Berastagi

ahoj vsichni,
tak uz druhej den mam bozi prujem, ale pomoci endiaronu, Imodia a smekty v kombinaci se salakem ho dostavam pomalu pod kontrolu. Pricinou muze byt podezrela konzumace sate na jedne z benzinek cestou z Parapatu do Berastagi. Samotna cesta byla celkem pohodlna, pac jako spravny turisti nejak nevyuzivame mistni dopravy a par tisic si priplatime za auto s AC. V Bearastagi bydlime ve hotelu Sibayak jako posledne s Cermackou. Dokonce mame s worcosem stejnej pokoj. Opet sme dorazili od krestanske populace "Bataku" do mist kde vladnou mesity a muslimove. Specialne mesita v Berastagi pousti v pul sesty pred vlastnim muezzinskym songem Allah je velky a jediny a muahamad je jediny prorok.." jeste oslavny muslimsky choral a to vse v poradny palbe. V samotnym Berastagi toho neni moc zajimavyho, snad jenom vystup na sopku Sibayak, ktera se nachazi asi tri hodiny chuze od mesta.
Vlastni vyprava zacala po snidani kolem devate. Pocasi celkem slo, rano lehce sprchlo ale pak se to nejak vybralo a obcas i zasvitlo slunce. Mata precejen do sedla kde konci silnice vyuzil bema a my sme si ten krpalek dali pesky. Samotnej vrchol byl ale v mlze a tak sme krome pruduchu chrlicich ohratej vzduch nic zajimavyho nevyfotili. Po sestupu sme si dali jako posledne koupel v horkych pramenech pod sopkou. Docela to cloveka uspi, pac po prijezdu na hotel sem okamzite usnul.
Zitra nas ceka presun do Bukit Lawangu a dva dny v narodnim parku "Gunung Loeser". Tam se opet potkame s orangutanama. Tak se mejte a uzivejte si mrazu. Specialne v tomto dile zdravim kolegy do prace a doufam, ze se tam nedeje nic neobvykleho. Fotky jsou zatim bohuzel jenom na facebooku.

Batakove

Zdravim vsechny priznivce indoneskeho humoru. Na ostrove Samosir, ktery byl vytvoren pradavnou obri erupci uprostred krateroveho jezera Toba, se nachazi poloostruvek s malebnym nazvem TUKTUK. A tam sme stravili od uterka az do nedele plno krasnych zazitku. Ani sme se nestacili rozkoukat a potkali sme se s Jackem. Ten nas s Michalem nalozil na motorku a hnedka po ubytovani nas protah tuak shopem. Tuak shop je neco jako mistni hospoda, kde se pije tuak. Tuak je nakvasena stava, ktera se vyrabi jednoduse nariznutim listu cukrove palmy a do mista kam stava odkapava se polozi kbelik. Ten se pak jenom prikreje vikem a necha se samovolne nakvasit a neco jako burcak se pak pije. Hodne se po tom prdi a bubla to ve vas. Po prihode v tuak shopu uz sme meli puceny motorky a brazdili sme Samosir. Jukli sme se postupne na horky prameny a projeli sme radu vesnicek vcetne mistni zachovale atrakce. Jednalo se o puvodni batakskou lidozroutskou osadu. JE to jenom par baracku s kamenym stolem a minipopravistem. Vypraveni o zvycich bataku, za kery chtel pruvodce 50 000 Rp sme si nechali ujit. O to vic nas obrali trhovci se suvenyrama. Svine. Dalsi den sme uz jenom tak brazdili mistni silnice na motorkach a fotilo se. Byli sme u nejvetsiho batakskyho domu na svete. Zajeli sme do kopcu Samosiru a tak podobne. Vic vam toho stejne nereknu pac se tady toci dokument ve full HD videu.

Stejne se to pak vsechno strhlo vecer do nejakyho piti tuaku. Predevcirem me Jack vzal do Tuakshopu kde zrovna meli psa. Celkem usel, byl tuhej jako hovezi. Dost se to muselo zvejkat, ale s rejzi a vyvarem bu normalne clovek nic nepoznal. Kdyz prinaseli treti dvoulitrovku tuaku tak uz sem se jenom smal kdyz vrchni polozila prede me talirek s ocasem. Tim psi hostina koncila.

