Batakove

Zdravim vsechny priznivce indoneskeho humoru. Na ostrove Samosir, ktery byl vytvoren pradavnou obri erupci uprostred krateroveho jezera Toba, se nachazi poloostruvek s malebnym nazvem TUKTUK. A tam sme stravili od uterka az do nedele plno krasnych zazitku. Ani sme se nestacili rozkoukat a potkali sme se s Jackem. Ten nas s Michalem nalozil na motorku a hnedka po ubytovani nas protah tuak shopem. Tuak shop je neco jako mistni hospoda, kde se pije tuak. Tuak je nakvasena stava, ktera se vyrabi jednoduse nariznutim listu cukrove palmy a do mista kam stava odkapava se polozi kbelik. Ten se pak jenom prikreje vikem a necha se samovolne nakvasit a neco jako burcak se pak pije. Hodne se po tom prdi a bubla to ve vas. Po prihode v tuak shopu uz sme meli puceny motorky a brazdili sme Samosir. Jukli sme se postupne na horky prameny a projeli sme radu vesnicek vcetne mistni zachovale atrakce. Jednalo se o puvodni batakskou lidozroutskou osadu. JE to jenom par baracku s kamenym stolem a minipopravistem. Vypraveni o zvycich bataku, za kery chtel pruvodce 50 000 Rp sme si nechali ujit. O to vic nas obrali trhovci se suvenyrama. Svine. Dalsi den sme uz jenom tak brazdili mistni silnice na motorkach a fotilo se. Byli sme u nejvetsiho batakskyho domu na svete. Zajeli sme do kopcu Samosiru a tak podobne. Vic vam toho stejne nereknu pac se tady toci dokument ve full HD videu.

Stejne se to pak vsechno strhlo vecer do nejakyho piti tuaku. Predevcirem me Jack vzal do Tuakshopu kde zrovna meli psa. Celkem usel, byl tuhej jako hovezi. Dost se to muselo zvejkat, ale s rejzi a vyvarem bu normalne clovek nic nepoznal. Kdyz prinaseli treti dvoulitrovku tuaku tak uz sem se jenom smal kdyz vrchni polozila prede me talirek s ocasem. Tim psi hostina koncila.

Dalsi den sme se prestehovali bliz k Jackovi a jeli pro nejaky veprovy do Parapatu, pac sme chteli vecer grilovat. Trznice byla tradicne plna ruznych druhu pachu. hovezi bohuzel doslo a tak sme vecer grilovali jenom prase, jednu slepici a ryby. Jeste pred tim nas Jack vzal na svuj maly minikatamaran co nedavno koupil. Povidal, ze pokazdy kdyz s nim vyjede tak se mu na tom neco rozbije a tak se taky stalo, kdyz michalovi zustala v ruce cast kormidla.

Tedko uz sme se pramistili do Berastagi, spolecne s Jackem a jeho buhvijakejma kamaradama s Italie. Zitra pokad nam Allah dopreje dobry pocasi polezem minisopku jemnem Sybayak, to je kousek vedle ty co bouchla napodzim, tak ocekavam ze voda v horkejch pramenech bude o neco teplejsi a ne jako posledne. Tak zatim a uvidime se zase priste.