poslat doprdele, nebot 100 000Rp. je rejze na rok pro celou rodinu, ale dostali to podle pravidla ze bule vsechno plati a taky ze sem nechtel aby mi moji pucenou zaparkovanou motorku zahy ocesali od zrcatek a pod.
S nasim indoneskym pruvodcem prijeli jeste dva indonesani. Opet sem kroutil hlavou nad smyslem s systemem zapojeni jejich neuronu, nebot indonesanka si vzala na cestu na vrchol jenom kratasy a klepala kosu uz na miste kam sme dojeli na motorkach.
Konecne sme vyrazili vzhuru. Opet sem se nestacil divit, jakym zpusobem funguje mozek indonesanu, nebot ty paka si sebou vzala jenom dve rucni baterky, ktery prestaly svitit po hodine vystupu. Nase celovky jim tedy celou nocni cast cesty zachranovaly zivot. Jak uz to u sopek bejva tak kdyz vyjdete na hranici lesa, mate tak nejak vyhrano. Otevre se vyhled a je videt ze krater uz je v dohledu. Ne ale v noci. Po nasem opusteni lesa na Agungu sme se dostali do useku lavoveho pole. Zbejvalo poslednich 500 vyskovych metru, na kterejch sme vsichni udelali kurz nocniho horolezce. Nektera mista vyzadovala opravdu horolezectvi a musel se dodrzovat tribodovy system. Az pak ve dne na ceste zpatky sme videli kde vsude se da dostat do novin pod clankem s nazvem zemreli dalsi radoby cesti horolezci. Nahore uz to bylo ale super. Ranni usvit byl paradni. Bohuzel se ukazalo i s usvitem co vsechno budem muset sject pozadku dolu. Na to ze sme vyrazili o pulnoci nam vystup trval pouze 5.5 hodiny.

koutak na vrcholu Gumumg Agung

Dolu uz to byl v mym pripade zapas o to nevyvrknout si kotnik nebo koleno. Kolem 11 dopoledne sem nalozil naseho polomrtvyho pruvodce a vyrazil na vicenez hodinovou cestu do Denpasaru. Heru mi cas od casu vzadu na motorce usinal a tak sem musel prudcejs dobrzdovat aby to pako nespadlo z motorky. Nastesti sme chytli poradnej slejvak a zmokli a tak se usnout za riditkama ani vzadu moc nedalo.

stin sopky ve vychodu

Po prijezdu do Denspasaru uz to bylo jenom vo baleni, uklidu baraku a stehovani k Sarce, kde sem na terasce vytuh. Problem byl ze Hero, tj Sarcino kote, chtelo mermomoci spat na mym spacaku se mnou. jelikoz me po pulhodine uz prestalo bavit mu vysvetlovat ze mam na kocky alergii, probral sem se rano s oteklym ksichtem namirenym do kociciho neoteklyho ksichtu.
Tim zacal cernej den. Cernej uz jenom proto ze skoncilo vsechno to, co se dalo nazvat dovolenou a poznavanim indonesie. Naposled sem nakop Yamahu Jupiter2 110ccm a se Sarkou vzadu vyrazil smer letiste v Denpasaru. Tam co Sarka nabrala smer k domovu sem zjistil ze sem se prekouk a ze mi letadlo leti vo hodku driv. Nastesti na letiste jezdim s dvouhodkovym predstihem, tak sem v klidu nasel informace a na security office vklidu nechal helmu vod motorky se kerou me tam Sarka nechala stat. hihi. nebyla to jeji chyba, taky nesnasim dlouhy louceni. Letadlo do Jakarty bylo jeste tak nejak turisticky. Do Padangu uz postradalo bilou slozku a bylo vesmes slozeny z bleku zasatkovanejch a bleku bez satku. Na padangskym letisti sem kupodivu pristal jenom s pulhodinovym spozdenim. Pri vystupu sem si zacpal usi a sel na Tranex. Keik kolemdoucich taxikaru sem si v hlave domyslel. Tranex me bohuzel nedovez az k krizovatce na bypassu se silnici ke Kampusu a tak sem musel poslat dokonce jednoho starika minangkabausky doprdele, nebot po trtim jasnem vysvetleni, ze vim kde bydlim, znam cestu a ze sedim uz 5 minut ve spravnym angkotu kterej me tam doveze, sem nemel na vybranou kdyz me chytil za ruku a tahal me z nej. Pako, kokot..apod. Bohuzel cernej den pokracoval se vsiparadou. v kosu definitivne prevladla anarchie novych nastehovanych studentu, kteri z krasne vytrene chodby udelali opravnu a parkoviste motorek, rozflakali drez a pri otace kde je muj hadr na podlahu, jednoduse zahrali minangkabauske kolektivni "nevim." Nemel sem uz silu podruhy nekoho posilat minangkabausky doprdele, kor je. Tyhle sou mlady a za svou tupost nemuzou oni nybrz tupost jejich predku a smysl jejich tradic a predavani vedomosti z rodicu na deti. Jednak uz sme ho probrali a nemusim uz pripominat, ze kultura zapadni sumatry je minimalne pro me ta nejmene zajimava az na par vyjimek zde muzu vsechny lidi zaradit do skupiny na vyhlazeni, nebot svoji genetickou databazi nemaji budoucim generacim co do adaptability k rentabilnimu prezit na teto planete nabidnout.
Nicmene i cerny den mel sve svetle chvilky. Zasel sem si do warungu vedle warnetu a dal si prekvapene balijskou specialitu. Bylo to kure ve sladke sojove omacce. nepalilo to. a jeste sem s mym uz starym pritelem a jeho choti sedli nad fotkama z nedavne svatby. Sice sem opet musel vysvetlovat, ze nemam v umyslu pojmout za chot jakoukoliv z minangkabauskych divek, nebot bych musel konvertovat k islamu a to znamena vstavat rano denne v 5 a delat ze sebe saska do konce zivota nemam v umyslu. Nicmene opet dekuju ze ste to docetli az do konce. Dneska toho bylo textove trochu nadramec a tak priste hazim jenom fotky. Zatim a tesim se na dalsi shledani s Vami a povidanim o indonesii, zemi vecneho cekani, zemi kde chodi zeny ve dne na ulici v pyzamu,zemi nekonecneho mnozstvi druhu cekani nacokoliv, zemi, kde je mozny denne prijit az o 10 procent sveho IQ.
jo a vzkaz pro Urbice, na Floresu mi slohli triko Flowers for whores, takze ci dalsi s kovbojem. dik

PS. dalsi fotky budou na rajceti, cestu tam uz znate tak se tam mrknete : mrchrkrt.rajce.net

patecni vylet na Besakih

Honza Polivka pamatuje nasi pucenou Yamahu Jupiter, ted si ji davam singl

Jak uz to tak bejva kdyz koutaka vopustej kamaradi a cestujou si kazdej nekde jinde, nasedne osamelej na svoji Yamahu Jupiter 110 a vyjede vstric. Vlasy se mu lopotaji v protivjetru, kdyz vyvine rychlost 50 km vhodine zacinaj kolem jedouci indonesani troubit napozdrav a koutak si pripada jak zamlada. I tento patek se koutak probudil sam a jelikoz se probudil driv jak v poledne, mel stale sanci ze stihne nakej ten motovylet. Bali je malej ostrov a kdyz se probudite v poledne, mate jeste porad sanci ho celej vobjet do soumraku, teda kdyz jedete poradnyho hulvata.
Ja se probudil dokonce uz v jedenact a pan zahradnik v Janinym kosu uz vesele neco delal, takze sem posnidal mliko a nakop masinu smerem k severu. Kdyz sem mijel Gyanar tak sem konecne dorazil na poradnou silnici a moch to peprit osmi petkama, ale silnice za chvili zase pripominala okresku, tak sem zvolnil a obcas semtam i vyfotil nakou zajimavost. Slunko svitilo a kameny sloni, ptaci a ruzny potvory u silnice a na kruhacich mi mavali chobotama. Ani sem Vam nemel hlad a tak sem to mastil smerem pod Gunung Agung, kde je na jejim upati soubor hinduistickejch chramu zvanej Pura Besakih. Dorazil sem tam za hodku a pul a ihned po prijezdu sem raketove odpalkovaval indonesany nabizejici mi svoje zbozi a predstirajici hladove chudaky. Svoji mistrnou indonestinou sem kazdymu vysvetlil ze penize nemam a ze sou vlastne bohatsi jak ja. Jejich ceny sem prepocitaval na Nasi goreng a pocty dnu, ktery bych za pohlednici, sosku nebo sarung zit bez pocitu hladu. Upokladny me bez milosti chteli naparit cenu pro turistu, zacal sem tedy mavat kitasem a typek dva tisice slevil. Horsi bylo vyjednavani pruvodce, bez kteryho udajne nemuzu vstoupit do chramu. Padesat tisic mi prislo moc na drzitele kitasu, tak sem zacal pouzivat techniky ze sem chudym vysokoskolakem, ktery musi udelat svoji seminarni praci, nebo ho vyhodi z predmetu a nedostane se ke zkousce a ze za skolu uz sem promrhal veskery penize a posledni mesic uz jen hladovim. pokladnik slevil 20tisic a ja sem na svoji pucenou motorku posadil postarsiho hinduistickyho pana a vyrazil k chramu.

