koutak_nejenom_v_indonesii

Berastagi

2011-01-31T22:01:00.002+07:00

ahoj vsichni,
tak uz druhej den mam bozi prujem, ale pomoci endiaronu, Imodia a smekty v kombinaci se salakem ho dostavam pomalu pod kontrolu. Pricinou muze byt podezrela konzumace sate na jedne z benzinek cestou z Parapatu do Berastagi. Samotna cesta byla celkem pohodlna, pac jako spravny turisti nejak nevyuzivame mistni dopravy a par tisic si priplatime za auto s AC. V Bearastagi bydlime ve hotelu Sibayak jako posledne s Cermackou. Dokonce mame s worcosem stejnej pokoj. Opet sme dorazili od krestanske populace "Bataku" do mist kde vladnou mesity a muslimove. Specialne mesita v Berastagi pousti v pul sesty pred vlastnim muezzinskym songem Allah je velky a jediny a muahamad je jediny prorok.." jeste oslavny muslimsky choral a to vse v poradny palbe. V samotnym Berastagi toho neni moc zajimavyho, snad jenom vystup na sopku Sibayak, ktera se nachazi asi tri hodiny chuze od mesta.
Vlastni vyprava zacala po snidani kolem devate. Pocasi celkem slo, rano lehce sprchlo ale pak se to nejak vybralo a obcas i zasvitlo slunce. Mata precejen do sedla kde konci silnice vyuzil bema a my sme si ten krpalek dali pesky. Samotnej vrchol byl ale v mlze a tak sme krome pruduchu chrlicich ohratej vzduch nic zajimavyho nevyfotili. Po sestupu sme si dali jako posledne koupel v horkych pramenech pod sopkou. Docela to cloveka uspi, pac po prijezdu na hotel sem okamzite usnul.
Zitra nas ceka presun do Bukit Lawangu a dva dny v narodnim parku "Gunung Loeser". Tam se opet potkame s orangutanama. Tak se mejte a uzivejte si mrazu. Specialne v tomto dile zdravim kolegy do prace a doufam, ze se tam nedeje nic neobvykleho. Fotky jsou zatim bohuzel jenom na facebooku.

Batakove

2011-01-30T16:29:00.002+07:00

Zdravim vsechny priznivce indoneskeho humoru. Na ostrove Samosir, ktery byl vytvoren pradavnou obri erupci uprostred krateroveho jezera Toba, se nachazi poloostruvek s malebnym nazvem TUKTUK. A tam sme stravili od uterka az do nedele plno krasnych zazitku. Ani sme se nestacili rozkoukat a potkali sme se s Jackem. Ten nas s Michalem nalozil na motorku a hnedka po ubytovani nas protah tuak shopem. Tuak shop je neco jako mistni hospoda, kde se pije tuak. Tuak je nakvasena stava, ktera se vyrabi jednoduse nariznutim listu cukrove palmy a do mista kam stava odkapava se polozi kbelik. Ten se pak jenom prikreje vikem a necha se samovolne nakvasit a neco jako burcak se pak pije. Hodne se po tom prdi a bubla to ve vas. Po prihode v tuak shopu uz sme meli puceny motorky a brazdili sme Samosir. Jukli sme se postupne na horky prameny a projeli sme radu vesnicek vcetne mistni zachovale atrakce. Jednalo se o puvodni batakskou lidozroutskou osadu. JE to jenom par baracku s kamenym stolem a minipopravistem. Vypraveni o zvycich bataku, za kery chtel pruvodce 50 000 Rp sme si nechali ujit. O to vic nas obrali trhovci se suvenyrama. Svine. Dalsi den sme uz jenom tak brazdili mistni silnice na motorkach a fotilo se. Byli sme u nejvetsiho batakskyho domu na svete. Zajeli sme do kopcu Samosiru a tak podobne. Vic vam toho stejne nereknu pac se tady toci dokument ve full HD videu.

Stejne se to pak vsechno strhlo vecer do nejakyho piti tuaku. Predevcirem me Jack vzal do Tuakshopu kde zrovna meli psa. Celkem usel, byl tuhej jako hovezi. Dost se to muselo zvejkat, ale s rejzi a vyvarem bu normalne clovek nic nepoznal. Kdyz prinaseli treti dvoulitrovku tuaku tak uz sem se jenom smal kdyz vrchni polozila prede me talirek s ocasem. Tim psi hostina koncila.

Dalsi den sme se prestehovali bliz k Jackovi a jeli pro nejaky veprovy do Parapatu, pac sme chteli vecer grilovat. Trznice byla tradicne plna ruznych druhu pachu. hovezi bohuzel doslo a tak sme vecer grilovali jenom prase, jednu slepici a ryby. Jeste pred tim nas Jack vzal na svuj maly minikatamaran co nedavno koupil. Povidal, ze pokazdy kdyz s nim vyjede tak se mu na tom neco rozbije a tak se taky stalo, kdyz michalovi zustala v ruce cast kormidla.

Tedko uz sme se pramistili do Berastagi, spolecne s Jackem a jeho buhvijakejma kamaradama s Italie. Zitra pokad nam Allah dopreje dobry pocasi polezem minisopku jemnem Sybayak, to je kousek vedle ty co bouchla napodzim, tak ocekavam ze voda v horkejch pramenech bude o neco teplejsi a ne jako posledne. Tak zatim a uvidime se zase priste.

opustili sme Minangkabauce a uz sme u Bataku

2011-01-26T18:30:00.002+07:00

Ahoj rostaci a rostenky, zdravim Vas u dalsiho dilu povidani o nasi male mesicni vyprave v Indonesii. Minule sme probrali nasi cestu a navrat z Painanu do Padangu. V podstate nic zajimaveho se neprihodilo, pouze sme se jeden vecer trochu zrumili z domacich zasob na strese hotelu. V nedeli sme ale nasedli spolecne s Darisem a jeho manzelkou do auta a vyrazili se podivat do Darisovy rodne vesnicky "Air Dingin" u jezera "danau di atas". Cestou sme projizdeli krasnou krajinkou s cajovejma plantazema. Desne nas tam pohostili a po prochazce v polich se zeleninou sme trochu poprvy zmokli. Vecer sme se sesli v kavarne kopi Aceh s Yani a domluvili se na odjezdu do Parapatu. Sraz byl v osum rano aby sme stihli v kancelari ALS zaplatit blokovany sedadla v autobuse. Yani prisla v pul desaty :] coz mi opet potvrdilo, ze na Sumatre je cas opravdu gumovej.
Jeste pred odjezdem sme se ssli rozloucit k Darisovi do warungu a byli obdarovani kerupukama kde sou zapeceny rybicky. Mozna si Homolac se Zdenkem Koprivou jeste na ne pamatujou :].
Cesta v autobuse transumaterskou higway byla celkem pohodlna. Kluci s Jitou vyfasovali uplne zadni sedadla u zachoda, dokonce za nima jeste bylo misto kde spal druhej ridic. Stavelo se v Bukittinggi a pak na tom miste kde prodavaj salak jako obvykle. Jako obvykle taky bylo v autobuse diky vecne zapnuty klimatizaci okolo 15 stupnu. Obcas i z pruduchu zaprselo. Cesta trvala kousek pres 17 hodina ado Parapatu sme dorazili kolem pul devaty rano. Takrka okamzite sme sedli na lod na tuktuk a ubytovali se v homestay "Mas". Mame pred pokojema malou nadrzku s koikaprama a nadhernej vzhled na Tobu. Tahle cast vyletu je spis relax, takze sme si pucili motorky a jezdime po ostrove Samosir a prezirame se evropskym jidlem. Prave prisel Jack, tak dem zase do Tuak shopu na burcak z cukrovy palmy. Priste zse neco dopisu tak se mejte.

Padang

2011-01-24T11:05:00.002+07:00

Ahoj lidi, po prespani v Painanu v krasny Wisme sme s Iqbalem a jeho detma jeli nachvili ke korenovymu mostu "Jambatan Akar". Nic moc turisticky zajimavyho, teda ne pro me co uz par dni nemuze nic fotit, ale o to vic foti ostatni. Tak sem tam aspon kecal s mistnima a ejhle koho sem nepotkal. Z losmenu Karlos z pantai bungusu tambyl ten indoneskej typek co byl u nas v Karline a umel jeste stale trochu cesky. Jany si ho mozna jeste pamatujou. Jenom takova lehci zprava pro Lucku, zna se osobne s Brezinovou :] svet je malej holt. No kdyz sme se vraceli Iqbal uz vypadal smutne ze mu zase na par let odjedem. Moira nam na rozloucenou vyblila Iqbalovi do auta jahodovy mliko a tak sme nasedli do autobusu do PAdangu. Pred Padangem ridic rozbil zadni kolo a tak sme meli aspon prestavku nez ho vymenil za rezervu. V padangu sme se zase ubytovali pred RAmayanou tentokrate v pokojich bez koupelny ale za to o 50 000 levnejsim. Druhej den rano nas Daris, to je vedouci warungu, nalozil do auta a jeli sme se podivat za jeho babi a nekolika z jeho 15ti sourozencu. Cesta k jezerum "danau di atas" a "danau di bawah" byla celkem pohodlna. Daris nam zastavil na foceni u cajovejch plantazi. Do jeho rodne vesnice air Dingin sme dorazili kolem jednyodpoledne. Narozdil od Padangu tam bylo prijemne klima. Nechali sme se obsypat detma a prezrali sme se rejzi s chilli. Jeste pred odjezdem sme zazili prvni lehci destik.
Po navratu do Padangu sme lehce porumili a sbalili se na cestu na sever Sumatry. Jinak Mata lehce nadaval na indo WC v hotelu, pac se mu tam nekdo podepsal pod vesak vlastnima exkrementama a von si nemoch na vesak nic povesit :] jojo utirat si rukama zadek misto toaletaku je obcas sranda. Tak se zatim mejte a uvidime se zase za par dni.

Prilet do Padangu a Painan s ostruvkama

2011-01-21T21:19:00.004+07:00

opet zdravim vsechny priznivce cestovani po indonesii. Nase ctyrclenna skupina jiz nasedla v Jakarte do letadla spolecnosti Batavia a kolem pul jedny odpoledne pristala na letisi Minangkabau. Nase tamni pritelkyne Yani nas vyzvedla a jelikoz nema tento tyden v praci bose tak sme pouzili jejich auto odnoze katarskeho cerveneho krize. V padangu sme prosli celkem tri hotely nez sme nasli nejlevnejsi za brutalnich 150 000 Rp. coz je nejakejch 300 kc na pokoj a noc. Jest ten den sme navstivili warung u Darise, kde probehlo dvouhodinovy ofceni a hrozna preziracka, samozreje vsechno gratis. Vecer sme dali pivo na plazi a potali se s Hankou Svobodojc co tu tedka studuje na stejnym programu jako ja pred lety. Tentokrate je tu ale 13 Darmasiswu a celkem lepsi podminky, konkretne ty financni. Hanka je mimochodem student UK biologie se specializaci na morsky zelvy.
Druhej den sme po nakupech predali darky pro nase kamarady v Padangu a opet zneuzili auto Yaniny spolecnosti, ktery nas dovezlo do malebne vesnicky Painan. Yani tam ma projekt na vystavbu pomocneho domu pro postizene. Na plazi Corocokuz nas cekal Iqbal. Bejvaval to velitel mistni policie, ale ted se stal sefem centra pro turismus. Na jedne z jeho lodi sme se pak dostali na ostruvek Pulau Penyu. Dorazili sme tam navecir a jeste tu noc videli tri karetz obrovske klast vejce. Bohuzel je mistni vybiraj a prodavaj Cinanum, kteri veri, ze kdyz je budou jist tak budou plodni. Chudak Hanka, celej pulrok se tady snazi prosazovat jako zelvi zachranar, nicmene jedno hnizdo se nam podarilo ukryt a tak snad se podari zachranit aspon neco. Druhej den sme snorchlovali mezi koralama a za odlivu sme videli spoustu zajimavejch veci. Mimo klasickyho akvarka tam bylo nekolik druhu karet, kolem nich par mensich zraloku, nejaky olikhne a spousta ryb, ktery sou pro me blbe urcitelny. Bohuzel sem si pri podmorskym nataceni roybil fotak, nebot mi do obalu vnikla voda a zkratoval se. Nicmene doufam, ze na karte neco zbylo. Mel by tam bejt zralok a asi dvouminutovy video jak si plavu s karetou mezi koralama.
Pani na ostrove celkem podrazila a chtela vod nas za noc 300 na osobu a noc, coz Iqbal nastesti ukecal na polovic. Nebudu vam rikat jak chutna Havana kdyz se naleje do cerstvyho kokosovyho orechu a pije se brckem. V tech vedrech to rychle stoupalo do hlavy Vam povim. V noci vylezlo na plaz hafo krabu a poustevniku. Takze druhej den nam pani ostrova nejaky cerstvy udelala. Cerstve zaziva uvarenej krab je docela dobrej a s tema tycinkama se to neda srovnavat. Jo jinak sem se pri snorchlovani brutalne spalil, nebot sem nejak podcenil mazani. Tak ted tak trochu jako krab vypadam. Ale to vyhnedne.
Jeste sme se podivali na vedlejsi ostruvek na chovnou zelvi stanici. Zelvy tam sou docel v brutalnich podminkach. Misto aby je hned po vylihnuti pustili, tak je tam chovaj v nadrzkach a krmi je nasekanejma rybama dokad nevyrostou do velikosti dlazdice a pak je pokousany poustej. No dle Hanky to neprezije ani jedna. Par mladych karetek sme zachranili vypustenim do more, ale i tak jevily znamky ztraty orientace. Po pozdnim obede nas Iqbal hodil do Painanu, kde sme povecereli v jeho rodine. Postavil si docela brutalni baracek na mistni pomery. Jeho manzelka stale studuje magistersky studium Ekonomiky, ma porad dve decka a dokonce maj doma jednu pomocnici. Pomalu koncim abyzch si stih vzbrat jeste maila, a jak to tak vypada, tak se bohuzel budete muset smirit s tim, ze fotky ode me neuvidite. Fotak de sice zapnout, ale tlacitka se zrejme odpalila. ..

Ps. nevim proc mi misto pozdravu lidi rikaj ze sem gemuk, dyt sem zase tolik nepribral :]

Ualaaaah Akgbarrrrrr z Jakarty

2011-01-17T18:21:00.003+07:00

Nazdarek rostaci a rostenky,
tak se tady opet po letech potkavame u dalsich pribehu z indoneise. Let probehl celkem dobre, porce jisla u emiratu sou pestre ale ponekud male. Na mezipristani v Dubaji sme si otevreli lahvinku sampanskyho z duty free Ruzyne a nasedli na let do Jakarty. Par turbulenci samozrejme probehlo. Naky byly nad Rumunskem a naky, kdyz sme preletavali Bengalskej zaliv. Ale docela se to dalo. Po priletu se na nas samozrejme hned vrhli a chteli nas obrat. docela se jim to i podarilo, ale sme na dovoleny a tak 170 ribu za taxika pro 4 bule do Jaksy celkem sly. Momentalne je v Jakarte celkem vetrne pocasi a vedro. Vcera sme zjistili, ze Martinovi opet nejde vybirat z indoneskych bankomatu jeho Visa embasovanou kartou. Nastesti Jite nekery Banky davaly a tak to snad nejak s tema prachama uhrajem.
Dneska rano sem koupil letenky s Batavia do Padangu, takze zitra presun. Dnes sme se byli jenom projit k monumentu, sice sem u nej byl uz trikrat, ale byla to legrace. Skoro ani nefotim, nema to smysl, kdyz tady ma Jita s Michalem zrcadlovky a Martin 3D fotakovej system. Furt to maj zaply a tak sem spis focenej nez bych fotil. Kablik k fotaku stejne nemam takze dneska fotky jeste neuvidite, ale priste uz poprosim michala, aby mi pucil ctecku na karty a udelam nejakej upload. jinak co sme tady den tak uy sme trikrat byli na rendangu. Je strasne dobrej a neda se toho nabazit. Jinak sme toho moc zajimavyho o cem by se dalo psat nezazili, takze tohle berte pouze jako informaci ze me zdravy a zdrave i smrdime. Prujem zatim nikdo nedostal. Jita je trochu prekvapena z jidla, ale to se spravi az ji vyhladne e nebude nic jinyho. Tak se zatim mejte

Už jenom Vánoce a pak tropy

2010-12-01T03:57:00.002+07:00

Tak, pár let uplynulo a opět máme zakoupenou letenku, za hranicema natěšený indonésany na olehy olehy a před sebou brutální stres a škubání o tvrdou měnu. :) kdo nepúochopil co tim chi řícta ještě nezachytil informaci, pak neví, že Kouťák po pár letech opět dřímá v ruce letenku do země, která se stala a je jeho druhým domovem. Už jenom měsíc a půl dělí Kouťáka a jeho tři kamarády od měsíčního pobytu v sauně.

Expedice se skládá z již prověřeného turisty Martina Kočků s jěště neprověřenou dvojicí v podobě Jitky a Michala u kterého by se zdálo, že jeho vesnický vidlácký původ mu určuje v jeho adaptační úloze poslední místo, nicméně až 15tý leden ukáže, kdo na tom jak je.

:) tímto chci poděkovat všem lidem, kteří nám poskytnou přístřeší a nebudou po nás chtít zaplatit martinem rozsedlé plastové kojenecké židle.

2010-07-29T01:02:00.011+07:00

Kamar Honza

Honza dapat kerja sekarang! Honza jadi baru karyawan departmen lingkungan hidup di kota Usti nad Labem, Ceko utara! ayolah ke sini, KIta semua akan membuat party besar ! ueee

Jinak v češtině pro všechny co ještě sledujou blog. Stále zastávam názor, že po úspěšnym absolvování magisterského stupně je třeba si dát dva roky prázdnin. Jak víte, ten první rok byl tropickej, plnej kaktusů, palem a moře. Ostatně historie blogu Vás o tom přesvědčila. Rok druhý jsem prodělal rekovalescenčním pobytem na úřadu práce a pomalu rozjížděl své KH. Nicméně sem od 7.6 zaměstnancem oddělení životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Üsteckého kraje. Malý plat v relaci s těhotně infikovanými spolupracovnicemi mě pohodlně rozhoupal do úřednické praxe. Cesta k vysezený celulitidní prdeli mě však nečeká, pač již za dva roky se kolegyně, kterou zastupuji v onom ohavném těhotním čase snad vrátí, a převezme mé dvouleté dílo.

Nicméně. Pokud se chcete zvednout na nohy, musíte nejdřív pro to něco udělat. To první bylo, zvednout telefon. Pak už to šlo hladce. Znáte to? Nejdřív začínáte vod nuly, přidáváte cihlu k cihle a pak!

Někdo by moch říct, že styl tohlenctoho pokoje je danej vnitřní intuicí, že sem jako z rodiny stavařů. To ale nebyl ůvodní záměr. Původní záměr stavebníků byl, že tohle je cihlovej barák. Já sem jenom ztvořil kompromis. :)

Jo a kdyby ste někdo chtěli ject od půlky ledna do půlky února na relax v podobě Medan - Tuk tuk -Padang - Painan - Jakarta - Denpasar.. ozvěte se mü !

letenka : do 20 000 zpatecni
ockovani : si zařiďte
jídlo a pití + masáže na Bali a motorky: 15 000
pojisteni: si zaridte
visa: měsíční asi 25 Dolarů na příletu

Lukisan baru yang dibuat oleh Honza

2010-02-19T02:44:00.008+07:00

Pro všechny cestovatele na Sumatru

2009-10-27T15:43:00.002+07:00

Ahoj všem cestovatelům a dobrodruhům! Všichni, kdo chtějí poznat krásy přírody a užít si Sumatru od A do Z doporučuji navštívit nejen stránky :

http://www.sumatralines.com

ale rovnou si domluvit výlet na jeden z největších ostrovů, kulturně i přírodně bohatou a rozmanitou Sumatru.

tak se mejte a snad se nekdy jeste uvidime..

2009-06-08T16:16:00.005+07:00

Yani s Dusanom, Dusan si pucuje motorku..

Jo nadesel cas navratu. Behem vikendu sem se jeste stacil nalejt s Jurajem a Dusanem abych pak pravdepodobne nastyd. Dostal sem mensi rymu, pac tlemit pivo v tropickym poledni, je trosku vo zdravi asi. No kazdopadne sem si sel naposled sednout na skalku "malyho bananu" coz je ostrov na kerej se da za odlivu dojit pesky. Zase sem to posral a nevodhad sem priliv, takze sem nazpatek musel jit v trenkach a s batohem na hlave. Nicmene zapad Slunce byl genialni. Na Air manisu sem se sel i naposled rozloucit s kamaradem z Madarska, kterej se tam za nedlouho vozeni a rozjede tam todinu ve velkym. Pak uz sem si akorat vzal ojeka do centra a pomalu se sunul smerem ke svymu kosu. Kdyz sem dorazil akorat zacalo prset, takze sem ze sebe smyl pisek Gayungem a sel se natahnout, byl sem tak unavenej ze sem ani nenainstaloval moskytieru a dopral sem trochu radosti i mistnim komarum. Kdypa se s nima zase uvidim. Rano sem vstal na patou pac sem chtel nahrat muezzina, zrovna mu sedla tonina a docela to tam daval. Stejnak sem sel pak spat a probral sem se po poledni. Na univerzite sem se akorat ukazal rektorovi, potras mu pravici a zvecnil sem se na fotak. Ptal se co budu delat a ja mu bohuzel musel rict ze uz asi vazne budu pracovat. Nacez sem pak naposledy opustil kampus UNANDu a sel k Darysovi do warungu na tunaka. Byl jako vzdy bez kosti a libovej, Darys u toho porad zpival, bulenya pulang a mlel neco v minangkabaustine. Skoro vsichni uz tady vi ze se zejtra vracim. Nemusel sem to ani nejak zvlastne rozsirovat, zdejsi od ucha k uchu je vetsinou rychlejsi nez jakakoliv informacni agentura.
Nicmene pobyt na zapadni sumatre byl pro me a pro holky asi taky jednou z nejvetsich zkusenosti. Adaptace na zivot v uplne odlisny kulture,no meli by ste si to taky zkusit. Tenhle blog tedka na chvili konci a bude slouzit pro kamarady tady v indonesii, takze bude samozrejme psanej v indonestine. Rad sem s Vama stravil cas u Vasich monitoru a podelil se o zazitky ze Sumatry a jinejch ostrovu. Pokud z Vas nekdo bude chtit informace o indonesii a o zapadni Sumatre tak me kontaktnete na mailu nebo na tel. cisle (viz. dole). Takze se mejte a zase nekdy s koutakem na cestach naslysenou.

koutak vyprodal warung a nezbyva nezodjet..

kontakt:
mail koutecky@centrum.cz
tel. +420737442913

juhuu prsi

2009-06-03T21:25:00.005+07:00

Dusan s fotografickejma profikama

Po dvou neuveritelne horkych a totalne propocenych tydnech se konecne stalo to co nikdo necekal. V obdobi sucha prislo neco, co za dobu obdobi destu chodilo pouze ojedinele. Dest. A to takovy ze sem jakmile zacal. milerad zmoknul. Sel sem od Matahari prazdnou ulici, vsichni indonesani stali pod nakou striskou ci si nesli destnik ale ja sem mel najednou celou ulici volnou. Brecel sem stestim, ale nebylo to v tom slejvaku videt. Konecne se o par stupnu ochladilo a ja se dnes v noci nezapotim. Nepropotim opet matraci, opet si na noc mohu obleknout trenyrky a vychutnat si spanek aspon z casti oblecen.
Nicmene tento den dal na vedomi ze se neco semele. JIz rano v devet mi prisla sms zprava na mobil, ktery sem si zapnul v deset kdy sem vstaval. Zprava byla necekana a slo o Dusana s Jurajem z Jogji. Zprava znela jasne, spime v Taman Budaya pokud mas cas do 12 hodin doraz. Takze sem si v klidu udelal kavu a posnidal a kolem trictvrte na jedenact sem ladnou chuzi sel na ankgot dolu. Kluci prijeli na prednasku o fotografii, ktera byla celkem zajimava az na to, ze pro nekoho jinyho nez sme byli mi tri. Moc dlouho sem se s nima nevidel, ale stihli sme pivo na plazi a kluci pak zdrhli do Bukittinggi, takze si tam tedko uzivaj stejne jako ja deste po 14 dnech sucha.

