Slavnostni zakonceni studia a nastup dovoleny

Zdravim opet, a na dlouhou dobu naposledy vsechny, kteri se radi neco dozvi o tom, co se deje na druhy strane trojoseho elipsoidu, ktery se line otaci spolecne se svym jedinym satelitem a kruhovytym pohybem obiha svou jedinou a mnohdy v tropech proklinanou hvezdu. Tento tyden jsme ve stredu museli vstat driv jak v jednu odpoledne abysme si dosli na fakultu na zaverecne ukonceni naseho studia indonestiny. Jelikoz sem si blbe naridil budika, musim na dalku podekovat kolegovi z vedlejsiho pokoje ze vstal jak vstal a ze delal bordel, za coz ho vetsinou proklinam a posilam do muslimskyho pekla. Takze sem v rychlosti na sebe hodil neco slavnostnejsiho a jak uz je v indonesii zvykem pomalou soulavou chuzi sel ceknout angkota. Na fakultu sem dorazil s 20 minutovym spozdenim a jelikoz zpozdeni organizace slavnostniho zakonceni nabralo vetsi rozmer, stih sem si dat jeste kavu.
Povaha slavnostniho zakonceni byla nasledujici. Rec prorektora, rec dekana, nase rec a predani z wordu vytisklych certifikatu ovsem s originalnim razitkem. Potreseni rukou, foceni a jak uz to v indonesii chodi zranice z pripravenych krabic s jidlem. Jelikoz studium na UNANDu je velice obtizne, pokud pricteme k mire obtiznosti i zivot v Padangu, spadnul ze me stres, ktery se cele ty dva semestry hromadil.

..Coombal je nejkniratejsi mezinarodne nejznamnejsi festival.. SVETU KNIR

Ctvrtek byl znameni nataceni zaberu do pripravovane reklamy na festival COOMBAL 09. Timto zvu vsechny, kteri se mnou travili cas v tomto blogu na 18.7 do Luzne u Rakovnika, kde se kona nejkniratejsi festival, nyni uz i mezinarodni festival. Mimo souteze o nejlepsi knir festivalu budete mit moznost tam mimo jine potkat i me a jak doufam i nakeho toho indonesana. Dnes je patek a ja mam den, kdy si musim usporadat a zabalit veci, nebot zitra odletam rannim spojem prez Jakartu na Bali, kde se v Denpasaru kolem 16 hodiny odpoledni setkam s lordem Miksovitzem. Spolecne pak na Bali vybudujem plan jak za mesic prozkoumat Lombok, Sumbu, Komodo a Flores. Tato expedice bude jedna z poslednich, ikdyz se rysuje v cervnu jeste expedice na Mentawai a to na Siberut, kde hodlam dukladne prostudovat postup vyroby drevenych trenek mistnich samanu nazyvanych "Sekerei." Prave 50 km od tohoto ostrova se nechazelo Epicentrum stredecniho nocniho zemetreseni o sile 6.4 Rychtera. Neni to ani daleko ani blizko. Ja to zaspal, ponevadz sem byl znaven, neb sem usinal a zaroven proklinal vyse zmineneho kolegu, ktery vedle v pokoji hral s kamosema domino. Indonesky zpusob hrani domina spociva v robustnim trisknuti hracim prvkem o drevenou desku, cimz se v noci vytvori zarucene nepriznive podminky pro klidny a neruseny spanek. Jo a taky to vytvari radu rasistickych myslenek. Nicmene ma tolerance vuci kolegovi je nesmirna, nebot posloucha grindcore. coz je v Padangu clovek endemitni.
Rad bych take zodpovedel otazku mnohych z Vas, jez zaznela i na Velikonocnim konzertu na Zatce. Chcete vedet kdyze se vratim do Rakovnika.. Bohuzel odpoved nevi ani imigracni urad, ktery mi ma vyrizovat exit permit. Vse je v rukou mistnich uredniku a v jejich ochote pracovat rychle. I letecka spolecnost vysla vstric a datum meho odletu lze bezplatne nekolikrat menit. Me plany navratu jsou smerovany k mesici cervnu, ale nabyvam dojmu, ze se mi tady libi a jeste to mozna prehodnotim a nebo to za me prehodnoti urednici. Tak se tam mejte a uzivejte si jaro, snad se Vam to taky zatahne a jeste neco nasnezi. :-) a nashle priste.

hari Sabtu di Padang,Sabtu yang biasa..