Neco takovyho sem delal taky, postrikat se, nalepit na sebe rejzi a pripadat si uplne normalni..

Chram Pura Besakih je chramem uctivajicim tri buzky: Wisnu (konzervator), Brahmu (stvoritel) a jeste jednoho znamyho previta jo Shiva vlastne (to je nicitel), Kazdej ma svuj barevnej destnik, uz si nepamatuju ci co je ale je tam cernej coz bude asi nicitele, zlutej a bilej destnik bude asi stvoritele. Celkem zajimavej komplex betonu tam maj. sosky ruznejch potvurek a tak. Takze aby toho nebylo malo tak sem se v jednom chramecku nechal ocistit nebo tak neco. Vzal sem si objetni svazecek bordelu z narezanejch kytek, ocistil si v nich ruce, odhodil pred sebe, pak sem trikrat ruce drzel s mym pruvodcem kerej neco mlel v balijstine, pak sem si ten bordel z kytek dal za usi a na hlavu, pak me trikrat vybid abych vypil svatou vodu, trikrat me s ni postrikal a trikrat prilepil na oblicej rejzi. Pak sem zaplatil objetinu chramu a sel sem s pocitem vecneho stesti po schodech k motorce. Pruvodce sem jeste hodil dolu ke kase aby cekal na dalsiho belocha keryho zmoci a posype rejzi a odjel sem smerem k severu, pac sem tak nejak tusil ze nahore je nejvetsi jezero na Bali a ja mel jeste do zapadu Slunce docela dost casu. Z besakihu sem jel smerem na Kintamani pac sem tusil ze to je nekde u toho jezera a asi po pulhodce stoupani sem dorazil k docela slusnymu vyhledu. Skutecne sem mel stesti, nebot sem objevil krasnou rozhlednu zarostlou v lese. Docela se na ni i dobre splhalo a nikde nikdo nebyl. Vyhled z ni byl uzasnej, akorat bylo trochu oparu a mraku tak na foceni nic moc. Dole se na jezere prohanely lode a leskly se vodni hladiny rejzovejch policek. No parada.

Danau Batur - nejvetsi balijsky jezero

Pak uz sem se i podival na hodinky, kery mam na mobilu ze keryho uz odpadavaj soucastky kazdym dnem stale vic a vic. Docela slusnej cas a tak sem i bez mapy narval smer k Depasaru. Cesta ubihala celkem rychle. Jenom jak sem se blizil k Ubudu houstnul pocet policistu a prislusniku indoneske armady. Policisti stali na kazdy krizovatce a obcas nesmyslne odklonili dopravu nekam doprdele. Provoz jenom objel blok a opet se vratil na silnici kerou by stejne projeli. nebyt odklonu. Zrejme v patecnim odpoledni meli naky cviceni jak se ridi doprava. Nebo jenom prudili. Me uz jednou policista zastavil a muj mezinarodni ridicak zrejme neznal, pac tam mam motorku jenom do padesati ccm. A Yamaha ma 110, coz je docela na pokutu, ale jemu slo o to ve me vzbudit pocit ze sem nekde neco na silnici posral. Indonesky sem mu nemilosrdne rek pravdu, ze tady jezdim uz nakej ten patek a ridim jako vsichni ostatni indonesani. Policajt se sebral a vodjel hledat blbjejsiho belocha, ze keryho aspon neco vytriska. Nicmene co se tyce dopravy v indonesii, sice vypada jako brutalni nesmysl, ale jakmile se v ni naucite orientovat tak zjistite ze je velice bezpecna. motorky v klidu obtekaj auta, prakticky resite jenom to co mate pred sebou a kdyz se neco nestandartniho deje za vama tak vas to vytroubi. Nesmyslny predjizdeni dostanete od protijedouciho napalenim dalkovejc svetel do ksichtu, takze jakej koliv karambol je vyloucenej. Pokad teda cilene karamboly nevyhledavate. Zejtra lezem v noci na Agung tak se teste na dalsi prizpevek z Indonesie a jeste jednou potlesk pro Ondreje Kinkora, ktery bude reprezentovat Rakovnik v Indonesii pristim rokem. Jsem velice pysny na Ondreje, n ebot se vesel do seznamu 180 studentu z celeho sveta. Letos jede jenom 7 cechu a ne jako nas rocnik 15 lidi z 450. Prejme mu to, nebot bude studovat v Singaraje prave na Bali. Tak zatim se mejte a nekdy priste v tomto blogu, naslysenou..

koutak porad, stale a navzdy na Bali

trajekt z Bali na Lomok trva az 6 hodin a jak jinak nez ho prochrapat na strese..

Opet, zase a dost mozna jeden z poslednich pozdravu a vypraveni o indonesii. Jednak uz na to nemam cas a taky uz sem se vycerpal. Rada z Vas uz o indonesii vi mnohe a ti kteri bedlive cetli tento blog, setri na letenky ci jiz v indonesii byli.
V tomto case me jiz opustil Michal Miksak s Honzou Sirokym. Miksak si uz zcela jiste uziva na hulvata Sydney a doufam ze dorazil bez problemu. Ja sem uz opustil drahou Kutu a nocni zivot v ni a jedu predstirat turistu do klidnejsich ctvrti Denpasaru. Pronajal sem si opet Yamaha Jupiter co sme tenkrat meli s Honzou Polivkojc a na tejden se umistim do kosu Janci Klapojc.

Honza s Michalem na vystupu Rinjani na druhym vyskovym vydejchavacim bodu

V dalsich pripevcich hodlam zverejnovat informace o kulturnim bohatstvi Bali. Jelikoz ale sem uz tady neco nacestoval tak toho zase tolik necekejte. Bali je vicemene turisticka destinace. Kazdej den sem letadla vyplivnou tisice turistu a tisice jizh zase odplivnou zpatky domu. Kazdej druhej turista si tady koupi tricko Bintang a zacne lejt pivo Bintang. Co se tyce naky kultury ktera se toci okolo chramu, moc pestry to taky neni. Jeden chram jako druhej, ale aspon v pet rano se z nej nelinou alahove a agbarove. Moje poznavatelska cesta posledni tyden na Bali bude smerovat prave k temto chramum a take vystup na sopku Agung. Kdyz uz se Rinjani nepovedla az na vrchol tak aspon jednu sopajznu nad 3.5 km. Doufam ze bude dobry pocasi a ze nafotim naky uchvaty. Drzte mi palce at mi preje pri tom flakani pocasi a koukejte se poradne opalit v tom jarnim pocasi, at tam mezi vama nechodim vopalenej sam.

Flores II.dil

Varan komodsky - nejvetsi jester na zemi, takhle teda vypada ten prezranej

Zdravim pratele indonesie. Prave se nachazime v case, kdy Koutak jako jedinej sabotoval zaverecny ceremonial v Jakarte a spolecne s kolegy Honzou Sirokym a Michalem Miksovicem brazdi krajinu ostrovu Flores.
Tak kde sem to posledne prestal, nekde tam po prijezdu na Flores ve 4 rano co sme s klukama marne hledali ubytovani, pac v tuhle dobu i indonesan spi tvrdym spankem. tak sme se natahli na otevrenou verandu hotelu Matahari v Lubuan Bajo. Kolem pul sesty se ale rozednilo a prisel postarsi muslim kerej ovsem z deseti klicu nesehnal ten pravej k volnymu pokoji. Takze kluci vesele dal spali a ja sem nedospalej cekal az pride o par desitek let mladsi typek, kerej nam konecne otevrel, ale to uz bylo total rano a my sme zacali resit plan novyho dne. Pucili sme si motorky a zaridili vylet na ostrov Rinca na druhej den. Motorkama sme obkrouzili celej pristav, jukli sme na pozar ze sucha, mrkli sme se do jeskyne a po navraceni motorek dali pivo pri zapadu Slunce.
Druhej den sme spolecne s dvouma Belgicanama jeli asi dve hodky na lodi na vejlet na ostrov Rinca kerej je soucasti narodniho parku Komodo. Varanu tam byl celkem dostatek, prestoze z nich mel Michal nasrano tak to docela prezil a udelali sme haldu fotek a videi s nejvetsima jesterkama na svete. Bohuzel i nastesti sme videli jenom ty prezrany kusy, takze vsechny 3 metrovy 150ti kilovy jesterky jenom lezely ve stinu a travily. Akorat jeden samec se k nam vydal ale nedosel ani deset metru a zase zaleh. Na to ze sme vyplazli za tenhle vejlet neco prez sest kil na cloveka tak to byly jenom dve hodky trek, ale jesterky docela pekny. Po jesterkach sme jeste dostali tak hodku snorchl cestou na jednom ostruvku. Docela se tady michaj vody a dost to proudi, takze treba kdyz sem se potapel pod hladinou tak ve trech metrech uz byla studena voda jako z mrazaku. taky proudeni vody bylo masivni, obcas clovek plaval a stal porad na miste pod koralem na kerej cumel... ale jinak parada.

.. prej se da ubranit Varanovi pomoci tohodle klacku, jak? to uz nam pruvodce nerek..