S Jurajem a Dusanem na pantai Padang s Ankerem a 11ti letejma kurakama

Nicmene co vodjeli sem zdrhal na imigracni urad a to se pokusim popsat do detailu aby holky vedely jak si maj zaridit exitpermit po koutakovsku. Co sem tam prilez a mel odevzdany vsechny dokumenty.. stalo se toto. U prepazku mi pani sdelila, ze uz je v 16:00 pozde a ze jistej pan uz zde neni, nacez sem bleskurychle zalhal, ze rano sem prijit nemuzu ze mam porad prednasky a ze musim bejt rano ve skole, pani pak sehnala koho si a ten po chvili prines muj pas, v tu chvili sem si myslel ze vsechno je mozny kdyz s urenikama vychcavate po indonesku, ale nebylo to tak jednoduchy, pac na razitku bylo napsano posledni mozne datum opusteni indonesie 7.6, coz vzhledem k tomu ze sem jim odevzdal kopii letenky s datumem 10.6 naprostej nesmysl a zacalo divadlo. Okamzite sem je zacal buzerovat jak je to mozny ze kdyz sem jim dal vsechno potrebny, ze se najde na imigracnim urade takovej idiot kerej nedokaze precist vytistenou letenku. Nacez sem byl presunut do kancelare a uszen na zidli a cekalo se na kepalu imigracniho uradu, kera to podepsala. Dosli celkem tri urednici a ten kerej to posral uz samozrejme byl doma. Takze kdyz sem se zeptal jesi je to velkej problem, kyvli ze je ze uz to maj v Jakarte v systemu a pod. A tak sem jim samozrejme dal najevo ze je to jejich velkej problem a ne muj. Mezitim si v kancelari stale jeden urednik hral na kompu tetrise. Po nekolika minutach minangkabaustiny se urednici schodli na necem co mi bylo stejne od zacatku jasny. Vzali zmizik, prejeli datum 7.6 a na jeho misto napsali 14.6. Takze se z velkyho "Administrativniho problemu" nakonec vymazlil problem kerej bych si udelal doma na kolene taky. Po dovrseni jejich graficke upravy sem se jenom zeptal jesi je vsechno OK a jesi nebude na letisti s urednikama problem az uzri prepsany datum v mym pasu. Prepisujici urenik kyvnul, ze vlastne jeho problem to neni a idelal vedle razitka zelenou fiksou klikihak jakoze se to zvoralo a ze je to vopraveny. Jak moc velkej problem to bude, zjistim az na letisti v Jakarte pri vystupu z Indonesie. Takze ason znate muj dnesni stredecni pribeh. Den byl na zazitky pestry a tak se s Vami zase loucim a kdo chcete vedet co budu zejtra delat, tak to bude neco na tema co budu chtit. Mejte se
Koutak

الله اكبر ، محمد يست سوى عنصر واحد ، والشعب أيضا ، المسلمين

2009-05-31T20:26:00.007+07:00

تبدأ اليوم في العربية. اذا كان شخص ما لا يفهم ، انها مشكلته. تعلم اللغة العربية ، وبسيطة للسيطرة على كل مسلم.

yang tidak memahami dasar teks ini dalam bahasa Arab, adalah azulazul

Takze se pomalu presuneme k cestine, jelikoz rada z Vas urcite neovlada arabstinu a uz vubec nevi ze se to cte zprava doleva, tak sem aspon pro ty kdo studujou indonestinu vlozil pod to ponauceni. Nicmene uz mi do konce pobytu v indonesii zbyva zhruba deset dni. Penezenka je sice vydnena ale ocekava zasadni injekci , ktera z Jakarty stale jeste nedorazila nicmene zitra se du podivat na rektorat jak sou s tema prachama daleko Samozrejme se tesim dobrymu zdravi a stale ziju mezi lidma co neji prasata a le chovaj se tak.V dnesnim povidani o indonesii si toho moc novyho nerekneme, rada z vas by na mym miste, jakozto na miste cloveka kerymu zbejvaj posledni dny v tropech, zila tyto dni s maximalnim usilim a pokudmozno by se je snazila si uzit co to jen de. Ja si je ale pekne proflakam az do konce. Ani tak nejde vo prachy ale spis o pocit, ze v prave zacinajaicim pocasi "musim panas" se neda skoro nic prez den aktivniho delat. Na slunicku je prez tricet a v noci se potim ikdyz spim v trenkach. Sebemensi prezrani prez den je okamzita poprava, nebot ste hned unaveny a tak si prez den dopravam pouze ovoce, kteryho se docela urodilo. Jedou markizy, ananasy, furt je hafo bananu a zase prozmenu najelo obdobi Durianu Po tom co sem dorazil z Bali do Padangu si opet okoli zvyklo ze se v nem prohani jeden bilej a dalo na chvili pokoj. Semtam jenom nekdo stekne nakej nesmysl, ale na dobre rano v anglictine v devet vecer uz taky odpovidam dobry rano. Nema smysl je vopravovat, stejne to zejtra uslysite znova. Pred vikendem co se mi na imigracnim vali pas i KITAS, sem se rozmejslel jesi si nepucim motorku, jelikoz Yani neco zblebtla ze by se to dalo tak sem pomalu zacal delat plan kam ze by sem se moch po okoli podivat, ale jako vzdy kdyz ji clovek nevotravuje kazdou pulhodinu se na to vyprdla a venuje se charite a nebo jen tak doma civi do stropu, Allah vi. Ja sem teda kejvnul na patecni Darisovo pozvani na nedelni vylet do jeho rodne vesnice "Air dingin". Mel sem dorazit na jedenactou dopoledni a skutecne v jedenact Daris turoval svy auto. Nicmene sme stejne museli pro benzin a tak sme smer Solok vyrazili az po trictvrte hodine.

Cesta byla paradni Vyhral sem misto vepredu vedle Darise, coz znamenalo ze zbytek rodiny sedel i s manzelkou vzadu. Byl sem stasten. Ne ze bych nemel rad deti, ale sest je uz na me moc. Darisovi parchanti me uz ale znaj a ja je mam rad. Cesta ubihala celkem pohodlne a kolem jezera "diatas" sme projeli po hodinove jizde. Krajina kolem jezera je opravdu uzasna a jak ste se v minulych dilech docetli, je prevazne orientovana na produkci zeleniny. Do vesnicky sme dorazily a ja zacal bejt nalepovan na detska tela tamnich deti. Po narocnem privitacim vyprosteni a oddeleni deti patricich k rodine hostitele sme usedli a zapocali konverzaci. Po caji nas uz mati Darise pobizela k obedu a ja po predeslem vysvetlovani ze by se nemelo ve vedru prezirat, sem se prezral.To jako ne ze bych chtel ale nedelni tradice kerou zna asi kazdej narod je i tady .Narvat deti s manzelkou do auta a hura k babi na venkov .Potom se vsichni na zemi prezrat rejzi a podotykam s dzenkolem, rybou a kuretem a specialni davkou cabe pro bule by sem se sel natahnout hned, i postel mi nabizeli ale sel sem raci s Darisem delat fotky do poli mistnich "Petani" neboli zemedelcu.

Jelikoz byla nedele a prezrani zacalo slehavat, tak sme daleko nedosli, Darsi sice pred tim vybizel k zdolani mistnich kopecku a ze tam vodsad je na jeho rodnou vesnici uchvatny pohled, nicmene vobadva sme se zadejchali a sli nazpatek na caj. Pri vstupu do vesnice sem byl opet obalen detmi a zaplnil kartu fotaku nesmyslnejma pozamajejich boju a snahou dostat se pred objektiv. Pri vstupu do Darisova rodneho Rumah gadanu byly opet oddeleny deti ktere patri do rodiny a zbytek casu sme stravili hovorem o me. Obcas i zbylo misto abych se na neco zeptal i ja, ale kdypa do vesnice prijede nakej beloch a navstivi mistniho bleka? Treba sem se dozvedel ze Darisovu matku stala cesta do Mekky 45 milionu rupii, coz je v porovnani s moji letenkou a rocnim pobytem tady dvakrat tolik a jeho mati tam stravila jenom mesic. Tak proto tam asi jezdej jenom jednou za zivot. Pri konverzaci o me sem kazdemu clenu rodiny musel individualne zodpovedet, kolik mi je, jestli uz mam pritelkyni a jesi si chci vybrat pritelkyni z Minangkabauskeho kraje a proc vlastne nechci vstoupit k islamu a pod. Kdyz uz mi dosly argumenty tak sem uz jenom rikal ze nemuzu vstoupit k islamu kdyz vo tom vubec nic nevim a neumim arabsky, coz vyustilo v hodinu arabstiny.

Darisova rodna vesnice "Air Dingin"

Nektera souveti mi opakovali tak dlouho ze si je pamatuju i tedko. Sice je docela tezka vyslovnost ale kdyz neco zopakujete dvacetkrat tak se k tomu zvuku aspon priblizite. Takze sem nakonec slibil ze si vo tom neco prectu aby sme vubec vyrazili domu. Cestou sem ale skutecne videl par divek kvuli kterym by se petkrat denne vyplatilo si kleknout, hehe. NIcmene Uz dlouhou dobu v Padangu sleduju zivot muslimu a voni se tam do tech mesit stejne chodej jenom natahnout. Muslimstvi je stejne jenom prostredek proto, aby tady ty prasatka se petkrat denne umyla i za usima nepohnila tady. Zdejsi forma islamu neni zas az tak drsna na ro aby se s ni nekdo zapadni nedokazal zzit. Nicmene koutak je clovek jen tak necim neovlivnitelny ale skutecne si vo tom neco precte, pac argumenty se dycky hodej, kor kdyz obedvate s muslimskou rodinou hehe. Takze nedelni vylet k babi ala indonesia se vydaril. Naposled sem se mrk k jezerum a ted us, jak sem slibil v uvodu se budu flakat, pac to podstatny si myslim sem tady zazil a bohuzel musim taky lehce setrit, nebot i cesta domu bude celkem nakladna. Mozna sem jeste neco pristi tejden napisu, ale to by se mi v posteli muselo stat neco hodne zajimavyho. Takze se zatim mejte a nezapomente ze heslo: "Svetu knir", jez je i heslem letosniho rocniku naseho okresniho festivalu he predevsim heslem mistnich obyvatel, nebot tady ho ma skutecne skoro kazdy

.Tradicni Rumah Gadan na vesnici v oblasti danau Di atas

dva dni, jeden bilej a druhej cernej

2009-05-26T17:37:00.009+07:00

Surfari na Nusa dua

Ne casto clovek zaziva dni plne euforie a vzapeti dny opacneho razu aniz by to predem planoval. Ovsem pokud nestuduje v Padangu a nevraci se tam z dovolene na Bali. Zivot je v techto momentech postaven na jasnych kopancich do prdele a mozek dostava elektrosokove imuplzy. Do krve jedince se tak po Endorfinu vyplavuji stresem vytvorene skodliviny. Ani nevim jak zacit tak snad vetou ze sem zase v Padangu. Spis zacnu asi od zacatku. V Pondeli, krasneho dne s uzasnym usvitem, jenz zcela jasne rozzaril plaze a rozzelenal kokosove palmy a jejich kulate nezrale plody, sem vstaval kolem jedny odpoledne. Neco sem pojed a vyrazil na plaz fotit kyclaky na prknech. Odliv uz koncil a tak se mi dostalo paradnich snimku a videi padajicih surfaru koncicich v naruci vlny ve tvaru baraku. Cestou nazpatek sem oblicejem zavadil o posledni paprsek slunecniho svitu noriciho se z vln oceanu a prez baracek, kde sem si vzal boty vyrazil do kosu kde sem netrpelive se Sarkou ocekaval Hera, pruvodce nocni vypravy na horu Agung.
Jak je na indonesany zvykem tak dorazil opet pozde. Navic sem ho musel vzit na svou vypucenou Yamahu, nebot jeho Vespa nevypadala dlouhotratove. Furt cestou neco mlel aby se ujistil ze se s nim na motorce nezabiju, nebot zrejme jeste nikdy nejel s belochem co sedi vepredu. Cestou sme vyzvedli Elisku s klukama, coz sou tri Cesi ktery tady ma Sarka na Bali a maj tady dovcolenou. Kolem pulnoci nas motorka za padajici mlhy donesla k mistu kde sem musel Hera vyhodit, pac uz ani na jednicku to do toho krpalu nezabiralo. Eliskarum chciplo auto a neslo nastartovat. Nastesti asi necelej km pred tim templem co je vychozi bod vypravy. Tam uz sem mel zaparkovanou chciplou motorku. Hlidaci chramu, ci parkoviste prohlasili ze chtej prachy na rejzi. Po proneseni cisla sem je chtel okamzite poslat doprdele, nebot 100 000Rp. je rejze na rok pro celou rodinu, ale dostali to podle pravidla ze bule vsechno plati a taky ze sem nechtel aby mi moji pucenou zaparkovanou motorku zahy ocesali od zrcatek a pod.
S nasim indoneskym pruvodcem prijeli jeste dva indonesani. Opet sem kroutil hlavou nad smyslem s systemem zapojeni jejich neuronu, nebot indonesanka si vzala na cestu na vrchol jenom kratasy a klepala kosu uz na miste kam sme dojeli na motorkach.
Konecne sme vyrazili vzhuru. Opet sem se nestacil divit, jakym zpusobem funguje mozek indonesanu, nebot ty paka si sebou vzala jenom dve rucni baterky, ktery prestaly svitit po hodine vystupu. Nase celovky jim tedy celou nocni cast cesty zachranovaly zivot. Jak uz to u sopek bejva tak kdyz vyjdete na hranici lesa, mate tak nejak vyhrano. Otevre se vyhled a je videt ze krater uz je v dohledu. Ne ale v noci. Po nasem opusteni lesa na Agungu sme se dostali do useku lavoveho pole. Zbejvalo poslednich 500 vyskovych metru, na kterejch sme vsichni udelali kurz nocniho horolezce. Nektera mista vyzadovala opravdu horolezectvi a musel se dodrzovat tribodovy system. Az pak ve dne na ceste zpatky sme videli kde vsude se da dostat do novin pod clankem s nazvem zemreli dalsi radoby cesti horolezci. Nahore uz to bylo ale super. Ranni usvit byl paradni. Bohuzel se ukazalo i s usvitem co vsechno budem muset sject pozadku dolu. Na to ze sme vyrazili o pulnoci nam vystup trval pouze 5.5 hodiny.

koutak na vrcholu Gumumg Agung

Dolu uz to byl v mym pripade zapas o to nevyvrknout si kotnik nebo koleno. Kolem 11 dopoledne sem nalozil naseho polomrtvyho pruvodce a vyrazil na vicenez hodinovou cestu do Denpasaru. Heru mi cas od casu vzadu na motorce usinal a tak sem musel prudcejs dobrzdovat aby to pako nespadlo z motorky. Nastesti sme chytli poradnej slejvak a zmokli a tak se usnout za riditkama ani vzadu moc nedalo.

stin sopky ve vychodu

Po prijezdu do Denspasaru uz to bylo jenom vo baleni, uklidu baraku a stehovani k Sarce, kde sem na terasce vytuh. Problem byl ze Hero, tj Sarcino kote, chtelo mermomoci spat na mym spacaku se mnou. jelikoz me po pulhodine uz prestalo bavit mu vysvetlovat ze mam na kocky alergii, probral sem se rano s oteklym ksichtem namirenym do kociciho neoteklyho ksichtu.
Tim zacal cernej den. Cernej uz jenom proto ze skoncilo vsechno to, co se dalo nazvat dovolenou a poznavanim indonesie. Naposled sem nakop Yamahu Jupiter2 110ccm a se Sarkou vzadu vyrazil smer letiste v Denpasaru. Tam co Sarka nabrala smer k domovu sem zjistil ze sem se prekouk a ze mi letadlo leti vo hodku driv. Nastesti na letiste jezdim s dvouhodkovym predstihem, tak sem v klidu nasel informace a na security office vklidu nechal helmu vod motorky se kerou me tam Sarka nechala stat. hihi. nebyla to jeji chyba, taky nesnasim dlouhy louceni. Letadlo do Jakarty bylo jeste tak nejak turisticky. Do Padangu uz postradalo bilou slozku a bylo vesmes slozeny z bleku zasatkovanejch a bleku bez satku. Na padangskym letisti sem kupodivu pristal jenom s pulhodinovym spozdenim. Pri vystupu sem si zacpal usi a sel na Tranex. Keik kolemdoucich taxikaru sem si v hlave domyslel. Tranex me bohuzel nedovez az k krizovatce na bypassu se silnici ke Kampusu a tak sem musel poslat dokonce jednoho starika minangkabausky doprdele, nebot po trtim jasnem vysvetleni, ze vim kde bydlim, znam cestu a ze sedim uz 5 minut ve spravnym angkotu kterej me tam doveze, sem nemel na vybranou kdyz me chytil za ruku a tahal me z nej. Pako, kokot..apod. Bohuzel cernej den pokracoval se vsiparadou. v kosu definitivne prevladla anarchie novych nastehovanych studentu, kteri z krasne vytrene chodby udelali opravnu a parkoviste motorek, rozflakali drez a pri otace kde je muj hadr na podlahu, jednoduse zahrali minangkabauske kolektivni "nevim." Nemel sem uz silu podruhy nekoho posilat minangkabausky doprdele, kor je. Tyhle sou mlady a za svou tupost nemuzou oni nybrz tupost jejich predku a smysl jejich tradic a predavani vedomosti z rodicu na deti. Jednak uz sme ho probrali a nemusim uz pripominat, ze kultura zapadni sumatry je minimalne pro me ta nejmene zajimava az na par vyjimek zde muzu vsechny lidi zaradit do skupiny na vyhlazeni, nebot svoji genetickou databazi nemaji budoucim generacim co do adaptability k rentabilnimu prezit na teto planete nabidnout.
Nicmene i cerny den mel sve svetle chvilky. Zasel sem si do warungu vedle warnetu a dal si prekvapene balijskou specialitu. Bylo to kure ve sladke sojove omacce. nepalilo to. a jeste sem s mym uz starym pritelem a jeho choti sedli nad fotkama z nedavne svatby. Sice sem opet musel vysvetlovat, ze nemam v umyslu pojmout za chot jakoukoliv z minangkabauskych divek, nebot bych musel konvertovat k islamu a to znamena vstavat rano denne v 5 a delat ze sebe saska do konce zivota nemam v umyslu. Nicmene opet dekuju ze ste to docetli az do konce. Dneska toho bylo textove trochu nadramec a tak priste hazim jenom fotky. Zatim a tesim se na dalsi shledani s Vami a povidanim o indonesii, zemi vecneho cekani, zemi kde chodi zeny ve dne na ulici v pyzamu,zemi nekonecneho mnozstvi druhu cekani nacokoliv, zemi, kde je mozny denne prijit az o 10 procent sveho IQ.
jo a vzkaz pro Urbice, na Floresu mi slohli triko Flowers for whores, takze ci dalsi s kovbojem. dik

PS. dalsi fotky budou na rajceti, cestu tam uz znate tak se tam mrknete : mrchrkrt.rajce.net

patecni vylet na Besakih

2009-05-22T20:55:00.005+07:00

Honza Polivka pamatuje nasi pucenou Yamahu Jupiter, ted si ji davam singl

Jak uz to tak bejva kdyz koutaka vopustej kamaradi a cestujou si kazdej nekde jinde, nasedne osamelej na svoji Yamahu Jupiter 110 a vyjede vstric. Vlasy se mu lopotaji v protivjetru, kdyz vyvine rychlost 50 km vhodine zacinaj kolem jedouci indonesani troubit napozdrav a koutak si pripada jak zamlada. I tento patek se koutak probudil sam a jelikoz se probudil driv jak v poledne, mel stale sanci ze stihne nakej ten motovylet. Bali je malej ostrov a kdyz se probudite v poledne, mate jeste porad sanci ho celej vobjet do soumraku, teda kdyz jedete poradnyho hulvata.
Ja se probudil dokonce uz v jedenact a pan zahradnik v Janinym kosu uz vesele neco delal, takze sem posnidal mliko a nakop masinu smerem k severu. Kdyz sem mijel Gyanar tak sem konecne dorazil na poradnou silnici a moch to peprit osmi petkama, ale silnice za chvili zase pripominala okresku, tak sem zvolnil a obcas semtam i vyfotil nakou zajimavost. Slunko svitilo a kameny sloni, ptaci a ruzny potvory u silnice a na kruhacich mi mavali chobotama. Ani sem Vam nemel hlad a tak sem to mastil smerem pod Gunung Agung, kde je na jejim upati soubor hinduistickejch chramu zvanej Pura Besakih. Dorazil sem tam za hodku a pul a ihned po prijezdu sem raketove odpalkovaval indonesany nabizejici mi svoje zbozi a predstirajici hladove chudaky. Svoji mistrnou indonestinou sem kazdymu vysvetlil ze penize nemam a ze sou vlastne bohatsi jak ja. Jejich ceny sem prepocitaval na Nasi goreng a pocty dnu, ktery bych za pohlednici, sosku nebo sarung zit bez pocitu hladu. Upokladny me bez milosti chteli naparit cenu pro turistu, zacal sem tedy mavat kitasem a typek dva tisice slevil. Horsi bylo vyjednavani pruvodce, bez kteryho udajne nemuzu vstoupit do chramu. Padesat tisic mi prislo moc na drzitele kitasu, tak sem zacal pouzivat techniky ze sem chudym vysokoskolakem, ktery musi udelat svoji seminarni praci, nebo ho vyhodi z predmetu a nedostane se ke zkousce a ze za skolu uz sem promrhal veskery penize a posledni mesic uz jen hladovim. pokladnik slevil 20tisic a ja sem na svoji pucenou motorku posadil postarsiho hinduistickyho pana a vyrazil k chramu.

Neco takovyho sem delal taky, postrikat se, nalepit na sebe rejzi a pripadat si uplne normalni..

Chram Pura Besakih je chramem uctivajicim tri buzky: Wisnu (konzervator), Brahmu (stvoritel) a jeste jednoho znamyho previta jo Shiva vlastne (to je nicitel), Kazdej ma svuj barevnej destnik, uz si nepamatuju ci co je ale je tam cernej coz bude asi nicitele, zlutej a bilej destnik bude asi stvoritele. Celkem zajimavej komplex betonu tam maj. sosky ruznejch potvurek a tak. Takze aby toho nebylo malo tak sem se v jednom chramecku nechal ocistit nebo tak neco. Vzal sem si objetni svazecek bordelu z narezanejch kytek, ocistil si v nich ruce, odhodil pred sebe, pak sem trikrat ruce drzel s mym pruvodcem kerej neco mlel v balijstine, pak sem si ten bordel z kytek dal za usi a na hlavu, pak me trikrat vybid abych vypil svatou vodu, trikrat me s ni postrikal a trikrat prilepil na oblicej rejzi. Pak sem zaplatil objetinu chramu a sel sem s pocitem vecneho stesti po schodech k motorce. Pruvodce sem jeste hodil dolu ke kase aby cekal na dalsiho belocha keryho zmoci a posype rejzi a odjel sem smerem k severu, pac sem tak nejak tusil ze nahore je nejvetsi jezero na Bali a ja mel jeste do zapadu Slunce docela dost casu. Z besakihu sem jel smerem na Kintamani pac sem tusil ze to je nekde u toho jezera a asi po pulhodce stoupani sem dorazil k docela slusnymu vyhledu. Skutecne sem mel stesti, nebot sem objevil krasnou rozhlednu zarostlou v lese. Docela se na ni i dobre splhalo a nikde nikdo nebyl. Vyhled z ni byl uzasnej, akorat bylo trochu oparu a mraku tak na foceni nic moc. Dole se na jezere prohanely lode a leskly se vodni hladiny rejzovejch policek. No parada.

Danau Batur - nejvetsi balijsky jezero

Pak uz sem se i podival na hodinky, kery mam na mobilu ze keryho uz odpadavaj soucastky kazdym dnem stale vic a vic. Docela slusnej cas a tak sem i bez mapy narval smer k Depasaru. Cesta ubihala celkem rychle. Jenom jak sem se blizil k Ubudu houstnul pocet policistu a prislusniku indoneske armady. Policisti stali na kazdy krizovatce a obcas nesmyslne odklonili dopravu nekam doprdele. Provoz jenom objel blok a opet se vratil na silnici kerou by stejne projeli. nebyt odklonu. Zrejme v patecnim odpoledni meli naky cviceni jak se ridi doprava. Nebo jenom prudili. Me uz jednou policista zastavil a muj mezinarodni ridicak zrejme neznal, pac tam mam motorku jenom do padesati ccm. A Yamaha ma 110, coz je docela na pokutu, ale jemu slo o to ve me vzbudit pocit ze sem nekde neco na silnici posral. Indonesky sem mu nemilosrdne rek pravdu, ze tady jezdim uz nakej ten patek a ridim jako vsichni ostatni indonesani. Policajt se sebral a vodjel hledat blbjejsiho belocha, ze keryho aspon neco vytriska. Nicmene co se tyce dopravy v indonesii, sice vypada jako brutalni nesmysl, ale jakmile se v ni naucite orientovat tak zjistite ze je velice bezpecna. motorky v klidu obtekaj auta, prakticky resite jenom to co mate pred sebou a kdyz se neco nestandartniho deje za vama tak vas to vytroubi. Nesmyslny predjizdeni dostanete od protijedouciho napalenim dalkovejc svetel do ksichtu, takze jakej koliv karambol je vyloucenej. Pokad teda cilene karamboly nevyhledavate. Zejtra lezem v noci na Agung tak se teste na dalsi prizpevek z Indonesie a jeste jednou potlesk pro Ondreje Kinkora, ktery bude reprezentovat Rakovnik v Indonesii pristim rokem. Jsem velice pysny na Ondreje, n ebot se vesel do seznamu 180 studentu z celeho sveta. Letos jede jenom 7 cechu a ne jako nas rocnik 15 lidi z 450. Prejme mu to, nebot bude studovat v Singaraje prave na Bali. Tak zatim se mejte a nekdy priste v tomto blogu, naslysenou..

koutak porad, stale a navzdy na Bali

2009-05-18T14:38:00.004+07:00

trajekt z Bali na Lomok trva az 6 hodin a jak jinak nez ho prochrapat na strese..

