Batusangkar

Tradicni Rumah Gadan v oblasti Batusangkar, prekrasna drevena staveni

Zdravim vsechny rostaky a rostenky v Rakaci i jinde. Tenhle vikend sme jeli do Batusangkaru. To je takova klasicka vesnicka, kde maj klasicky baracky z oblasti Minangkabaucu. Jak maj takovy ty spicaty strechy ve tvaru buvolich rohu. Cesta do teto provincie trvala 4 hodiny v narvanym busu z toho sme samozrejme hodinu cekali, nez se bus naplni k prasknuti. Tady nemaj busy jizndi rad. Vsechno zavisi na ridici jak se rozhodne odjet. Tentokrat jim dlouho trvalo nez si spocitali zda se jim to jiz vyplati a nebudou muset uz tak narvanej bus preplnovat. Ke konci jelo i par lidi na strese a par se drzelo u otevrenejch dveri.
Prvni noc sme prespavali u jenoho z mych deseti spolubydlicich Pinta. Jeho rodina vlastni nekolik poli, rybnicky s rybama, mlejn na kavu a prave zrejme jeden z nejstarsich Rumah gadan. Pinto rikal tri sta let starej, jeho otec sto let starej, tak to asi bude tech sto let. V rodine matriarchatu je to docela kruty pro chlapy. Pinto svuj pokoj u rodicu nema jako kazdej jinej chlap. Maj ho jenom holky. Proste majetek de z generace na generaci prez zensky a tak pinto spal na auci u televize, zatimco na me jejich kultura neplati a ja sel do pokoje jeho sestry kera tam nebyla. Jeho otec obhospodaruje pozemek kerej je vetsi nez Vatikan, jak rekl a matka uci na Junior highschool indonestinu.

Na tradicni Minangkabauske svatbe se ji take tradicni hovezi

Rano sme se sli juknout jakej ma jejich rodina velkej areal. V tyhle oblasti se kupodivu opet pestuje rejze, kakao, kafe a videli sme i strom hrebicku, pak i radu stromu tropickyho ovoce. Pintova rodina sou magnati prez kakao. Vecer sem zdlabnul nekolik kakaovejch bobu.. je to horrkyy. Mno Po prochazce kera vedla i do starodavneho vodniho mlyna, kde pani mlela zrovna kavu, sme vyrazili na svatbu Sonezy Ladiany, ktera nas uci psani v indonestine a na svatbu nas pozvala.

Tradicni Minangkabauska svatebni vyzdoba s tradicni manzelskou dvojici a trema Bule

Meli sme dorazit v deset. Kolem jedenacty nas ojeky dopravili na misto, kde uz z povzdali hlucel docela slusnej soundsystem. Hned po zapsani do knihy hostu a predani daru rodine sme okamzite chnapli talir a zacali se ladovat rejzi, hovezim a kuratama. Kdyz uz se do nas vic neveslo sme sli poprat Ladiane hodne stesti. Asi bylo ten den nejaky magicky datum, pac ten den byla na zapadni Sumatre svatba snad v kazdy druhy rodine. V podstate ale cela svatba je pro Evropana jedno velky prd. Zenich a nevesta sou sice nadherne nastrojeni do habitu, klobouku a nevesta je prekrasne nalicena a ma na sobe zlaty cingrlata a vubec to muselo trvat ji takhle vyzdobit. Jenomze celej den sedi na dvou zidlich a cumi. Jenom se zdravi s nazranejma prichozima a to je vsechno. Prichozi taky jenom pridou, predaj dary nebo hodej penize do malyho modelu Rumah gadan co vypada jako kasicka, naazerou se a dou poprat neveste a pak bud sedi a poslouchaj trapnou klavesovou dvouclennou skupinu kera hraje meganahlas samozrejme u toho sedi a cumi, nebo poprejou rodine u vchodu hodne stesti a vodejdou.

Nedilnou soucasti tradicni Minangkabauske svatby je i tradicni nekolika kilowatovy technosoundsystem

Co se tyce ceremonialu, tak sme tam zkoukli akorat jeden, kdy se sesli chlapi v jedny mistnosti okolo zenicha a nevesta sla nekam se ukrejt. Chlapi hulili cigara, tvarili se tradicne vazne a asi ty co maj neco spolecnyho s zenichem nebo nevestou si podavali mikrofon a neco mleli v minangkabaustine. Zrejme se jednalo o ceremonial tykajici se zenicha a samozrejme se to prenaselo smerem ke stene s reprakama takze o tom slysela cela vesnice. Dalsi ceremonialy byly az vecer, treba se rozbalujou darky. nebo se spivaj tradicni pisne. Tezko rict jesi je to tim ze ty lidi nechlastaj, ale jejich tradicni svatba je pro evropana totalni nuda. I kolega Pinto to nevydrzel a snazil se naznacit ze ho to tam nebavi. Zrejme uz nekolik desitek takovych svateb zazil. Jeste pred odjezdem k Padangu sme si prohlidli nadherne vyzdobeny svatebni loze, kde by o to mela v ten vecer nevesta ve svejch pokud tusim 27 letech prijit. Islamske tradice v zapadni Sumatre sou vuci sexu tvrde. Je teda na case tem holkam tady predvest neco z Evropske kultury.
Jen ete nekolik poznamek k strave v Padangu. Je sice pravda ze se tady da najist k prezrani a ze za veceri zaplatite okolo 7-10 000 Rp kdyz najedete na ten spravnej system a nenechavate se vojebavat mistnima... coz je nakejch slabejch 20 Kc za jidlo. Jenomze to ma svy jenomze. Veskera strava Minangkabau je jenom o slove goreng = smazeny. Vsechno je teda smazeny. Prakticky co se tu tyka zdravy stravy je to to nejdrazsi co se tu da poridit. Mliko tady je s nejnizsim obsahem tuku 3 procenta coz je u nas plnotucny z dovozu z Novyho Zelandu za 40 Kc. Ovoce je tu taky nesmyslne drahy, zelenina je akorat naka mistni trava, takze kdyz to prezenu, tak ten rok tady je jenom vo hromade cholesterolu kera se uklada v krvi. nj tak priste vam zase neco napisu vo tom jak se leze na sopky, zatim.