Po cekautu druhej den sme nabrali bus k mestecku Ruteng, kery je tak nak centrum kultury lidi Mengerai. Nasli sme tam docela peknej hotel a kluci tam zdechli a ja sel do mesta sehnat nakej Arak. Netrvalo to ani pulhodky a uz se na me nalepili mistni a pytlik s arakem taky probeh. Po dvou litrech araku sme sli v poklidu do hotelu. Druhej den sme nasedli na pristaveny objednany motorky a jeli se mrknout na jezero kery je asi 20 km smerem do hor. Po 50 km mi doslo ze sme jezero minuli a tak sme si dali obeda v nakym mestecku uprostred Floresu. Nazpatek sme v horach chytli bourku a totalne sme prochcali, ze na nas nebylo nic suchyho. I motorka na chvili nasala vodu a jesteze sme byli z kopce a vodu sme vyprdeli. Co sme byli dva dni v Rutengu tak pokazdy prselo a dle reci mistnich Mengeraicu prsi takhle vodpoledne kazdej den, takze sme se vratili do Lubuan Bajo a posledni dve noci pred navratem na Bali tady prosnorchlujem a prolitame okoli na motorkach. Pozdravujte v Rakaci a poradne si uzivejte jaro. Ja se pomalu loucim a posilam trochu tepla do Cech. A nebudu se vyjadrovat k hokeji, pac prestavam na pristich deset let sledovat reprezentace nebot jejich kvalita se da prirovnat k mistnim okresnim indoneskym. Cus, ahoj zdar a necht Vam rostou pupiky z knedliku.

.. s deckama a trsem bananu na Floresu...

ostatni fotky na Rajceti:
http://mrchrkrt.rajce.net/Flores,_Rinca,_Sumbawa,_Lombok
a motovideo
http://www.youtube.com/watch?v=eD64BwfVFWQ

Bali, Lombok, Sumbawa .... I.dil

provokativni makak v narodnim parku Gunung Rinjani

Zdravim tentokrate z jiznejsich casti Indonesie. Nebudu zdrzovat pac sem opet na netu,kterej je turisitckej a mistni na nem rejzujou penize vod turistu. Tak abych zacal tak nejak navazovat. Do Denpasaru sem priletel s obema Janama a potkal se tam na letisti dle planu s Michalem Miksovicu. Tezko popsat co se na Bali delo, pac ty 4 dni co sme tam travili byly jenom spis relaxacni. Takze se jezdilo na motorkach, pilo se a klatil se cas ve skopcackym stylu. Z bali sme tak po 4 dnech odjeli Ja Michal a jeho kamarad Honza na Lombok, protoze to zavanelo uz jenom alkacem a zadnou zabavou. Na Bali sme teda nechali obe Jany svymu osudu. Nebudu se tady zminovat vo tom co tam delaly nebo co se jim tam prihodilo zajimavyho, pac se to netyka nasi skupiny. Nase skupina si najala na Bali super taxikare kerej nas tri vzal na pristaviste za 300 ribu a tam sme nasedli na trajekt na Lombok. Trajekt jel asi 5 hodin a na Lomboku sme pristali az kolem pul druhy rano. Moc sme nemeli na vyber a ridici na Lomboku nam opet predvedli svou premrstenost ohledne cen. Za tri kila sme se tentokrate dostali na vetsi vzdalenost nez posledne s taxikarem a to do Sinaru, startovni vesnice na vystup sopky Rinjani kera ma asi 3760 m. Tam sme opet po usmlouvani ceny treku na minimum ulehli do pokoje a rano v deset vyrazili smerem ke krateru. prevyseni z 500 - 2005 m sme dali za jeden den, coz me a miksovi neudelalo nejlip. Miksak mel teploty okolo 39 a ja ten prvni vecer taky. Asi sme to chytli s ty lednicky co sme v ni spali na trajektu. Obcas ty klimatizace a ten tropickej vzduch nejsou dobra kombinace. Nicmene druhej den sme miksaka nechali lezet v teplotach na vrcholu krateru a sli sme se podivat dfolu na jezero a teply prameny. Hlavni vystup na vrchol sme nedali pac miksak si svoji teplotu drzel az do udoli a jeste par dni potom se potil na Panadolu. Na sopce sme stravili 3 noci a po sestupu jeste jednu ve vesnici pac sme dosli dolu za tmy. Po te sme cekli mistni dopravu a nechali se zavist do pristavu odkad sme nasedli na lod na souostrovi Gilli.

Travangan treti ostrov z souostrovi Gili u Lomboku.. leharko

Tam se potapi, snorchluje, pije alkac, zerou halucinogenni houby a huli trava. Jelikoz bylo krasny pocasi tak sme tam byli jenom tri noci a az zas tak sme tam bordel nedelali. Z Gili sme to narvali rovnou prez Mataram na Sumbawu. Tam sme se dostali do Maluku kde sme stravili dve noci cumenim na obri vlny v mistni serfarske zatoce. Jedu to neska dost strucne a dost vynechavam detaily tak az se vratim tak to dyztak rozeberem podrobnejs. ... No po Maluku sme to vzali durch prez Sumbawu besar coz je takovy hlavni mesto Sumbawy az na trajekt na Flores. Bohuzel sme na trajektiste dorazili v osum rano a trajekt odjizdel v osum vecer a tak sme aspon mohli s miksatorem a mistni policii rozjet patrani po odcizenych vecech z nasich batohu. V indonesii se totiz krade jako svine a jelikoz uz tak nejak mam zkusenosti tak sem vedel ze kdyz nekdo jede na povrchu autobusu kde mame batohy tak se v nich asi bude hrabat. Mistni stredoskolaci nas tak pripravili nejenom o michalovou GPS. Zmrdi. Ikdyz sme je s mistim reditelem policistou chytli a donesli na stanici, nerekli a nepriznali ani hovno ikdyz cast z odcizernych veci byla u nich nalezena. Doufam z ebudou sedet ty dva roky coz je trest za kradez pro ty 17 lety parchanty. No po 8 hodinach v nocnim trajektu sme dopluli na Flores do pristavu Lubuan Bajo, kde sme v 4 rano vytuhli na verande hotelu Matahari.......zbytek dopisu priste. Cumte na hokej a necht sme zlaty.

Slavnostni zakonceni studia a nastup dovoleny

Zdravim opet, a na dlouhou dobu naposledy vsechny, kteri se radi neco dozvi o tom, co se deje na druhy strane trojoseho elipsoidu, ktery se line otaci spolecne se svym jedinym satelitem a kruhovytym pohybem obiha svou jedinou a mnohdy v tropech proklinanou hvezdu. Tento tyden jsme ve stredu museli vstat driv jak v jednu odpoledne abysme si dosli na fakultu na zaverecne ukonceni naseho studia indonestiny. Jelikoz sem si blbe naridil budika, musim na dalku podekovat kolegovi z vedlejsiho pokoje ze vstal jak vstal a ze delal bordel, za coz ho vetsinou proklinam a posilam do muslimskyho pekla. Takze sem v rychlosti na sebe hodil neco slavnostnejsiho a jak uz je v indonesii zvykem pomalou soulavou chuzi sel ceknout angkota. Na fakultu sem dorazil s 20 minutovym spozdenim a jelikoz zpozdeni organizace slavnostniho zakonceni nabralo vetsi rozmer, stih sem si dat jeste kavu.
Povaha slavnostniho zakonceni byla nasledujici. Rec prorektora, rec dekana, nase rec a predani z wordu vytisklych certifikatu ovsem s originalnim razitkem. Potreseni rukou, foceni a jak uz to v indonesii chodi zranice z pripravenych krabic s jidlem. Jelikoz studium na UNANDu je velice obtizne, pokud pricteme k mire obtiznosti i zivot v Padangu, spadnul ze me stres, ktery se cele ty dva semestry hromadil.

..Coombal je nejkniratejsi mezinarodne nejznamnejsi festival.. SVETU KNIR

Ctvrtek byl znameni nataceni zaberu do pripravovane reklamy na festival COOMBAL 09. Timto zvu vsechny, kteri se mnou travili cas v tomto blogu na 18.7 do Luzne u Rakovnika, kde se kona nejkniratejsi festival, nyni uz i mezinarodni festival. Mimo souteze o nejlepsi knir festivalu budete mit moznost tam mimo jine potkat i me a jak doufam i nakeho toho indonesana. Dnes je patek a ja mam den, kdy si musim usporadat a zabalit veci, nebot zitra odletam rannim spojem prez Jakartu na Bali, kde se v Denpasaru kolem 16 hodiny odpoledni setkam s lordem Miksovitzem. Spolecne pak na Bali vybudujem plan jak za mesic prozkoumat Lombok, Sumbu, Komodo a Flores. Tato expedice bude jedna z poslednich, ikdyz se rysuje v cervnu jeste expedice na Mentawai a to na Siberut, kde hodlam dukladne prostudovat postup vyroby drevenych trenek mistnich samanu nazyvanych "Sekerei." Prave 50 km od tohoto ostrova se nechazelo Epicentrum stredecniho nocniho zemetreseni o sile 6.4 Rychtera. Neni to ani daleko ani blizko. Ja to zaspal, ponevadz sem byl znaven, neb sem usinal a zaroven proklinal vyse zmineneho kolegu, ktery vedle v pokoji hral s kamosema domino. Indonesky zpusob hrani domina spociva v robustnim trisknuti hracim prvkem o drevenou desku, cimz se v noci vytvori zarucene nepriznive podminky pro klidny a neruseny spanek. Jo a taky to vytvari radu rasistickych myslenek. Nicmene ma tolerance vuci kolegovi je nesmirna, nebot posloucha grindcore. coz je v Padangu clovek endemitni.
Rad bych take zodpovedel otazku mnohych z Vas, jez zaznela i na Velikonocnim konzertu na Zatce. Chcete vedet kdyze se vratim do Rakovnika.. Bohuzel odpoved nevi ani imigracni urad, ktery mi ma vyrizovat exit permit. Vse je v rukou mistnich uredniku a v jejich ochote pracovat rychle. I letecka spolecnost vysla vstric a datum meho odletu lze bezplatne nekolikrat menit. Me plany navratu jsou smerovany k mesici cervnu, ale nabyvam dojmu, ze se mi tady libi a jeste to mozna prehodnotim a nebo to za me prehodnoti urednici. Tak se tam mejte a uzivejte si jaro, snad se Vam to taky zatahne a jeste neco nasnezi. :-) a nashle priste.

hari Sabtu di Padang,Sabtu yang biasa..