Opet, zase a dost mozna jeden z poslednich pozdravu a vypraveni o indonesii. Jednak uz na to nemam cas a taky uz sem se vycerpal. Rada z Vas uz o indonesii vi mnohe a ti kteri bedlive cetli tento blog, setri na letenky ci jiz v indonesii byli.
V tomto case me jiz opustil Michal Miksak s Honzou Sirokym. Miksak si uz zcela jiste uziva na hulvata Sydney a doufam ze dorazil bez problemu. Ja sem uz opustil drahou Kutu a nocni zivot v ni a jedu predstirat turistu do klidnejsich ctvrti Denpasaru. Pronajal sem si opet Yamaha Jupiter co sme tenkrat meli s Honzou Polivkojc a na tejden se umistim do kosu Janci Klapojc.

Honza s Michalem na vystupu Rinjani na druhym vyskovym vydejchavacim bodu

V dalsich pripevcich hodlam zverejnovat informace o kulturnim bohatstvi Bali. Jelikoz ale sem uz tady neco nacestoval tak toho zase tolik necekejte. Bali je vicemene turisticka destinace. Kazdej den sem letadla vyplivnou tisice turistu a tisice jizh zase odplivnou zpatky domu. Kazdej druhej turista si tady koupi tricko Bintang a zacne lejt pivo Bintang. Co se tyce naky kultury ktera se toci okolo chramu, moc pestry to taky neni. Jeden chram jako druhej, ale aspon v pet rano se z nej nelinou alahove a agbarove. Moje poznavatelska cesta posledni tyden na Bali bude smerovat prave k temto chramum a take vystup na sopku Agung. Kdyz uz se Rinjani nepovedla az na vrchol tak aspon jednu sopajznu nad 3.5 km. Doufam ze bude dobry pocasi a ze nafotim naky uchvaty. Drzte mi palce at mi preje pri tom flakani pocasi a koukejte se poradne opalit v tom jarnim pocasi, at tam mezi vama nechodim vopalenej sam.

Flores II.dil

2009-05-09T19:03:00.007+07:00

Varan komodsky - nejvetsi jester na zemi, takhle teda vypada ten prezranej

Zdravim pratele indonesie. Prave se nachazime v case, kdy Koutak jako jedinej sabotoval zaverecny ceremonial v Jakarte a spolecne s kolegy Honzou Sirokym a Michalem Miksovicem brazdi krajinu ostrovu Flores.
Tak kde sem to posledne prestal, nekde tam po prijezdu na Flores ve 4 rano co sme s klukama marne hledali ubytovani, pac v tuhle dobu i indonesan spi tvrdym spankem. tak sme se natahli na otevrenou verandu hotelu Matahari v Lubuan Bajo. Kolem pul sesty se ale rozednilo a prisel postarsi muslim kerej ovsem z deseti klicu nesehnal ten pravej k volnymu pokoji. Takze kluci vesele dal spali a ja sem nedospalej cekal az pride o par desitek let mladsi typek, kerej nam konecne otevrel, ale to uz bylo total rano a my sme zacali resit plan novyho dne. Pucili sme si motorky a zaridili vylet na ostrov Rinca na druhej den. Motorkama sme obkrouzili celej pristav, jukli sme na pozar ze sucha, mrkli sme se do jeskyne a po navraceni motorek dali pivo pri zapadu Slunce.
Druhej den sme spolecne s dvouma Belgicanama jeli asi dve hodky na lodi na vejlet na ostrov Rinca kerej je soucasti narodniho parku Komodo. Varanu tam byl celkem dostatek, prestoze z nich mel Michal nasrano tak to docela prezil a udelali sme haldu fotek a videi s nejvetsima jesterkama na svete. Bohuzel i nastesti sme videli jenom ty prezrany kusy, takze vsechny 3 metrovy 150ti kilovy jesterky jenom lezely ve stinu a travily. Akorat jeden samec se k nam vydal ale nedosel ani deset metru a zase zaleh. Na to ze sme vyplazli za tenhle vejlet neco prez sest kil na cloveka tak to byly jenom dve hodky trek, ale jesterky docela pekny. Po jesterkach sme jeste dostali tak hodku snorchl cestou na jednom ostruvku. Docela se tady michaj vody a dost to proudi, takze treba kdyz sem se potapel pod hladinou tak ve trech metrech uz byla studena voda jako z mrazaku. taky proudeni vody bylo masivni, obcas clovek plaval a stal porad na miste pod koralem na kerej cumel... ale jinak parada.

.. prej se da ubranit Varanovi pomoci tohodle klacku, jak? to uz nam pruvodce nerek..

Po cekautu druhej den sme nabrali bus k mestecku Ruteng, kery je tak nak centrum kultury lidi Mengerai. Nasli sme tam docela peknej hotel a kluci tam zdechli a ja sel do mesta sehnat nakej Arak. Netrvalo to ani pulhodky a uz se na me nalepili mistni a pytlik s arakem taky probeh. Po dvou litrech araku sme sli v poklidu do hotelu. Druhej den sme nasedli na pristaveny objednany motorky a jeli se mrknout na jezero kery je asi 20 km smerem do hor. Po 50 km mi doslo ze sme jezero minuli a tak sme si dali obeda v nakym mestecku uprostred Floresu. Nazpatek sme v horach chytli bourku a totalne sme prochcali, ze na nas nebylo nic suchyho. I motorka na chvili nasala vodu a jesteze sme byli z kopce a vodu sme vyprdeli. Co sme byli dva dni v Rutengu tak pokazdy prselo a dle reci mistnich Mengeraicu prsi takhle vodpoledne kazdej den, takze sme se vratili do Lubuan Bajo a posledni dve noci pred navratem na Bali tady prosnorchlujem a prolitame okoli na motorkach. Pozdravujte v Rakaci a poradne si uzivejte jaro. Ja se pomalu loucim a posilam trochu tepla do Cech. A nebudu se vyjadrovat k hokeji, pac prestavam na pristich deset let sledovat reprezentace nebot jejich kvalita se da prirovnat k mistnim okresnim indoneskym. Cus, ahoj zdar a necht Vam rostou pupiky z knedliku.

.. s deckama a trsem bananu na Floresu...

ostatni fotky na Rajceti:
http://mrchrkrt.rajce.net/Flores,_Rinca,_Sumbawa,_Lombok
a motovideo
http://www.youtube.com/watch?v=eD64BwfVFWQ

Bali, Lombok, Sumbawa .... I.dil

2009-05-06T18:47:00.003+07:00

provokativni makak v narodnim parku Gunung Rinjani

Zdravim tentokrate z jiznejsich casti Indonesie. Nebudu zdrzovat pac sem opet na netu,kterej je turisitckej a mistni na nem rejzujou penize vod turistu. Tak abych zacal tak nejak navazovat. Do Denpasaru sem priletel s obema Janama a potkal se tam na letisti dle planu s Michalem Miksovicu. Tezko popsat co se na Bali delo, pac ty 4 dni co sme tam travili byly jenom spis relaxacni. Takze se jezdilo na motorkach, pilo se a klatil se cas ve skopcackym stylu. Z bali sme tak po 4 dnech odjeli Ja Michal a jeho kamarad Honza na Lombok, protoze to zavanelo uz jenom alkacem a zadnou zabavou. Na Bali sme teda nechali obe Jany svymu osudu. Nebudu se tady zminovat vo tom co tam delaly nebo co se jim tam prihodilo zajimavyho, pac se to netyka nasi skupiny. Nase skupina si najala na Bali super taxikare kerej nas tri vzal na pristaviste za 300 ribu a tam sme nasedli na trajekt na Lombok. Trajekt jel asi 5 hodin a na Lomboku sme pristali az kolem pul druhy rano. Moc sme nemeli na vyber a ridici na Lomboku nam opet predvedli svou premrstenost ohledne cen. Za tri kila sme se tentokrate dostali na vetsi vzdalenost nez posledne s taxikarem a to do Sinaru, startovni vesnice na vystup sopky Rinjani kera ma asi 3760 m. Tam sme opet po usmlouvani ceny treku na minimum ulehli do pokoje a rano v deset vyrazili smerem ke krateru. prevyseni z 500 - 2005 m sme dali za jeden den, coz me a miksovi neudelalo nejlip. Miksak mel teploty okolo 39 a ja ten prvni vecer taky. Asi sme to chytli s ty lednicky co sme v ni spali na trajektu. Obcas ty klimatizace a ten tropickej vzduch nejsou dobra kombinace. Nicmene druhej den sme miksaka nechali lezet v teplotach na vrcholu krateru a sli sme se podivat dfolu na jezero a teply prameny. Hlavni vystup na vrchol sme nedali pac miksak si svoji teplotu drzel az do udoli a jeste par dni potom se potil na Panadolu. Na sopce sme stravili 3 noci a po sestupu jeste jednu ve vesnici pac sme dosli dolu za tmy. Po te sme cekli mistni dopravu a nechali se zavist do pristavu odkad sme nasedli na lod na souostrovi Gilli.

Travangan treti ostrov z souostrovi Gili u Lomboku.. leharko

Tam se potapi, snorchluje, pije alkac, zerou halucinogenni houby a huli trava. Jelikoz bylo krasny pocasi tak sme tam byli jenom tri noci a az zas tak sme tam bordel nedelali. Z Gili sme to narvali rovnou prez Mataram na Sumbawu. Tam sme se dostali do Maluku kde sme stravili dve noci cumenim na obri vlny v mistni serfarske zatoce. Jedu to neska dost strucne a dost vynechavam detaily tak az se vratim tak to dyztak rozeberem podrobnejs. ... No po Maluku sme to vzali durch prez Sumbawu besar coz je takovy hlavni mesto Sumbawy az na trajekt na Flores. Bohuzel sme na trajektiste dorazili v osum rano a trajekt odjizdel v osum vecer a tak sme aspon mohli s miksatorem a mistni policii rozjet patrani po odcizenych vecech z nasich batohu. V indonesii se totiz krade jako svine a jelikoz uz tak nejak mam zkusenosti tak sem vedel ze kdyz nekdo jede na povrchu autobusu kde mame batohy tak se v nich asi bude hrabat. Mistni stredoskolaci nas tak pripravili nejenom o michalovou GPS. Zmrdi. Ikdyz sme je s mistim reditelem policistou chytli a donesli na stanici, nerekli a nepriznali ani hovno ikdyz cast z odcizernych veci byla u nich nalezena. Doufam z ebudou sedet ty dva roky coz je trest za kradez pro ty 17 lety parchanty. No po 8 hodinach v nocnim trajektu sme dopluli na Flores do pristavu Lubuan Bajo, kde sme v 4 rano vytuhli na verande hotelu Matahari.......zbytek dopisu priste. Cumte na hokej a necht sme zlaty.

Slavnostni zakonceni studia a nastup dovoleny

2009-04-17T11:44:00.006+07:00

Zdravim opet, a na dlouhou dobu naposledy vsechny, kteri se radi neco dozvi o tom, co se deje na druhy strane trojoseho elipsoidu, ktery se line otaci spolecne se svym jedinym satelitem a kruhovytym pohybem obiha svou jedinou a mnohdy v tropech proklinanou hvezdu. Tento tyden jsme ve stredu museli vstat driv jak v jednu odpoledne abysme si dosli na fakultu na zaverecne ukonceni naseho studia indonestiny. Jelikoz sem si blbe naridil budika, musim na dalku podekovat kolegovi z vedlejsiho pokoje ze vstal jak vstal a ze delal bordel, za coz ho vetsinou proklinam a posilam do muslimskyho pekla. Takze sem v rychlosti na sebe hodil neco slavnostnejsiho a jak uz je v indonesii zvykem pomalou soulavou chuzi sel ceknout angkota. Na fakultu sem dorazil s 20 minutovym spozdenim a jelikoz zpozdeni organizace slavnostniho zakonceni nabralo vetsi rozmer, stih sem si dat jeste kavu.
Povaha slavnostniho zakonceni byla nasledujici. Rec prorektora, rec dekana, nase rec a predani z wordu vytisklych certifikatu ovsem s originalnim razitkem. Potreseni rukou, foceni a jak uz to v indonesii chodi zranice z pripravenych krabic s jidlem. Jelikoz studium na UNANDu je velice obtizne, pokud pricteme k mire obtiznosti i zivot v Padangu, spadnul ze me stres, ktery se cele ty dva semestry hromadil.

..Coombal je nejkniratejsi mezinarodne nejznamnejsi festival.. SVETU KNIR

Ctvrtek byl znameni nataceni zaberu do pripravovane reklamy na festival COOMBAL 09. Timto zvu vsechny, kteri se mnou travili cas v tomto blogu na 18.7 do Luzne u Rakovnika, kde se kona nejkniratejsi festival, nyni uz i mezinarodni festival. Mimo souteze o nejlepsi knir festivalu budete mit moznost tam mimo jine potkat i me a jak doufam i nakeho toho indonesana. Dnes je patek a ja mam den, kdy si musim usporadat a zabalit veci, nebot zitra odletam rannim spojem prez Jakartu na Bali, kde se v Denpasaru kolem 16 hodiny odpoledni setkam s lordem Miksovitzem. Spolecne pak na Bali vybudujem plan jak za mesic prozkoumat Lombok, Sumbu, Komodo a Flores. Tato expedice bude jedna z poslednich, ikdyz se rysuje v cervnu jeste expedice na Mentawai a to na Siberut, kde hodlam dukladne prostudovat postup vyroby drevenych trenek mistnich samanu nazyvanych "Sekerei." Prave 50 km od tohoto ostrova se nechazelo Epicentrum stredecniho nocniho zemetreseni o sile 6.4 Rychtera. Neni to ani daleko ani blizko. Ja to zaspal, ponevadz sem byl znaven, neb sem usinal a zaroven proklinal vyse zmineneho kolegu, ktery vedle v pokoji hral s kamosema domino. Indonesky zpusob hrani domina spociva v robustnim trisknuti hracim prvkem o drevenou desku, cimz se v noci vytvori zarucene nepriznive podminky pro klidny a neruseny spanek. Jo a taky to vytvari radu rasistickych myslenek. Nicmene ma tolerance vuci kolegovi je nesmirna, nebot posloucha grindcore. coz je v Padangu clovek endemitni.
Rad bych take zodpovedel otazku mnohych z Vas, jez zaznela i na Velikonocnim konzertu na Zatce. Chcete vedet kdyze se vratim do Rakovnika.. Bohuzel odpoved nevi ani imigracni urad, ktery mi ma vyrizovat exit permit. Vse je v rukou mistnich uredniku a v jejich ochote pracovat rychle. I letecka spolecnost vysla vstric a datum meho odletu lze bezplatne nekolikrat menit. Me plany navratu jsou smerovany k mesici cervnu, ale nabyvam dojmu, ze se mi tady libi a jeste to mozna prehodnotim a nebo to za me prehodnoti urednici. Tak se tam mejte a uzivejte si jaro, snad se Vam to taky zatahne a jeste neco nasnezi. :-) a nashle priste.

hari Sabtu di Padang,Sabtu yang biasa..

2009-04-11T20:32:00.003+07:00

Kampus UNANDu pri zapadu Slunce ...

.. Jemny vanek cas od casu pohne staryma zelenyma listama palmy pred barakem, o kousek dal je slyset krik dovadejicich deti, pan vedle zacal ztloukat jakousi prosklenou skrina zaklada warung, kazdych pet minut zbesile projede motorka s stale neuspesnym prodavacem sladkeho chleba. Je vikend. Lide v indonesii odvolili a uzivaji si svoji dovolenou. Kazdy po svem. Decka poustej draky, starsi decka sedej v warnetech a parej hry nebo playstation2, ty starsi sedej na motorce a bezhlave jezdej po meste za zady s pritelkyni ci pritelem pred zady a ti nejstarsi proste jenom sedi a cumi. Rada z minangu vyuzila dovolenou k navsteve svych rodin. Zrovna sem se zacet do jedne knihy co si u me zapomel Eko, kdyz se rozeznel zvuk usnouvsiho postarsiho pana na lavicce pod mym oknem. Budit sem ho nechtel, ale pustil sem si Refused o neco vic nahlas a tak ho to zrejme donutilo vstat a venovat se svym detem. Po chvili jsem si zasel pro obed. Pan na lavicce uz ucil sve dite tradicnim rikackam a tak ihned co me uvidel nutil sve dite aby na me zacalo pokrikovat zname vety, ktere denne slysim od vsech deti v Padangu. "mau ke mana mister, bule bule.." V tu chvili si clovek uvedomi ze neni chyba na strane tech malejch parchantu co by potrebovaly schladit vhozenim jejich Sluncem rozpalenych telicek do prijemne chladiveho bahna ryzoveho pole. Chyba je na strane jejich rodicu. Chyba je nekde tam kdysi davno, kdy zacala fungovat tahle spolecnost.Chyba je v principu jejich denniho zivota.
Pomalu se soulam po vyhrate vybetonovane ceste smerem k hlavni ulici k memu nejoblibenejsimu warungu. Nez prejdu silnici opet si vyslechnu ty same popularni pokriky mistnich na rychle uhanejicich hondach a Yamahach kdyz zrovna maji svuj den a zri muze bile pleti jak srdnate a neohrozene kraci jejich uzemim. Warung se jevi opusten. Plapolajici zaclona a rozsvicena svicka slouzici jako prevence pred stejne hladovym hmyzem jako sem ja jen pomalu kmita v teplem polednim vetru. Po chvili vyjde dcera Majitelky a s usmevem odkryje zaclonu a zacina mi nabirat ryzi. Copak to bude dneska? pta se, jako kdyby u ni byl buhvijaky vyber jidla. Po chvilce premysleni ji nemilosrdne prikazu, ze si dam tempeh a pak taky ty prazeny maly ryby s baklazanem. Nez uzavira bungkus jeste ji poprosimo dvojitou davku chilli. Opet s usmevem se prikloni a podava mi plastovy pytlik s jidlem zabalenym v novinach. Zaplatim 10 000 rupii a s pranim krasneho odpoledne opetuji divcin usmev, ktery je to nejroztomilejsi na jeji macate postave. Pomalu prechazim ulici a negativne vrtim hlavou projizdejicim angkotum a busum. Me lenive nohy opet viri prach vyhrate betonove cesty smerem k memu kosu. Krik deti, ktere je nemozno nabazit pohledem na cloveka s bilou kuzi jiz nevnimam. Posloucham converge. Vnimam jen teply poledni letni vanek a mihotajici se stary zeleny list kokosove palmy. Vchazim do prostoru kosu a zacinam pojidat svuj obed. Lzice cvakajici o zuby a mlaskajici jazyk jen ztezi prehlusuje bouchani na okno a krik deti, ktere se kvuli bilemu cloveku v jejich ctvrti naucily jiz ctvrtou anglickou vetu: Hallo mister, open the Door...

Vedro, smrad a vsudypritomny paka = zpet v Padangu

2009-04-07T14:58:00.004+07:00

Zdavim vsechny rostaky a rostenky v Cechach a samozrejme preju krasnej zacatek jara. Necht kazdej kdo v zivote neokusil alergickej zachvat z prvniho jarniho pylu rozmicha cement s kanagonem a vrazi si to do nosu. Jen ja, clovek s alergii na vsechny jarni druhy se uspesne vyhybam temto reakcim v tropickem klimatu.
Rada z vas uz urcite mysli na to jak nejpohodlneji ulozit prdel na zidli zahradky pred hospodou, nebo ti mene narocni z Vas proste jenom odhrnou zaves a nachvili si vyvetraj. To tady v Padangu se prakticky nic zajimavyho nedeje. Obcas pride poradna praskacka a obcas ani ta ne. Muj zivot po navratu se soustreduje okolo zaverecne prace, ktera je jedinym nesmazatelnym dukazem me existence na Andalaske univerzite a za niz dostanu nalezite dulezity diplom ze ktereho se bude krasne delat vlastovka. Nicmene praci je nutno napsat, odevzdat, sejit se s rektorem univerzity a mozna i zajet na zaverecny ceremonial studentu darmasiswa, ktery je prozmenu opet v Jakarte, nebot na Kalimantan se vyplacaly prachy na pokutach za nevyrizena visa.
Takze do priletu Miksovice na Bali zbyva nejakych 14 dni a tak muzu denne spat i 24 hodin. Kdyz zrovna nespite tak muzete cumet a premejslet, coz je specialita mistnich lidi. Sem stale zacatecnik a tak mi to jeste nejde. Naposled sem to vydrzel pouze pulhodiny. Nicmene v tomto case sem myslenim analyzoval spoustu zajimavejch veci. Napriklad sem konecne pochopil vyhody pouzivani vody misto toaletniho papiru. Duvod je jednoduchy, proste si dokonalejs vycistite prdel a nehrozi vam, ze si obarvite spodni pradlo nahnedo. Dalsi vec kterou sem castokrat konzultoval s mistnima je uzivani rukou pri doprave potravy do traviciho ustroji. Jejich teorie je zalozena na odpovedi: lebih praktis.. coz znamena vice prakticky. Ma teorie zpociva v dokobalem promychani vsech slozek potravy a tudiz v homogenizaci vsech jejich slozek. Vysledkem je tak stejnomerne traveni. Posledni, ale ted uz vazna uvaha je samozrejme o Chilli. "Cabe atau Sambal" jak se nazyvaj palivy omacky jsou zhotoveny nadrcenim chilli v jemnou cervenou ci zelenou brecku, ktera se konzumuje zpravidla s ryzi. Spousta hloupejch minangu vam rekne, ze cabe je dobry na vsechno, ale nevysvetli proc. Ja konecne znam tu pricinu. Neni to proto, ze z Vas uz v polovine konzumace jidla zacne lejt pot i znosu a tudiz odparovanim tohoto potu se Vase telo ochlazuje v tropickem klimatu Padangu... Nene, je to tim ze Chilli obsahuje více palčivé látky kapsicinu, dále barviva, silice, také vitamíny (C, A, D, B) a minerály. Takze jist Chilli se tady opravdu vyplati, pac konkretne v Padangu je konzumace zeleniny a mlecnych vyrobku dost opomijena. Na zaver bych se s vama rad rozloucil odkazem na fotky kery uz vysi nakou dobu na rajceti. Je tam par zasadnich momentek z mesicniho pobytu na severu Sumatry. Nejak se tim prolouskejte a zase nekdy se potkame u mozna vice zajimavyho cteni o zivote mezi Minangy, tvory kteri maji 95 procent DNA spolecneho s Orangutany. Dobre rano ci poledne, dobrou chut pokud zrovna mate co do huby a nashle priste..

http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/Severni_Sumatra_a_Pulau_Pagang/#album

Severni Sumatra II.dil

2009-04-02T00:02:00.007+07:00

Ostruvek Samosir uprostred jezera Toba, centrum kultury Bataku

Z Berastagi sme spolecne se slovenskejma holkama vyrazili smer jezero Toba. To je nejvetsi kraterovy jezero snad i na svete nebo aspon v jihovychodni Asii. Taky je to centrum kultury Bataku, kery sou zaplatpanbuh povetsinou krestani, takze chlastaj a je s nima sranda.
Do Parapatu ze keryho jede lod na Samosir sme dorazili kolem treti odpoledne. Cermacka s Jackem, coz je jeji novy pritel dorazili spolecne s Edem, Ronaldem a Evou z nemecka o hodku pozdejs. Spolecne sme se pak nalodili a zamirili smer Tuktuk, coz je poloostruvek a letovisko pro turisty na Samosiru. Samosir je ostrov uprostred Toby, je docela velkej takze sme ho ani neprocestovali a spis sme se flakali na Tuktuku. Lod na Tuktuk mela super zavadu na lodnim sroubu, takze sme se po jedny hodine bezvladneho draftu museil vratit do Parapatu a presedlat na jinou lod. Na Tuktuku sme pak omrkli vodopad, zasli do Tuakshopu, coz je warung kde nalejvaj tuak, coz je neco jako burcak co tece z nariznuty palmy. Jack mi ukazal kde pred lety mel svuj baracek a jinak t celkem bylo super par dni. Spis sme se tam flakali a setrili sily. Pred odjezdem sme si dali den na vyletni lodi po jezere a omrkli i klasickou batakskou vesnici. Vecer nam pak zaspivala ctverice batakskych pevcu sve narodni hity.

