vylet k cajove plantazi

zapad Slunce u jezera Singkarak

Opet zdravim vsechny priznivce drobneho hazardu a humoru zapadni Sumatry. Na tento vikend byl naplanovan vylet do mesta Solok [asi 64 km od Padangu vychodnim smerem] . V blizkosti tohoto mesta se nachazi nejen obri cajove plantaze ale taky tri prekrasna jezera a prekrasna priroda jak je zapadni Sumatre vlastni. Odjezd do mesta byl naplanovan na patecni prvni hodinu odpoledni. Jeli sme s Alem, ktereho znam z mho byvaleho prvniho kostu a taky vlastni auto, coz nam usnadnilo spoustu transportnich nevyhod, ktere se schovavaji v hromadne doprave. Kolem druhe hodiny sme vyrazili smerem k vychodu do kopcu a hor vyrustajicich nad Padangem. Po hodine stoupani nas privitala malebna krajina s ryzovyma polickama, palmama, udajne se vyskytujici Raflesii a sumaterskym Tygrem a jak jinak nez s trpaslikama. Al nas predem varoval, ze se zucastnime nejake tradicni minangkabauske oslavy, ze ktere se posleze vyklubala dalsi svatba [pesta kawin]. Jeden z jeho znamych cirounahodou maka u policie a zrovna provdaval dceru, nebo syna..? ted uz nevim, hlavni je ze sme se tradicne prezrali rendangem, pocumeli a vyfotili se s rovnez sedicim a nazdobenym cumejicim parem, kvuli nemuz se akce konala. Zenich mel bozi nazdobenou dyku za opaskem a vubec tento vikend byl opet na svatby bohaty, ale to zase predbiham..

opet druhe nejvetsi jezero Sumatry Singkarak

Po tom co sme se radne naplnili, tak sme se vydali k jednomu z nejvetsich jezer v teto oblasti Danau Singkarak. Singkarak je druhym nejvetsim jezerem Sumatry po jezere Toba na severu . Ma maximalni hloubku 36.5 m a plochu 107.8 km2. Jezero lezi v uchvatnem prenadhernem udoli, kde se nevyskytuje dle slov naseho pruvodce mnoho turistu a ani zde uz nejezdi vlak jako kdysi, protoze se to pry nevyplati prave kvuli nizkemu stavu turismu. Dokonce ani v Lonely Planet neni o Soloku ci techto mistech zminka. U jednoho skrytyho warungu sme si dali caj a pockali az zacne zapadat slunce za nedaleke hornate svahy. Po te sme se s trosku nachcipanym Alem vydali smerem k jeho domovu, kde nas privitala jeho rodinka. Al pochazi opet z rodiny, kde byl jeho otec docela cipernej. Ma sedum sourozencu, jeho otci je prez sedumdesat a se stareckym usmevem nas privitala i jeho babicka kery je devadesat let. O veceri sme nemeli moc zajem a tak sme zasli do mistni mesity na tradicni hudbu. Po vstupu do oblasti umesity nas okamzite automaticky obklopil dav mistnich a automaticky zacal civet, volat halo mister, ci jine obdobne mistni klasicke zjevy pri setkani s bule. Do mesity nas pustili, ale holky si musely zahalit nohy a na hlavu dat satek, dokonce i me dali takovou tu jejich sukni aby mi nebyly videt me urostle chlupate nohy. Mistnim detem a lidem to vubec nevadilo a tak nas obklopili i v mesite a bylo jim uplne jedno ze sme se prisli podivat na tradicni muziku. A tak cela situace probuhala tak, ze sme museli odpovidat na klasicke otazky, typu: jak se menujes, odkud si, kde bydlis, jak dlouho tady si, mas holku, jaky je tvoje telefonni cislo.. a pod. I nektery dospely pani v mesite pobavil muj nos, kerej je asi hoodne odlisnej od tech priplaclejch nosu co maj mistni chlapi a tak se na me furt smaly a obcas i naka prisla aby si ho mohla osahat. Al nas ten vecer jeste vzal do mistnich lazni kde byla velmi tepla voda ohrivana nedalekou sopkou. Ten vecer sme kupodivu spali i s holkama v jednom pokoji, nikdo nechrapal, postele byly mekky a komaru zas az tolik nebylo.
Dryhej den po tom co sme pro zmenu posnidali u Alovych rodicu hovezi, sme vyrazili smerem k cajovy plantazi. Al nam behem cesty ukazal svuj rozestavenej Rumah gadan v moderni verzi s dvema podlazima a namiril si to se s vym vozem ze Soloku smerem k cajovym plantazim. Ty se rozkladaji na svazich [opet po zname tsunami ] aktivniho stratovulkanu Talang [2597 m n. m.].

cajove plantaze na svazich sopky Talang

Jelikoz Al moc nevedel o vzniku a puvodu plantze chvili sem se pidil po informacich na netu. Kde sem samozrejme nenasel moc presne udaje ale na turistickych servrech se uvadi zalozeni plantaze v roce 1985 a rozloha kira-kira 800 ha. Odrudu se mi zjistit nepodarilo, ale v mistni fabrice se produkuje stejne jenom cerny caj. Do fabriky sme se nedostali pac byla nedele a trojice hlidacu nas tam pustit nechtela, pac by mela u vrchniho manazera zrejme pruser. Tak aspon jeden typek zajel motorkou do vyrobny a v pytli nam prines kilo a pul exportniho cernyho caje. O cenne sme ani nesmlouvali, sice se chvili bavili pac nevedeli kolik to asi muze stat a spis jenom tak zvanili kolik by asi chteli si privydelat a tak sem mu nakonec dal onech 50 000 Rp. Po tom co sme opustili cajovou plantaz nas Al vzal jeste k dvojici jezer jejichz mena sou pomerne jednoducha. To horni se menuje horni [di Atas] a to spodni analogicky spodni [di Bawah].

Danau di Atas

Krajina okolo jezer je docela vysekana a tak to tam foukalo. V okoli se totiz pestuje hafo zeleniny a ovocnejch stromku a keru. Krajina je tady rovnez superbozi na okuk a ohmat. Al vedel o specialnim miste od kteryho sou videt obe jezera, misto to bylo natolik specialni ze se vybiralo mito 15 000 Rp a za parkovny nahore chteli 3000 Rp. Holt si nejak mistni na zivobyti vydelavat musej, kdyz uz jim ta zelenina tolik nenese. Ale misto to bylo prekrasny. Po prohlidce a caji sme vyrazili smerem k Padangu. Al nas jeste sprostil povinnosti jizdy autobusem a hodil nas do naseho zakladniho tabora a tak sme celej vikend stravili mimo hromadnou dopravu, coz je parada. Vecer me v kosu opet nesla elektrina a tak si pomalu zvykam na pobyt pri svice. Kolegove ve warnetu kam chodim pravidelne psat svuj blog uz na to zareagovali a poridili agregat a tak ikdyz zrovna nefunguje v nasi ctvrti nic na elektrinu, tak aspon se da sedet po vecerech u obrazovky. :-] pokad zrovna neni narvano..

dalsi fotky v sekci na rajceti: http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/Solok/#album