Kampus UNANDu pri zapadu Slunce ...

.. Jemny vanek cas od casu pohne staryma zelenyma listama palmy pred barakem, o kousek dal je slyset krik dovadejicich deti, pan vedle zacal ztloukat jakousi prosklenou skrina zaklada warung, kazdych pet minut zbesile projede motorka s stale neuspesnym prodavacem sladkeho chleba. Je vikend. Lide v indonesii odvolili a uzivaji si svoji dovolenou. Kazdy po svem. Decka poustej draky, starsi decka sedej v warnetech a parej hry nebo playstation2, ty starsi sedej na motorce a bezhlave jezdej po meste za zady s pritelkyni ci pritelem pred zady a ti nejstarsi proste jenom sedi a cumi. Rada z minangu vyuzila dovolenou k navsteve svych rodin. Zrovna sem se zacet do jedne knihy co si u me zapomel Eko, kdyz se rozeznel zvuk usnouvsiho postarsiho pana na lavicce pod mym oknem. Budit sem ho nechtel, ale pustil sem si Refused o neco vic nahlas a tak ho to zrejme donutilo vstat a venovat se svym detem. Po chvili jsem si zasel pro obed. Pan na lavicce uz ucil sve dite tradicnim rikackam a tak ihned co me uvidel nutil sve dite aby na me zacalo pokrikovat zname vety, ktere denne slysim od vsech deti v Padangu. "mau ke mana mister, bule bule.." V tu chvili si clovek uvedomi ze neni chyba na strane tech malejch parchantu co by potrebovaly schladit vhozenim jejich Sluncem rozpalenych telicek do prijemne chladiveho bahna ryzoveho pole. Chyba je na strane jejich rodicu. Chyba je nekde tam kdysi davno, kdy zacala fungovat tahle spolecnost.Chyba je v principu jejich denniho zivota.
Pomalu se soulam po vyhrate vybetonovane ceste smerem k hlavni ulici k memu nejoblibenejsimu warungu. Nez prejdu silnici opet si vyslechnu ty same popularni pokriky mistnich na rychle uhanejicich hondach a Yamahach kdyz zrovna maji svuj den a zri muze bile pleti jak srdnate a neohrozene kraci jejich uzemim. Warung se jevi opusten. Plapolajici zaclona a rozsvicena svicka slouzici jako prevence pred stejne hladovym hmyzem jako sem ja jen pomalu kmita v teplem polednim vetru. Po chvili vyjde dcera Majitelky a s usmevem odkryje zaclonu a zacina mi nabirat ryzi. Copak to bude dneska? pta se, jako kdyby u ni byl buhvijaky vyber jidla. Po chvilce premysleni ji nemilosrdne prikazu, ze si dam tempeh a pak taky ty prazeny maly ryby s baklazanem. Nez uzavira bungkus jeste ji poprosimo dvojitou davku chilli. Opet s usmevem se prikloni a podava mi plastovy pytlik s jidlem zabalenym v novinach. Zaplatim 10 000 rupii a s pranim krasneho odpoledne opetuji divcin usmev, ktery je to nejroztomilejsi na jeji macate postave. Pomalu prechazim ulici a negativne vrtim hlavou projizdejicim angkotum a busum. Me lenive nohy opet viri prach vyhrate betonove cesty smerem k memu kosu. Krik deti, ktere je nemozno nabazit pohledem na cloveka s bilou kuzi jiz nevnimam. Posloucham converge. Vnimam jen teply poledni letni vanek a mihotajici se stary zeleny list kokosove palmy. Vchazim do prostoru kosu a zacinam pojidat svuj obed. Lzice cvakajici o zuby a mlaskajici jazyk jen ztezi prehlusuje bouchani na okno a krik deti, ktere se kvuli bilemu cloveku v jejich ctvrti naucily jiz ctvrtou anglickou vetu: Hallo mister, open the Door...

Vedro, smrad a vsudypritomny paka = zpet v Padangu

Zdavim vsechny rostaky a rostenky v Cechach a samozrejme preju krasnej zacatek jara. Necht kazdej kdo v zivote neokusil alergickej zachvat z prvniho jarniho pylu rozmicha cement s kanagonem a vrazi si to do nosu. Jen ja, clovek s alergii na vsechny jarni druhy se uspesne vyhybam temto reakcim v tropickem klimatu.
Rada z vas uz urcite mysli na to jak nejpohodlneji ulozit prdel na zidli zahradky pred hospodou, nebo ti mene narocni z Vas proste jenom odhrnou zaves a nachvili si vyvetraj. To tady v Padangu se prakticky nic zajimavyho nedeje. Obcas pride poradna praskacka a obcas ani ta ne. Muj zivot po navratu se soustreduje okolo zaverecne prace, ktera je jedinym nesmazatelnym dukazem me existence na Andalaske univerzite a za niz dostanu nalezite dulezity diplom ze ktereho se bude krasne delat vlastovka. Nicmene praci je nutno napsat, odevzdat, sejit se s rektorem univerzity a mozna i zajet na zaverecny ceremonial studentu darmasiswa, ktery je prozmenu opet v Jakarte, nebot na Kalimantan se vyplacaly prachy na pokutach za nevyrizena visa.
Takze do priletu Miksovice na Bali zbyva nejakych 14 dni a tak muzu denne spat i 24 hodin. Kdyz zrovna nespite tak muzete cumet a premejslet, coz je specialita mistnich lidi. Sem stale zacatecnik a tak mi to jeste nejde. Naposled sem to vydrzel pouze pulhodiny. Nicmene v tomto case sem myslenim analyzoval spoustu zajimavejch veci. Napriklad sem konecne pochopil vyhody pouzivani vody misto toaletniho papiru. Duvod je jednoduchy, proste si dokonalejs vycistite prdel a nehrozi vam, ze si obarvite spodni pradlo nahnedo. Dalsi vec kterou sem castokrat konzultoval s mistnima je uzivani rukou pri doprave potravy do traviciho ustroji. Jejich teorie je zalozena na odpovedi: lebih praktis.. coz znamena vice prakticky. Ma teorie zpociva v dokobalem promychani vsech slozek potravy a tudiz v homogenizaci vsech jejich slozek. Vysledkem je tak stejnomerne traveni. Posledni, ale ted uz vazna uvaha je samozrejme o Chilli. "Cabe atau Sambal" jak se nazyvaj palivy omacky jsou zhotoveny nadrcenim chilli v jemnou cervenou ci zelenou brecku, ktera se konzumuje zpravidla s ryzi. Spousta hloupejch minangu vam rekne, ze cabe je dobry na vsechno, ale nevysvetli proc. Ja konecne znam tu pricinu. Neni to proto, ze z Vas uz v polovine konzumace jidla zacne lejt pot i znosu a tudiz odparovanim tohoto potu se Vase telo ochlazuje v tropickem klimatu Padangu... Nene, je to tim ze Chilli obsahuje více palčivé látky kapsicinu, dále barviva, silice, také vitamíny (C, A, D, B) a minerály. Takze jist Chilli se tady opravdu vyplati, pac konkretne v Padangu je konzumace zeleniny a mlecnych vyrobku dost opomijena. Na zaver bych se s vama rad rozloucil odkazem na fotky kery uz vysi nakou dobu na rajceti. Je tam par zasadnich momentek z mesicniho pobytu na severu Sumatry. Nejak se tim prolouskejte a zase nekdy se potkame u mozna vice zajimavyho cteni o zivote mezi Minangy, tvory kteri maji 95 procent DNA spolecneho s Orangutany. Dobre rano ci poledne, dobrou chut pokud zrovna mate co do huby a nashle priste..

http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/Severni_Sumatra_a_Pulau_Pagang/#album

Severni Sumatra II.dil

Ostruvek Samosir uprostred jezera Toba, centrum kultury Bataku

Z Berastagi sme spolecne se slovenskejma holkama vyrazili smer jezero Toba. To je nejvetsi kraterovy jezero snad i na svete nebo aspon v jihovychodni Asii. Taky je to centrum kultury Bataku, kery sou zaplatpanbuh povetsinou krestani, takze chlastaj a je s nima sranda.
Do Parapatu ze keryho jede lod na Samosir sme dorazili kolem treti odpoledne. Cermacka s Jackem, coz je jeji novy pritel dorazili spolecne s Edem, Ronaldem a Evou z nemecka o hodku pozdejs. Spolecne sme se pak nalodili a zamirili smer Tuktuk, coz je poloostruvek a letovisko pro turisty na Samosiru. Samosir je ostrov uprostred Toby, je docela velkej takze sme ho ani neprocestovali a spis sme se flakali na Tuktuku. Lod na Tuktuk mela super zavadu na lodnim sroubu, takze sme se po jedny hodine bezvladneho draftu museil vratit do Parapatu a presedlat na jinou lod. Na Tuktuku sme pak omrkli vodopad, zasli do Tuakshopu, coz je warung kde nalejvaj tuak, coz je neco jako burcak co tece z nariznuty palmy. Jack mi ukazal kde pred lety mel svuj baracek a jinak t celkem bylo super par dni. Spis sme se tam flakali a setrili sily. Pred odjezdem sme si dali den na vyletni lodi po jezere a omrkli i klasickou batakskou vesnici. Vecer nam pak zaspivala ctverice batakskych pevcu sve narodni hity.