Kampus UNANDu pri zapadu Slunce ...

.. Jemny vanek cas od casu pohne staryma zelenyma listama palmy pred barakem, o kousek dal je slyset krik dovadejicich deti, pan vedle zacal ztloukat jakousi prosklenou skrina zaklada warung, kazdych pet minut zbesile projede motorka s stale neuspesnym prodavacem sladkeho chleba. Je vikend. Lide v indonesii odvolili a uzivaji si svoji dovolenou. Kazdy po svem. Decka poustej draky, starsi decka sedej v warnetech a parej hry nebo playstation2, ty starsi sedej na motorce a bezhlave jezdej po meste za zady s pritelkyni ci pritelem pred zady a ti nejstarsi proste jenom sedi a cumi. Rada z minangu vyuzila dovolenou k navsteve svych rodin. Zrovna sem se zacet do jedne knihy co si u me zapomel Eko, kdyz se rozeznel zvuk usnouvsiho postarsiho pana na lavicce pod mym oknem. Budit sem ho nechtel, ale pustil sem si Refused o neco vic nahlas a tak ho to zrejme donutilo vstat a venovat se svym detem. Po chvili jsem si zasel pro obed. Pan na lavicce uz ucil sve dite tradicnim rikackam a tak ihned co me uvidel nutil sve dite aby na me zacalo pokrikovat zname vety, ktere denne slysim od vsech deti v Padangu. "mau ke mana mister, bule bule.." V tu chvili si clovek uvedomi ze neni chyba na strane tech malejch parchantu co by potrebovaly schladit vhozenim jejich Sluncem rozpalenych telicek do prijemne chladiveho bahna ryzoveho pole. Chyba je na strane jejich rodicu. Chyba je nekde tam kdysi davno, kdy zacala fungovat tahle spolecnost.Chyba je v principu jejich denniho zivota.
Pomalu se soulam po vyhrate vybetonovane ceste smerem k hlavni ulici k memu nejoblibenejsimu warungu. Nez prejdu silnici opet si vyslechnu ty same popularni pokriky mistnich na rychle uhanejicich hondach a Yamahach kdyz zrovna maji svuj den a zri muze bile pleti jak srdnate a neohrozene kraci jejich uzemim. Warung se jevi opusten. Plapolajici zaclona a rozsvicena svicka slouzici jako prevence pred stejne hladovym hmyzem jako sem ja jen pomalu kmita v teplem polednim vetru. Po chvili vyjde dcera Majitelky a s usmevem odkryje zaclonu a zacina mi nabirat ryzi. Copak to bude dneska? pta se, jako kdyby u ni byl buhvijaky vyber jidla. Po chvilce premysleni ji nemilosrdne prikazu, ze si dam tempeh a pak taky ty prazeny maly ryby s baklazanem. Nez uzavira bungkus jeste ji poprosimo dvojitou davku chilli. Opet s usmevem se prikloni a podava mi plastovy pytlik s jidlem zabalenym v novinach. Zaplatim 10 000 rupii a s pranim krasneho odpoledne opetuji divcin usmev, ktery je to nejroztomilejsi na jeji macate postave. Pomalu prechazim ulici a negativne vrtim hlavou projizdejicim angkotum a busum. Me lenive nohy opet viri prach vyhrate betonove cesty smerem k memu kosu. Krik deti, ktere je nemozno nabazit pohledem na cloveka s bilou kuzi jiz nevnimam. Posloucham converge. Vnimam jen teply poledni letni vanek a mihotajici se stary zeleny list kokosove palmy. Vchazim do prostoru kosu a zacinam pojidat svuj obed. Lzice cvakajici o zuby a mlaskajici jazyk jen ztezi prehlusuje bouchani na okno a krik deti, ktere se kvuli bilemu cloveku v jejich ctvrti naucily jiz ctvrtou anglickou vetu: Hallo mister, open the Door...