Nariznuti Tuakovy palmy a nasledna konzumace tuaku

Z ostruvku samosir sme odpluli prez Parapat do Medanu, tam sme se premistili z terminalu Amplas na Pinang Baris a nasedli do nocniho autobusu smer Banda Aceh. Ridic stavel za 12 hodin pouze jednou a to az 46 km pred Bandou. Zrejme na necem frcel, pac ridil jako dyby na necem frcel. Do Banda Acehu sme dorazili kolem sesty rano a ihned se na nas vrhli tamni angkotari a ojekari. Jelikoz mame ale sebou Jacka, tak sme se vzali angkota rovnou k pristavu a nalodili se na rychlolod smerem k ostrovu Weh. Tam sme si pronajali vuz a zamirili k vesnici Iboih a aby toho cestovani nebylo malo tak jeste minilodi na jeden sekundarni ostruvek Rubiah.

Jack, ja a Ed na ostruvku Rubiah pred porcovanim ananasu

Tam sme si valeli sunky tri nebo ctyri dni uz ani presne nevim, pac sme akorat snorchlovali a zkoumali tamni koralova spolecenstva. Okoli ostruvku Rubiah je taky vyhlasene misto pro potapeni a na Iboih je taky skola pro potapece. Tu sme ale ignorovali a raci zasli do Warungu Olala na kure Olala. Bungalovy na Iboih nebyly moc koser, a hrozilo strzeni kazdym okamzikem, nicmene to tech par noci vydrzelo a tak sme se zivi a zdravi mohli podivat na nejseverozapadnejsi bod Indonesie. cesta sice nic moc pac jit ve vedru dve a pulhodky po asfaltce je docela naprd. Na kote na nas uz cihalo stado opic a jelikoz byly hladove tak se uzchystaly k utoku. Nastesti sme jem stacili utyct
a nakonec se stastne vratili do kempu. Z Iboihu sme neradi vyrazili zpet do Bandy Acehu kerou sem si s Cermackou prolez a vecer vyrazili smer Medan a Siantar.

Meshita raya v Banda Acehu, jediny misto kde udajne prezili lidi obri tsunami, ktera mela misty az 30 m vejsku

V noci nas cekovali policajti jesi neprevazime naky huleni. Nastesti nic nenasli a tak sme dorazili druhej den do Siantaru. Tam ma Jack spolecne s Edem baracek kde predelavaj Vespy a chtej je dovazet do nemecka. prespali sme tam jednu noc a kluci nemecky byli tak hodny, ze udelali Vidensky rizky. Druhej den sme nasedli na Bus do Padangu a tim pro nas vejlet na severu Sumatry po nekolika tejdnech zkoncil. V pristim dile si probereme prijezd Petra s Rencou do Padangu a naky novinky ale ted uz du spat tak se mejte a necht vas uz zima nevotravuje a zapocne jaro.

Severni Sumatra I.dil

2009-04-01T11:41:00.004+07:00

Zdravim vsechny pratele a priznivce nasi expedice, tentokrate smerovane na sever Sumatry. Uvodem bych jen chtel poznamenat ze se momentalne opravdu a uprimne stydim za to ze sem z Cech. To co predvedli nasi politici v obdobi predsednictvi EU.. mezinarodni ostuda,horsi uz byla jenom repre ve Slovinsku. hehe.
takto by bylo uvodem a ted zacneme probirat Severni Sumatru. Na sever sem odjizdel s Cermackou autobusem z Padangu do Medanu. Cesta nebyla mocpohodlna a autous se nam jeste pred jezerem Toba porouchal. Takze si pripisuju rekordni nejdelsi cestu autobusem ve svym zivote a to 27 hodin. Janca vystoupila v Siantaru kde ma ted novyho pritele Jacka a ja pokracoval do Medanu kde sem mel spicha s holkama slovenskejma z Javy Misou a Martinou. Bohuzel jelikoz mel bus spozdeni musel sem Misu a Martinu poslat s kamosem pruvodcem Wongem do Bukit lawang a prenocovat jednu noc v Medanu sam, nebot bus mel opravdu enormni spozdeni.
Medan je opravdu velky severni mesto uz dost podobny zapadnimu zivotnimu stylu. Typove na ulicikonecne umi anglicky. Ubytoval sem se teda v hotelu Zakia nedaleko mesity raya, dal si vecu, skocil na net a rano se vzbudil s prvni toninou muezzinova songu. Kolem osmy uz sem ale nastupoval do autobusu na Pinang Barisu smerem do Bukit lawang. Hned v buse se mi snazili urvat mistni typove na nakejten trekdo jungle, ale ja uz dlouho znam pruvodce Wonga takze sem se zlakat nenechal. Po prijezdu do Bukit lawang uz tam na me cekal s motorkou a netrvalo to ani hodinu a uz sme s nim i s holkama sli do jedny jeskyne pobliz narodniho parku. Vecer sme pak domlouvali trek v jungli na nasledujici tri dni.
Druhej den rano nas kolem devaty Wong vyzved i s permitem do NP a slo se. Nase skupina citala tri turisty dva pruvodce a dva varice jidla a stavice stanu. hned na prvnim kopci sme videli dva druhy vopic a spoustu hmyzu a rostlin. Ve svahu nad krmistem mistni zachrane stanice pro Orangutany, sme potkali Orangutany. Byla tam zrovnajednastara samice a dva jejikucico si zrovna staveli brloh na spani z vetvi, coz je jejich kazdodenni cinnost. Nad touhle trojici byla jeste jedna dvojice dvou starsich Orangutanu. Cesta pralesempak pokracovala prekvapive mezi stromy a potucky k zakladnimu stanovisti c.1, kde uz cekala dvojice kucharu a stavitelu. S Wongem sempak sel smejt pot k nedalekymu ,minivodopadku. Noc v jungli je super, dokonce prisla i bourka a komaru zase tak moc nebylo, takze se spalo celkem pohodlne. Rano sme dostali super snidani a vyrazili opet smerem do lesa. Misa se pak vodpojila pac mela lehci problemy s indoneskou stravou a tak sme s wongem a Martinou nasli v kopcich super vyhled do lesa. Dokonce sme videli i stado Gibonu ve vetvich, kery porvavali uplne suprove skoupinove sirenovity skreky. Jelikoz jeprales jenom vo stromech a tvorbe propocenyho obleceni, nebudu Vas zdrzovat nakejma konkretnima vecma a prejdem rovnou prez potok kde sme videli zelvu az k mistu druhyho noclehu, ktery bylo u reky Bohorok. Tam sme videli pro zmenu jestera a spostu hmyzu. Treti den rano sem si s Wongem dal Tubbing na pneumatice, skocil si ze skalydo reky a pak spolecne s holkama jel na ctyrech pneumatikach po rece Bohorok zpatky do bungalovu v Bukit lawang. Takze kdyz to shrnu narodni park Gunung Loeser stoji za shlidnuti.
Vecer sme to poradne s Wongem zapili indoneskym Ginem a nasledujicirano vyrazili busem k Berastagi. Mesto Berastagi bylo taknejak vybudovany holadanama v blizkosti hor narodniho parku GL. Holandani nezvladali tropicky vedra takze se tam jezdiil vochladit. Jinak samotny mesto nicim zajimavy neni a tak sme tam prespali pouze dve noce a vylezli na mensi z dvojice sopek. Nebyl to moc tezkej vystup, pac do poloviny vedla asfaltka. Po pulhodinovym obdivovani sme slezli k nejlepsimu hrebu dne a to koupani v horkejch pramenech na upati sopky. Indonesani zde vedle koupani taky vyuzivaj energii sopky k vyrobe elektriny. Po super koupani prisla prutrz mracen, takze sme se vraceli angkotem do Berastagi za silnyho deste.

Je tady Brezen

2009-03-02T21:31:00.005+07:00

Koutak se snazil oblict do hinduistickyho a udelat rozruch mezi muslimama pred barakem.. neuspesne.

V minulem dile sme nakousli neco o Vaze Koutaka, v dnesni relaci se ale budeme venovat precejenom tematu indonestejsimu a shrneme to podstatne co nam prinesl mesic unor a pomalu ale jiste se presuneme do dalsiho obdobi a sice do obdobi mesice Brezna. Jelikoz jak sem slysel se u vas jiz lehce oteplilo, tady se trut v teplomerech vari. Pocasi zde melo nekolik uspesnych bourkovych pokusu prevazne ale ve vnitrozemi a po neuspesne tvorbe hurikanu z tropicke deprese asi 300-400km od zapadnich brehu Sumatry nastoupilo drtive obdobi sucha. V unoru se toho stalo pomalu, mohli ste se s nama podivat na zelvi ostrovy, sledovat s nami prekrasne scenerie a zpusoby flakani se v nich.

Angkoty v centru Padangu, kazdy originalne vytunenej

V mesici breznu ma nase vyprava za ukol prozkoumat sever Sumatry. Jelikoz obe Jany uz podnikly vypravu na Sever, ma nase vyprava nyni o to vic ukolu. Jiz v Utery 3.4 odjizdi z bajpasu kousek vo de me autobus do Medanu, kde se mam setkat se slovenskou casti expedice Misou Kalovou. Pokud se budem drzet predem stanoveneho scenare, pak ve streedu kolem poledne dorazime do Medanu a presunem se k severnimu terminalu Pinang Baris, kde jak doufam najdem misto v buse do Bukit lawangu. Prvi expedice tam podnikla trek do pralesa a zjistili tam vyskyt orangutana obecneho, ktery tam volne zije na vetvich. Nasim ukolem bude zjistit druhy a zpusoby flakani se v biotopu Orangutanu a pripadne se i neco dozvedet vic o techto tvorech. Po nasbirani potrebnyzh dat a informaci se nase cesko-slovenska expedice pripoji k zakladni skupine na ostrovku Samosir na jezere Toba. Pokud vse probehne podle planu cekaj nas krasny tri tejdny flakani , na jejichz zaveru se podivame do provincie Aceh do narodniho parku Gunung Loeser. Proto zustante stale s nami a peclive si delejte poznamky o zpusobech traveni casu na Sumatre a jinych tropickych ostrovech souostrovi Indonesie.

MHD v Padangu, diskobus, taky vas napada jak se muze ridic ritit 60km rychlosti po meste kdyz nevidi prez ty samolepky na prednim skle?

Precejenom na zaver gratuluju k nove narozenemu diteti, ktere spolecne s moji sestrenici prezilo porod v Rakovnicke nemocnici dne 28.2. Necht se Tereza Hruba pripoji k rodinnemu klanu Koutaku a casem vyuzije informace z tohoto blogu aby i ona se mohla jednou flakat v tropech jako jeji pribuzni. Dik za pozornost a drzte palce, pac prejet trans sumaterskou hiway neni prochazka rozkvetlejma jahodama.

poklidny nastavajici vikend

2009-02-27T19:11:00.006+07:00

Die Cermacke pozujici pred rektoratem, vzdy velice chytre, svudne, krasne a impozantne se tvarici poradatelka party na sve chate na krivoklatsku....

Zdravim priznivce zevleni, odpocinku a priznivce dychtive se patrajici po informacich o zevleni a odpocinku v tropech a oblastech rovniku zapadni Sumatry. Meteorologicky nas tady opousti obdobi destu a prez bourkove mraky se nasouva obdobi sucha. Jelikoz nam je fuk jesi zmoknem nebo budem suchy a spoceny, tak sme se snazili v tyhle dobe zjistit cokoliv zasadniho o nasem studiu, kery uz se jako studium dlouho netvari. Ja osobne sem si na popud Ibu Leni, coz je nove nabyta providerka programu darmasiswa, ktera vystridala odjizdejiciho Jusufa, kerej jede do Jaonska na rok ucit.. zajimavy souveti semtedko vytvoril.. zeptal jak a co se mnou bude v nove nadchazejicim semestru. Po nekolika minutove indoneske konverzaci sem si u ni zapsal dva predmety a to Bahasa ingris II a Wawasan wisata s prednasejicim Tomasem Hurstem z nemecka, kterej jak sme s Cermackou zjistili je velice zajimavy nemec ale o to mene zajimavy prednasky vytvari, byt indonesky ovlada vic jak kdokoliv z Bule tady na UNANDu. Nicmene napsal sem se ason jednou do prezentace prichozich a zrejme uz se tam neobjevim, neb pristi utery jak mnozi z Vas uz vjedej, jedu na sever Sumatry kontrolovat stav Orangutanu.

Jejna s minangkabauskou tanecnici v tradicnim kroji, Jejna udajne ovlada tanec a proto se teste az se navrati do Cech a predvede vam ho na jedne z prijezdovych oslav..

Jak ste si vsimli z horni fotky tak sme se nahodou dostali na seminar o Minangkabauske kulture, literature a jazyku. Je tezko rixt o cem ten seminar byl pac se tam mluvilo Arabsky a indonesky takovym zpusobem, ze sme se jenom najedli z jidelnich krabic a po zrejme zajimave prednasce odesli na vobed. Vlastne sme tam sli jenom juknout na holky co tancej tradicni tance a kluky ke kerejm sem chodil na Talempong.

Wolkswagen Beatle with die Cermacke

Jak napovida nadpis dalsi fotografie pred nadchazejicim vikendem co Jana c.2 s Frankojcma a Fesakem, coz je ceskej vyraz pro Eka, odjeli vystoupat sopku Merapi, sme se s janou rozhodli hledat warung v cinsky ctvrti Padangu kde by se dalo pojist prase. po nekolika koleckach v cinsky ctvrti se nam ale nepodarilo najit zadnej, bud byl uz dva dny zavrenej nebo byl otevrenej az vod sesti odpoledne, takze prase neprobehlo. Le prej na severu zou krestani a tam je prasat dost, takze pristi tejden urcite naky prase probehne.

koutak na moste z prken a hrebiku uprostred cinsky ctvrti mesta Padang

Zaverem bych se rad vyjadril ke spekulacim o my vaze. Je pravdou ze sem tady neco zhubnul, prosel sem jednou tropickou nemoci a prizpusobil se tropickymu metabolickymu procesu vlastniho tela, nicmene to neznamena ze pri krasnych a v to doufam ze 80kg cistyho koutaka se Vam nekomu v Cechcach nelibi. Navrhuju se podivat do tabulek a brozur a spocitat index BMI apod. pro presnost merim 186cm takze uz nechci vod rodicu a pratel slyset ze sem tady podvyzivenej nebo tak neco. Za prvy je rejze zdrava,za druhy je to jediny na cem se tady da pribrat a za treti stejne na nic jinyho nemam prachy. Takze dekuju za pozornost a uvidime se v pristim dile kde si o vaze koutaka rekneme neco vic.

dovolena na zapade Sumatry

2009-02-18T23:34:00.006+07:00

zatoka u pantai Bungus

Zdravim pratele tentokrate z odvetvi turismu a studia metod flakani se po ostrovech. Jelikoz se nam tady zcela jiste zacina nasouvat obdobi sucha, nebot co sem dorazil z Bali tak nesprchlo a navopak zacina pripalovat, zazili sme jedenu z nejlepsich dovolenejch co sem tady. Jance Klapovic dorazili kamosi s tatou a tak se rozjel kolotoc vyletu po okoli Padangu. Jeden z prvnich vyletu smeroval na pantai Bungus, kde stravili par noci, ja tam dorazil se spacakem jenom na jednu z noci a juknul sem se s nima na nedalekej vodopad v pralese. Opet se na nas cestou balili mistni a tak mam asi 257 novejch kamaradu tam vodsad. Jelikoz uz na otazku "sudah punya pacar?' odpovidam ne ale : aku mencari pacar di sini.. zacinaj mi mistni predstavovat svoje dcery nebo kamosky a podobne. Je to celkem sranda, pac holky sou stejnak stydlivy a bylo by s nima vetsinou prt. Tedka na fakulte sem potkal jednu, se kerou sem si i psal, ale nakonec z ni vypadlo ze vlastne se cejti na me moc cerna a ze je to spatne a ze stejne by ji rodice vzdaleny 80
km v jejich 23 letech nedovolili mit pritele dokad nedodela skolu. Takze potom co sem si precet tuhle sms a vymazal ji ze seznamu potencialnich Cewek pacaru, sem odjel s Klapojcma a cerstve navracenou Cermackou do Painanu. Martin s Michalem si mozna pamatujou na vedouciho policajtu z Painanu kteryho sme potkali kdyz sme se vraceli z ostrova u plaze corocok. Jenom pripominam, ze sem se nevesel na lod z tohodle vostruvku a musel sem doplavat na pevninu po svejch. Tenhle vedouci policie nam sibil vylet na ostrov, kde sou Karety obrovsky a jelikoz nekecal a je to super typek, tak sme i s nekolika kamaradama a rodinkou Jany z Benesova vyrazili v pondeli busem do Painanu. Klapojc family byla z mistni hromadny vyjukana, ocividne jako kazdej kdo poprvy zazije zdejsi dopravu. Takze byla po ceste sranda. Vylet mel pod organizacni taktovkou Eko s Janou, takze uz cestou se resilo nase vyzdvyzeni a pod.
Kdyz sme dorazili do Painanu uz na nas cekali dve policejni auta, ktery nas dopravili na stanici u jery sme si nakoupili naky to jidlo a pak prez restauracku, kde sem si dal boziho tunaka do pristavu. tam sme se nalodili na super rybarskou lod, ktera nas v tropickym vedru hodinu premistovala na 20km vzdalenej ostruvek jmenem "pulau Penyu" s jasne bilym piskem a azurovou vodou.

koutak schazujici kokosy na Penyu island

Celej ostruvek mel tak okolo kilometru a vlastnila ho jedna Ibu co tam ma postavenej i baracek. Spolu s nama a panem velitelem poilcie a manzelkou, tam bylo i nekolik rybaru a obsluhy lodi. Po tom co sme si prosli dostatecne ostrov, kerej se dal celej vobejit a jukli na koraly pod vodou sme prvni vecer spali na plazi pod jasnym nebem.

krabik na plazi

Po setmeni me a Ladu Klapu vzal vedouci policie na ryby. Zavelel obsluze lodi a ta zapnula sonar GPS a jelo se nekam na vyvyseninu do hloubky deseti metru. Po zapadu Slunce sme zacali chytat na kousky chobotnice. Ryby braly jak stekly, ale blbe se to sekalo, pac sme dostali misto prutu jenom vlasec s oluvkem a hackem. Vlasec mel tak 1.5 mm. a po kazdy drbnuti se musela ryba rucne zasekavat. Az casem sem pochopil proc nechytame na pruty, pac vaznuti v koralech je dost casty a navic je to pri apetitu ryb jedno. Chytalo nas pet a za hodku a pul meli indonesani nachytano docela dost ryb. Ja nez sem se naucil rybu seknout, tak mi to chvili trvalo, ale z 5 rub byla jedna jedla a tri naky pichlavy svine a jedna hadoryba kery se indonesan bal dotknout a ukousnul vlasec a hodil ji zpatky se slovama ze je jedovata. Bylo krasny teplo a z lodi chytalo krome nas na mori jeste spousta lodi az do noci. Vyloveny ryby nam pak uroznili na ohni a jen tak neslany a bez niceho chutnaly suprove, obvzlaste barakudy.

takze neco takovyho sme tam lovili

Jeste tesne pred spanim sme se sli juknout jesi nevylezla naka kareta tlacit do pisku vejce a jednu sme nacapali uz po vodchodu. Rychle ale zdrhla do more a po tom co nas pruvodce uvidel krajtu, kterou sme taky zahnali do more tak zavelel k navratu ze neska uz zadnou zelvu neuvidime. Evidentne byl z hada posranej, pac dle reci mistnich na ostrovech zadni hadi nejsou, ale krajta holt umi plavat i na vzdalenost nekolika desitek km od pobrezi, aby si tam chytla nakyho toho hrabose.
Rano sme se probudili do jasnyho dne na tropickym ostruvku. Slunce prazilo uz kolem devaty tak, ze se stejne nedalo spat a tak sme vyrazili snorchlovat. Neda se slovama popsat jakou scenerii sme tam videli, skoro pokazdy sem videl karetu obrovskou, nejdriv maly kusy a kdyz sem plaval pomalejs tak se ode dna zvedlo neco hodne prez metr. Majestatne se to podemnou vznaselo a prohlizelo si to me stejne tak jako ja to. Kolem plavala hejna ruznejch druhu rybek vod akvarijnich zbarveni az po tunaky, mcouny, rejnoky apod. Koraly hraly vsema barvama a tvarama a byly jako vzdy ostry jako ziletky. Proste parada. Neni se co divit ze sem si pripalil zada pri snorchlovani je to v tropech bezna vec. Po obede sem sel na chvili na druhou stranu nez sme snorchlovali a tam byla pruzracnejsi voda. Slo se tam do more dost blbe pac byl priliv a hrana utesu byla tak okolo 50 m vod brehu. I tak sem se ostrouhal, ale stalo to za to. Rada podmorskejch kanonku s obrima lasturama a hejnama ryb a konecne i zahavejch meduz se pomalu svazovala do hlubin Indickyho oceanu. Pri sledovani zelvy se kolem me mihnul poprve zralok, ale jel pri dne, cumel po hejnech rybek a nejevil o me zajem. Jelikoz sem tam byl sam a po demnou bylo asi 10 m hloubka napoprvy sem mel bobky, ale stejnak bych mu neuplaval a zelva by me branila, pac plavala tak blizko ze sme se docela zkamaradili. hehe. Pri vystupu na hrane koralu uz byly takovy vlny ze me to zase docela pekne vostrouhalo. Prilivova vlna me hodila na melcinu a zase me stahnul zpetnej proud, takze nez sem se z toho dostal tak sem se smal jak sem vodrenej. Vecer byly takovy vlny ze uz se na lov ryb podruhy jit nedalo a tak sme jenom sedeli a ja nachvili vytuh na pisku. Kdyz sem se probudil tak uz vsichni chteli jit spat pac se dopila becherovka a oslavily se narozky Adely z Benesova, ale nakonec se jeste udelala se vyprava cislo dva za kladoucima karetama. Nakonec sme videli dve obri jak hrabou diru a hazej tam vejce. Bylo to pro Karetku dost vysilujici, pac ji tekly slzy a pac kdyz ji pak obklicili s fotakama tak ani nemohla poradne zdrhnout. Nakonec to nakladly vobe a vobe se vratily rict kolegynim do more jak si je cesi nafotili.

Kareta obrovska

Noc nebyla pro zmenu chladnejsi a na plazi se spalo, nojeje. Druhej den rano sme jeste sli na misto kde sem videl zraloka a byl tam samozrejme zase i s zelvama a hrmadou koralu. K obedu sem si dal plno cerstvejch kokosu a po nalodeni byl v dalsim planu ostrov s nazvem "malej bambus.' Opet jeden z rajskejch ostruvku. Sice sme tam byli jenom chvili ale zahlid sem tam zrejme parici se zelvi par. Pojidal spolu naky chaluziny a jedna mensi, to byl asi samec, krouzila okolo ty vetsi a pak si to prohodili. V nedalekem podmorskem svahu se zase mihnul zralok ale to uz sme se vraceli k Painanu. Po vylodeni nas cekala samozrejme 2.5 hodinova relye mistnim busem. Takze Vejlet s velkym V se vsi paradou. Diky za pozornost a ctete pozorne priste at ste zase vo flakani v indonesii dozvite zase neco vic.

Ps. dalsi fotky nejen z ostrova Penyu najdete na : mrchrkrt.rajce.net

koutak opet na zapadni Sumatre

2009-02-06T22:07:00.016+07:00

I sosky na Bali se smaly ze se musim vratit do Padangu mezi minangy..chjo

Znovu a stale s usmevem zdravim pratele drobnych informaci o zemich indonesie. Jak uz to tak bejva kazda dovolena netrva vecne a i ja sem se musel pakovat zpatky do meho universitniho mesta. Tam uz jede druhej semestr prvnim tejdnem, takze i tady sem neporusil prvni pravidlo spravnyho vyskokoskolaka, ze prvni tejden se maze.
Cas na Bali se mi teda nachylil ke konci a jeste v poslednich chvilich sem navstivil muzeum v Ubudu a posledni den nahodou ani neprselo tak sme se sli podivat kousek za Denpasar, kde stoji Tanah lot, coz je hinduisticky chramek na kterej miri rady cizincu se vyfotit pri zapadu Slunce. Ucinil sem tak i ja a prekrasny pohled na chram v zapadajicim Slunci byl prozatim to posledni co sem tady na Bali zazil. Rano me pak kolega Honza hodil na letiste v Denpasaru.

"Tanah lot" hinduisticky chram na zapadnim pobrezi Bali

Na to ze sem sam jeste nikdy neletel sem vsechno zvlad bez problemu a nased do prvniho letadla do Jakarty. Bez problemu sem propasoval do letadla v priricaku zapomenutej nuz s peprakem a tak sem chvili premejslel jesi nevniknout do odemcene pilotni kabiny a neunyst letadlo spolecnosti Lion air. Neni se cemu divit, ze indonesky aerolinky sou na cernym seznamu, ale let do jakarty byl B737 docela fajn, na to jaky bylo pocasi to pilot mezi tema bourkama docela proklickoval. V jakarte chvili bourilo a tak byl druhej let o dve hodky posunutej, tentokrat sem vyfasoval sedadlo s okynkem a aby se martin s michalem nechlubili voba lety sem sedel u bezpecnostnich dveri u kterych sem mel stejnou funkci a to je v pripade havarie vykopnout a zdrhnout jako prvni. Coz je vyhoda. Opet s par turbulencema sme kopirovali pobrezi Sumatry az sme konecne dosedli do Airportu minangkabaucu. Tam si me chteli prebrat taxikari ale po peti mesicich sem se jim plynulou indonestinou vysmal do ksichtu a nased do autobusu tranexu, kterej me vyhodil kousek vod kostu.