Nariznuti Tuakovy palmy a nasledna konzumace tuaku

Z ostruvku samosir sme odpluli prez Parapat do Medanu, tam sme se premistili z terminalu Amplas na Pinang Baris a nasedli do nocniho autobusu smer Banda Aceh. Ridic stavel za 12 hodin pouze jednou a to az 46 km pred Bandou. Zrejme na necem frcel, pac ridil jako dyby na necem frcel. Do Banda Acehu sme dorazili kolem sesty rano a ihned se na nas vrhli tamni angkotari a ojekari. Jelikoz mame ale sebou Jacka, tak sme se vzali angkota rovnou k pristavu a nalodili se na rychlolod smerem k ostrovu Weh. Tam sme si pronajali vuz a zamirili k vesnici Iboih a aby toho cestovani nebylo malo tak jeste minilodi na jeden sekundarni ostruvek Rubiah.

Jack, ja a Ed na ostruvku Rubiah pred porcovanim ananasu

Tam sme si valeli sunky tri nebo ctyri dni uz ani presne nevim, pac sme akorat snorchlovali a zkoumali tamni koralova spolecenstva. Okoli ostruvku Rubiah je taky vyhlasene misto pro potapeni a na Iboih je taky skola pro potapece. Tu sme ale ignorovali a raci zasli do Warungu Olala na kure Olala. Bungalovy na Iboih nebyly moc koser, a hrozilo strzeni kazdym okamzikem, nicmene to tech par noci vydrzelo a tak sme se zivi a zdravi mohli podivat na nejseverozapadnejsi bod Indonesie. cesta sice nic moc pac jit ve vedru dve a pulhodky po asfaltce je docela naprd. Na kote na nas uz cihalo stado opic a jelikoz byly hladove tak se uzchystaly k utoku. Nastesti sme jem stacili utyct
a nakonec se stastne vratili do kempu. Z Iboihu sme neradi vyrazili zpet do Bandy Acehu kerou sem si s Cermackou prolez a vecer vyrazili smer Medan a Siantar.

Meshita raya v Banda Acehu, jediny misto kde udajne prezili lidi obri tsunami, ktera mela misty az 30 m vejsku

V noci nas cekovali policajti jesi neprevazime naky huleni. Nastesti nic nenasli a tak sme dorazili druhej den do Siantaru. Tam ma Jack spolecne s Edem baracek kde predelavaj Vespy a chtej je dovazet do nemecka. prespali sme tam jednu noc a kluci nemecky byli tak hodny, ze udelali Vidensky rizky. Druhej den sme nasedli na Bus do Padangu a tim pro nas vejlet na severu Sumatry po nekolika tejdnech zkoncil. V pristim dile si probereme prijezd Petra s Rencou do Padangu a naky novinky ale ted uz du spat tak se mejte a necht vas uz zima nevotravuje a zapocne jaro.

Severni Sumatra I.dil

Zdravim vsechny pratele a priznivce nasi expedice, tentokrate smerovane na sever Sumatry. Uvodem bych jen chtel poznamenat ze se momentalne opravdu a uprimne stydim za to ze sem z Cech. To co predvedli nasi politici v obdobi predsednictvi EU.. mezinarodni ostuda,horsi uz byla jenom repre ve Slovinsku. hehe.
takto by bylo uvodem a ted zacneme probirat Severni Sumatru. Na sever sem odjizdel s Cermackou autobusem z Padangu do Medanu. Cesta nebyla mocpohodlna a autous se nam jeste pred jezerem Toba porouchal. Takze si pripisuju rekordni nejdelsi cestu autobusem ve svym zivote a to 27 hodin. Janca vystoupila v Siantaru kde ma ted novyho pritele Jacka a ja pokracoval do Medanu kde sem mel spicha s holkama slovenskejma z Javy Misou a Martinou. Bohuzel jelikoz mel bus spozdeni musel sem Misu a Martinu poslat s kamosem pruvodcem Wongem do Bukit lawang a prenocovat jednu noc v Medanu sam, nebot bus mel opravdu enormni spozdeni.
Medan je opravdu velky severni mesto uz dost podobny zapadnimu zivotnimu stylu. Typove na ulicikonecne umi anglicky. Ubytoval sem se teda v hotelu Zakia nedaleko mesity raya, dal si vecu, skocil na net a rano se vzbudil s prvni toninou muezzinova songu. Kolem osmy uz sem ale nastupoval do autobusu na Pinang Barisu smerem do Bukit lawang. Hned v buse se mi snazili urvat mistni typove na nakejten trekdo jungle, ale ja uz dlouho znam pruvodce Wonga takze sem se zlakat nenechal. Po prijezdu do Bukit lawang uz tam na me cekal s motorkou a netrvalo to ani hodinu a uz sme s nim i s holkama sli do jedny jeskyne pobliz narodniho parku. Vecer sme pak domlouvali trek v jungli na nasledujici tri dni.
Druhej den rano nas kolem devaty Wong vyzved i s permitem do NP a slo se. Nase skupina citala tri turisty dva pruvodce a dva varice jidla a stavice stanu. hned na prvnim kopci sme videli dva druhy vopic a spoustu hmyzu a rostlin. Ve svahu nad krmistem mistni zachrane stanice pro Orangutany, sme potkali Orangutany. Byla tam zrovnajednastara samice a dva jejikucico si zrovna staveli brloh na spani z vetvi, coz je jejich kazdodenni cinnost. Nad touhle trojici byla jeste jedna dvojice dvou starsich Orangutanu. Cesta pralesempak pokracovala prekvapive mezi stromy a potucky k zakladnimu stanovisti c.1, kde uz cekala dvojice kucharu a stavitelu. S Wongem sempak sel smejt pot k nedalekymu ,minivodopadku. Noc v jungli je super, dokonce prisla i bourka a komaru zase tak moc nebylo, takze se spalo celkem pohodlne. Rano sme dostali super snidani a vyrazili opet smerem do lesa. Misa se pak vodpojila pac mela lehci problemy s indoneskou stravou a tak sme s wongem a Martinou nasli v kopcich super vyhled do lesa. Dokonce sme videli i stado Gibonu ve vetvich, kery porvavali uplne suprove skoupinove sirenovity skreky. Jelikoz jeprales jenom vo stromech a tvorbe propocenyho obleceni, nebudu Vas zdrzovat nakejma konkretnima vecma a prejdem rovnou prez potok kde sme videli zelvu az k mistu druhyho noclehu, ktery bylo u reky Bohorok. Tam sme videli pro zmenu jestera a spostu hmyzu. Treti den rano sem si s Wongem dal Tubbing na pneumatice, skocil si ze skalydo reky a pak spolecne s holkama jel na ctyrech pneumatikach po rece Bohorok zpatky do bungalovu v Bukit lawang. Takze kdyz to shrnu narodni park Gunung Loeser stoji za shlidnuti.
Vecer sme to poradne s Wongem zapili indoneskym Ginem a nasledujicirano vyrazili busem k Berastagi. Mesto Berastagi bylo taknejak vybudovany holadanama v blizkosti hor narodniho parku GL. Holandani nezvladali tropicky vedra takze se tam jezdiil vochladit. Jinak samotny mesto nicim zajimavy neni a tak sme tam prespali pouze dve noce a vylezli na mensi z dvojice sopek. Nebyl to moc tezkej vystup, pac do poloviny vedla asfaltka. Po pulhodinovym obdivovani sme slezli k nejlepsimu hrebu dne a to koupani v horkejch pramenech na upati sopky. Indonesani zde vedle koupani taky vyuzivaj energii sopky k vyrobe elektriny. Po super koupani prisla prutrz mracen, takze sme se vraceli angkotem do Berastagi za silnyho deste.

Je tady Brezen

Koutak se snazil oblict do hinduistickyho a udelat rozruch mezi muslimama pred barakem.. neuspesne.

