čtvrtek 18. září 2008

kultura zapdani Sumatry 2

Areal mistniho kampusu, vpopredi kolej kde bydli zatim Jany

Takze v dnesni lekci neco o chovani mistnich lidi v Padangu. Pripominam ze de zatim o muj pohled ziskanej behem 14 dni tady. V padangu je priblizne 80-90 procent lidi muslimskeho vyznani. Lide sou tu celkem pratelsti a vstricni. Stale se na Vas usmivaji a krici hallo mister. Obcas se najde i typek co jede na motorce a rve bule a ukazuje fakace, ale techje malo a sou to idioti. Temer vsichni mladi lide trpi touhou se s tebou seznamit, protoze znat bule kamarada znamena tady asi neco jako chodit po ulici s Arnoldem Schwarzenegerem v Rakovniku. Vzalenost na kterou se s tebou snazi navazat tento kontakt nekdy presahuje i 100 metru. Mistni vysokoskolaci sou trosku odlisni od nasich. Devcata, chodi zahalena do svych tradicnich habitu obcas pripominajici pruvod strasidel a porad se necemu nesmyslne hihnaji, naopak kluci se o trochu vice podobaji tem nasim. Sou klidnejsi, ale taky maji sklon k tomu se ve finale smat jedno cemu. Proste mladez je tady vesela za jakoukoliv cenu. Co se tyce spolecenskych pravidel, tak ve skolnich autobusech jezdi devcata vepredu a kluci v zadni casti. Neexistuje, ze by sedel kluk s holku na jednom sedadle, pricemz treba v angkotu to mozny je. Mezi devcaty a kluky zde existuje jaka si bariera. V praxi to funguje tak ze kluci se snazi natlacit se co nejvic dozadu a holky co nejvic dopredu autobusu, takze ve prostred je misto pro zhruba dalsich 15 lidi. Kazdej den jim musim naznacovat ze se tam jeste lidi vejdou aby me tam pustili, pac skolni busy jezdej vetsinou narvany. Taky system vystupovani z skolnich autobusu je zajimavy. Kdyz chcete vystoupit tak proste zatleskate a ridic zastavi. Takze to v praxi vypada tak, ze autobusak stavi kazdych 20 metru. Blbeckove si proste neuvedomujou, ze tech dvacet metru muzou dojit pesky tak proste kazdejch dvacet metru v kampusu vystoupi jeden a tak ten autobus popojizdi.
Zkamenelina ztroskotane lodi, dle hlavni legendy Mimangkabau chudy syn opustiv svou rodnou ves se navratil jako bohac a nepoznal nebo se nehlasil ke sve matce. Ta jej proklela stylem, oo boze je li toto muj syn necht zkameni paklize neni tak ho ochran. Synova lod narazila na utes a zkamenela. Z toho cni pouceni aby kazdy syn ci dcera ctili svou matku, resp. rodice. tady je matriarchat, proto ta matka zrejme.


Vubec lidi tady neradi chodej pesky, kdyz muzou tak jedou, kdyz nemusej tak jedou, kdyz se chtej projit s holkou po plazi tak jedou s holkou po plazi na motorce apod. Opravdu je lepsi nechapat proc to ty lidi takhle delaj, nebot se to klasickymu Evropanovi pochopit nepodari. Je fakt ze zakladni indoneska rodina je velka. Rodice maj obvykle 6-12 deti. Zrejme pocitaj s tim ze jim obcas naky spadne ze skaly nebo ho prejede auto. Deti tady vubec maj vetsi volnost nez v Evrope. Pobihaj si po meste nebo po ctvrti kde bydlej, zebraj, zevlujou nebo hazej petardy lidem pod nohy.
Tady je moje prechodny bydleni

Dospeli lide na me pusobi od zakladu klidnejsim dojmem. Ptaji se furt na totez, odkud sem, co tu delam a jak dlouho tady budu. Samozrejme tady kazdy zna Pavla Nedveda, Milana Barose a spol.
Ted zase neco z dneska. Zacina se nam stavat, ze nam zacinaj odpadavat nekery hodiny. Ne ze by me to nejak vadilo, aspon mame cas na naky vylety, ale precejenom stale nemam na to se s mistnima domluvit jejich rodnou reci. Dneska sem navstivil mistni adventure club, kerej leze po horach a sjizdi na raftu reky a cestuje apod. Tak sme se tam prihlasili, maj tam i posilovnu, takze aspon naka sportovni aktivita. Po te sem videl na zemedelce proces vyroby kakaovyho prasku a masla, nacez sme sli se podivat k rece. Priroda kolem reky je super. Voda sice neni moc cista ale pruhledna je. Dokonce sem videl i nekolik rybich druhu, okolo reky pasouci se kravy a mistni rubezarnu. Pod mistnim jezem se koupalo ve vode nekolik mladych lidi a nedaleko nich byla utonula koza. Po chvili sme zjistili, ze priletel do Padangu jeden Cech, kerej jede na jih sumatry za praci. Rozjizdi tady bioplynovy elektrarny, rspektive hleda pozemky, pac pracuje pro jistou developerskou firmu. Tady je raj pro investory, kteri chtej vydelat na odpadu. Zacinam o necem takovym premejslet. Naucit se poradne jazyk a zajistovat urcity projekty by tu melo vynaset majlant.
Reka, jejiz meno si nepamatuju, ale tece pod kampusem, dodava vodu do ryzovych poli mistnich osad

Jinak doopravdy tady plati takzvany gumovy cas = Jam karet. Kdyz se domluvite treba na treti nekde, tak je lepsi tam dorazit tak o hodku pozdejs. Kdyby nahodou indonesan dorazil presne, tak to pochopi, pac my se na to taky zaciname vymlouvat. Kamosu mame hodne a domluvenejch veci taky, tak proste nestihame a voni radi na "bule" pockaj. Kdyz uz sme takova mistni atrakce. Co se tyce koureni, tak tady huli kazdej. Huli se cigara s hrebickem, asi kvuli tomu ze to tak krasne praska. Cigara tady maj tak dvakrat tolik nikotinu a dehtu nez v CR a Evrope vubec. Cigara s hrebickem sou docela nasladly. Par sem jich mel moznost otestovat a je to HC. Co se tyce marihuany je dovoz za kulku do hlavy a kdyz Vas tady chytej s jointem tak dete sedet.
Tataz reka, v pozadi je videt kampus mistni univerzity.. Limau Manis = sladky citron, nebo tak nejak.

2 komentáře:

Unknown řekl(a)...

nazdárek. koukám, že Indonésie je už teď plná nečekaných dobrodružství :-) no, tak jen tak dál!

Jan Polívka řekl(a)...

Ta reka vypada celkem vostre. Az zacne prset a bude tam voda, tak by to mohla bejt celkem divocina. Dej pak vedet.