.."kopirovali sme pobrezi Sumatry.."

Kdyz sem votevrel dvere jenom sez ziral, na co vschno je mozny chytit plisen. co nebylo suchy kdyz sme odjizdeli bylo komplet plesnivy vcetne dvou tricek. Takze sem druhej den nakupoval Savo a naky myci prostredky a vsechno pradlo slo do pradelny. Konecne je muj pokoj cistej jako nikdy predtim nebyl a snad vam ho i vyfotim. Kolegove v Padangu me uz upozornovali ze se po me ptali na fakulte a tak tam asi budu muset zaskocit. Holky sou porad nahore v Medanu a dorazej az pristi tejden, takze po om co sem potkal Yani tak se asi pudu zase zadarmo najist na svatbu, v poradi uz ctvrtou. Jeji sestrenice se vdava uz neska a svatba jede celej vikend, takze tam dorazim az v nedeli raci. Jeji mati uz vari 30 kg hoveziho rendangu. No co sem u nich parkrat byl na navsteve tak jeji mama varila porad, ta snad nic jinyho nedela nez vari. Provari celej zivot si myslim, hehe. Az se holky vratej tak prijede mensi Jane do Padangu otec a prej ho vemem na tri dni na zelvi ostrov. Luci co tu byli vedi od policejniho predsedy kerym je to smerem a ja a moje potapeci brejle se uz tresem na koralovy utesy a zelvi polivku. Vemu si tam i prut a budu tam chytat obedy, takze jesi existuje naka jedovata ryba co se nesmi jist tak mi to reknete driv ja to nemam kde najit a po vosmazeni se snad da jist vsechno. Posledne sem pri potapeni nasel dve langusty takze to tam na ten ostrov chce vzit akorat sirky a panvicku. Zatim se teda mejte a uzivejte si zimu v Rakovniku i na horach. Zdravim a zase nekdy se vozvu.

kolem 16:00 nas B737 dorazil za skoro jasnyho pocasi na letiste v Padangu

video s opicema: http://www.youtube.com/watch?v=W3aEyA84Owc

http://www.youtube.com/watch?v=_vA-U9p8GmI

http://www.youtube.com/watch?v=AtCMaMtM1fQ

a fotky z Bali najdete vesmes na adrese: http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/Bali/

ps. a hned druhej den hura na double svatbu se prezrat hovezim, v poradi uz ctvrta, vedle me stoji syn stryce Yani, je mi fuk kolik ma bratru a bratrancu ale jen at se zenej, aspon usetrim za jidlo, hehe

koutakovy posledni dny na Bali

2009-02-02T00:31:00.013+07:00

Navsteva v muzeu ISI Denpasar na Bali

V dobach kdy v Ceskych zemich snezi, v obdobi ropnych a plynovych krizi,unorovych vichric a casu kdy lide z Cech stale nepoznali ze cesti politikove v cele Evropske unie nic zajimavyho nepredvedou, daleko odtud a mozna jeste dal je jeden clovek z Rakovnika, kterymu konci dovolena na Bali a musi se vratit zpatky do pachnouciho mesta zapadni Sumatry. V tomto dile s nim muzete prozit jeho posledni dny na jednom z nejznamnejsich turisticky nejvic navstevovanych ostrovu.
Posledni tyden na Bali byl ve znameni obdobi destu. Kazdy den se spolehlive zatahla obloha a vetsinou odpoledne nebo i v noci zacalo dost huste prset, takze jakekoliv plany na vystup Gunung Agung, ktera je nejvyzsim horou na Bali bylo nutne poslat hvezdnou branou na jinou planetu. Kolega u nehoz bydlim prodal svou vytunenou vespu jinemu kolegovi a spolecne resime muj i jeho odjezd z Denpasaru. Rozdil je ze kolega se vraci 9.2 zpatky do Cech a tak sem poznal jak funguje byrokracie ve zdejsim skolstvi. Po novym roce nam zvedli odjezdovou taxu na visa kitas z 1 na 2.5 milionu a nikdo se nam o tom nezminil. Klicem je jakasi zadost university o jeji prominuti potvrzena imigracnim uradem, ale ochota zdejsiho providera Aguse resit jakoukoliv vec osobne nebyla ochotou. Navic kolega Polivka musi zaplatit i taxu za vyrizeni podpisu zadosti na imigracnim, coz by mela s nejvetsi pravdepodobnosti platit skola. Nehlede k tomu, ze az kolega odjede vsechny dalsi stipendia pudou zcela urcite do kapsy vyse zmineneho urednika.
Byrokracie a korupce v indonesii jsou nesmirne az vesmirne a jejich koreny sou prorostle. Take tento program pod nimz takzvane studujeme se zacina financne otrasat v zakladech. Uz letos prijelo min studentu nez je v planu a take obnos penez ktery musi university zaplatit jako pokuty za prekroceni doby pobytu na visa, ktere daly ambasady darmasiswum pred odjezdem sem, se pohybuji v radech stovek milionu Rp.
Pomalu prejdu k jinemu tematu, nebot tento problem je hluboko zakorenen v mistnich lidech a navic je dost daleko od tech vasich. Ja se pomalu balim smerem do Padangu. Uz mam koupeny letenky z Denpasaru do Jakarty a z Jakarty zpatky k muslimum. Letim 5.2 v 9:30 Balijskyho casu a pristanu kolem 15:00 v Padangu. Rada mych indoneskych pratel mi uz taky 14 dni v kuse vola, pise a pta se kdy jako hodlam prijet a ze jim chybim, zrejme si jejich indonesky okoli zvyklo ze se mnou kamaradej a uz 1.5 mesice se nemaj cim bavit a smat se na jeho ucet a tak. Kdyz si ale muj mozek predstavi opet doterne padangske obyvatele, jak na vas civi a porvavaj, jen ztezi se budu vracet zpet do mesta pachnoucich rek, posmrkavajicich krkajicich lidi, kteri sou ve sve vire natolik neoblomni, ze se stale nenaucili pouzivat pribor. No to by bylo par sarkasmu. Samozrejme existuje rada vyjimek, kvuli kerejm se tam do Padangu rad vratim a s usmevem. Vlastne je jenom jedna. Prachy, a doufam ze Jakarta uz je do Padangu poslala, nebot si hodlam z tohodle programu urvat taky svuj dil, kdyz uz to delaj vsichni.

Zkousky absolventu Tari Bali

Na Bali sem navstivil skolu, kterou zde studuji mi kolegove. Prave v obdobi, kdy byly nejake absolventske zkousky Tari Bali. Rada tanecnich souboru si do sveho vystoupeni vlozila i netradicni prvky a tak to bylo docela zajimavy. Navstivil sem i mistni muzeum pri univerzite, kde se vyucuje hra na tradicni nastroj Gamelan. Ten se naprvni pohled nelisi od Talempongu na kterej se ucim na Sumatre, ale po blizsim ohledani je to uplne jinak s toninama a i zpusobem jakym se na to hraje.

tradicni Gamelan

V poslednich dnech meho pobytu na Bali se nedalo diky desti podnikat moc dalekych vyprav od nasi zakladny a tak sme se aspon v Nedeli sesli s Luckou Aueskou, ktera studuje tanec v Ubudu a spolecne s Marcelem a Honzou zasli do jedne irske hospody na toceny pivo. Toceny tam meli a bylo vyborny. Krome Bintangu tam tocili San muigela a tak sme si davali dzbanek za dzbankem a do toho hrala jedna mistni zabavovka docela slusne irsky flaky a i jiny country.

Indoneska kapela kera v irsky hospode hraje irsky lidovky a jiny flaky

Pokud muzu zaverem nekomu Bali doporucit, pak jedine turisticky naladenejm mozkum. Stale je to levnej snadno dostupnej raj. To neznamena, ze i narocnejsi si tady nenajdou neco pro sebe. Uz jenom mistni obyvatele jsou zajimavi. Maji radu slavnosti a svatku, takze se moc nepredrou a aspon je na co cucet. Jejich tradicni upacary neboli slavnosti jsou ruzne vyznamne a dle jejich kalendare se muze evropanovi zdat ze sou dost chaoticke, ale prakticky sou naky upacary kazdej den.
Kdo se chce ale na Bali neco stihnout, pak mistni doprava nebude to pravy orechovy. Mistni bema, neboli angkoty jezdej dost ridce a ne vsude. Nejlepsim dopravnim prostredkem je na Bali motorka a kdo ji neumi ridit, ten at sem jezdi jenom do hotelovyho bazenu. Da se tu i pronajmout auto, ale da se rict ze v uzkych ulickach nebo improvizovane naasfaltovanych cestach zkrz les je flexibilnejsi uzivat motocyklu. Bali je malym ostrovem a na motorce se da prejet za dve hodiny nazkrz. Pocitam, ze ten samej problem bude na jinych malych ostrovech jako je Lombok, Sumbawa a pod. Nicmene Bali je jednim z kulturne vice zajimavych mist co sem videl a daleko predci kulturu zapadni Sumatry. Sem nadmiru nadsen z mistni stravy. Tolik zeleniny sem nejed uz dlouho a jak to vypada zase dlouho jist nebudu. Mistni maj taky odlisnej vyraz pro cabe, rikaj mu sambal. Chutovej rozdil sem nepoznal, protoze jak vime jedna se o smazeny nadrceny chilli. Je treba se holt navratit k jednotvarne strave minangkabaucu, kde si clovek strida nudle a rejzi s kuretem nebo rybou, pac hovezi je drahy a stejnak mi uz nechutna a leze za zuby.
Z ostrova Bali se se zapadajicim Sluncem do vln na plazi v kute louci Vas staly indonesky zpravodajce. Nashle v Padangu.

2009-01-27T23:22:00.007+07:00

tradicni balijsky kvet, kdyz ho mate za levym uchem ste svobodny a za pravym uchem ho tady zadny bule nenosi

Zdravim vsechny priznivce indoneskeho humoru. Hlasim se opet z Bali na kerym uz se po uspesnym uzdraveni javanske horecky dengue vyskytuju prez tejden. Bydlim na kostu, kde kdysi bydlela i Jana Vozabova a rada dalsich lidi z Cech, kteri zde studovali kulturu a umeni zdejsich lidi. Ted tady bydli Honza Polivka, sice jenom do 9.2 pac pak se pulanguje zpatky do Cech, dale Marcel dalsi punkac z Cech a Milan s Barbarou ze Slovenska. Lucka aujeska je v Ubudu a Lenka ze Singaraji je momentalne na sumatre na holiday.
Stravovat se tady chodim do warungu menem fotbal, neprejte si videt jak vypada, ale mam v planu vam ho v pristim dile ukazat. Co se tyce meho zdravi mam se zdrave a podnikam vylety s mym hostitelem Honzou a s pucenou Yamahou Jupiter po koncinach Bali. Predem chci odratit kohokoliv kdo si mysli ze se tady da cestovat angkotama nebo nejakou verejnou dopravou. Motorka je to tiz jedinym zpusobem jak se na ostrove rychle a levne premistit.
Po prijezdu na Bali sem s Milanem protah dva doktory z Cech v ramci akci jedne cestovky po koncinach spodniho poloostruvku pod letistem. Po te co sem se tady rozkoukal sem vyrazil s Honzou a Ester co tady take pracuje jao pruvodkyne na nekolik hinduistickych chramu. To vse ste mohli sledovat z minulych hlaseni.
Nyni se Vam pokusim popsat jeden z vyletu na sever ostrova Bali. Bylo vcerejsi docela krasne rano. Po jidle ve vysejmenovanem sportovnim warungu sme vyrazili smerem k severu. Sedet na Jupiteru delsi trasu neni zas az takova prdel, protoze sedecka je pomerne tvrda a neprizpusobiva evropskym zadkum. Take kycle a steheni svaly dostavaj zabrat, jak se snazite jako spolujezdec vzadu nesklouzavat na ridice. Nicmene prvni zastavka byla u jezer v pohori. Honza si tam dal Bakso a ja sem sel si neco vyfotit. Po jezere se prohanely cluny a na jejich zavesu byli parasutisti. Honza dojed Bakso a tak sme zase jeli smerem k Singaraje. Cesta byla lemovana zatackama a krutym stoupanim nicmene po chvili sme dorazili k privnimu tempat wisata. Tento indonesky turisticky zajimave misto. Prvni misto byly prave vodopady na severni strane pohori ostrova Bali. Priroda uchvatna, potulujici se prodavaci koralku a mistni stankari byli v ridkem poctu. Takze emocionalni efekt z mista byl nepopsatelny.

Jeden z vodopadu v severni casti ostrova Bali

Po navsteve vodopadu, sme museli jeste o neco serpentynama sestoupit smerem k severnimu mestu Singaraja, tam sme ani nestaveli, takze Vam nemuzu popsat jak to tam vypada ale ze slov meho ridice to prej ani za zastavku nestoji. Projeli sme Singarajou a v jejim okoli sme dorazili na druhy tempat wisata v poradi. Tim byl jediny budhisticky chram na Bali.

Pripominalo to vrsek Borobuduru..

Cely koplex chramu byl velice rozsahly a obklopeny prekrasnymi kvetinami a zahradou. Misto, kde si clovek muze na poradnou chvili sednout a opravdu zameditovat. V hornim prostoru byl uzasny prostor se zahradou a chramem. Uprostred chramu stal oltar se sedicim budhou a radou stukovanych obrazu.

uprostred sine stal oltar se sedicim budhou...

Po prohlidce chramu sem chvili sedel v zahrade a psal si textovky s Janou, ktera je s druhou Janou a jejich kamaradem Davidem v oblasti jezera Toba na severu Sumatry. Zrejme si to tam uzivaji stejne jako ja tady nebot psali ze maji grilovani veproveho a popijeji pivo. Tezko jim vsak vysvetlovat, ze pivo a prase je tady na kazdem rohu, vcetne bileho vina po kterem sme s Janou tak lacnili na zapadni Sumatre. Nicmene nebudu predbihat, ale dle posledni textovky se i k bilemu vinu dostala. :-] Sice my tady pijem skoro denne Arak a vino lijem do kanalu, ale nebudu odbihat od puvodniho tematu, a pak taky aby se neco dozvedeli rodice.. at to neni zase cely vo tom kdo se kde v indonesii vic vozral..
Po navsteve jedineho budhistickeho chramu na Bali sme se chteli vratit cestou, ktera by byla k nasim zadku setrna, nebot 2 hodiny na motorce sou krute. Tak sme jeste jeli na chvili do air panas, coz sou teple prameny, kde sme se na chvili ohrali v teple vode a vykoupali se. Nicmene Marcel Honzovi poradil jakousi zkratku pralesni cestou. A tak nez sme se dostali zpet na hlavni silnici, nase zadky dostavaly totalni nasleh vod cesty, ktera mela charakter polnacky v obdobi sklizne chmele. Cestu zpatky jen tezko popsat. Zastavili sme se jeste v okoli jezer, ktera sme projizdeli cestou do Singaraji. A ja nahodou spatril toto:

Zatmeni Slunce, nevim v kolik asi kolem 18:00 Balijskyho casu

Bylo to docela prekvapeni, pac sem vo tom nikde necet a nikdo mi to nerikal. Poprvy sem to zahlid vlastnim okem a myslel sem si ze je to kus mraku, ale nasadil sem si brejle a ejhle.. prez brejle sem to taky fotil, pac to fotak nechtel prez manual pobrat.
Po te co prirodni ukaz ukradly mraky uz to bylo jen utrpeni v serpentynach az do Denpasaru. Este sme podruhy stihli Warung s fotbalovym designem a ja totalne vytuh ve spacaku.
Jo jinak sem zapomel jeste na Sarku, kera tady taky studuje tance. Mozna sem zapomel jeste na nekoho, ale toho sem asi nepotkal, takze se mu omlouvam dyby si toho vsim. Bali je super ostrov plnej skotacicich prachatejch Rusu, Cinanu, Nemcu a jinejch lidi co sem jezdi utracet penize. V zasade sou Balijci velice prijemny, nervou na Vas bule ani Hello Mister a na druhou stranu se s nima zase blbe smlouva na pasaru. Balijec je sprominutim kurva kera nepolevi. Ale o tom v pristich dilech tohodle poradu. Z Bali Vas zdravi Vas staly zpravodaj Honza Koutecky a preje Vam krasny nicim neruseny a ten naprosto pravy pracovni tyden,. mejte se....
hehe

koutak revoltoval na Bali

2009-01-20T22:13:00.010+07:00

tady sem v jedny jeskyni na prilivu, Bali je na takovyhle scenerie brutalne dobry

zdravim vsechny priznivce Koutaka. Na Jave koutak potkal komara s horeckou Dengue. Bylo to velice zajimave setkani, nebot koutak tejden nevedel co se s nim deje a az po 4 dnech sel v Malangu na Jave na krevni testy nebot nemoch srazit 39 stupnovou teplotu Paralenama a nasli mu horecku Dengue. Nacez byl odvezen do nemocnice v Malangu kde ho napichli na kapacky s roztokama soli a vitaminu a nutili ho jist jidlo a pit vodu. Koutak zprvu nechtel, ale nakonec se vse obratilo v dobro a zacal jist a pit. Nakonec se oklepal a po 4 dnech zaplatil nemocnici v Malangu 3.280 000 Rp. a odesel do kostu terky Kelnarovy se poradne vypotit. Jelikoz na horecku Dengue neexistuje lek a kritickej den je kolem 6-7 dne infekce komarem, kerej sem byl uz v nemocnici, tak pohoda. Jinak nejedna se o nic smrtelnyho, jenom mate teploty a nevite proc. Nesmi se na to brat Acylpirin, coz dekuju Cermacce,ze mi ho nabidla, jenom se teplota srazi Paralenem.

tady sem zase na plazi s hinduistickejma chramamama

No jelikoz sem mel hladinu krevnich desticek po 4 dnech v nemocnici na normalni hladine 120 000 nakej jednotek a pri nejvetsi krizi sem mel okolo 30 000 nakejjch jednotek, takze sem moch opustit nemocnici, sem teda opustil nemocnici a este trochu zeslablej sem dva dny preckaval u terky Kelnaru v baraku.

Jelikoz Jana Cermaku odjela na sumatru a nechala me nemocnyho na Jave bez dozoru a jelikoz Honza Polivka z Bali jede 9.2 do Cech a je jedinou zachytnou stanici si uzit ostrov Bali do posledniho kousku jak kulturne tak i po jine strance, tak sem nased na autobus z Malangu do Denpasaru.Tady sme vyrazili na Pural Lempuyang

Po prijezdu do Denpasaru na autobusovy nadrzi, me vyzved Honza na jeho tradicni Vespe a odvez me k nemu na kost. Neco sme prokecali a pak sem se po dlouhy ceste busem vyspal. 12 hodin v autobuse plus 1 hodina trajektem byla i za 90 tisic rupii celkem narocna. Prvni noc sem se u kluku na Bali seznamil s Arakem a ostatnima tradicema v kostu. Bydli tam Milan a Bara ze Slovenska, pak Marcel a honza z Ceska a chvili se tam zdrzela i Misha z Jakarty.

Tady sou ty samy chramy na Pural Lempuyang

Po nekolika dnech rekonvalescence sme vyrazili na pujcenejch motorkach k nekolika budhistickejm klasterum kery se tady na Bali vyskytujou. Hura, nejsou tady muslimove, ale hinduisti. Sice se vic bojej duchu a furt neco objetujou ale zase je s nima vetsi sranda, pac chlastaj a ji prasata. takze si clovek pripada jako v Evrope.

Cestou zpatky z Puranu lempuyangu sme se vykoupali na plazi..

Jinak se timto cejtim opet zdravej a uzivam si na Bali dovolenou nez mi zacne v Unoru novej semestr. Se budu muset vratit na Sumatru a udelat nakou seminarku o minangkabausky populaci tam. jelikoz je to ale banda lidi co maj Islam teprva od 16. stoleti a myslisi jak sou tradicni, tak to bude jednoucha teisis. Zatim zdravim do Cech a preju prijemnej zbytek Ledna. tady je leden ve znameni opalovani. Koho bude Koutak zajimat i prio vaze 77 kg ten se muze tesit na Jaro, kdy se koutak vrati zpatky do Cech. Zatim zdravim a preju prijemnou ledovku a predsednictvi v EU.

video na youtube:
http://www.youtube.com/watch?v=77uy2xm2IKE
http://www.youtube.com/watch?v=DzZUJ2b39vA

koutak na Jave

2009-01-08T11:49:00.009+07:00

Zdravim vsechny priznivce indonesie. Jelikoz nam tedy z Cech dorazili dva kamaradi s balikem penez a hromadou alkoholu,nasedli sme po peti dnech v padangu do letadla smerem k Jakarte. Jakarta je velice rusny desetmilionovy smradlavy mesto a tak sme se tam zdrzeli akorat dve noci v hostelu na Jl.Jaksa. Z nadrazi sme vyrazili do Bogoru,coz bylo jenom hodku vlakem v doprovodu Awri, kterou sme poznali na orientation. V Bogoru sme meli v planu navstivit botanickou zahradu, kde se pry udajne skryva nejstarsi palma nebo co. Bogor byl posledni smradlavou destinaci, pak uz sme se v ostatnich mestech mohli poradne nadechnout. Nasedli sme teda do minibusu, kde nas i s usinajicim ridicem sedelo 18 lidi a ten nas zaves do blizkosti vesnice Cibodas v oblasti puncak area. Kdyz sme dorazili docela chcalo a nakonec na naz zbyl jenom jeden pokoj, takze martin musel spat na zemi. Druhej den prset neprestalo ale stejne sme se s Janou a Michalem sli podivat na asi hodinu a pul vzdaleny vodopady na upati sopky. Po navratu sme vyzvedli Martina a chytli bus ekonomy do Bandungu,kde nas mela cekat Kata, prvni ceskej darmasiswa na nasi ceste. Jelikoz ale bus jel ponekud dlouho tak sem kacku poslal telefonem dom a po om co sme na autobusaku setrasli asi deset doternejch nahanecu sme nasedli do angkotu,kerej nas samozrejme natah. V Bandungu sme s kucima bydleli v kosu po francouzovi, kerej zase pro zmenu jel na Sumatru. Oslava Vanoc byla paradni, rozdaly se darky,Cermacka si zazvonila zvoneckem a jinak se zas az tak nic specialne Vanocniho nedelo. Kacka nam objednala auto s ridicem a tak sme se mohli taky podivat po okoli Bandungu. Nejprv nas to zavezlo k azurovymu kraterovymu jezirku, pak sme se s Martinem jeli vykoupat v horkejch pramenech uprostred cajovych plantazi a nakonec sme zkoncili u jakehosi jezera na pivu.
Posledni party v Bandungu se nadmiru povedla az na to ze si priste urcite nekoupime zdejsi Jamajskej rum. To uz nas ale nabral vlak kterej nas prenes 8 hodinovou jizdou prez pohori do stredni casti Javy a to do mesta Yogyakarty. tam sme se narvali k Dusanovi do baraku. Jelikoz je ale jeho barak asi na 12 km od centra bylo dost velkej problem se tam dostavat. Angkoty prestaly jezdit kolem sesty vecer, takze pak uz jenom taxiky. V Yogje sme omrkli Sultanskej palac, teda aspon tu jeho nezavrenou cast, nakoupi nakou batiku a suvenyry, oslavili muslimskej novej rok na plazi. Taky sme se jeli podivat na dva budhisticky chramy Prambanan a Borobudur, na ten druhej sme si i pucili motorky. Jukli sme se i na upati mistni Merapi a nez sme odjeli do Sola vlakem prespali sme jeste jednu noc u Sony Cermaku. Do Sola nebo-li Surakarty nas odvez hodinovej osobacek a tam sme potkali dalsiho ceskyho darmasiswu Gabinu. V solu sme navstivili akorat muzeum batiky a s pomoci Gabiny a jejiho pritele s prekrasnou hnedou vespou cekli auto do Malangu. V Malangu sme se ubytovali u Terky a Susi (Deutschlandia) :-) a vyrazili na cvili do mesta. Den tesne pred navratem Martina a Michala se udelal vylet na Bromo, coz je zase jeden z aktivnich vulkanu tady na Jave. Me kous komar infikovanej horeckou dengue tak sem si i polezel 4 dni v nemocnici a utratil za ni to co za celou Javu dohromady. Tedko se vracim do Padangu a pristi tejden mame zase expedici na sever Sumatry, tak snad priste se vic rozepisu. Tohle bylo jen tak okrajove informacne. fotky sou na rajceti:

http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/koutak_na_jave/

V padangu uz je vo dva blbouny vic

2008-12-18T22:06:00.005+07:00

Tri cesi v NP Kerinci, zpadni Sumatra

Tak v pondeli dorazili dalsi Rakovnicaci do Padangu. Let byl v pohode, pristali a rozjela se nam dovolena. Po zkouskach, kery nebyly az zase tak tezky sem jel za kukama [ na jednu sem se uplne vyprd, pac docent dorazil pozde]. Natah sem je do Kampusu a poradne jim to tam ukazal. Pak sme si dali noc na ostrove s bilym piskem a koralovejma utesama v Paynanu nedaleko plaze Corocok. Docela se povedlo pocasi a byl i levnej prevoz, ja sem tam dorazil pozdejs pac sem byl po zkouskach dost unavenej a tak uz sem je videl jenom jak sou porezany vod koralu. Dali sme naky pivka a prespali na ostrove. Ranni potapeni mezi koralama, ja videl dve langusty a hafo paradnich vytvoru a ryb, Cerm,acka dokonce zahlidla zelvu. Potom sme se vydali smerem k Paynanu, kde si nas odchytil sef mistni policie. Odvez nas na kopec k bejvalymu starostovi a pozval nas na nudle. Super chlapek, prej bere 14 milionu mesicne, coz je dost i na ceskej plat. Ma pod sebou vic jak stovku jinejch podrizenejch policajtu v ty oblasti a skoro celou pracovni dobu se nam venoval. Pak nas tenhle boss hodil k ceste do pralesa k vodopadu v mistnim narodnim parku Kerinci. Cesta pralesem byla paradni, parada ze nas tam nidko nevotravoval pac je to mimo sezonu a jeste v tejdnu a i warungy na ceste byly zavreny. Vodopad v pralese byl paradni a voda byla total studena, nakonec sme se ve dvou lagunach vykoupali. Pak zacalo prset a jelikoz boss vedel ze se muze reka po desti rychle rozvodnit tak sel zase za nama a vyhledal nas, pomoch nam az k terminalu a navratu do Padangu. jj pro mistni sou tady bule docela atrakci, takze sme meli docela stesti a dovolena se nam rozjela ve velkym stylu. Zejtra odlitame na Javu a tam zacne teprv to poradny utraceni a legrace. Zatim se mejte a uzivejte si v Cechach bahno.