V minulem dile sme nakousli neco o Vaze Koutaka, v dnesni relaci se ale budeme venovat precejenom tematu indonestejsimu a shrneme to podstatne co nam prinesl mesic unor a pomalu ale jiste se presuneme do dalsiho obdobi a sice do obdobi mesice Brezna. Jelikoz jak sem slysel se u vas jiz lehce oteplilo, tady se trut v teplomerech vari. Pocasi zde melo nekolik uspesnych bourkovych pokusu prevazne ale ve vnitrozemi a po neuspesne tvorbe hurikanu z tropicke deprese asi 300-400km od zapadnich brehu Sumatry nastoupilo drtive obdobi sucha. V unoru se toho stalo pomalu, mohli ste se s nama podivat na zelvi ostrovy, sledovat s nami prekrasne scenerie a zpusoby flakani se v nich.

Angkoty v centru Padangu, kazdy originalne vytunenej

V mesici breznu ma nase vyprava za ukol prozkoumat sever Sumatry. Jelikoz obe Jany uz podnikly vypravu na Sever, ma nase vyprava nyni o to vic ukolu. Jiz v Utery 3.4 odjizdi z bajpasu kousek vo de me autobus do Medanu, kde se mam setkat se slovenskou casti expedice Misou Kalovou. Pokud se budem drzet predem stanoveneho scenare, pak ve streedu kolem poledne dorazime do Medanu a presunem se k severnimu terminalu Pinang Baris, kde jak doufam najdem misto v buse do Bukit lawangu. Prvi expedice tam podnikla trek do pralesa a zjistili tam vyskyt orangutana obecneho, ktery tam volne zije na vetvich. Nasim ukolem bude zjistit druhy a zpusoby flakani se v biotopu Orangutanu a pripadne se i neco dozvedet vic o techto tvorech. Po nasbirani potrebnyzh dat a informaci se nase cesko-slovenska expedice pripoji k zakladni skupine na ostrovku Samosir na jezere Toba. Pokud vse probehne podle planu cekaj nas krasny tri tejdny flakani , na jejichz zaveru se podivame do provincie Aceh do narodniho parku Gunung Loeser. Proto zustante stale s nami a peclive si delejte poznamky o zpusobech traveni casu na Sumatre a jinych tropickych ostrovech souostrovi Indonesie.

MHD v Padangu, diskobus, taky vas napada jak se muze ridic ritit 60km rychlosti po meste kdyz nevidi prez ty samolepky na prednim skle?

Precejenom na zaver gratuluju k nove narozenemu diteti, ktere spolecne s moji sestrenici prezilo porod v Rakovnicke nemocnici dne 28.2. Necht se Tereza Hruba pripoji k rodinnemu klanu Koutaku a casem vyuzije informace z tohoto blogu aby i ona se mohla jednou flakat v tropech jako jeji pribuzni. Dik za pozornost a drzte palce, pac prejet trans sumaterskou hiway neni prochazka rozkvetlejma jahodama.

poklidny nastavajici vikend

Die Cermacke pozujici pred rektoratem, vzdy velice chytre, svudne, krasne a impozantne se tvarici poradatelka party na sve chate na krivoklatsku....

Zdravim priznivce zevleni, odpocinku a priznivce dychtive se patrajici po informacich o zevleni a odpocinku v tropech a oblastech rovniku zapadni Sumatry. Meteorologicky nas tady opousti obdobi destu a prez bourkove mraky se nasouva obdobi sucha. Jelikoz nam je fuk jesi zmoknem nebo budem suchy a spoceny, tak sme se snazili v tyhle dobe zjistit cokoliv zasadniho o nasem studiu, kery uz se jako studium dlouho netvari. Ja osobne sem si na popud Ibu Leni, coz je nove nabyta providerka programu darmasiswa, ktera vystridala odjizdejiciho Jusufa, kerej jede do Jaonska na rok ucit.. zajimavy souveti semtedko vytvoril.. zeptal jak a co se mnou bude v nove nadchazejicim semestru. Po nekolika minutove indoneske konverzaci sem si u ni zapsal dva predmety a to Bahasa ingris II a Wawasan wisata s prednasejicim Tomasem Hurstem z nemecka, kterej jak sme s Cermackou zjistili je velice zajimavy nemec ale o to mene zajimavy prednasky vytvari, byt indonesky ovlada vic jak kdokoliv z Bule tady na UNANDu. Nicmene napsal sem se ason jednou do prezentace prichozich a zrejme uz se tam neobjevim, neb pristi utery jak mnozi z Vas uz vjedej, jedu na sever Sumatry kontrolovat stav Orangutanu.

Jejna s minangkabauskou tanecnici v tradicnim kroji, Jejna udajne ovlada tanec a proto se teste az se navrati do Cech a predvede vam ho na jedne z prijezdovych oslav..

Jak ste si vsimli z horni fotky tak sme se nahodou dostali na seminar o Minangkabauske kulture, literature a jazyku. Je tezko rixt o cem ten seminar byl pac se tam mluvilo Arabsky a indonesky takovym zpusobem, ze sme se jenom najedli z jidelnich krabic a po zrejme zajimave prednasce odesli na vobed. Vlastne sme tam sli jenom juknout na holky co tancej tradicni tance a kluky ke kerejm sem chodil na Talempong.

Wolkswagen Beatle with die Cermacke

Jak napovida nadpis dalsi fotografie pred nadchazejicim vikendem co Jana c.2 s Frankojcma a Fesakem, coz je ceskej vyraz pro Eka, odjeli vystoupat sopku Merapi, sme se s janou rozhodli hledat warung v cinsky ctvrti Padangu kde by se dalo pojist prase. po nekolika koleckach v cinsky ctvrti se nam ale nepodarilo najit zadnej, bud byl uz dva dny zavrenej nebo byl otevrenej az vod sesti odpoledne, takze prase neprobehlo. Le prej na severu zou krestani a tam je prasat dost, takze pristi tejden urcite naky prase probehne.

koutak na moste z prken a hrebiku uprostred cinsky ctvrti mesta Padang

Zaverem bych se rad vyjadril ke spekulacim o my vaze. Je pravdou ze sem tady neco zhubnul, prosel sem jednou tropickou nemoci a prizpusobil se tropickymu metabolickymu procesu vlastniho tela, nicmene to neznamena ze pri krasnych a v to doufam ze 80kg cistyho koutaka se Vam nekomu v Cechcach nelibi. Navrhuju se podivat do tabulek a brozur a spocitat index BMI apod. pro presnost merim 186cm takze uz nechci vod rodicu a pratel slyset ze sem tady podvyzivenej nebo tak neco. Za prvy je rejze zdrava,za druhy je to jediny na cem se tady da pribrat a za treti stejne na nic jinyho nemam prachy. Takze dekuju za pozornost a uvidime se v pristim dile kde si o vaze koutaka rekneme neco vic.

dovolena na zapade Sumatry

zatoka u pantai Bungus

Zdravim pratele tentokrate z odvetvi turismu a studia metod flakani se po ostrovech. Jelikoz se nam tady zcela jiste zacina nasouvat obdobi sucha, nebot co sem dorazil z Bali tak nesprchlo a navopak zacina pripalovat, zazili sme jedenu z nejlepsich dovolenejch co sem tady. Jance Klapovic dorazili kamosi s tatou a tak se rozjel kolotoc vyletu po okoli Padangu. Jeden z prvnich vyletu smeroval na pantai Bungus, kde stravili par noci, ja tam dorazil se spacakem jenom na jednu z noci a juknul sem se s nima na nedalekej vodopad v pralese. Opet se na nas cestou balili mistni a tak mam asi 257 novejch kamaradu tam vodsad. Jelikoz uz na otazku "sudah punya pacar?' odpovidam ne ale : aku mencari pacar di sini.. zacinaj mi mistni predstavovat svoje dcery nebo kamosky a podobne. Je to celkem sranda, pac holky sou stejnak stydlivy a bylo by s nima vetsinou prt. Tedka na fakulte sem potkal jednu, se kerou sem si i psal, ale nakonec z ni vypadlo ze vlastne se cejti na me moc cerna a ze je to spatne a ze stejne by ji rodice vzdaleny 80
km v jejich 23 letech nedovolili mit pritele dokad nedodela skolu. Takze potom co sem si precet tuhle sms a vymazal ji ze seznamu potencialnich Cewek pacaru, sem odjel s Klapojcma a cerstve navracenou Cermackou do Painanu. Martin s Michalem si mozna pamatujou na vedouciho policajtu z Painanu kteryho sme potkali kdyz sme se vraceli z ostrova u plaze corocok. Jenom pripominam, ze sem se nevesel na lod z tohodle vostruvku a musel sem doplavat na pevninu po svejch. Tenhle vedouci policie nam sibil vylet na ostrov, kde sou Karety obrovsky a jelikoz nekecal a je to super typek, tak sme i s nekolika kamaradama a rodinkou Jany z Benesova vyrazili v pondeli busem do Painanu. Klapojc family byla z mistni hromadny vyjukana, ocividne jako kazdej kdo poprvy zazije zdejsi dopravu. Takze byla po ceste sranda. Vylet mel pod organizacni taktovkou Eko s Janou, takze uz cestou se resilo nase vyzdvyzeni a pod.
Kdyz sme dorazili do Painanu uz na nas cekali dve policejni auta, ktery nas dopravili na stanici u jery sme si nakoupili naky to jidlo a pak prez restauracku, kde sem si dal boziho tunaka do pristavu. tam sme se nalodili na super rybarskou lod, ktera nas v tropickym vedru hodinu premistovala na 20km vzdalenej ostruvek jmenem "pulau Penyu" s jasne bilym piskem a azurovou vodou.