Dalsi den sme se prestehovali bliz k Jackovi a jeli pro nejaky veprovy do Parapatu, pac sme chteli vecer grilovat. Trznice byla tradicne plna ruznych druhu pachu. hovezi bohuzel doslo a tak sme vecer grilovali jenom prase, jednu slepici a ryby. Jeste pred tim nas Jack vzal na svuj maly minikatamaran co nedavno koupil. Povidal, ze pokazdy kdyz s nim vyjede tak se mu na tom neco rozbije a tak se taky stalo, kdyz michalovi zustala v ruce cast kormidla.

Tedko uz sme se pramistili do Berastagi, spolecne s Jackem a jeho buhvijakejma kamaradama s Italie. Zitra pokad nam Allah dopreje dobry pocasi polezem minisopku jemnem Sybayak, to je kousek vedle ty co bouchla napodzim, tak ocekavam ze voda v horkejch pramenech bude o neco teplejsi a ne jako posledne. Tak zatim a uvidime se zase priste.

opustili sme Minangkabauce a uz sme u Bataku

Ahoj rostaci a rostenky, zdravim Vas u dalsiho dilu povidani o nasi male mesicni vyprave v Indonesii. Minule sme probrali nasi cestu a navrat z Painanu do Padangu. V podstate nic zajimaveho se neprihodilo, pouze sme se jeden vecer trochu zrumili z domacich zasob na strese hotelu. V nedeli sme ale nasedli spolecne s Darisem a jeho manzelkou do auta a vyrazili se podivat do Darisovy rodne vesnicky "Air Dingin" u jezera "danau di atas". Cestou sme projizdeli krasnou krajinkou s cajovejma plantazema. Desne nas tam pohostili a po prochazce v polich se zeleninou sme trochu poprvy zmokli. Vecer sme se sesli v kavarne kopi Aceh s Yani a domluvili se na odjezdu do Parapatu. Sraz byl v osum rano aby sme stihli v kancelari ALS zaplatit blokovany sedadla v autobuse. Yani prisla v pul desaty :] coz mi opet potvrdilo, ze na Sumatre je cas opravdu gumovej.
Jeste pred odjezdem sme se ssli rozloucit k Darisovi do warungu a byli obdarovani kerupukama kde sou zapeceny rybicky. Mozna si Homolac se Zdenkem Koprivou jeste na ne pamatujou :].
Cesta v autobuse transumaterskou higway byla celkem pohodlna. Kluci s Jitou vyfasovali uplne zadni sedadla u zachoda, dokonce za nima jeste bylo misto kde spal druhej ridic. Stavelo se v Bukittinggi a pak na tom miste kde prodavaj salak jako obvykle. Jako obvykle taky bylo v autobuse diky vecne zapnuty klimatizaci okolo 15 stupnu. Obcas i z pruduchu zaprselo. Cesta trvala kousek pres 17 hodina ado Parapatu sme dorazili kolem pul devaty rano. Takrka okamzite sme sedli na lod na tuktuk a ubytovali se v homestay "Mas". Mame pred pokojema malou nadrzku s koikaprama a nadhernej vzhled na Tobu. Tahle cast vyletu je spis relax, takze sme si pucili motorky a jezdime po ostrove Samosir a prezirame se evropskym jidlem. Prave prisel Jack, tak dem zase do Tuak shopu na burcak z cukrovy palmy. Priste zse neco dopisu tak se mejte.

