koutakovy posledni dny na Bali

Navsteva v muzeu ISI Denpasar na Bali

V dobach kdy v Ceskych zemich snezi, v obdobi ropnych a plynovych krizi,unorovych vichric a casu kdy lide z Cech stale nepoznali ze cesti politikove v cele Evropske unie nic zajimavyho nepredvedou, daleko odtud a mozna jeste dal je jeden clovek z Rakovnika, kterymu konci dovolena na Bali a musi se vratit zpatky do pachnouciho mesta zapadni Sumatry. V tomto dile s nim muzete prozit jeho posledni dny na jednom z nejznamnejsich turisticky nejvic navstevovanych ostrovu.
Posledni tyden na Bali byl ve znameni obdobi destu. Kazdy den se spolehlive zatahla obloha a vetsinou odpoledne nebo i v noci zacalo dost huste prset, takze jakekoliv plany na vystup Gunung Agung, ktera je nejvyzsim horou na Bali bylo nutne poslat hvezdnou branou na jinou planetu. Kolega u nehoz bydlim prodal svou vytunenou vespu jinemu kolegovi a spolecne resime muj i jeho odjezd z Denpasaru. Rozdil je ze kolega se vraci 9.2 zpatky do Cech a tak sem poznal jak funguje byrokracie ve zdejsim skolstvi. Po novym roce nam zvedli odjezdovou taxu na visa kitas z 1 na 2.5 milionu a nikdo se nam o tom nezminil. Klicem je jakasi zadost university o jeji prominuti potvrzena imigracnim uradem, ale ochota zdejsiho providera Aguse resit jakoukoliv vec osobne nebyla ochotou. Navic kolega Polivka musi zaplatit i taxu za vyrizeni podpisu zadosti na imigracnim, coz by mela s nejvetsi pravdepodobnosti platit skola. Nehlede k tomu, ze az kolega odjede vsechny dalsi stipendia pudou zcela urcite do kapsy vyse zmineneho urednika.
Byrokracie a korupce v indonesii jsou nesmirne az vesmirne a jejich koreny sou prorostle. Take tento program pod nimz takzvane studujeme se zacina financne otrasat v zakladech. Uz letos prijelo min studentu nez je v planu a take obnos penez ktery musi university zaplatit jako pokuty za prekroceni doby pobytu na visa, ktere daly ambasady darmasiswum pred odjezdem sem, se pohybuji v radech stovek milionu Rp.
Pomalu prejdu k jinemu tematu, nebot tento problem je hluboko zakorenen v mistnich lidech a navic je dost daleko od tech vasich. Ja se pomalu balim smerem do Padangu. Uz mam koupeny letenky z Denpasaru do Jakarty a z Jakarty zpatky k muslimum. Letim 5.2 v 9:30 Balijskyho casu a pristanu kolem 15:00 v Padangu. Rada mych indoneskych pratel mi uz taky 14 dni v kuse vola, pise a pta se kdy jako hodlam prijet a ze jim chybim, zrejme si jejich indonesky okoli zvyklo ze se mnou kamaradej a uz 1.5 mesice se nemaj cim bavit a smat se na jeho ucet a tak. Kdyz si ale muj mozek predstavi opet doterne padangske obyvatele, jak na vas civi a porvavaj, jen ztezi se budu vracet zpet do mesta pachnoucich rek, posmrkavajicich krkajicich lidi, kteri sou ve sve vire natolik neoblomni, ze se stale nenaucili pouzivat pribor. No to by bylo par sarkasmu. Samozrejme existuje rada vyjimek, kvuli kerejm se tam do Padangu rad vratim a s usmevem. Vlastne je jenom jedna. Prachy, a doufam ze Jakarta uz je do Padangu poslala, nebot si hodlam z tohodle programu urvat taky svuj dil, kdyz uz to delaj vsichni.

Zkousky absolventu Tari Bali

Na Bali sem navstivil skolu, kterou zde studuji mi kolegove. Prave v obdobi, kdy byly nejake absolventske zkousky Tari Bali. Rada tanecnich souboru si do sveho vystoupeni vlozila i netradicni prvky a tak to bylo docela zajimavy. Navstivil sem i mistni muzeum pri univerzite, kde se vyucuje hra na tradicni nastroj Gamelan. Ten se naprvni pohled nelisi od Talempongu na kterej se ucim na Sumatre, ale po blizsim ohledani je to uplne jinak s toninama a i zpusobem jakym se na to hraje.

tradicni Gamelan

V poslednich dnech meho pobytu na Bali se nedalo diky desti podnikat moc dalekych vyprav od nasi zakladny a tak sme se aspon v Nedeli sesli s Luckou Aueskou, ktera studuje tanec v Ubudu a spolecne s Marcelem a Honzou zasli do jedne irske hospody na toceny pivo. Toceny tam meli a bylo vyborny. Krome Bintangu tam tocili San muigela a tak sme si davali dzbanek za dzbankem a do toho hrala jedna mistni zabavovka docela slusne irsky flaky a i jiny country.

Indoneska kapela kera v irsky hospode hraje irsky lidovky a jiny flaky

Pokud muzu zaverem nekomu Bali doporucit, pak jedine turisticky naladenejm mozkum. Stale je to levnej snadno dostupnej raj. To neznamena, ze i narocnejsi si tady nenajdou neco pro sebe. Uz jenom mistni obyvatele jsou zajimavi. Maji radu slavnosti a svatku, takze se moc nepredrou a aspon je na co cucet. Jejich tradicni upacary neboli slavnosti jsou ruzne vyznamne a dle jejich kalendare se muze evropanovi zdat ze sou dost chaoticke, ale prakticky sou naky upacary kazdej den.
Kdo se chce ale na Bali neco stihnout, pak mistni doprava nebude to pravy orechovy. Mistni bema, neboli angkoty jezdej dost ridce a ne vsude. Nejlepsim dopravnim prostredkem je na Bali motorka a kdo ji neumi ridit, ten at sem jezdi jenom do hotelovyho bazenu. Da se tu i pronajmout auto, ale da se rict ze v uzkych ulickach nebo improvizovane naasfaltovanych cestach zkrz les je flexibilnejsi uzivat motocyklu. Bali je malym ostrovem a na motorce se da prejet za dve hodiny nazkrz. Pocitam, ze ten samej problem bude na jinych malych ostrovech jako je Lombok, Sumbawa a pod. Nicmene Bali je jednim z kulturne vice zajimavych mist co sem videl a daleko predci kulturu zapadni Sumatry. Sem nadmiru nadsen z mistni stravy. Tolik zeleniny sem nejed uz dlouho a jak to vypada zase dlouho jist nebudu. Mistni maj taky odlisnej vyraz pro cabe, rikaj mu sambal. Chutovej rozdil sem nepoznal, protoze jak vime jedna se o smazeny nadrceny chilli. Je treba se holt navratit k jednotvarne strave minangkabaucu, kde si clovek strida nudle a rejzi s kuretem nebo rybou, pac hovezi je drahy a stejnak mi uz nechutna a leze za zuby.
Z ostrova Bali se se zapadajicim Sluncem do vln na plazi v kute louci Vas staly indonesky zpravodajce. Nashle v Padangu.