koutak schazujici kokosy na Penyu island

Celej ostruvek mel tak okolo kilometru a vlastnila ho jedna Ibu co tam ma postavenej i baracek. Spolu s nama a panem velitelem poilcie a manzelkou, tam bylo i nekolik rybaru a obsluhy lodi. Po tom co sme si prosli dostatecne ostrov, kerej se dal celej vobejit a jukli na koraly pod vodou sme prvni vecer spali na plazi pod jasnym nebem.

krabik na plazi

Po setmeni me a Ladu Klapu vzal vedouci policie na ryby. Zavelel obsluze lodi a ta zapnula sonar GPS a jelo se nekam na vyvyseninu do hloubky deseti metru. Po zapadu Slunce sme zacali chytat na kousky chobotnice. Ryby braly jak stekly, ale blbe se to sekalo, pac sme dostali misto prutu jenom vlasec s oluvkem a hackem. Vlasec mel tak 1.5 mm. a po kazdy drbnuti se musela ryba rucne zasekavat. Az casem sem pochopil proc nechytame na pruty, pac vaznuti v koralech je dost casty a navic je to pri apetitu ryb jedno. Chytalo nas pet a za hodku a pul meli indonesani nachytano docela dost ryb. Ja nez sem se naucil rybu seknout, tak mi to chvili trvalo, ale z 5 rub byla jedna jedla a tri naky pichlavy svine a jedna hadoryba kery se indonesan bal dotknout a ukousnul vlasec a hodil ji zpatky se slovama ze je jedovata. Bylo krasny teplo a z lodi chytalo krome nas na mori jeste spousta lodi az do noci. Vyloveny ryby nam pak uroznili na ohni a jen tak neslany a bez niceho chutnaly suprove, obvzlaste barakudy.

takze neco takovyho sme tam lovili

Jeste tesne pred spanim sme se sli juknout jesi nevylezla naka kareta tlacit do pisku vejce a jednu sme nacapali uz po vodchodu. Rychle ale zdrhla do more a po tom co nas pruvodce uvidel krajtu, kterou sme taky zahnali do more tak zavelel k navratu ze neska uz zadnou zelvu neuvidime. Evidentne byl z hada posranej, pac dle reci mistnich na ostrovech zadni hadi nejsou, ale krajta holt umi plavat i na vzdalenost nekolika desitek km od pobrezi, aby si tam chytla nakyho toho hrabose.
Rano sme se probudili do jasnyho dne na tropickym ostruvku. Slunce prazilo uz kolem devaty tak, ze se stejne nedalo spat a tak sme vyrazili snorchlovat. Neda se slovama popsat jakou scenerii sme tam videli, skoro pokazdy sem videl karetu obrovskou, nejdriv maly kusy a kdyz sem plaval pomalejs tak se ode dna zvedlo neco hodne prez metr. Majestatne se to podemnou vznaselo a prohlizelo si to me stejne tak jako ja to. Kolem plavala hejna ruznejch druhu rybek vod akvarijnich zbarveni az po tunaky, mcouny, rejnoky apod. Koraly hraly vsema barvama a tvarama a byly jako vzdy ostry jako ziletky. Proste parada. Neni se co divit ze sem si pripalil zada pri snorchlovani je to v tropech bezna vec. Po obede sem sel na chvili na druhou stranu nez sme snorchlovali a tam byla pruzracnejsi voda. Slo se tam do more dost blbe pac byl priliv a hrana utesu byla tak okolo 50 m vod brehu. I tak sem se ostrouhal, ale stalo to za to. Rada podmorskejch kanonku s obrima lasturama a hejnama ryb a konecne i zahavejch meduz se pomalu svazovala do hlubin Indickyho oceanu. Pri sledovani zelvy se kolem me mihnul poprve zralok, ale jel pri dne, cumel po hejnech rybek a nejevil o me zajem. Jelikoz sem tam byl sam a po demnou bylo asi 10 m hloubka napoprvy sem mel bobky, ale stejnak bych mu neuplaval a zelva by me branila, pac plavala tak blizko ze sme se docela zkamaradili. hehe. Pri vystupu na hrane koralu uz byly takovy vlny ze me to zase docela pekne vostrouhalo. Prilivova vlna me hodila na melcinu a zase me stahnul zpetnej proud, takze nez sem se z toho dostal tak sem se smal jak sem vodrenej. Vecer byly takovy vlny ze uz se na lov ryb podruhy jit nedalo a tak sme jenom sedeli a ja nachvili vytuh na pisku. Kdyz sem se probudil tak uz vsichni chteli jit spat pac se dopila becherovka a oslavily se narozky Adely z Benesova, ale nakonec se jeste udelala se vyprava cislo dva za kladoucima karetama. Nakonec sme videli dve obri jak hrabou diru a hazej tam vejce. Bylo to pro Karetku dost vysilujici, pac ji tekly slzy a pac kdyz ji pak obklicili s fotakama tak ani nemohla poradne zdrhnout. Nakonec to nakladly vobe a vobe se vratily rict kolegynim do more jak si je cesi nafotili.

Kareta obrovska

Noc nebyla pro zmenu chladnejsi a na plazi se spalo, nojeje. Druhej den rano sme jeste sli na misto kde sem videl zraloka a byl tam samozrejme zase i s zelvama a hrmadou koralu. K obedu sem si dal plno cerstvejch kokosu a po nalodeni byl v dalsim planu ostrov s nazvem "malej bambus.' Opet jeden z rajskejch ostruvku. Sice sme tam byli jenom chvili ale zahlid sem tam zrejme parici se zelvi par. Pojidal spolu naky chaluziny a jedna mensi, to byl asi samec, krouzila okolo ty vetsi a pak si to prohodili. V nedalekem podmorskem svahu se zase mihnul zralok ale to uz sme se vraceli k Painanu. Po vylodeni nas cekala samozrejme 2.5 hodinova relye mistnim busem. Takze Vejlet s velkym V se vsi paradou. Diky za pozornost a ctete pozorne priste at ste zase vo flakani v indonesii dozvite zase neco vic.

Ps. dalsi fotky nejen z ostrova Penyu najdete na : mrchrkrt.rajce.net

koutak opet na zapadni Sumatre

I sosky na Bali se smaly ze se musim vratit do Padangu mezi minangy..chjo

Znovu a stale s usmevem zdravim pratele drobnych informaci o zemich indonesie. Jak uz to tak bejva kazda dovolena netrva vecne a i ja sem se musel pakovat zpatky do meho universitniho mesta. Tam uz jede druhej semestr prvnim tejdnem, takze i tady sem neporusil prvni pravidlo spravnyho vyskokoskolaka, ze prvni tejden se maze.
Cas na Bali se mi teda nachylil ke konci a jeste v poslednich chvilich sem navstivil muzeum v Ubudu a posledni den nahodou ani neprselo tak sme se sli podivat kousek za Denpasar, kde stoji Tanah lot, coz je hinduisticky chramek na kterej miri rady cizincu se vyfotit pri zapadu Slunce. Ucinil sem tak i ja a prekrasny pohled na chram v zapadajicim Slunci byl prozatim to posledni co sem tady na Bali zazil. Rano me pak kolega Honza hodil na letiste v Denpasaru.

"Tanah lot" hinduisticky chram na zapadnim pobrezi Bali

Na to ze sem sam jeste nikdy neletel sem vsechno zvlad bez problemu a nased do prvniho letadla do Jakarty. Bez problemu sem propasoval do letadla v priricaku zapomenutej nuz s peprakem a tak sem chvili premejslel jesi nevniknout do odemcene pilotni kabiny a neunyst letadlo spolecnosti Lion air. Neni se cemu divit, ze indonesky aerolinky sou na cernym seznamu, ale let do jakarty byl B737 docela fajn, na to jaky bylo pocasi to pilot mezi tema bourkama docela proklickoval. V jakarte chvili bourilo a tak byl druhej let o dve hodky posunutej, tentokrat sem vyfasoval sedadlo s okynkem a aby se martin s michalem nechlubili voba lety sem sedel u bezpecnostnich dveri u kterych sem mel stejnou funkci a to je v pripade havarie vykopnout a zdrhnout jako prvni. Coz je vyhoda. Opet s par turbulencema sme kopirovali pobrezi Sumatry az sme konecne dosedli do Airportu minangkabaucu. Tam si me chteli prebrat taxikari ale po peti mesicich sem se jim plynulou indonestinou vysmal do ksichtu a nased do autobusu tranexu, kterej me vyhodil kousek vod kostu.

.."kopirovali sme pobrezi Sumatry.."