Padang

Ahoj lidi, po prespani v Painanu v krasny Wisme sme s Iqbalem a jeho detma jeli nachvili ke korenovymu mostu "Jambatan Akar". Nic moc turisticky zajimavyho, teda ne pro me co uz par dni nemuze nic fotit, ale o to vic foti ostatni. Tak sem tam aspon kecal s mistnima a ejhle koho sem nepotkal. Z losmenu Karlos z pantai bungusu tambyl ten indoneskej typek co byl u nas v Karline a umel jeste stale trochu cesky. Jany si ho mozna jeste pamatujou. Jenom takova lehci zprava pro Lucku, zna se osobne s Brezinovou :] svet je malej holt. No kdyz sme se vraceli Iqbal uz vypadal smutne ze mu zase na par let odjedem. Moira nam na rozloucenou vyblila Iqbalovi do auta jahodovy mliko a tak sme nasedli do autobusu do PAdangu. Pred Padangem ridic rozbil zadni kolo a tak sme meli aspon prestavku nez ho vymenil za rezervu. V padangu sme se zase ubytovali pred RAmayanou tentokrate v pokojich bez koupelny ale za to o 50 000 levnejsim. Druhej den rano nas Daris, to je vedouci warungu, nalozil do auta a jeli sme se podivat za jeho babi a nekolika z jeho 15ti sourozencu. Cesta k jezerum "danau di atas" a "danau di bawah" byla celkem pohodlna. Daris nam zastavil na foceni u cajovejch plantazi. Do jeho rodne vesnice air Dingin sme dorazili kolem jednyodpoledne. Narozdil od Padangu tam bylo prijemne klima. Nechali sme se obsypat detma a prezrali sme se rejzi s chilli. Jeste pred odjezdem sme zazili prvni lehci destik.
Po navratu do Padangu sme lehce porumili a sbalili se na cestu na sever Sumatry. Jinak Mata lehce nadaval na indo WC v hotelu, pac se mu tam nekdo podepsal pod vesak vlastnima exkrementama a von si nemoch na vesak nic povesit :] jojo utirat si rukama zadek misto toaletaku je obcas sranda. Tak se zatim mejte a uvidime se zase za par dni.

Prilet do Padangu a Painan s ostruvkama

opet zdravim vsechny priznivce cestovani po indonesii. Nase ctyrclenna skupina jiz nasedla v Jakarte do letadla spolecnosti Batavia a kolem pul jedny odpoledne pristala na letisi Minangkabau. Nase tamni pritelkyne Yani nas vyzvedla a jelikoz nema tento tyden v praci bose tak sme pouzili jejich auto odnoze katarskeho cerveneho krize. V padangu sme prosli celkem tri hotely nez sme nasli nejlevnejsi za brutalnich 150 000 Rp. coz je nejakejch 300 kc na pokoj a noc. Jest ten den sme navstivili warung u Darise, kde probehlo dvouhodinovy ofceni a hrozna preziracka, samozreje vsechno gratis. Vecer sme dali pivo na plazi a potali se s Hankou Svobodojc co tu tedka studuje na stejnym programu jako ja pred lety. Tentokrate je tu ale 13 Darmasiswu a celkem lepsi podminky, konkretne ty financni. Hanka je mimochodem student UK biologie se specializaci na morsky zelvy.
Druhej den sme po nakupech predali darky pro nase kamarady v Padangu a opet zneuzili auto Yaniny spolecnosti, ktery nas dovezlo do malebne vesnicky Painan. Yani tam ma projekt na vystavbu pomocneho domu pro postizene. Na plazi Corocokuz nas cekal Iqbal. Bejvaval to velitel mistni policie, ale ted se stal sefem centra pro turismus. Na jedne z jeho lodi sme se pak dostali na ostruvek Pulau Penyu. Dorazili sme tam navecir a jeste tu noc videli tri karetz obrovske klast vejce. Bohuzel je mistni vybiraj a prodavaj Cinanum, kteri veri, ze kdyz je budou jist tak budou plodni. Chudak Hanka, celej pulrok se tady snazi prosazovat jako zelvi zachranar, nicmene jedno hnizdo se nam podarilo ukryt a tak snad se podari zachranit aspon neco. Druhej den sme snorchlovali mezi koralama a za odlivu sme videli spoustu zajimavejch veci. Mimo klasickyho akvarka tam bylo nekolik druhu karet, kolem nich par mensich zraloku, nejaky olikhne a spousta ryb, ktery sou pro me blbe urcitelny. Bohuzel sem si pri podmorskym nataceni roybil fotak, nebot mi do obalu vnikla voda a zkratoval se. Nicmene doufam, ze na karte neco zbylo. Mel by tam bejt zralok a asi dvouminutovy video jak si plavu s karetou mezi koralama.
Pani na ostrove celkem podrazila a chtela vod nas za noc 300 na osobu a noc, coz Iqbal nastesti ukecal na polovic. Nebudu vam rikat jak chutna Havana kdyz se naleje do cerstvyho kokosovyho orechu a pije se brckem. V tech vedrech to rychle stoupalo do hlavy Vam povim. V noci vylezlo na plaz hafo krabu a poustevniku. Takze druhej den nam pani ostrova nejaky cerstvy udelala. Cerstve zaziva uvarenej krab je docela dobrej a s tema tycinkama se to neda srovnavat. Jo jinak sem se pri snorchlovani brutalne spalil, nebot sem nejak podcenil mazani. Tak ted tak trochu jako krab vypadam. Ale to vyhnedne.
Jeste sme se podivali na vedlejsi ostruvek na chovnou zelvi stanici. Zelvy tam sou docel v brutalnich podminkach. Misto aby je hned po vylihnuti pustili, tak je tam chovaj v nadrzkach a krmi je nasekanejma rybama dokad nevyrostou do velikosti dlazdice a pak je pokousany poustej. No dle Hanky to neprezije ani jedna. Par mladych karetek sme zachranili vypustenim do more, ale i tak jevily znamky ztraty orientace. Po pozdnim obede nas Iqbal hodil do Painanu, kde sme povecereli v jeho rodine. Postavil si docela brutalni baracek na mistni pomery. Jeho manzelka stale studuje magistersky studium Ekonomiky, ma porad dve decka a dokonce maj doma jednu pomocnici. Pomalu koncim abyzch si stih vzbrat jeste maila, a jak to tak vypada, tak se bohuzel budete muset smirit s tim, ze fotky ode me neuvidite. Fotak de sice zapnout, ale tlacitka se zrejme odpalila. ..

