Neco malo o Padangu

Trojice ceskych studentu Darmasiswa na univerzite Andalas of Padang, navstevujici fakultu Sastra na Limau Manis. Z leva Cermacka, Koutak a Jana Klapi.

Jelikoz je tedko patek a vsichni v Rakovniku se pripravujete na to jak si zase utratite petikilo za vecer a nebudete si nic z toho druhej den pamatovat, sem si rek ze Vas tak trochu poinformuju o Padangu. Od vcerejska tady na Zapadni Sumatre zrejme zacalo obdobi destu. Vcera vecer prisla mohutna mracna a spustil se lijak kerej zkoncil az kolem poledne. Toho sme vyuzili k navsteve mesta a nakupu potravin. Akorat co sme dorazili z mesta tak zase zacalo prset a leje furt az do ted co sedim na netu. Poprvy sem teda pouzil plastenku z armyshopu.

Cermacka pri pruchodu mestskou trznici, nekdy to trva i nekolik minut nez se dostanem zkrz tu tlacenici.

Mesto Padang se rozklada asi uprostred zapadniho pobrezi Sumatry, kera je zrejme ctvrtym nejvetsim ostrovem sveta co sem slysel. Mesto ma zhruba 880 000 obyvatel nevelkyho vzrustu, ale najde se tady par jedincu co dokazou smecovat pri basketu. Centrum mesta, neboli v indonestine "pusat kota" tvori par ulic soubezne s plazi do kery se vlejvaj tri reky z nedalekejch hor. Na starym meste, kde je i pristav pro rybare se usadili cinani. Vsechny reky sou docela v spodni casti znecisteny, ale co se tyce zivota tak sem tam nakou rybu se podari nekomu chytit. Centrum tvori obchodak Matahari s eskalatorama kde se da koupit pouze obleceni. Okolo obchodaku je mistni tradicni trh "pasar tradicional", na kerym se snazi jeden obchodnik prez druhyho rvat svoji cenu svyho zbozi. Prodavaj se tady cerstvy ryby, zelenina, ovoce, ruzny potreby pro domacnost a prave zde se nejvic smlouva s prodavacema. Dycky Vam naparej 100 procentni prirazku a tak je dobry fakt rikat ze nejste blby a ze je to drahy ikdyz v porovnani s ceskejma cenama je to porad v pohode. Obcas do trznice zajdem do warungu na polivku, kera je samozrejme paliva jak ziletky.
Pod Matahari s trhem je jeste jedna ulice plna ruznejch malejch kramku, kde se da poridit rovnez spousta veci co se hodej k preziti. Od bot obleceni prez plastikovy skrine kerou sem si koupil az po obaly na telefon, plastovy pistolky a pirotechniku. Kolem Matahari a pasaru je taky konecna okruhu mistnich Angkotu, kery rozvazej lidi po celym meste, taky se tu tvorej nejvetsi zacpy a je tu nejvetsi pocet trpasliku na metr ctverecni. Viz. foto nahore s Cermackou. Rovnez se sem stahuji i zebrajici trpaslici, kteri si podle me vydelaji desetkrat tolik co my dostanem za stypko. Jakmile dete od tohoto mista jakymkoliv smerem tak ridne jak osidleni tak i pocet trpasliku na metr ctverecni. Doprava je vsak husta konstantne a pocet troubicich motorizovanych objektu je zavisly na denni dobe. V okoli centra je spousta ulic s rodinnymi domky okolo kterych je rada kramku poskytujici obcerstveni. Vlastni centrum mesta je docela maly. Okoli je obehnano satelitnimi oblastmi kde se pestuje rejze a chova dobytek a drubez. V jedny takovy bydlim i ja. Hlavni je ze tam mam klid a neni tam smog z dopravy. Obcas tady vypadne elektrina, na coz mistni reagujou naftovejma agregatama, ale v nasi ctvrti je prisun energie celkem pravidelny. V me ctvrti kde bydlim jsou rady baraku protkany ctvercema polli s rejzi ohranicenych vybetonovanymi potucky, ktere maji i funkci kanalizace. Od silnice se do baraku dostavam celkem tremi zpusoby, pricemz ten nejkratsi vede mezi baraky kolem plotu prez rozbahnenou cast, vyse zmineny typ kanalizace prez pozemek se sedmi hroby az do ulice v niz bydlim. Krajina v okli je velice pestra a fauna je zastoupena v nejvetsim poctu bodavym hmyzem, pak plazama co se hmyzem zivi, nacez nasledujou kocky. Nekere kocky zde postradaji ocas. Slysel sem nekolik teorii o ztrate ocasu, pricemz nejpravdepodobnejsi je ta, ze jim ho sekaj prave cinani kery ho povazujou za nakej symbol stesti. POzdejs tuhle teorii jeste vice upresnim a rozvedu. Nejpravddepodobnejsi je prave proto, ze ocasy kocek koncej prave tak jako dyby jim ho nekdo pretal ostrym predmetem.
Vlastni komplex univerzity, kterou navstevuji je od mesta vzdalen asi priblizne 30 minut mistni dopravou, takze zhruba tak 10 - 12 km. Rozprostira se na plose 5 km ctverecnich a je denne mistnimi upravovan, sekan a shrabavan. Prave v okoli Kampusu bydli prevazna cast studentu univerzity, coz mi nabizi temer nulovou sanci ze tam sezenu nakej nahradni kost. Jeste jedna univerzita se nachazi ve meste, ale o ty moc informaci nemam. Na upati hor je prenadherny pohled do udoli v nemz se Padang rozprostira, na opacne strane se tyci vrcholky mistnich hor, ktere jsou v teto dobe prevazne zahaleny do mohutnych oblaku, ktere vesti prichod monzunoveho obdobi.

Kampus univerzity na Limau manis je stale rozsirovan a stavi se zde nove arealy fakult a koleji. na fotce je pohled na koleje a mistni typ otevrene kanalizace. Na obloze si racte povsimnout prichodu vyse zminenych mracen.

prikladam upload dalsiho videa: http://www.youtube.com/watch?v=-vRq6m99FBo