Kdyz sem votevrel dvere jenom sez ziral, na co vschno je mozny chytit plisen. co nebylo suchy kdyz sme odjizdeli bylo komplet plesnivy vcetne dvou tricek. Takze sem druhej den nakupoval Savo a naky myci prostredky a vsechno pradlo slo do pradelny. Konecne je muj pokoj cistej jako nikdy predtim nebyl a snad vam ho i vyfotim. Kolegove v Padangu me uz upozornovali ze se po me ptali na fakulte a tak tam asi budu muset zaskocit. Holky sou porad nahore v Medanu a dorazej az pristi tejden, takze po om co sem potkal Yani tak se asi pudu zase zadarmo najist na svatbu, v poradi uz ctvrtou. Jeji sestrenice se vdava uz neska a svatba jede celej vikend, takze tam dorazim az v nedeli raci. Jeji mati uz vari 30 kg hoveziho rendangu. No co sem u nich parkrat byl na navsteve tak jeji mama varila porad, ta snad nic jinyho nedela nez vari. Provari celej zivot si myslim, hehe. Az se holky vratej tak prijede mensi Jane do Padangu otec a prej ho vemem na tri dni na zelvi ostrov. Luci co tu byli vedi od policejniho predsedy kerym je to smerem a ja a moje potapeci brejle se uz tresem na koralovy utesy a zelvi polivku. Vemu si tam i prut a budu tam chytat obedy, takze jesi existuje naka jedovata ryba co se nesmi jist tak mi to reknete driv ja to nemam kde najit a po vosmazeni se snad da jist vsechno. Posledne sem pri potapeni nasel dve langusty takze to tam na ten ostrov chce vzit akorat sirky a panvicku. Zatim se teda mejte a uzivejte si zimu v Rakovniku i na horach. Zdravim a zase nekdy se vozvu.

kolem 16:00 nas B737 dorazil za skoro jasnyho pocasi na letiste v Padangu

video s opicema: http://www.youtube.com/watch?v=W3aEyA84Owc

http://www.youtube.com/watch?v=_vA-U9p8GmI

http://www.youtube.com/watch?v=AtCMaMtM1fQ

a fotky z Bali najdete vesmes na adrese: http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/Bali/

ps. a hned druhej den hura na double svatbu se prezrat hovezim, v poradi uz ctvrta, vedle me stoji syn stryce Yani, je mi fuk kolik ma bratru a bratrancu ale jen at se zenej, aspon usetrim za jidlo, hehe

koutakovy posledni dny na Bali

Navsteva v muzeu ISI Denpasar na Bali

V dobach kdy v Ceskych zemich snezi, v obdobi ropnych a plynovych krizi,unorovych vichric a casu kdy lide z Cech stale nepoznali ze cesti politikove v cele Evropske unie nic zajimavyho nepredvedou, daleko odtud a mozna jeste dal je jeden clovek z Rakovnika, kterymu konci dovolena na Bali a musi se vratit zpatky do pachnouciho mesta zapadni Sumatry. V tomto dile s nim muzete prozit jeho posledni dny na jednom z nejznamnejsich turisticky nejvic navstevovanych ostrovu.
Posledni tyden na Bali byl ve znameni obdobi destu. Kazdy den se spolehlive zatahla obloha a vetsinou odpoledne nebo i v noci zacalo dost huste prset, takze jakekoliv plany na vystup Gunung Agung, ktera je nejvyzsim horou na Bali bylo nutne poslat hvezdnou branou na jinou planetu. Kolega u nehoz bydlim prodal svou vytunenou vespu jinemu kolegovi a spolecne resime muj i jeho odjezd z Denpasaru. Rozdil je ze kolega se vraci 9.2 zpatky do Cech a tak sem poznal jak funguje byrokracie ve zdejsim skolstvi. Po novym roce nam zvedli odjezdovou taxu na visa kitas z 1 na 2.5 milionu a nikdo se nam o tom nezminil. Klicem je jakasi zadost university o jeji prominuti potvrzena imigracnim uradem, ale ochota zdejsiho providera Aguse resit jakoukoliv vec osobne nebyla ochotou. Navic kolega Polivka musi zaplatit i taxu za vyrizeni podpisu zadosti na imigracnim, coz by mela s nejvetsi pravdepodobnosti platit skola. Nehlede k tomu, ze az kolega odjede vsechny dalsi stipendia pudou zcela urcite do kapsy vyse zmineneho urednika.
Byrokracie a korupce v indonesii jsou nesmirne az vesmirne a jejich koreny sou prorostle. Take tento program pod nimz takzvane studujeme se zacina financne otrasat v zakladech. Uz letos prijelo min studentu nez je v planu a take obnos penez ktery musi university zaplatit jako pokuty za prekroceni doby pobytu na visa, ktere daly ambasady darmasiswum pred odjezdem sem, se pohybuji v radech stovek milionu Rp.
Pomalu prejdu k jinemu tematu, nebot tento problem je hluboko zakorenen v mistnich lidech a navic je dost daleko od tech vasich. Ja se pomalu balim smerem do Padangu. Uz mam koupeny letenky z Denpasaru do Jakarty a z Jakarty zpatky k muslimum. Letim 5.2 v 9:30 Balijskyho casu a pristanu kolem 15:00 v Padangu. Rada mych indoneskych pratel mi uz taky 14 dni v kuse vola, pise a pta se kdy jako hodlam prijet a ze jim chybim, zrejme si jejich indonesky okoli zvyklo ze se mnou kamaradej a uz 1.5 mesice se nemaj cim bavit a smat se na jeho ucet a tak. Kdyz si ale muj mozek predstavi opet doterne padangske obyvatele, jak na vas civi a porvavaj, jen ztezi se budu vracet zpet do mesta pachnoucich rek, posmrkavajicich krkajicich lidi, kteri sou ve sve vire natolik neoblomni, ze se stale nenaucili pouzivat pribor. No to by bylo par sarkasmu. Samozrejme existuje rada vyjimek, kvuli kerejm se tam do Padangu rad vratim a s usmevem. Vlastne je jenom jedna. Prachy, a doufam ze Jakarta uz je do Padangu poslala, nebot si hodlam z tohodle programu urvat taky svuj dil, kdyz uz to delaj vsichni.

Zkousky absolventu Tari Bali

Na Bali sem navstivil skolu, kterou zde studuji mi kolegove. Prave v obdobi, kdy byly nejake absolventske zkousky Tari Bali. Rada tanecnich souboru si do sveho vystoupeni vlozila i netradicni prvky a tak to bylo docela zajimavy. Navstivil sem i mistni muzeum pri univerzite, kde se vyucuje hra na tradicni nastroj Gamelan. Ten se naprvni pohled nelisi od Talempongu na kterej se ucim na Sumatre, ale po blizsim ohledani je to uplne jinak s toninama a i zpusobem jakym se na to hraje.

tradicni Gamelan

V poslednich dnech meho pobytu na Bali se nedalo diky desti podnikat moc dalekych vyprav od nasi zakladny a tak sme se aspon v Nedeli sesli s Luckou Aueskou, ktera studuje tanec v Ubudu a spolecne s Marcelem a Honzou zasli do jedne irske hospody na toceny pivo. Toceny tam meli a bylo vyborny. Krome Bintangu tam tocili San muigela a tak sme si davali dzbanek za dzbankem a do toho hrala jedna mistni zabavovka docela slusne irsky flaky a i jiny country.

Indoneska kapela kera v irsky hospode hraje irsky lidovky a jiny flaky

Pokud muzu zaverem nekomu Bali doporucit, pak jedine turisticky naladenejm mozkum. Stale je to levnej snadno dostupnej raj. To neznamena, ze i narocnejsi si tady nenajdou neco pro sebe. Uz jenom mistni obyvatele jsou zajimavi. Maji radu slavnosti a svatku, takze se moc nepredrou a aspon je na co cucet. Jejich tradicni upacary neboli slavnosti jsou ruzne vyznamne a dle jejich kalendare se muze evropanovi zdat ze sou dost chaoticke, ale prakticky sou naky upacary kazdej den.
Kdo se chce ale na Bali neco stihnout, pak mistni doprava nebude to pravy orechovy. Mistni bema, neboli angkoty jezdej dost ridce a ne vsude. Nejlepsim dopravnim prostredkem je na Bali motorka a kdo ji neumi ridit, ten at sem jezdi jenom do hotelovyho bazenu. Da se tu i pronajmout auto, ale da se rict ze v uzkych ulickach nebo improvizovane naasfaltovanych cestach zkrz les je flexibilnejsi uzivat motocyklu. Bali je malym ostrovem a na motorce se da prejet za dve hodiny nazkrz. Pocitam, ze ten samej problem bude na jinych malych ostrovech jako je Lombok, Sumbawa a pod. Nicmene Bali je jednim z kulturne vice zajimavych mist co sem videl a daleko predci kulturu zapadni Sumatry. Sem nadmiru nadsen z mistni stravy. Tolik zeleniny sem nejed uz dlouho a jak to vypada zase dlouho jist nebudu. Mistni maj taky odlisnej vyraz pro cabe, rikaj mu sambal. Chutovej rozdil sem nepoznal, protoze jak vime jedna se o smazeny nadrceny chilli. Je treba se holt navratit k jednotvarne strave minangkabaucu, kde si clovek strida nudle a rejzi s kuretem nebo rybou, pac hovezi je drahy a stejnak mi uz nechutna a leze za zuby.
Z ostrova Bali se se zapadajicim Sluncem do vln na plazi v kute louci Vas staly indonesky zpravodajce. Nashle v Padangu.