Vedro, smrad a vsudypritomny paka = zpet v Padangu

Zdavim vsechny rostaky a rostenky v Cechach a samozrejme preju krasnej zacatek jara. Necht kazdej kdo v zivote neokusil alergickej zachvat z prvniho jarniho pylu rozmicha cement s kanagonem a vrazi si to do nosu. Jen ja, clovek s alergii na vsechny jarni druhy se uspesne vyhybam temto reakcim v tropickem klimatu.
Rada z vas uz urcite mysli na to jak nejpohodlneji ulozit prdel na zidli zahradky pred hospodou, nebo ti mene narocni z Vas proste jenom odhrnou zaves a nachvili si vyvetraj. To tady v Padangu se prakticky nic zajimavyho nedeje. Obcas pride poradna praskacka a obcas ani ta ne. Muj zivot po navratu se soustreduje okolo zaverecne prace, ktera je jedinym nesmazatelnym dukazem me existence na Andalaske univerzite a za niz dostanu nalezite dulezity diplom ze ktereho se bude krasne delat vlastovka. Nicmene praci je nutno napsat, odevzdat, sejit se s rektorem univerzity a mozna i zajet na zaverecny ceremonial studentu darmasiswa, ktery je prozmenu opet v Jakarte, nebot na Kalimantan se vyplacaly prachy na pokutach za nevyrizena visa.
Takze do priletu Miksovice na Bali zbyva nejakych 14 dni a tak muzu denne spat i 24 hodin. Kdyz zrovna nespite tak muzete cumet a premejslet, coz je specialita mistnich lidi. Sem stale zacatecnik a tak mi to jeste nejde. Naposled sem to vydrzel pouze pulhodiny. Nicmene v tomto case sem myslenim analyzoval spoustu zajimavejch veci. Napriklad sem konecne pochopil vyhody pouzivani vody misto toaletniho papiru. Duvod je jednoduchy, proste si dokonalejs vycistite prdel a nehrozi vam, ze si obarvite spodni pradlo nahnedo. Dalsi vec kterou sem castokrat konzultoval s mistnima je uzivani rukou pri doprave potravy do traviciho ustroji. Jejich teorie je zalozena na odpovedi: lebih praktis.. coz znamena vice prakticky. Ma teorie zpociva v dokobalem promychani vsech slozek potravy a tudiz v homogenizaci vsech jejich slozek. Vysledkem je tak stejnomerne traveni. Posledni, ale ted uz vazna uvaha je samozrejme o Chilli. "Cabe atau Sambal" jak se nazyvaj palivy omacky jsou zhotoveny nadrcenim chilli v jemnou cervenou ci zelenou brecku, ktera se konzumuje zpravidla s ryzi. Spousta hloupejch minangu vam rekne, ze cabe je dobry na vsechno, ale nevysvetli proc. Ja konecne znam tu pricinu. Neni to proto, ze z Vas uz v polovine konzumace jidla zacne lejt pot i znosu a tudiz odparovanim tohoto potu se Vase telo ochlazuje v tropickem klimatu Padangu... Nene, je to tim ze Chilli obsahuje více palčivé látky kapsicinu, dále barviva, silice, také vitamíny (C, A, D, B) a minerály. Takze jist Chilli se tady opravdu vyplati, pac konkretne v Padangu je konzumace zeleniny a mlecnych vyrobku dost opomijena. Na zaver bych se s vama rad rozloucil odkazem na fotky kery uz vysi nakou dobu na rajceti. Je tam par zasadnich momentek z mesicniho pobytu na severu Sumatry. Nejak se tim prolouskejte a zase nekdy se potkame u mozna vice zajimavyho cteni o zivote mezi Minangy, tvory kteri maji 95 procent DNA spolecneho s Orangutany. Dobre rano ci poledne, dobrou chut pokud zrovna mate co do huby a nashle priste..

http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/Severni_Sumatra_a_Pulau_Pagang/#album