Koutak s Krocanem a Kockou

Mata u mensi z lagun [NP Kerinci]

Pesta perkawinan yang ketiga

2008-12-14T21:12:00.007+07:00

Tak uz se stalo to ceho sem se bal, nasli deset krav a jednu zenskou a tedko o vikendu sem mel svatbu. Tohle je svatebni loze na kerym s moji nastavajici zacnem budovat desetidetnou rodinu, samozrejme sem pred tim musel vstoupit k muslimstvi, ale to sem jenom vodkejval a precet to co se po me chtelo, takze stejne nevim vo cem tohle nabozenstvi je. Jakmile totiz nejste muslim, tak se tady nemuzete vozenit, kdybych ja blboun jim nerikal ze sem ateista ale krestan, tak by se tohle nestalo. Nabozenstvi se meni blbe, ale kdyz zadny nemate muzete ho nabyt velice rychle, jak sem se presvedcil. Jinak manzelka je docela pekna, sice je mala ale je z bohatsi rodiny takze si na vikendy muzu dovolit hrat s ostatnima domino ve warungu. S navratem do CR moc nepocitam, Tchyne uz zacala na imigracnim vyrizovat nalezitosti trvaleho pobytu a hleda mi adekvatni praci. Zatim pomaham v rodine tchyne sklizet rejzi a obcas si odskocim privydelat pri stavbe mistnich cest z betonu. Vo dost lepsi nez v CR ztracet cas na pracaku, kdyz tedko je ta ekonomickozamestnanecka financni krize.

Tak tohle sou dve z deseti krav [plemeno: Sapi ongga] kery, zerou zbytky po sklizni ryze, kde sem taky musel makat abych uz zacal setrit penize pro tu moji desetidetnou rodinu. Doufam, ze napraskam co nejvic deti, pac tady moc nefunguje socialni system pro stary a tak doufam, ze se vo me aspon jeden z tech deseti harantu postara.

Aspon, ve volnych chvilich mi jeste zbyl cas pro umeleckou tvorbu nez se mi ty parchanti narodej, vim ze ty barvy stojej zahovno, nemel sem cas je michat, ale tady to stejnak voprsi a zesedne, takze aspon je to jedina pestrobarevnost v tomhle muslimskym pekle, kera mi pripomina ze sem kdysi maloval. Timto se s Vama na delsi cas loucim a preju krasny prozity Vanoce pokud mozno s nejvetsim poctem darku.

:-]

Memotong sapi - pesta Qurban

2008-12-09T12:00:00.009+07:00

i mlady kote si tady hlida kus plaze, kde shani potravu

Takze po kratke dobe opet zdravim tentokrate predevsim priznivce hoveziho. Jelikoz bylo pondeli 8.12 a to v muslimskym kalendari znamena, ze je Hari Qurban, druhy nejdulezitejsi svatek po Idul Fitri na konci postniho mesice, kerej sme si protrpeli v zari. Sice se to neda moc srovnavat ale je to neco jako maj krestani Vanoce a Velikonoce, tak maj taky dva takovyhle svatky. Hari Qurban spociva v zakladu v tom, ze se opet mysli na muslimy kery nejsou na tom s prachama moc dobre a v podstate na tom nejsou dobre v zadnym smeru a tak se celej den po indonesii na kazdym rohu podrezavaj kravy a maso se pak daruje temto lidem, aby meli aspon jeden den v roce neco poradnyho do huby. Jo a taky ty bohaty muslimove co nevedej co s prachama si jedou valet na par tejdnu sunky do Mekky, jak ste si asi vsimli ve zpravach v TV.

Chvili sem si povidal s jednim starikem, kterej byl deset let v USA a tri mesice v Nemecku..

Ja sem v pondeli rano brzo vstaval a cekal sem asi pul hodiny na angkot, kerejch moc nebylo, pac hromada lidi uz drepela v mesitach. vsude bylo vsechno pozavirany a jenom warungy, jejichz majitelka dostala menstruaci a tudiz do mesity nesmi, mely otevrino. Jelikoz sem byl opet pozvan do megaobri Yaniny rodiny sledovat tradicni zvyky v tento den, namiril sem si to liduprazdnym mestem smerem k jejimu domu. Dorazil sem zrovna kdyz drepeli v mesite a tak sem si dal caj v jednom menstruacnim warungu. Kolem devaty dorazila podstatna cast jeji rodiny autem jejiho nejstarsiho bratra a spolecne s jejim otcem sem sel sledovat tradicni minangkabauskou hovezi zabijacku. Na miste rezby krav uz bylo nashromazdeno asi 30 divaku, ktery po mym prichodu prestaly kravy zajimat a zacali rvat neco ve smyslu "memotong bule juga." V podstate to tam probihalo tak, ze kazdej clovek jako zastupce rodiny da prachy do kasy, tady to bylo 825 000Rp. na hlavu a ty se odevzdaj mesite, ktera za cast penez koupi kravy a co zbyde da chudejm. Na jednu kravu bylo sedum lidi a krav bylo sest. No nebudu podrobne vypravet zpusob zabijeni, mam nahrany naky videa a fotky lidi a deti jak vesele tancujou s urizlou kravi hlavou, ale po zraly uvaze sem dam jenom fotku kerou rada z vas dokaze pobrat.

Seznam lidi a castky: Daftar peserta Qurban 1429H [rok muslimskyho kalendare]

Po tom co posledni krava dovrtela ocasem a chlapik s radvancem odvozil narezany maso do jednoho pristresku, kde se utvorila pracovni linka, zacalo zase prset. Sel sem se teda taky podivat jak se maso zpracovava. Kdyz sem se posadil dostal sem kafe a zacal si povidat s jednim moc prijemnym starikem, kerej se se mnou chtel mermomoci domluvit nemecky. Behem konverzace se utvorila v zastresenym prostoru masokombinatni linka. na zacatku chlapici se sekyrou a ostryma nozema odrezavali podstatnou cast masa od kosti a ctvrtili hovezi pulky. Ve prostred se oddelovaly slachy, lopatky a kosti od masa a na konci se spravedlive rozdelovalo maso dle vahy na dily pro jednotlive rodiny. Na to vsechno dohlizela rada deti a i zensky, pac uz se jim v kotlicich varila voda, nebo na panvich prazil olej.

Masokombinatni linka na zpracovani teleciho

Celej tenhle proces zacal lehce po devaty rano a 6 chlapu melo 6 krav zpracovano kolem jedny po obede a to vcetne vnitrnosti. Pouzivali pouze ostry noze a sekery, mozna naky to listi na to aby se nezasr.. moc vod krve ve fazi hrdlorezu. Takze si muze Radek "zabijak", keryho timto do Rakovnika na jatka zdravim udelat predstavu o rychlosti a zrucnosti mistich rezniku. A to tady sou reznici vsichni. Po rozdeleni masa uz zacalo prset provazovym zpusobem a tak sem se uchylil do domu Yani a sledoval pripravu hoveziho vyvaru. Davaj tam docela dost kari a jinejch druhu koreni ale ve finale to stejne zprasi chilli takze to nepoznate jakou to ma chut. Behem vareni sem se seznamil s jejim strejdou a bavili sme se o ekonomice indonesie, zdrojich a tradicich u nas i tady. pak sme sledovali kvalifikacni zapas indonesie s Kambodzou. Indonesani vyhrali 4:0 a dost to pripominalo nas okreni prebor. Vitez Suzuki poharu, jak se tohle menuje pak muze teprva do kvalifikace na MS, takze zas az tak o tolik neslo. Vecer dorazila i Cermacka, ktera byla s kamoskouslavit v Bukittingi a spolecne nas pak bracha Yani rozvez do kosu.
V sobotu sem si prozmenu sel zarybarit na plaz v Padangu, chytal sem na krevety a maly rybicky, ale jelikoz byly ten den velky vlny tak sem pak sel jeste na reku, ale moc zaberu nebylo a ryba zadna. Mistni stejnak rikali, ze tady sou ryby jenom maly a kdyz chci nakou poradnou tak musim na more.

Po navratu domu zase poradne lilo. Lilo tak hodne ze se ke me do pokoje prosla podivat takhle stonozka. V mistnim minangkabauskym jazyku se menuje "Sipasan" nebo v indonestine "Kelabang" kdyz sem si ji vyfotil tak sem ji nastestizamet ven kostetem. Pozdejs sem se informoval, ze ma na hlave dva ostry bodaky s docela ucinnym jedem, kterej se da prirovnat ke skorpionovi, jenz se tady taky vyskytuje v hojnym poctu. Na tento jed prej udajne neni vytvoreno ucinne protiserum a dle vypraveni Yanninyho otce, bych mel tak 5-15 minut na to se dostat k doktorovi, kerej by mi stejne poradil at jim hodne rejze a piju dosttecny mnozstvi vody, hehe. Na poranenym miste se prej utvori obri otok a prej se na to da i umrit, kdyz se to vcas nezaskrti. Jenomze tady vam kazdej nakeca spoustu nesmyslu, takze bych to zas az tak hrube nevidel. Padla i rec na kobry, ktery sou tady prej taky, ale jeste sem je nevidel. Skorpiona sem videl prejetyho motorkou a byl docela velkej. Takze timto doufam, ze sem neska opet poradne vystrasil rodice a timto je opet zdravim do Rakovnika a preju krasny nicim neruseny zimni vecer. :]

Gunung Merapi

2008-12-01T14:08:00.014+07:00

Koutak na vrcholu Merapi [2890 m], west Sumatra, 30.11.2008

Opet vitam priznivce tentokrate z oblasti horolezectvi a vulkanismu. Tento vikend se nam naskytla prilezitost jiz podruhe v poradi zdolat tentokrate jiz aktivni stratovulkan Merapi, ktera je se svyma 2890 m je nejvyssi sopkou zapadni sumatry. Tentokrate sme se priclenili k adventure teamu mistni zemedelky na UNANDu, ktery ma nazev jak jinak nez ve zkratce KOMMA. Sraz byl v patek ve 16:00 a kupodivu odjezd se zas az tak neopozdil jak je na Sumatrany zvykem. Jelikoz clenove Kommy to brali zatracene vazne, tak me museli vyplnit papir co jako ze mame v batohu a pod. Taky sme zaplatili 75000 Rp coz pokrylo potravu a dopravu a jak se nakonec ukazalo byla to z financniho hlediska nejlevnejsi expedice, kterou sme tady zazili.
Po nekolika ritualnich motlitbach a slavnostnim pokriku plus sborovem zpevu hymny spolu, sme sli cekat na zastavku na angkota. Prijel zelenej a vsech 12 clenu vypravy i s bagazi odvez na terminal, kde sme nastoupili do autobusu smer Batusangkar. Do cile sme dorazili zhruba v 20:00. Privitalo nas chladnejsi vetrne pocasi s prekrasnou hvezdnatou oblohou plnou znamych i neznamych souhvezdi. Po povinne registraci vsech nasich horolezcu na mistnim urade sme zacali stoupat do zakladniho tabora uptostred ryzovych poli. Cestou sme po tme narazili na bejka, kerymu se nelibilo ze mu svitim baterkou mezi voci a tak zacal nasrane funet. Nas doprovod z vesnice ho ale zafixoval a tak sme ho vobesli. Kousek nad nim sme rozdelali stany a uvarila se prvni vecere. KOMMA co se tyce potravy rozhodne vybaveni nepodcenila, spis naopak. Vypadalo to jako dyby sebou tahli mobilni warung. Pouze system servirovani vecere byl pro Evropana ponekud nevsedni. Chvili nam trvalo jim vysvetlit ze z igelitovyho koryta jist rukama nebudem a tak sme si vymodlili Sendok- sendok [lzice]. Po veceri nas cekal jeden z prvnich meetingu Kommy. V cele s mistnim sedlakem cico probirali v minangkabaustine ruzne veci ohledne nasi vypravy. Ja a nevim jak Jana, sem jim vubec nerozumel a tak sem si sel lehnout kolem 23 do stanu pro 4, kde sme se nakonec sesli ve 3 lidech. Rano sem vstal v 7 a to uz byli clenove po motlitbe a ze snidane se kourilo. Kolem pul devaty kdyz se vsichni sbalili sme vyrazili smerem k pralesu. Tentokrate byl usek bahna s vyskytem Pacet-pacet [pijavic] nekolikrat delsi a tak ikdyz sem mel boty par jedincu tohodle zvireciho druhu mi za ponozky vlezlo a nasalo si. No nebudu vam rikat co asi citili indonesti kolegove, kteri sli nahoru v sandalech...
Kolem treti nas nase zkrvavene nohy donesly nad hranici pralesa. Otevrel se nam super vyhled na druhe nejvetsi jezero Sumatry Singgkarak a okoli. Cesta se zmenila v kamenito piscity zlab a na odpocivani sme staveli zhruba kazdejch 200 m. Kolegove z Kommy vyndali sve mobily s fotakama a zacali lovit fotografie o velikosti nekolika kb. Nahoru sme se dodrapali okolo pul seste a to uz se pomalu stmivalo. Kommaci zalezli do zlabu a z vody s nadlimitnim obsahem siry zacali varit jidlo. Po nekolika marnych dotazech, proc nejdriv nepostavime stany a kde vubec budem stany stavet sme obdrzeli stale stejne odpovedi ze nahore ze varit neda ze musi varit tady kde nefouka vitr. Tak sem je nechal varit a sel sem se podivat nahoru na dymajici krater kdyz akorat zapadalo Slunce. No nebudu popisovat co sem tam prozival, pac sem mel celej vrcholek jenom pro sebe v tom nejkrasnejsim okamziku co muze nahore nastat.

Cermacka na vrcholu Merapi, pod ni je druhe nejvetsi jezero Sumatry: Singkarak

Po zapadu sem sel najit svuj batoh a sestoupil sem zpet do tabora, kde se Kommaci snazili stavet po tme stany. To sem jim ulechcil, kdyz sem jim pucil celovku a po korytove veceri na igelitovem taliri sem se zacal pidit kde budu spat. Dostal sem informaci ze ve stanu pro 4 lidi. Jenomze kdyz po 22:00 pristoupil patej indonesan a me zacali tlacit na stenu stanu, vzal sem si svuj spacak do -12 a sel se natahnout pod sirak. Zima sice byla, ale nemrzlo. Jana po obe dve noci taky spala ve stanu se 4 holkama, ale ty tu maj 150 cm a velikostne neodpovidaj tomu co sem zazil ja v tom stanu pro kluky. Nicmene jeste pred usnutim sem si uzil nocni rovnikovou oblohu s radou souhvezdi ktery nemate sanci na severni polokouli spatrit a po nekolika meteoritech sem usnul.
Rano me probudila jina skupina, ktera mela k vrcholu taky namireno. Po kratke rani motlitbe Kommy, ktera nesmyslne vyrazila prez kanon k vrcholu, sme je s Janou predbehli a stacili si vyfotit vsechny mensi kratery. Jeste pred tim sem dostal vynadano, ze sem moc rychlej a ze mam chodit pomalejs, pac sem to den pred tim asi docela hnal. Taky sem toho v batohu nemel tolik zbytecnyho co trpaslici takze sem nemel duvot proc se do kopce plazit. Povrch na lave byl hodne nestabilni a mistama se to zlutilo sirou. Na jednom miste sem si ji sel vyfotit a odebral sem si vzorek. docela to hralo a na makro se to fotit nedalo pac se zamlzoval objektiv, hh.
U hlavniho krateru pobliz vrcholu sopky to byl nejuzasnejsi pohled. V intervalech tam stoupala para a sycelo to. Jesi byla dole lava nebo ne videt nebylo, pac to bylo hluboky. Zrejme se tam ale jenom varila voda.

nejvetsi z peti krateru na vrcholu sopky Merapi

Na vrcholu to bylo paradni. Byl docela spcatej takze sme se tam vsichni ani nevesli. Ostatni skupiny dycky slavili vystup nekolika nesmyslnymi pokryky a vypadalo to jako dyby se z jungle stratilo par opic. Teprva nahore sem si vzpomnel ze se musim namazat pac bejt 3 km nahore v tropech uz asi naky to riziko na UV bude. Taky sem nafotil par umirajich jedincu hmyzu. Sestup po lave neni zase takova prdel jak se na prvni pohled muze zdat, pac povrch neni zase az tak pevnej a dost se to trha. Takze k hranici pralesa to docela kolena vodnasely. V pralese uz sme potkavali radu jinejch skupin se kerejma sme si podavali ruce a nasledne se ke kolenum pridaly i kycle. Velitele nasi skupiny, kteri byli oveseni radou nesmyslnejch veci, ktery by ste si vubec na vypravu nevzali, byli tradicne unaveni v zavesu. Pri sestupu, ky zdolavate prevyseni 1800 m doporucuju najit nakej pevnej klacek do ruky a rozlozit vahu i na ruce, jinak se pak druhej den poserete bolesti s kolenama a kyclema. Dole pod kopcem sme jeste zastavili na vareni a nabrali sme si trochu vody, ktera uz nebyla zluta a nesmrdela sirou. Kolem 18:00 sme dorazili do Limapuluh kota k mesite a nastalo tradicni cekani na autobus. Kdyz projeli 3 uplne plny, doslo velitelum, ze budou muset zajet do Bukittinggi nakej prazdnej ceknout, takze sme cekali asi 2 hodiny nez se jim to podarilo. Do Padangu sme dojeli okolo pul desaty a ja sel totalnepo sprse vytuhnout.

kristaly siry u jednoho z pruduchu na vrcholu

Jinak jeste nez se rozloucim. Pri teto vyprave sme zazili radu nesmyslnych cekani. Sumatrani maj ve zvyku asi hodne cekat. Nikdy by me nenapadlo, ze cekani muze mit nekolik druhu. Ceka se pomalu nebo rychle, ale po vetsinou cekani nema zadnej vyznam a je nesmyslny. Tezko identifikovat priciny ruznych cekani, nicmene k tradicni minangkabauske kulture plne tancu, paliveho jidla a kravich rohu cekani patri neodmyslitelne...

http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/Merapi/
videa: http://www.youtube.com/watch?v=ZF49NWTTWbM
http://www.youtube.com/watch?v=2MMrV6RRjaA
http://www.youtube.com/watch?v=Xesfh_XbO0o

mesic do Vanoc

2008-11-26T22:23:00.004+07:00

to sou moje visaaaa

Zdravim vsechny rostaky a rostenky v Cechach. Tenhle tyden nam neplanovane podstrcili pisemku z gramatiky a bylo nam receno ze uz sme docela dobry na to aby sme pristi semestr uz sme zraly byt s normalnima posluchacema nasi fakulty. Teprva pak sem se od kolegy dozvedel kolik stoji specialni kurz na semestr, coz je 3 000 000 Rp. na osobu a mormalni je kolem 1.2 milionu, takze mozna to nebude az zase tak tim ze by sme byli schopny, ale zrejme uz na nas nejsou prachy a nebo je chtej prosmelit jinde. Buhvi. Co se tyce visa, tak ty porad nemame. Jelikoz uz sme dvakrat byli na imigracnim, kde sme se vyfotili a nechali si naskenovat otisky, odevzdali 5 fotek pasoveho formatu a po te sneska na policii, kde nam rovnez byly odebrany otisky a zhotovena slozka pro jakartu a Padang, stale na visa jeste cekame. Navic nam bylo receno, ze musime opet zhotovit 7 fotografii a aby to slapalo o neco rychleji, byli urednici uplaceni nekolika stovkami tisic primo pred nasima ocima. Aby ste byli v obraze tak jeste pred imigracnim nase pasy procestovaly pulku indonesie, podivaly se do Jakarty a zase zpatky, pak asi nekolikrat z university do ruznejch uradu a zase zpatky a nyni nemam ani paru kde vubec nase pasy sou, naposled sem je videl na imigracnim. Nicmene doufam ze uplatek udelal svy a my sve visa konecne dostanem.
Minuly tyden sme se ucili varit tradicni domaci jidla. Takze u Yani doma sme si postupne zapisovali recepty a koukali na pripravu tradicniho rendangu, kerej se dela z hoveziho. Vareni je svym zpusobem docela jednoduchy, spociva ve vysmazeni kokosovyho mlika do oleje s radou koreni. Porad se to musi michat aby se to nepripalilo, takze to prska bubla a pod. Vysledek je ale docela chutnej a ja doufam, ze se o neco podobnyho pokusim u nas doma. Dalsi jidlo sme delali martabak mie, coz sou normalni cinsky nudle ve vejickovym teste s korenim a pece se to jako palacinka. Vsechny jidla sou nafoceny v novy sekci na rajceti:

http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/skola_a_padang2/

takze dneska zadny jiny fotky prikladat nebudu. Pro kluky co se sem chystaj uz sou prej zarizeny letenky a tak se tesime spolecne na jejich navstevu a take drzime palce Ondreji Kinkorovi, ktery si podal prihlasku do programu Darmasiswa RI pro pristi rok. Kez by ho vybrali a i onsi zazil rocni dovolenou v jednom z nejproslunenejsich zakouti nasi planety, hehe. ASpon rozsiri rady Rakovnicanu, kteri zde zanechaji svoje stopy.
Na tento vikend, da-li Allah, budeme slejzat Merapi, coz je sopka, ktera uz je od roku 2004 opet akcni a tak doufam, ze se postesti pocasi a uvidime prskat magma. Timto se s Vami opet loucim a tise zavidim prichazejici zimu do Cech, padajici snih a zvuk lyzi, ktere protinaji cerstve napadlou vrstvu prasanu.

pristi tejden jedem na Merapi

ngomong ngomong 2

2008-11-19T22:05:00.010+07:00

SD - Sekolah Dasar v tesne blizkosti meho kostu

V dnesni lekci si probereme zdejsi skolni system. Paklize se v indonesii v rodine narodi dite, jeho skolni osud je ponekud odlisny od toho naseho v Evrope. Pokud je dite dostatecne zrale nastoupi do TK coz je obdoba nasich skolek, kde se pripravuje na dlouhou strstiplnou cestu. Zakladni skola neboli SD [sekolah dasar] je prvnim ustavem, kde se dite potka ve tride obvykle s 25-40 spoluzaky. Jednu takovou mam hned vedle kosu, takze obcas je problem setrast doterne studenty, kteri se snazi se mnou domluvit nesmyslnejma anglickejma frazema, nebot na valne vetsine SD si zaci pamatuji z anglictiny pouze par frazi. Do skoly se zde chodi zasadne v uniformach. Zacatek vyucovani je soutez o to kdo umi vic rvat tradicni pisne. Doba trvani na SD je 6 let, po te dite zmeni uniformu a nastoupi do SMP neboli junior high school. SMP trva tri roky a spolecne s SD tvori zaklad, ktery kazde dite musi absolvovat stejne tak jako u nas. P te je dite mrsteno do dalsi uniformy a ma moznost volby mezi SMA [Senior high school] nebo SMK [ obdoba nasich ucnaku]. V techto ustavech je dite opet 3 roky. Po absolvovani je zak na urovni studenta, kterej prave dokoncil stredni skolu a je schopen se poohlidnout po nake te praci. Palkize maji rodice dostatek penez a nervu a nebo se chtej ditete zbavit, poslou jej studovat na univerzitu. Sarjana je obdoba naseho bakalarskeho stupne a podle nadanosti a vule studenta trva obvykle jeji dovrseni 4-5 let, nasleduje pak master, ktery trva 2-3 roky a kdyz to mahasiswaka jeste neprestalo bavit tak muze jit na doktora coz je taky 2-3 lete studium.