Ps. nevim proc mi misto pozdravu lidi rikaj ze sem gemuk, dyt sem zase tolik nepribral :]

Ualaaaah Akgbarrrrrr z Jakarty

Nazdarek rostaci a rostenky,
tak se tady opet po letech potkavame u dalsich pribehu z indoneise. Let probehl celkem dobre, porce jisla u emiratu sou pestre ale ponekud male. Na mezipristani v Dubaji sme si otevreli lahvinku sampanskyho z duty free Ruzyne a nasedli na let do Jakarty. Par turbulenci samozrejme probehlo. Naky byly nad Rumunskem a naky, kdyz sme preletavali Bengalskej zaliv. Ale docela se to dalo. Po priletu se na nas samozrejme hned vrhli a chteli nas obrat. docela se jim to i podarilo, ale sme na dovoleny a tak 170 ribu za taxika pro 4 bule do Jaksy celkem sly. Momentalne je v Jakarte celkem vetrne pocasi a vedro. Vcera sme zjistili, ze Martinovi opet nejde vybirat z indoneskych bankomatu jeho Visa embasovanou kartou. Nastesti Jite nekery Banky davaly a tak to snad nejak s tema prachama uhrajem.
Dneska rano sem koupil letenky s Batavia do Padangu, takze zitra presun. Dnes sme se byli jenom projit k monumentu, sice sem u nej byl uz trikrat, ale byla to legrace. Skoro ani nefotim, nema to smysl, kdyz tady ma Jita s Michalem zrcadlovky a Martin 3D fotakovej system. Furt to maj zaply a tak sem spis focenej nez bych fotil. Kablik k fotaku stejne nemam takze dneska fotky jeste neuvidite, ale priste uz poprosim michala, aby mi pucil ctecku na karty a udelam nejakej upload. jinak co sme tady den tak uy sme trikrat byli na rendangu. Je strasne dobrej a neda se toho nabazit. Jinak sme toho moc zajimavyho o cem by se dalo psat nezazili, takze tohle berte pouze jako informaci ze me zdravy a zdrave i smrdime. Prujem zatim nikdo nedostal. Jita je trochu prekvapena z jidla, ale to se spravi az ji vyhladne e nebude nic jinyho. Tak se zatim mejte