Severni Sumatra II.dil

Ostruvek Samosir uprostred jezera Toba, centrum kultury Bataku

Z Berastagi sme spolecne se slovenskejma holkama vyrazili smer jezero Toba. To je nejvetsi kraterovy jezero snad i na svete nebo aspon v jihovychodni Asii. Taky je to centrum kultury Bataku, kery sou zaplatpanbuh povetsinou krestani, takze chlastaj a je s nima sranda.
Do Parapatu ze keryho jede lod na Samosir sme dorazili kolem treti odpoledne. Cermacka s Jackem, coz je jeji novy pritel dorazili spolecne s Edem, Ronaldem a Evou z nemecka o hodku pozdejs. Spolecne sme se pak nalodili a zamirili smer Tuktuk, coz je poloostruvek a letovisko pro turisty na Samosiru. Samosir je ostrov uprostred Toby, je docela velkej takze sme ho ani neprocestovali a spis sme se flakali na Tuktuku. Lod na Tuktuk mela super zavadu na lodnim sroubu, takze sme se po jedny hodine bezvladneho draftu museil vratit do Parapatu a presedlat na jinou lod. Na Tuktuku sme pak omrkli vodopad, zasli do Tuakshopu, coz je warung kde nalejvaj tuak, coz je neco jako burcak co tece z nariznuty palmy. Jack mi ukazal kde pred lety mel svuj baracek a jinak t celkem bylo super par dni. Spis sme se tam flakali a setrili sily. Pred odjezdem sme si dali den na vyletni lodi po jezere a omrkli i klasickou batakskou vesnici. Vecer nam pak zaspivala ctverice batakskych pevcu sve narodni hity.

Nariznuti Tuakovy palmy a nasledna konzumace tuaku

Z ostruvku samosir sme odpluli prez Parapat do Medanu, tam sme se premistili z terminalu Amplas na Pinang Baris a nasedli do nocniho autobusu smer Banda Aceh. Ridic stavel za 12 hodin pouze jednou a to az 46 km pred Bandou. Zrejme na necem frcel, pac ridil jako dyby na necem frcel. Do Banda Acehu sme dorazili kolem sesty rano a ihned se na nas vrhli tamni angkotari a ojekari. Jelikoz mame ale sebou Jacka, tak sme se vzali angkota rovnou k pristavu a nalodili se na rychlolod smerem k ostrovu Weh. Tam sme si pronajali vuz a zamirili k vesnici Iboih a aby toho cestovani nebylo malo tak jeste minilodi na jeden sekundarni ostruvek Rubiah.

Jack, ja a Ed na ostruvku Rubiah pred porcovanim ananasu

Tam sme si valeli sunky tri nebo ctyri dni uz ani presne nevim, pac sme akorat snorchlovali a zkoumali tamni koralova spolecenstva. Okoli ostruvku Rubiah je taky vyhlasene misto pro potapeni a na Iboih je taky skola pro potapece. Tu sme ale ignorovali a raci zasli do Warungu Olala na kure Olala. Bungalovy na Iboih nebyly moc koser, a hrozilo strzeni kazdym okamzikem, nicmene to tech par noci vydrzelo a tak sme se zivi a zdravi mohli podivat na nejseverozapadnejsi bod Indonesie. cesta sice nic moc pac jit ve vedru dve a pulhodky po asfaltce je docela naprd. Na kote na nas uz cihalo stado opic a jelikoz byly hladove tak se uzchystaly k utoku. Nastesti sme jem stacili utyct
a nakonec se stastne vratili do kempu. Z Iboihu sme neradi vyrazili zpet do Bandy Acehu kerou sem si s Cermackou prolez a vecer vyrazili smer Medan a Siantar.

Meshita raya v Banda Acehu, jediny misto kde udajne prezili lidi obri tsunami, ktera mela misty az 30 m vejsku

V noci nas cekovali policajti jesi neprevazime naky huleni. Nastesti nic nenasli a tak sme dorazili druhej den do Siantaru. Tam ma Jack spolecne s Edem baracek kde predelavaj Vespy a chtej je dovazet do nemecka. prespali sme tam jednu noc a kluci nemecky byli tak hodny, ze udelali Vidensky rizky. Druhej den sme nasedli na Bus do Padangu a tim pro nas vejlet na severu Sumatry po nekolika tejdnech zkoncil. V pristim dile si probereme prijezd Petra s Rencou do Padangu a naky novinky ale ted uz du spat tak se mejte a necht vas uz zima nevotravuje a zapocne jaro.