Pohon Nangka - rostou na nem takovy pichlavozeleny melouni roste nam to primo v baraku fakulty

Universit v Padangu je nekolik. Dole ve meste je statni universita a nahore na Limau Manis je Andalaska uni. Ta nase na Limau je neustale ve vystavbe a v rozkvetu. Stavi se zde rada novych budov at uz koleji [ asrama], na nichz bych zadnemu studentovi z Evropy nepral bydlet nebot pripominaji kombinaci koncentracniho tabora s stredoskolskym internatem a dale se zde stavi budovy novych fakult nebo jejich casti. Na Andalaske uni jsou prava, matematika a prirodni vedy technika, farmacie, polytechnika, ekonomie, zemedelka dole ve meste medicina a nase falukta Sastra [1982], ktera ma katedry indoneskou, anglickou, minangkabauskou, dale katedru historie a sociologie a antropologie. Dle mych zkusenosti je prave nase fakulta nejvetsi zasivarna pro flakace. Nebo to aspon tak na prvni pohled vypada, hehe. Nasi docenti se jmenuji:

JURUSAN SASTRA INDONESIA

Prof. Dr. Nadra, MS untuk menulis [psani] byla zatim jenom jednou
Dr. Gusdi Sastra, M.Hum.... membaca [cteni]
Drs. M Yusuf, M.Hum... provider darmasiswa program dan ketua jurusan sastra indonesia
Dra. Efriyades M.Hum. ..... untuk tata bahasa [gramatika]
Dra.Leni Syafyahya, M.Hum. .... untuk tata bahasa [gramatika]
Drs. Arfinal, M.Hum. ... untuk membaca [cteni] .. zatim byl jen trikrat a prines nam rambutan ze keryho sem dostal prujem, ale zase nas pozval 14.12 na svatbu
Sonezza Ladyana,SS, MA untuk menulis [psani] .. ted uz cerstve po svatbe a v jinym stavu
Dra. Armini Arbain, M.Hum. untuk berbicara [konverzace] s tou je nejvetsi sranda
Aleks Darmawan ...untuk berbicara [konverzace] mladej bakalar, kerymu to mele strasne rychle

Za kampusem je uz jenom jungle, vopice a stromy plny potucku, hmyzu a tygra sumaterskyho

Jinak studenti na nasi fakulte sou docela kulturne vyzity v odpolednich hodinach a to i v patek kdy je rada cviceni [divadlo, muzika, tanec bojovy tanec apod.] a to i v patecnich ospolednich hodinach kdy rada z vas je pulmozkem nekde v hospode.
Co se tyce novych udalosti, tak mesic po svatbe nasi docentky na vyuku psani v indonestine prisla prekvapiva zprava o jejim tehotenstvi, dale mi u kosu uz tejden delaj betonovou cestu ve dvaceti delnicich rychlosti 10 m za den, kdyz sem se vracel ve ctvrtek z netu tak sem nacapal v kuchynce asi 25 cm potkana, nejim rambutan, pac po nem dycky dostanu prujem, v bazenu sem skocil z veze uz ze 3 metru, pravidelne chodim kazdou stredu na volejbal a o vikendu se naucim delat tradicni hovezi, naslysenou...

Cermacce je 27

2008-11-16T21:11:00.007+07:00

pred barakem mi konecne zasili rejzi

Tak jak napovida nadpis tenhle vikend byl ve znameni oslav narozenin Jany. V patek kolem myho kosu zacali konecne sazet novou rejzi a tak sem zacal delat i naky fotky a zaznamenavat si proces vyroby. V sobotu rano sme se slezli na pasaru a zacala porada s kamosema co Jane jako dame k narozeninam. Tradicne indonesky kamosi dorazili o par desitek minut pozdejs jak je jejich zvykem. Jelikoz Jana rada spoustu prekvapeni a muj prekrasny napad dat ji dortem do ksichtu se nikomu nezdal jako dostatecne rekvapeni, tak nakonec vyhral plan Jany B a jeli sme ji nakonec do cinsky ctvrti nakoupit hromadu veci do darkovyho kose. Pac sme jednou sli kolem darkovejch kosu a Jana z nich byla evidentne vedle. Ja si sice myslim, ze darkovy kose sou darkem pro babicky a dedecky, ale nevadi. Evidentne mela z darkovyho kose totalni radost, nebot obsahoval veci jako nutela, syry, jogurty a radu dalsich, ktery sou kazdodenni soucasti jidla v evrope, nebo se daj zaradit do kategorie pochutin. Yannin darek mel zas podobu plzsoveho medvidka Pu s poradnym hrncem medu.
Vecer v sobotu sme pak sli do jedne restaurace, kde sme si dali lehci steak a tak nejak sme se slezli i s ostatnima indoneskejma kamosema. Party to byla zajimava pac sem tam byl jedinej kluk, holek tam mohlo bejt tak deset. Potom co sme se najedli sme se prestehovali do Felas kafe naproti kde zacala poradna party. JElikoz indonesky holky musely bejt do desiti doma, tak sme tam moc dlouho ve velkym poctu nebyli a po desaty tam uz zbyli akorat belosi. Kapela hrala Redhoty a na platne se hrala anglicka liga. Lahve s Bintangem se rychle vyprazdnovaly a v zaveru vecera sme si dali i whiskey s ledem. Poznali sme u baru hlavniho vedouciho Felas kafe, kerej je domorodej cinan a docela to ma nahaku. Na to jak byl kamaradskej mi ve dvanact kdyz zaviral prodal posledni pivo o bura draz, previt. Hospoda se teda ve dvanact tradicne vyprazdnila a za nedlouho bylo na zahradce total prazdno. Tak sme s novejma znamejma sli nekam buhvi kam na kulecnik, kerej sem si po letech docela dobre zahral a i docela obstojne sem reprezentoval bule. Typek stejne vyhral, nebot tam zrejme travi kazdej den a me to bylo i celkem fuk, ghlavne ze sem nic nemusel cvakat. Uz takhle me tahle party stala pul mesicniho stypka. Prokalit pul milionu za noc se povede jenom v indonesii a tak sme se dockali konecne i prvniho ranniho svitani. Jelikoz v noci neexistuje krome ojeku a taxi zadny spojeni do nasich kosu a my sme byli jednak nakropeny a meli sme chut si tu oslavu uzit dokonce, vyplivlo nas to opet u pasaru v sest rano. Tam sme posnidali neco co by me v zivote nenapadlo jist. Dva namoceny kousky sladkyho chleba v sladky lusteninovy polivce. Takova obdoba hrachovky ale sladka. Pak uz sem se jenom vracel zelenym angkotem domu.

narozeninova celonocni party - cafe Felas

Jelikoz je sobota narodni den paleni odpadu v indonesii, tak me docela prekvapilo ze sem potkal v nedeli rano popelare. Zrejme jenom zametou popel co po paleni zbyl. Proto se jim asi rika popelari. Moc dlouho sem v nedeli nespal, pac uz po dvanacty sme vyrazeli k Tabingu. Je to sice lehce z ruky vod mesta, ale plaz je tam daleko cistejsi a neni tam zas az tak narvano trpaslikama, takze po chvili co sme se prochazeli po plazi nas opustili posledni deti a konecne sme taky na chvili mohli uzivat samoty u more. Jeste pred tim sem si dal hovezi zaludek s rejzi a chilli. Jana to moc nemusi ale ja rad drzky. hehe.

platek hoveziho zaludku s rejzi, chilli a zeleninou

Potom sme pockali na mistni improvizovanej angkot kerej nas dohodil k plazi. Pocasko bylo tak nejak akorat, foukal krasnej teplej vetrik a vlnky splouchaly.

nedelni siesta na plazi Padang tabing

Chvili sem nevedel co driv chci delat, jesi stavet hrad, nebo se zahrabat do pisku, ale nakonec sem si sel zaplavat, nebot sem si jedinej na to vzal propriety, teda jenom rucnik. Holky se valely na plazi a ja se pohoupaval ve vlnach. Paradni rocni dovolena vam povim, by ste si vy mlady meli rozmyslet jesi nechcete vyuzit tohodle studijniho programu a dat si rok v tropech. Jinak sem opet sem zahlid spoustu krabu, pribrezni drubeze a pribrezniho hoveziho. Zasadil sem asi pet naklicenejch semen od palem.

http://www.youtube.com/watch?v=orBQUv9pQYU
a pripominam tohle:
http://www.youtube.com/watch?v=KS0wsGBOWsg

vylet k cajove plantazi

2008-11-09T20:02:00.009+07:00

zapad Slunce u jezera Singkarak

Opet zdravim vsechny priznivce drobneho hazardu a humoru zapadni Sumatry. Na tento vikend byl naplanovan vylet do mesta Solok [asi 64 km od Padangu vychodnim smerem] . V blizkosti tohoto mesta se nachazi nejen obri cajove plantaze ale taky tri prekrasna jezera a prekrasna priroda jak je zapadni Sumatre vlastni. Odjezd do mesta byl naplanovan na patecni prvni hodinu odpoledni. Jeli sme s Alem, ktereho znam z mho byvaleho prvniho kostu a taky vlastni auto, coz nam usnadnilo spoustu transportnich nevyhod, ktere se schovavaji v hromadne doprave. Kolem druhe hodiny sme vyrazili smerem k vychodu do kopcu a hor vyrustajicich nad Padangem. Po hodine stoupani nas privitala malebna krajina s ryzovyma polickama, palmama, udajne se vyskytujici Raflesii a sumaterskym Tygrem a jak jinak nez s trpaslikama. Al nas predem varoval, ze se zucastnime nejake tradicni minangkabauske oslavy, ze ktere se posleze vyklubala dalsi svatba [pesta kawin]. Jeden z jeho znamych cirounahodou maka u policie a zrovna provdaval dceru, nebo syna..? ted uz nevim, hlavni je ze sme se tradicne prezrali rendangem, pocumeli a vyfotili se s rovnez sedicim a nazdobenym cumejicim parem, kvuli nemuz se akce konala. Zenich mel bozi nazdobenou dyku za opaskem a vubec tento vikend byl opet na svatby bohaty, ale to zase predbiham..

opet druhe nejvetsi jezero Sumatry Singkarak

Po tom co sme se radne naplnili, tak sme se vydali k jednomu z nejvetsich jezer v teto oblasti Danau Singkarak. Singkarak je druhym nejvetsim jezerem Sumatry po jezere Toba na severu . Ma maximalni hloubku 36.5 m a plochu 107.8 km2. Jezero lezi v uchvatnem prenadhernem udoli, kde se nevyskytuje dle slov naseho pruvodce mnoho turistu a ani zde uz nejezdi vlak jako kdysi, protoze se to pry nevyplati prave kvuli nizkemu stavu turismu. Dokonce ani v Lonely Planet neni o Soloku ci techto mistech zminka. U jednoho skrytyho warungu sme si dali caj a pockali az zacne zapadat slunce za nedaleke hornate svahy. Po te sme se s trosku nachcipanym Alem vydali smerem k jeho domovu, kde nas privitala jeho rodinka. Al pochazi opet z rodiny, kde byl jeho otec docela cipernej. Ma sedum sourozencu, jeho otci je prez sedumdesat a se stareckym usmevem nas privitala i jeho babicka kery je devadesat let. O veceri sme nemeli moc zajem a tak sme zasli do mistni mesity na tradicni hudbu. Po vstupu do oblasti umesity nas okamzite automaticky obklopil dav mistnich a automaticky zacal civet, volat halo mister, ci jine obdobne mistni klasicke zjevy pri setkani s bule. Do mesity nas pustili, ale holky si musely zahalit nohy a na hlavu dat satek, dokonce i me dali takovou tu jejich sukni aby mi nebyly videt me urostle chlupate nohy. Mistnim detem a lidem to vubec nevadilo a tak nas obklopili i v mesite a bylo jim uplne jedno ze sme se prisli podivat na tradicni muziku. A tak cela situace probuhala tak, ze sme museli odpovidat na klasicke otazky, typu: jak se menujes, odkud si, kde bydlis, jak dlouho tady si, mas holku, jaky je tvoje telefonni cislo.. a pod. I nektery dospely pani v mesite pobavil muj nos, kerej je asi hoodne odlisnej od tech priplaclejch nosu co maj mistni chlapi a tak se na me furt smaly a obcas i naka prisla aby si ho mohla osahat. Al nas ten vecer jeste vzal do mistnich lazni kde byla velmi tepla voda ohrivana nedalekou sopkou. Ten vecer sme kupodivu spali i s holkama v jednom pokoji, nikdo nechrapal, postele byly mekky a komaru zas az tolik nebylo.
Dryhej den po tom co sme pro zmenu posnidali u Alovych rodicu hovezi, sme vyrazili smerem k cajovy plantazi. Al nam behem cesty ukazal svuj rozestavenej Rumah gadan v moderni verzi s dvema podlazima a namiril si to se s vym vozem ze Soloku smerem k cajovym plantazim. Ty se rozkladaji na svazich [opet po zname tsunami ] aktivniho stratovulkanu Talang [2597 m n. m.].

cajove plantaze na svazich sopky Talang

Jelikoz Al moc nevedel o vzniku a puvodu plantze chvili sem se pidil po informacich na netu. Kde sem samozrejme nenasel moc presne udaje ale na turistickych servrech se uvadi zalozeni plantaze v roce 1985 a rozloha kira-kira 800 ha. Odrudu se mi zjistit nepodarilo, ale v mistni fabrice se produkuje stejne jenom cerny caj. Do fabriky sme se nedostali pac byla nedele a trojice hlidacu nas tam pustit nechtela, pac by mela u vrchniho manazera zrejme pruser. Tak aspon jeden typek zajel motorkou do vyrobny a v pytli nam prines kilo a pul exportniho cernyho caje. O cenne sme ani nesmlouvali, sice se chvili bavili pac nevedeli kolik to asi muze stat a spis jenom tak zvanili kolik by asi chteli si privydelat a tak sem mu nakonec dal onech 50 000 Rp. Po tom co sme opustili cajovou plantaz nas Al vzal jeste k dvojici jezer jejichz mena sou pomerne jednoducha. To horni se menuje horni [di Atas] a to spodni analogicky spodni [di Bawah].

Danau di Atas

Krajina okolo jezer je docela vysekana a tak to tam foukalo. V okoli se totiz pestuje hafo zeleniny a ovocnejch stromku a keru. Krajina je tady rovnez superbozi na okuk a ohmat. Al vedel o specialnim miste od kteryho sou videt obe jezera, misto to bylo natolik specialni ze se vybiralo mito 15 000 Rp a za parkovny nahore chteli 3000 Rp. Holt si nejak mistni na zivobyti vydelavat musej, kdyz uz jim ta zelenina tolik nenese. Ale misto to bylo prekrasny. Po prohlidce a caji sme vyrazili smerem k Padangu. Al nas jeste sprostil povinnosti jizdy autobusem a hodil nas do naseho zakladniho tabora a tak sme celej vikend stravili mimo hromadnou dopravu, coz je parada. Vecer me v kosu opet nesla elektrina a tak si pomalu zvykam na pobyt pri svice. Kolegove ve warnetu kam chodim pravidelne psat svuj blog uz na to zareagovali a poridili agregat a tak ikdyz zrovna nefunguje v nasi ctvrti nic na elektrinu, tak aspon se da sedet po vecerech u obrazovky. :-] pokad zrovna neni narvano..

dalsi fotky v sekci na rajceti: http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/Solok/#album

November, bulan yang tidak berbeda..

2008-11-03T20:03:00.004+07:00

Dve zahranicni studentky "Tari" na fakulte Sastra

Se zacatkem noveho mesice sem porizoval hafo ruznejch veci, Jak vite koupil sem si kytaru, prestehoval sem se takze uz sem si musel koupit radu veci kery patri k samostatnymu bydleni jako je dispenzor na vodu, galon s vodou, baleni toaletniho papiru a pod. V pondeli behem posledni hodiny psani nahle dorazil Jusuf, nas promotor pro program darmasiswa a konecne nas odeslal k imigracnimu uradu pro vyrizeni viz. Jelikoz je ale indonesie indonesii, tak se opet nic nevyresilo a ani urednici nam nepomohli radne vyplnit formulare. Navic prej opet neni nakej folmular potrebnej k udeleni viz a tak sme si to zase odnesli a zustavame dal ilegalni. Kolegyne Jana z Benesova si nadale uziva svuj napul zapadni vztah s Echem, coz se mistnim obyvatelum libi, protoze je to vdecne tema pro jinak nezajimavou konverzaci typu uz si jedl, jak se mas, apod.
Mistni obyvatelstvo vubec chape partnersky vztah velice tradicnim ryze minangkabauskym zpusobem. System pocet sexualnich styku = pocet potomku, je pro evropana ponekud odlisnym. Vubec vsechno je zde chapano ponekud tradicnim zpusobem, nebot v tradici zde tkvi i zpusob mysleni zdejsich obyvatel. Zdejsi obyvatel je v zakladu velmi vesely usmevavy clovek a na prvni pohled zkuseny a pratelsky. Vsak pri dukladnem prozkoumani jeho zivota nenajdete nic co by se tykalo analytickeho ci systemoveho mysleni. Mozek funguje na principu zakladnich zivotnich potreb: nezapomenout dychat, jist, rikat o devcatech ze sou cantik a o chlapcich ze sou ganteng, obcas se napit, sedet a predstirat ze mozek pracuje a hlavne chodit dostatecne oblecen i pri nejvetsim paraku. Vysledkem toho je shluk obyvatel, ktery se tvari jako stredovekky system v soucasnosti.
Ti kdoz preskocili tento odstavec si dale muzou vychutnat me zkusenosti se zdejsi strevni chripkou. Zakernost zdejsi formy spociva v kombinaci jidel a podceneni konzumace nekterych druhu ovoce. Coz je dalsi stupidita mistnich obyvatel a nedochazi jim, ze kdyz Bule [beloch] nevi ze kdyz sezere durian a nasledne je mu nabidnut Rambutan, tak dostane sracku. Ty paka proste nenapadne rict kdyz to videj nemel bys tohle jist, ale rikaj to az po tom co jim nahlasis ze mas strevni problemy.. jo ty si tohle sned soucasne, to nejde ale prece jisto dohromady, to pak mas sracku... Takze aspon takovejhle priklad o naprostym deficitu analytickyho mysleni zdejsich lidi. Trvalo mi tejden nez sem ten mor prdele ze sebe setras a zpusobilo mi to castecnou zastavu sluchu levyho ucha. Nyni sem v poradku a zase sem o neco chytrejsi. Nicmene tento cas je v teto oblasti prave obdobim sklizne ruznych druhu ovoce. Stankari si masti kapsy, stromy sou vocesavany od vetvi a vsude se valej slupky, pecky a smrdi to skvasenym ovocem. Taky cmucham jesi nekdo zacne vyrabet naky to vino nebo zdejsi palenku[tuak atau arak..], pac je to jedinej levnej zpusob jak se k alkoholu dostat.

areal falulty literatury v Kampusu na youtube: http://www.youtube.com/watch?v=Cvj9jXDS_zo

Honza pindah ke kost baru...

2008-10-31T22:34:00.005+07:00

Tak sem se s novym mesicem prestehoval do novyho kosu. Celej tejden me trapi menceret, mam naky teploty, kery sou v 32 stupnich identifikovatelny podle bolesti kloubu a malatnosti. Ucho pulsuje, obcas duni, obcas je skrz nej slyset. Docela se mi v novym pokoji libi, Pan domaci posloucha Purpely, Led Zepelin a pod. Pani domaci je taky docela v pohode a rodinka ma jednoho kluka a dve holky. Bydlim celkem separovane, dostal sem klice od dveri a za celou tuhle nadhernou hygienickou zalezitost platim 300 000 Rp. mesicne. Kolem baraku se prohani tehotne kocky, kravy, kachny a hmyz. Kolem baraku sou pole s rejzi, palmy s kokosama, stromy mangovniku a Sekolah Dasar. Coz mi sere. Pac nesnasim deset malejch curacku ze zakladni skoly co mi vydrzi hodinu a pul stat za oknem, chichotat se, busit na me a rvat bule. Ma praxe ale vi ze je to do dvou mesicu pusti a ze si zjisti jak se menuju a budou rvat aspon Honza.
Jak si na hornim snimku muzete vsimnout tak sem si poridil znacky Yamaha. Tady v indonesii je to celkem nadstandartni kytara a docela drzi i lazeni. Ve studiu bych si ji nedal ani pod prdel, ale na to hrani tady docela staci. Tenhle tejden tady ani jednou nesprchlo a vubec to nepripomina obdobi destu. Zato potoky pomalu vysychaj a maj spis ted podobu kanalizace.
Vcera v sobotu vecer se slavily narozeniny jedny nasi stary muslimsky znamy Yani. Dostala vod nas dorta a darek. Tak sme sli na veceri a pak do Fellas, coz je takovej podnik kde maj pivo a schazi se tam taky belosi a cinani. V sobotu tam zrovna hrala super kapela a hned za ni bezela anglicka liga s Manchesterem proti Hul city. Holky se bavily hudbou a ja se konecne taky podival na poradnej fotbal kerej zkoncil 4:3 pro Manchester. Celej vecer probihal celkem zabavne akorat kdyz kapela dohrala presne o pulnoci vsechno jako mavnutim proutku zmizelo, jak kapela tak i lidi a zacalo prset. Zbyl tam akorat parek nekolika 50ti letejch belochu s lahvacem, kery ale taky brzo sli domu a tak nas zase kluci rozvazeli po Padangu na motorkach. Pikantni byl navrat Yani, kera snad poprve v zivote prisla domu v puldruhy rano coz u muslimskyho devcete pochazejiciho z Padangu je nejvetsi pruser. Sice mela plan ze se potichu prosmykne domu, ale ten ji prekazili kluci kery se sekundarnim skutrem najeli primo pred jeji barak a tak sem videl i Yaninu matku bez Jilbabu a v nocni kosili totalne nasranou. Hehe. Yani se tento vecer vsak totalne libil a je videt ze jenom netusila co to je se bavit zapadnim stylem. Takze tady doufam po tom roce zanechame kulturni nesmazatelnou stopu..

ngomong ngomong

2008-10-29T12:48:00.003+07:00

...byl jednou jeden upir, ale nebyl to obycejnej upir a hlavne nebyl tak blbej jako Drakula, nebo halda americkejch nebo evropskejch upiru aby se nechal chytit a zneskodnit. Tenhle upir zil kdysi ve vychodnich koncinach teto planety. Jednoho dne, nevim z jakyho duvodu asi ze uz po nem lidi sli a mel namale, nebo uz ho nebavilo vysavat z lidi krev, dostal velice chytry a uspesny napad. Povedlo se mu prevtelit do knihy. Ta kniha pak nekolik tisic let lezela a naslo ji par desitek lidi , tomu poslednimu a nejblbjejsimu z nich se podarilo ji dostat mezi lidi. Menoval se treba pan M. Od te doby kniha vysava z lidi rozum. Ti kdoz si knihu precetli z generace na generaci kazdej den petkrat denne poklekem posilaj knize svoji energii. Nejsou jenom vysavani knihou, ale zaroven jsou nuceni plodit co nejvic deti z nichz take vysavaji rozum a energii jiz od detstvi. A vysledkem totalniho ovladnuti lidi touto knihou je prave Padang...

pozn. Ngomong ngomong = toh = mimochodem . .jedna se o rubriku kterou autor zavedl zamerne pro obdobi, kdy se nic az tak zvlastniho nedeje, o cem by stalo hovorit natoz napsat nejaky clanek. Sekce ngomong ngomong muze a nemusi vystihovat realitu.

Sest salaku se smectou

2008-10-27T20:13:00.004+07:00

kousek za barakem nam tece reka v kery se da koupat

Zdravim vsechny priznivce indonesie, obvzlaste pak ty kery maj radi zapadni Sumatru. V padangu se na vikendpo dlouhy dobe s destem protrhla obloha a zacalo poradne svitit. Teplota ve meste i v okoli zacala opet stoupat na nadhernych tropickych 30 a jelikoz se obavany festival mistnich kapel z buhvi jakeho duvodu nekonal, zasli sme do jednoho hotelu na bazen. Ochrany faktor s cislem 6 je do tropu neco jako kdyz si oplachnete drzku lihem. V podstate, kdyz sem se namazal za 6 minut ten krem byl dole. Takze vysledkem bylo krasne trojbarevne telo, ktere mi mnoho mych indoneskych kolegu doted zavidi. Hnedo, bilo cervena trikolora. V podstate i v sobotu vecer se nic podstatnyho nedelo. Yani, nas staly muslimsky manazer nas vytahnula do jakeho si poulicniho baru kde si muze zrejme kazda kapela pucit nastroje a zahrat nakou tu pisen. Jelikoz s nama jedna takova kapela byla, tak taky pro nas zahrali dva songy, kery se pro lidi jako ja poustej jenom po smrti v pekle. Ve smrtici kombinaci s teplym pivem z plechovky sme se snazili s Cermackou tento vecer co nejdriv ukoncit.

