Opet zdravim pravidelne odberatele. Senggigi neni moc zajimava destinace. Krome plaze a vsudypritomnych nahanecu na transport zde neni nic kvydeni. Proto jsme si taky vybrali k prenocovani homestay u Ozzyho. Za 100000Rp. na noc. Snorchlovani jsme si na zacatku vypravy uzili dost a jelikoz nam bouchla sopka Rinjani,, na kterou jsme planovali vylizt, tak sme alespon zajeli na vodopady na jejim upati, kde tekla sladka voda a my se mohli po peti nocich konecne umit od te slane, ktera tekla ve sprse i v homestayi. Na vodopady jsme vyfasli mladouckeho guida,ktery nas sice prekrasne povodil po vyslapane stezce, ale predmakakem nas moc neuchranil. Makak zrejme spozoroval, ze zeru kacangy a zatarasil nam cestu. Zmohl se vsak pouze na jeden vypad a tak vysel se svou straregii naprazdno. Pomalu sme ho obesli a vratili se do senggigi.
Ze Senggigi sme jeli na gili meno a tam proflakali par noci. Opet bylo hlavnim tematem opalovani, konzumace vodniho melounu, piti bintangu a krapet snorchl. Na menu je tzv. Zachranna zelvi stanice, kterou za pomoci Hanky jeste nechame proverit, neb tam vybiraj od turistu prachy a pride mi ze zaplisnene a okousane zelvy z toho nic nemaj. Rovnez zabavne je poslouchani mistnich mladych muslimatek, ktere zde maji jednu mensi mesitku na hrani a asi desetkrat denne otravuji turisty agbarem pres tlampac.
Z gilli meno uz sme pouzili nas opentiket az do padangbai, takze z vyprahleho a sopticiho Lomboku to bylo proletosek a nejspis i i pro jindy uplne vsechno. Cesta lodi z Lembaru byla prijemna, trvala cca 4 hodiny a zanesla nas do pristavu, kde sme si nakonec u jedne hinduibu pronajali bungalowciky na dve noce, abychom poradne prozkoumali Padangbai. Podlemehonazoru neni o co stat. Celej pristav je sosacka penez, vsude mate brachy nebo frendy, kteri vam chtej se vsim pomoct. I ceska potapecska komunita drsne sosa prachy z sikmovokejch turistu. My jsme byli snorchlovat v modry lagune, coz je plazicka vedle za kopcem. Tam nas zase atakovali prodejci nesmyslnejch naramku a jinejch kravinek. Clovek skoro nemel ani moznost setrvat v povinne 15timinutove opalovaci pozici. No nebudu vas zdrzovat dalsima nudnejma historkama, snad jenom, ze tukang gorengan namistnim trhu ma u me dozivotni pruser. Prodat bakwana detem pred mejma ocima za ctvrtinovou cenu nez me.. a jeste predemnouvysypat bakwany zpatky na hromadu s vyrazem ze at si trhnu, kdyz nechci. Naskleng.
Takze z Padangbai sme to hnali za komfortem a to na Sanur, kde sme po kratkem hledani usadili u starickeho cinana v jl. Hang tuah nedaleko plaze. Tady taky nebudu chodit daleko od horke kase a narovinu vam rikam, ze se tu flakame u bazenu a ja trenuju sipky a salta. Cekame na kamarada Petra od Sofci, ktera jak vite s nami cestuje, abychom vyrazili do centralni casti Bali alespon za nejakym naznakem dobrodruzstvi. Letosni indonesie je opravdu spise burzoustnim flakanim se po plazich, nez zdolavanim sopek a nocovanim v dzungli. Obcas je to ale nutny se umet zrelaxovat, kor kdyz rada z vas uz je na prasky z nadchazejicich vanoc. Takze zatim cus a mejte se, protoze my se mame.
Ze Senggigi sme jeli na gili meno a tam proflakali par noci. Opet bylo hlavnim tematem opalovani, konzumace vodniho melounu, piti bintangu a krapet snorchl. Na menu je tzv. Zachranna zelvi stanice, kterou za pomoci Hanky jeste nechame proverit, neb tam vybiraj od turistu prachy a pride mi ze zaplisnene a okousane zelvy z toho nic nemaj. Rovnez zabavne je poslouchani mistnich mladych muslimatek, ktere zde maji jednu mensi mesitku na hrani a asi desetkrat denne otravuji turisty agbarem pres tlampac.
Z gilli meno uz sme pouzili nas opentiket az do padangbai, takze z vyprahleho a sopticiho Lomboku to bylo proletosek a nejspis i i pro jindy uplne vsechno. Cesta lodi z Lembaru byla prijemna, trvala cca 4 hodiny a zanesla nas do pristavu, kde sme si nakonec u jedne hinduibu pronajali bungalowciky na dve noce, abychom poradne prozkoumali Padangbai. Podlemehonazoru neni o co stat. Celej pristav je sosacka penez, vsude mate brachy nebo frendy, kteri vam chtej se vsim pomoct. I ceska potapecska komunita drsne sosa prachy z sikmovokejch turistu. My jsme byli snorchlovat v modry lagune, coz je plazicka vedle za kopcem. Tam nas zase atakovali prodejci nesmyslnejch naramku a jinejch kravinek. Clovek skoro nemel ani moznost setrvat v povinne 15timinutove opalovaci pozici. No nebudu vas zdrzovat dalsima nudnejma historkama, snad jenom, ze tukang gorengan namistnim trhu ma u me dozivotni pruser. Prodat bakwana detem pred mejma ocima za ctvrtinovou cenu nez me.. a jeste predemnouvysypat bakwany zpatky na hromadu s vyrazem ze at si trhnu, kdyz nechci. Naskleng.
Takze z Padangbai sme to hnali za komfortem a to na Sanur, kde sme po kratkem hledani usadili u starickeho cinana v jl. Hang tuah nedaleko plaze. Tady taky nebudu chodit daleko od horke kase a narovinu vam rikam, ze se tu flakame u bazenu a ja trenuju sipky a salta. Cekame na kamarada Petra od Sofci, ktera jak vite s nami cestuje, abychom vyrazili do centralni casti Bali alespon za nejakym naznakem dobrodruzstvi. Letosni indonesie je opravdu spise burzoustnim flakanim se po plazich, nez zdolavanim sopek a nocovanim v dzungli. Obcas je to ale nutny se umet zrelaxovat, kor kdyz rada z vas uz je na prasky z nadchazejicich vanoc. Takze zatim cus a mejte se, protoze my se mame.
Žádné komentáře:
Okomentovat