tak se mejte a snad se nekdy jeste uvidime..

Yani s Dusanom, Dusan si pucuje motorku..

Jo nadesel cas navratu. Behem vikendu sem se jeste stacil nalejt s Jurajem a Dusanem abych pak pravdepodobne nastyd. Dostal sem mensi rymu, pac tlemit pivo v tropickym poledni, je trosku vo zdravi asi. No kazdopadne sem si sel naposled sednout na skalku "malyho bananu" coz je ostrov na kerej se da za odlivu dojit pesky. Zase sem to posral a nevodhad sem priliv, takze sem nazpatek musel jit v trenkach a s batohem na hlave. Nicmene zapad Slunce byl genialni. Na Air manisu sem se sel i naposled rozloucit s kamaradem z Madarska, kterej se tam za nedlouho vozeni a rozjede tam todinu ve velkym. Pak uz sem si akorat vzal ojeka do centra a pomalu se sunul smerem ke svymu kosu. Kdyz sem dorazil akorat zacalo prset, takze sem ze sebe smyl pisek Gayungem a sel se natahnout, byl sem tak unavenej ze sem ani nenainstaloval moskytieru a dopral sem trochu radosti i mistnim komarum. Kdypa se s nima zase uvidim. Rano sem vstal na patou pac sem chtel nahrat muezzina, zrovna mu sedla tonina a docela to tam daval. Stejnak sem sel pak spat a probral sem se po poledni. Na univerzite sem se akorat ukazal rektorovi, potras mu pravici a zvecnil sem se na fotak. Ptal se co budu delat a ja mu bohuzel musel rict ze uz asi vazne budu pracovat. Nacez sem pak naposledy opustil kampus UNANDu a sel k Darysovi do warungu na tunaka. Byl jako vzdy bez kosti a libovej, Darys u toho porad zpival, bulenya pulang a mlel neco v minangkabaustine. Skoro vsichni uz tady vi ze se zejtra vracim. Nemusel sem to ani nejak zvlastne rozsirovat, zdejsi od ucha k uchu je vetsinou rychlejsi nez jakakoliv informacni agentura.
Nicmene pobyt na zapadni sumatre byl pro me a pro holky asi taky jednou z nejvetsich zkusenosti. Adaptace na zivot v uplne odlisny kulture,no meli by ste si to taky zkusit. Tenhle blog tedka na chvili konci a bude slouzit pro kamarady tady v indonesii, takze bude samozrejme psanej v indonestine. Rad sem s Vama stravil cas u Vasich monitoru a podelil se o zazitky ze Sumatry a jinejch ostrovu. Pokud z Vas nekdo bude chtit informace o indonesii a o zapadni Sumatre tak me kontaktnete na mailu nebo na tel. cisle (viz. dole). Takze se mejte a zase nekdy s koutakem na cestach naslysenou.

koutak vyprodal warung a nezbyva nezodjet..

kontakt:
mail koutecky@centrum.cz
tel. +420737442913

juhuu prsi

Dusan s fotografickejma profikama

Po dvou neuveritelne horkych a totalne propocenych tydnech se konecne stalo to co nikdo necekal. V obdobi sucha prislo neco, co za dobu obdobi destu chodilo pouze ojedinele. Dest. A to takovy ze sem jakmile zacal. milerad zmoknul. Sel sem od Matahari prazdnou ulici, vsichni indonesani stali pod nakou striskou ci si nesli destnik ale ja sem mel najednou celou ulici volnou. Brecel sem stestim, ale nebylo to v tom slejvaku videt. Konecne se o par stupnu ochladilo a ja se dnes v noci nezapotim. Nepropotim opet matraci, opet si na noc mohu obleknout trenyrky a vychutnat si spanek aspon z casti oblecen.
Nicmene tento den dal na vedomi ze se neco semele. JIz rano v devet mi prisla sms zprava na mobil, ktery sem si zapnul v deset kdy sem vstaval. Zprava byla necekana a slo o Dusana s Jurajem z Jogji. Zprava znela jasne, spime v Taman Budaya pokud mas cas do 12 hodin doraz. Takze sem si v klidu udelal kavu a posnidal a kolem trictvrte na jedenact sem ladnou chuzi sel na ankgot dolu. Kluci prijeli na prednasku o fotografii, ktera byla celkem zajimava az na to, ze pro nekoho jinyho nez sme byli mi tri. Moc dlouho sem se s nima nevidel, ale stihli sme pivo na plazi a kluci pak zdrhli do Bukittinggi, takze si tam tedko uzivaj stejne jako ja deste po 14 dnech sucha.

S Jurajem a Dusanem na pantai Padang s Ankerem a 11ti letejma kurakama

Nicmene co vodjeli sem zdrhal na imigracni urad a to se pokusim popsat do detailu aby holky vedely jak si maj zaridit exitpermit po koutakovsku. Co sem tam prilez a mel odevzdany vsechny dokumenty.. stalo se toto. U prepazku mi pani sdelila, ze uz je v 16:00 pozde a ze jistej pan uz zde neni, nacez sem bleskurychle zalhal, ze rano sem prijit nemuzu ze mam porad prednasky a ze musim bejt rano ve skole, pani pak sehnala koho si a ten po chvili prines muj pas, v tu chvili sem si myslel ze vsechno je mozny kdyz s urenikama vychcavate po indonesku, ale nebylo to tak jednoduchy, pac na razitku bylo napsano posledni mozne datum opusteni indonesie 7.6, coz vzhledem k tomu ze sem jim odevzdal kopii letenky s datumem 10.6 naprostej nesmysl a zacalo divadlo. Okamzite sem je zacal buzerovat jak je to mozny ze kdyz sem jim dal vsechno potrebny, ze se najde na imigracnim urade takovej idiot kerej nedokaze precist vytistenou letenku. Nacez sem byl presunut do kancelare a uszen na zidli a cekalo se na kepalu imigracniho uradu, kera to podepsala. Dosli celkem tri urednici a ten kerej to posral uz samozrejme byl doma. Takze kdyz sem se zeptal jesi je to velkej problem, kyvli ze je ze uz to maj v Jakarte v systemu a pod. A tak sem jim samozrejme dal najevo ze je to jejich velkej problem a ne muj. Mezitim si v kancelari stale jeden urednik hral na kompu tetrise. Po nekolika minutach minangkabaustiny se urednici schodli na necem co mi bylo stejne od zacatku jasny. Vzali zmizik, prejeli datum 7.6 a na jeho misto napsali 14.6. Takze se z velkyho "Administrativniho problemu" nakonec vymazlil problem kerej bych si udelal doma na kolene taky. Po dovrseni jejich graficke upravy sem se jenom zeptal jesi je vsechno OK a jesi nebude na letisti s urednikama problem az uzri prepsany datum v mym pasu. Prepisujici urenik kyvnul, ze vlastne jeho problem to neni a idelal vedle razitka zelenou fiksou klikihak jakoze se to zvoralo a ze je to vopraveny. Jak moc velkej problem to bude, zjistim az na letisti v Jakarte pri vystupu z Indonesie. Takze ason znate muj dnesni stredecni pribeh. Den byl na zazitky pestry a tak se s Vami zase loucim a kdo chcete vedet co budu zejtra delat, tak to bude neco na tema co budu chtit. Mejte se
Koutak