Severni Sumatra I.dil

Zdravim vsechny pratele a priznivce nasi expedice, tentokrate smerovane na sever Sumatry. Uvodem bych jen chtel poznamenat ze se momentalne opravdu a uprimne stydim za to ze sem z Cech. To co predvedli nasi politici v obdobi predsednictvi EU.. mezinarodni ostuda,horsi uz byla jenom repre ve Slovinsku. hehe.
takto by bylo uvodem a ted zacneme probirat Severni Sumatru. Na sever sem odjizdel s Cermackou autobusem z Padangu do Medanu. Cesta nebyla mocpohodlna a autous se nam jeste pred jezerem Toba porouchal. Takze si pripisuju rekordni nejdelsi cestu autobusem ve svym zivote a to 27 hodin. Janca vystoupila v Siantaru kde ma ted novyho pritele Jacka a ja pokracoval do Medanu kde sem mel spicha s holkama slovenskejma z Javy Misou a Martinou. Bohuzel jelikoz mel bus spozdeni musel sem Misu a Martinu poslat s kamosem pruvodcem Wongem do Bukit lawang a prenocovat jednu noc v Medanu sam, nebot bus mel opravdu enormni spozdeni.
Medan je opravdu velky severni mesto uz dost podobny zapadnimu zivotnimu stylu. Typove na ulicikonecne umi anglicky. Ubytoval sem se teda v hotelu Zakia nedaleko mesity raya, dal si vecu, skocil na net a rano se vzbudil s prvni toninou muezzinova songu. Kolem osmy uz sem ale nastupoval do autobusu na Pinang Barisu smerem do Bukit lawang. Hned v buse se mi snazili urvat mistni typove na nakejten trekdo jungle, ale ja uz dlouho znam pruvodce Wonga takze sem se zlakat nenechal. Po prijezdu do Bukit lawang uz tam na me cekal s motorkou a netrvalo to ani hodinu a uz sme s nim i s holkama sli do jedny jeskyne pobliz narodniho parku. Vecer sme pak domlouvali trek v jungli na nasledujici tri dni.
Druhej den rano nas kolem devaty Wong vyzved i s permitem do NP a slo se. Nase skupina citala tri turisty dva pruvodce a dva varice jidla a stavice stanu. hned na prvnim kopci sme videli dva druhy vopic a spoustu hmyzu a rostlin. Ve svahu nad krmistem mistni zachrane stanice pro Orangutany, sme potkali Orangutany. Byla tam zrovnajednastara samice a dva jejikucico si zrovna staveli brloh na spani z vetvi, coz je jejich kazdodenni cinnost. Nad touhle trojici byla jeste jedna dvojice dvou starsich Orangutanu. Cesta pralesempak pokracovala prekvapive mezi stromy a potucky k zakladnimu stanovisti c.1, kde uz cekala dvojice kucharu a stavitelu. S Wongem sempak sel smejt pot k nedalekymu ,minivodopadku. Noc v jungli je super, dokonce prisla i bourka a komaru zase tak moc nebylo, takze se spalo celkem pohodlne. Rano sme dostali super snidani a vyrazili opet smerem do lesa. Misa se pak vodpojila pac mela lehci problemy s indoneskou stravou a tak sme s wongem a Martinou nasli v kopcich super vyhled do lesa. Dokonce sme videli i stado Gibonu ve vetvich, kery porvavali uplne suprove skoupinove sirenovity skreky. Jelikoz jeprales jenom vo stromech a tvorbe propocenyho obleceni, nebudu Vas zdrzovat nakejma konkretnima vecma a prejdem rovnou prez potok kde sme videli zelvu az k mistu druhyho noclehu, ktery bylo u reky Bohorok. Tam sme videli pro zmenu jestera a spostu hmyzu. Treti den rano sem si s Wongem dal Tubbing na pneumatice, skocil si ze skalydo reky a pak spolecne s holkama jel na ctyrech pneumatikach po rece Bohorok zpatky do bungalovu v Bukit lawang. Takze kdyz to shrnu narodni park Gunung Loeser stoji za shlidnuti.
Vecer sme to poradne s Wongem zapili indoneskym Ginem a nasledujicirano vyrazili busem k Berastagi. Mesto Berastagi bylo taknejak vybudovany holadanama v blizkosti hor narodniho parku GL. Holandani nezvladali tropicky vedra takze se tam jezdiil vochladit. Jinak samotny mesto nicim zajimavy neni a tak sme tam prespali pouze dve noce a vylezli na mensi z dvojice sopek. Nebyl to moc tezkej vystup, pac do poloviny vedla asfaltka. Po pulhodinovym obdivovani sme slezli k nejlepsimu hrebu dne a to koupani v horkejch pramenech na upati sopky. Indonesani zde vedle koupani taky vyuzivaj energii sopky k vyrobe elektriny. Po super koupani prisla prutrz mracen, takze sme se vraceli angkotem do Berastagi za silnyho deste.