Durian - smrdi jenom zralej, me to pripomina trochu pach octu ale zas tak odporne to nesmrdi. Kdyz snite tak ctyri duriany lepsi kvality, tak ste opili. Jinak chutna jako maslove.

Kluci nas pak kolem jedenacty vecer rozvazeli na motorkach, pac vod devaty vecerni jak jiz rada z Vas vi nejezdi ve meste nic jinyho nez taxiky nebo ojeky. Cermacka byla doma pomerne brzo a jelikoz sem zustal osamocen s muzi o hlavu a pul mensimi nez sem ja, udelali se mnou okruzni jizdu po nocnim meste. Takze, vsude kde vecer vyzaruje modre svetlo z oken nebo s chodeb je mozno klasifikovat za bordel. Take mi zastavili pred jistym mistem kde o par vterin pozdeji dorazil taxik a v jeho okynku zacala jedna indoska na me mrkat. Netrvalo dlouho a taxikar zase s divkou odjel. Byla draha. Nebo sem mel nabizet vic jak 100 000 Rp. stejne u sebe vic nenosim, ale aspon se kuci pobavili samozrejme na ucet bule.
Druhej den sem rano uz lehce citil stehna a tak sem vstaval az kdyz prisla druha Jana, ze jedna Ojekarka nam navarila obed a ze to musime jit snist. Jelikoz Cermacka byla nekde konecne poprvy hrat volejbal tak sem na chvili vyrazil na pasar Baru se najist. Vecer sem pak sel jako kazdej den do Warungu a dal si kureci s rejzi. No a v pondeli rano sem nesel do skoly, pac moje streva zacaly zkapalnovat. Takze tady mame druhej fatalni prujem do Ankety, takze si kazdej poradne vzpomente jak ste hlasovali. No a jak mi probihal dnesni den? Jelikoz se jednalo o prujem II.stupne, coz znamena prujem s teplotou, probihal cely muj den pouze a prevazne v horizontalni poloze. Kdyz uz sem odpoledne sel asi po desaty vylejt caj, tak mi z toho tlaku zalehlo levy ucho a neslysim na nej poradne doted. Cili se jedna o prujem II. stupne s nadmernym zatezovym tlakem v oblasti usi. tak sem si dal onech sest salaku se smectou a do ted piju jenom vodu. Ti z Vas kdoz ctou pozorne muj blog, vi ze salak je hadi ovoce zpusobujici zacpu a Smectu doporucuju koupit krocanovi s Kocicakem v dostatecnem mnozstvi. Obcas je dobry ji pit pred kazdym jidlem.

Gunung Singgalang

2008-10-22T11:09:00.015+07:00

Cast nasi vysokohorske horolezecko-pralesni vypravy

Takze po dlouhouhe dobe komunikacnich problemu v indonesii opet zdravim od jednoho z nejpomalejsich internetu na tyhle planete. Neska Vam budu vypravet nas vylet z minulyho vikendu. Jelikoz zrovna nebylo dobry pocasi a nas plan na vystup Sopky Merapi byl od nasich indoneskych pratel z ruznych rodinnych duvodu stornovan, vymyslel se plan B a to vystup na druhou z dvojice sopek u Bukitingi a to sopku Singgalang. V patek rano sem vyrazil s kolegou Edem v osum rano nakupovat plastenky a pucit stan. Ve tri hodiny sme meli sraz v nedalekem Pasar Baru,kde se sesla nase osmiclena skupina. Prvni udiveni bylo pri pohledu na nektere cleny nasi skupiny kteri si na dvoudenni vystup na horu, kera ma 2880 m vzali jenom lehkej batuzek a prakticky nemeli skoro nic. Vubec co se tyce vybavy nekterych clenu.. No o tom se snad vice rozepise kolegyne reporterka Cermakova ve svym blogu. Ja to nehodlam komentovat, protoze porad nejsem schopnej pochopit filosofii a zivot mistnich lidi a jejich zvyky a potreby v ruznejch zivotnichg situacich.
Tak sme teda vyrazili do Padang Panjangu a nasledne do Koto Baru, kde nas cekal odvoz k upati Singgalangu. Pred odvozem sme si nesmyslne ponakupovali jidlo a vody spolecne s nasima indoneskejma spoluhorolezcema. Vubec domluvit se co budem k vystupu potrebovat a pod. je s nekerejma nasema kamaradama dost problematicky. Tak nas aspon domluveny auto odvezlo k upati hory a v jiz uplne tme sme se s pomoci nasich celovek vydali na kratkou cestu k zakladnimu taboru, kerej se nachazel u televiznich a mobilnich vezi. Kolegove si koupili akorat baterky v kobinaci se zapalovacem, takze dalsi neprakticka vec do jungle, hehe ale uz dost..
Uz tam sme dorazeli rozdeleny na dve skupiny, jelikoz kolega Echo, ktery ma zdravotni problemy a je silnym kurakem mel ze zacatku pomalejsi rozjezd. Jeste ten vecer sme rozbalili stany a po 4 se do nich rozdelili. V noci jeste dorazila jedna skupina horolezcu nezavysle na nasi a vydala se na nocni vystup.
Rano nas probudilo mokro. Jelikoz se spustil dest, padla mlha a podlaha stanu nebyla zrovna nepromokava za chvili sme meli vsechno mokry. Nastesti opodal stal opustenej coffe Warung,kerej v drivjejsich dobach poskytoval turistum obcerstveni. Jelikoz ale zajem o vystup na horu Singgalang je v soucasnosti mensi a dava se spise prednost vystupu na sousedni Merapi je nyni opusten ,coz se nam v tuhle chvili docela hodilo. Indonesky spoluhorolezci z tam na lihovym varici rozdelavali ohen a snazili se ohrat vodu na nudle a caj pro osum lidi. Jelikoz asi dve hodiny jeste prselo, tak na to meli docela dost casu. Nakonec sme teda vyrazili. Prvni pasmo vystupu je reprezentovany usekem kdy se prodirate uzkou chodbickou v megahustym porostu rakosu, pod vama je bahno a ste cely mokry. Docela si voddchnete kdyz dorazite k druhymu useku,kde pomalu rakos mizi a objevuji se prvni pralesni stromy. Nevyhodou useku cislo dva je strmnejsi sklon a pasmo vyskytu pijavek, ktere ocenili predevsim indonesti kolegove , kteri se k vysokohorskemu vystupu vybavili zabkama nebo sandalama.
Po opusteni pasma pijavic sme sli po vychodnim hrebenu destnym pralesem stale do strmeho kopce. Cesta byla bahnita,korenovita a kamenita. Obcas sem tam byl nejaky ten placek na ohen nebo rozdelani stanu kdyby neco. Na ceste sme prosli kolem dvou zdroju vody, kde sme doplnili zasoby a lehce se vydejchali. Minuli sme i nocni skupinu kolegu, kteri si rozbalili stany asi v polovine kopce. Kdyz pak vyjdete z pralesniho useku objevi se pred Vama mensi kamenita stran s malyma kroviskama. Tam nas na chvili taky zastihlo slunce a tak sme si tam dali prestavku a ususili spacaky a obleceni. Na obloze sem pak identifikoval orla, byl fakt velkej uzved by i maly prase. K vrcholu to podle vedouciho vypravy trvalo uz jenom pulhodiny. Tak sme po mokre skale pomalu splhali na vrchol. Opravdu asi po pulhodine sme vesli do lesiku plneho pohadkovych stromu obalenych mechem. Vsude bylo docela hrobovy ticho. Po nekolika stovkach metru, tentokrat uz jenom po mirne naklonenerovine sme se konecne dostali k malemu kraterovemu jezirku "Telaga Dewi." Kraterove jezirko je pomerne male, ma tak maximalne 3 ha. A voda v nem prej byla docela tepla,pac Cermacka si v nem zaplavala, akorat u brehu byl docela velkej nanos bahna. Kolegove opet rozdelali stany a zacali pomerne smesne na lihovem varici ohrivat vodu pro 8 lidi v kastrulku o obsahu 0.5 l. Nase druha skupina v cele s Janou Klapojc a silnym nemocnym kurakem Echem stale nedorazila a jelikoz uz bylo 18h a na obloze se objvovala tma a v dalce svistely blesky, byli vyslani dva dobrovolnici vybaveni mou celovkou a rucni baterkou kombinovanou se zapalovacem, kteri je meli zachranit. Mezitim sme jako zachranu pred potencionalnim destem zacali kolem stanu budovat s Cermackou prikopa, kerej mel odvadet srazkovou vodu mimo plochu stanu..
Prvni byla nalezena Jana, ktera jiz opustila Echa a snazila se k nam dostat driv nez se setmi. Echo byl nalezenej o nekolik set metru nize. Nakonec se vsichni sesli u stanu a popijela se opet indoneska vodka na zahrati. Moc nekopala pac mela jenom 15 voltu. Celou noc kupodivu neprselo a to se kolem kopce honily asi dve bourky. Takze sme koryto kolem stanu kopali zbytecne, ale jako prevence je to dobry. Ve stanu bylo docela teplo, teda tem co meli ususeny spacaky, takze ti ostatni usinali v klepajicich se pozicich. Jinak reknu Vam, probudit se u kraterovyho jezirka ponorenyho do ranni mlhy.. parada.

Telaga Dewi - kraterove jezirko na vrcholu sopky Singgalang 2880 m n.m.

Sestup dolu byl opet organizovan do dvou skupin. Dolu se slo sice rychlejs ale za to to byl vetsi napor na stehna a klouby. Opet nas potkal dest a bahno, tentokrat se to obeslo bez pijavic, pac z kopce se de rychlejs a to se nestacej zrejme prilepit na boty. Dolu sme dorazili zhruba kolem druhy hodiny. Naky dve hodiny sme cekali jeste na druhou pomalejsi skupinu a pak sme vyrazili smerem k Koto Baru.

"Cermacka: posledni rana z milosti"

Tentokrat nas nikdo nemoch odvezt a tak zrejme kolegove z idonesie chteli tech 8 km dojit pesky. Ani jim nedoslo to co nam s Cermackou, ze se za chvili bude tma a posledni bus do Padangu v nedeli jede v sest odpoledne dle jejich slov. Meli sme docela stesti a jeden pan zrovna tim smerem uprasoval se svojim mininakladnim autem. Trochu nam trvalo presvedcit Eda aby se svoji minanggkabaustinou zeptal jesi nas neveme. Takze sme na terminal dorazili v 18:01. Odtamtud sme si museli vzit angkota na jinej terminal, na kerym uz druha skupina vytuhla, pac sme tam cekali asi prez hodinu na objednanej bus z Bukitigi. Docela voser, pac sme jeste v poslednim moznym spojeni narazili na zacpu, kera nema v Cechach obdob. Nakonec sme do Padangu dorazili tesne pred pulnoci a to sem sel druhej den s Cermackou na osmicku do skoly. Holky cejti stehna jeste dneska a to tohle pisu ve ctvrtek. Ja uz mam celkem klouby a nohy v pohode.

Na ceste ke Kota Baru, vzadu Singgalang

konecne i naky dalsi fotky na adrese:

http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/Singgalang_a_cesta_pralesem/
http://mrchrkrt.rajce.idnes.cz/Picture/

omlazovaci klinika

2008-10-15T23:06:00.003+07:00

Koutak sel na omlazovaci kliniku a nechal se dukladne vysetrit. Vymenili mu krev, slezinu a jatra. pridali 30 let Zivota. jj byl sem u holice. Pan zjevne nerozumel ani tomu nejprimitivnejsimu neverbalnimu vysvetleni ze chci zakratit semua Rambut jen o 5 cm a zjevne umel akorat tenhle druh ucesu. Strihal nasucho a zjevne se dobre bavilo i 20 lidi co se sesli podivat jak se striha beloch v indonesii. Ale pocinal si i s britvou pri holeni celkem obratne. taky me to stalo jenom 7000 Rp. [14Kc] no aspon se do odjezdu nebudu muset strihat a opali se mi lebka. Cus.

Batusangkar

2008-10-12T18:16:00.010+07:00

Tradicni Rumah Gadan v oblasti Batusangkar, prekrasna drevena staveni

Zdravim vsechny rostaky a rostenky v Rakaci i jinde. Tenhle vikend sme jeli do Batusangkaru. To je takova klasicka vesnicka, kde maj klasicky baracky z oblasti Minangkabaucu. Jak maj takovy ty spicaty strechy ve tvaru buvolich rohu. Cesta do teto provincie trvala 4 hodiny v narvanym busu z toho sme samozrejme hodinu cekali, nez se bus naplni k prasknuti. Tady nemaj busy jizndi rad. Vsechno zavisi na ridici jak se rozhodne odjet. Tentokrat jim dlouho trvalo nez si spocitali zda se jim to jiz vyplati a nebudou muset uz tak narvanej bus preplnovat. Ke konci jelo i par lidi na strese a par se drzelo u otevrenejch dveri.
Prvni noc sme prespavali u jenoho z mych deseti spolubydlicich Pinta. Jeho rodina vlastni nekolik poli, rybnicky s rybama, mlejn na kavu a prave zrejme jeden z nejstarsich Rumah gadan. Pinto rikal tri sta let starej, jeho otec sto let starej, tak to asi bude tech sto let. V rodine matriarchatu je to docela kruty pro chlapy. Pinto svuj pokoj u rodicu nema jako kazdej jinej chlap. Maj ho jenom holky. Proste majetek de z generace na generaci prez zensky a tak pinto spal na auci u televize, zatimco na me jejich kultura neplati a ja sel do pokoje jeho sestry kera tam nebyla. Jeho otec obhospodaruje pozemek kerej je vetsi nez Vatikan, jak rekl a matka uci na Junior highschool indonestinu.

Na tradicni Minangkabauske svatbe se ji take tradicni hovezi

Rano sme se sli juknout jakej ma jejich rodina velkej areal. V tyhle oblasti se kupodivu opet pestuje rejze, kakao, kafe a videli sme i strom hrebicku, pak i radu stromu tropickyho ovoce. Pintova rodina sou magnati prez kakao. Vecer sem zdlabnul nekolik kakaovejch bobu.. je to horrkyy. Mno Po prochazce kera vedla i do starodavneho vodniho mlyna, kde pani mlela zrovna kavu, sme vyrazili na svatbu Sonezy Ladiany, ktera nas uci psani v indonestine a na svatbu nas pozvala.

Tradicni Minangkabauska svatebni vyzdoba s tradicni manzelskou dvojici a trema Bule

Meli sme dorazit v deset. Kolem jedenacty nas ojeky dopravili na misto, kde uz z povzdali hlucel docela slusnej soundsystem. Hned po zapsani do knihy hostu a predani daru rodine sme okamzite chnapli talir a zacali se ladovat rejzi, hovezim a kuratama. Kdyz uz se do nas vic neveslo sme sli poprat Ladiane hodne stesti. Asi bylo ten den nejaky magicky datum, pac ten den byla na zapadni Sumatre svatba snad v kazdy druhy rodine. V podstate ale cela svatba je pro Evropana jedno velky prd. Zenich a nevesta sou sice nadherne nastrojeni do habitu, klobouku a nevesta je prekrasne nalicena a ma na sobe zlaty cingrlata a vubec to muselo trvat ji takhle vyzdobit. Jenomze celej den sedi na dvou zidlich a cumi. Jenom se zdravi s nazranejma prichozima a to je vsechno. Prichozi taky jenom pridou, predaj dary nebo hodej penize do malyho modelu Rumah gadan co vypada jako kasicka, naazerou se a dou poprat neveste a pak bud sedi a poslouchaj trapnou klavesovou dvouclennou skupinu kera hraje meganahlas samozrejme u toho sedi a cumi, nebo poprejou rodine u vchodu hodne stesti a vodejdou.

Nedilnou soucasti tradicni Minangkabauske svatby je i tradicni nekolika kilowatovy technosoundsystem

Co se tyce ceremonialu, tak sme tam zkoukli akorat jeden, kdy se sesli chlapi v jedny mistnosti okolo zenicha a nevesta sla nekam se ukrejt. Chlapi hulili cigara, tvarili se tradicne vazne a asi ty co maj neco spolecnyho s zenichem nebo nevestou si podavali mikrofon a neco mleli v minangkabaustine. Zrejme se jednalo o ceremonial tykajici se zenicha a samozrejme se to prenaselo smerem ke stene s reprakama takze o tom slysela cela vesnice. Dalsi ceremonialy byly az vecer, treba se rozbalujou darky. nebo se spivaj tradicni pisne. Tezko rict jesi je to tim ze ty lidi nechlastaj, ale jejich tradicni svatba je pro evropana totalni nuda. I kolega Pinto to nevydrzel a snazil se naznacit ze ho to tam nebavi. Zrejme uz nekolik desitek takovych svateb zazil. Jeste pred odjezdem k Padangu sme si prohlidli nadherne vyzdobeny svatebni loze, kde by o to mela v ten vecer nevesta ve svejch pokud tusim 27 letech prijit. Islamske tradice v zapadni Sumatre sou vuci sexu tvrde. Je teda na case tem holkam tady predvest neco z Evropske kultury.
Jen ete nekolik poznamek k strave v Padangu. Je sice pravda ze se tady da najist k prezrani a ze za veceri zaplatite okolo 7-10 000 Rp kdyz najedete na ten spravnej system a nenechavate se vojebavat mistnima... coz je nakejch slabejch 20 Kc za jidlo. Jenomze to ma svy jenomze. Veskera strava Minangkabau je jenom o slove goreng = smazeny. Vsechno je teda smazeny. Prakticky co se tu tyka zdravy stravy je to to nejdrazsi co se tu da poridit. Mliko tady je s nejnizsim obsahem tuku 3 procenta coz je u nas plnotucny z dovozu z Novyho Zelandu za 40 Kc. Ovoce je tu taky nesmyslne drahy, zelenina je akorat naka mistni trava, takze kdyz to prezenu, tak ten rok tady je jenom vo hromade cholesterolu kera se uklada v krvi. nj tak priste vam zase neco napisu vo tom jak se leze na sopky, zatim.

neco o vsednim zivote koutaka v Padangu

2008-10-08T21:16:00.008+07:00

Predni cast baracku ve kterym bydlim

Zdravim vsechny pravidelne ctenare meho blogu. V tomto dile bych se rad zameril na svujdenni zivot a pokusim se neopomenout vsedni souvislosti a cinnosti, ktere me kdyz sem zrovna vzhuru potkavaj.
Tak vsechno zacina rano. Dali Allah a muezzin v nedaleke mesite si opomene vzit haslerku tak sem vzhuru uz v pul sesty. O ramadanu to bylo tezsi neb kluci na baraku chodili ve tri rano zrat, aby se pak celej den mohli ve spanku postit. No Ve vsedni dny vstavam vetsinou v pul sedmy. Nasleduje oplach v koupelne jejiz soucasti je i plne obsazenej kurnik. Kolem pul osmy nasedam do Angkotua jedu smerem k Pasar baru, kde zacinaj zdarma busy na univerzitu. Vyuka zacina v 8:15 a mame -li stestitak mame denne dva tematicke okruhy. Vyuka konci v 11:45 a pak povetsinou dem do warungu na nudle nebo na caj.

Zadni cast baracku, ve kerym prechodne bydlim

Co se odpoledne tyka, zalezi dost na tom jaky se udela pocasi. Tedko v obdobi destu je to spis takovy ze rano je vedro a sviti slunce a pak se to odpoledne zatahne mrakama a zacne prset. Ale neni to takhle kazdej den vzycky. Pokud neni nakej specialni program tak vetsinou du dospat deficit zpatky na barak, kde se to mezitim vyklidi, nebo si tamvopakuju slovnizasobu nebo jen tak si dam caj a zevlim. V Baraku kerej stji za mesic krasnejch 60 000 Rp. plus 10 000 Rp. za elektrinu kera obcas nema pravidelny dodavky se mnou bydli na pokoji ofiko 2 lidi a neofiko az 4 kdyz se to povede a sleze se to. Jinak celkem nas na Baraku bydli ve 4 pokojich kery vznikly prehrazenim dvou pokoju drevjenejma preklizkama 11 lidi. Nemusim zduraznovat ze sem tam nejvetsi a nejstarsi, snad krom Eda kerymu je taky 27. Kluci povetsinou predstiraj studium literatury a poezie. Sama univerzita ma jak sem jiz psal uroven nasich strednich skol, snad az na par vujimek. Nahore na technice sem zpozoroval solarni panel a meteorologickou stanici. Zda-li je funkcni a zaci ji pouzivaj k vedeckejm vyzkumum, to nevim. Pikantni je ze znalosti anglictiny studentu v sekci Anglistiky sou takrka nulovy, na fakultach se ale presto daji najit studenti, kteri se dohovori plynnou anglinou lip jak ja. Co se tyce studia, tak se mezi sebou kantori moc nedomluvaj. Obcas se stane, ze proste na cteni prinese typek dva clanky ve kerejch neumime ani slovo a dve hodiny se tak ztrati vysvetlovanim co kery znamena. V opacnym pripade se v konverzaci bavime na tema, jak se mas ja se menuju odkud si apod. Nedoporucuju teda jezdit do Padangu uplnejm zacatecnikum jako sme my. Casto se stava ze nakej kantor onemocni, nebo se nedomluvi kdo ma prijit. Organizace vyuky je teda v zacatku dost chaoticka. V podstate sou radi ze jim delame reklamu, pac sme jedna z mala fakult kde studujou zahranicni studenti. Jinak sou na druhou stranu velice mily a ochotny. Napriklad Alex kerej nas ma na konverzaci. Jana si mysli ze je teplej, ja tomu neveril do ty doby nez na me neska teplousky zamaval a zamrkal.

vnitrek baracku ve kerym prechodne bydlim

Vcera sem trochu vyzpovidal kolegu Pinta o nemz je znamo ze chodi s dvema holkama.
V podstate je nemozny s holkou v Padangu mit sex pred svatbou. Takze na ulici v Padangu nikdy nevidite parecek se polibit. Ikdyz vcera sem uz videl dva lidi jak od toho nemeli daleko. Vetsinou se ale jen tak drzi za ruce nebo sedi vedle sebe a cumi. Ale vsude se najde par vyjimek. V coz doufam, neb nahore stale bezi hlasovani. Taky se mi kluci vcera ptali jesi mam rad blue films. Chvili sem premejslel co muze bejt modrej film. Az po chvili z nich vypadlo ze je to porno.
Taky sou lidi v Padangu dost kontaktni. Treba chlapi se pri konverzaci mezi sebou drzej za ruku. Me treba v buse jeden starsi typek porad sahal na koleno kdyz se me na neco ptal. Holky se zase furt drzej za ruce jak ve skolce. Proste v tomhle je tenhle narod tady proste jinde. Hlavne ze maj plnou hlavu Islamu a jeho tradic ale o beznejch vecech vsedniho zapadniho zivota vi prd a hlavne se mu chtej co nejvic podobat. O tom ze se nemaj palit plastovy lahve by jim mel nekdo napsat do koranu. Coz mi pripomelo ze me sere soused kerej skoro denne pali veskerej odpad za nasim barakem a totalne nas vyudi plastovkama. Jeho nazor ze se vekserej material mineralizuje a ze je to jeho presveceni, je mi nekde u prostred moji zadni casti. Holt je na tohle blbej stejnetak jako vsichni ostatni sousedi v tomhle smeru. Tady odpad proste palej vsichni a nic jim proste nevysvetlite.. pac by to stejne nepochopili.
Na otazku Hallo mister uz automaticky neodpovidam, pac by mi upadla drzka. Na nastenku fakulty pristi tejden napisu cas pravidelny autogramiady a tim to pro me hasne.

Koutak ocenen studentem mesice

Idul Fitri di donau Maninjau

2008-10-05T18:31:00.010+07:00

Koutak po 50 km na kole a tesne pred koupanim v jezere Maninjau

Takze zdravim opet ze zapadni Sumatry. Tentokrat z obdobi konce Lebaranu, cili budu popisovat jak sme si uzili Idul Fitri, coz je dvoudenni svatek, kterej je pro muslimy zjednodusene neco jako Vanoce pro Evropany. Vecer pred timto svatkem trpaslici prudili hned v nekolika verzich. Deti tvorili pruvody s bubinkama a prskavkama a chodili po vesnici. Kolem osme vecer se to vsechno slezlo v mesite a zaclo nekolika hodinove celonocni bubnovani a rvani do mikraku na celou oblast. Text byl jednoduchej : proste Allah akbar, alaaaaah Akbar... az do rana. Takze sem se moc nevyspal. Samozrejme behem noci vypad nekolikrat proud, coz trpaslikum nevadilo.

Zapadni cast jezera Maninjau

Prvni den tohoto svatku sme byli pozvani k Yani do rodiny na mohutnou oslavu. Cili sem se mel srazit s Cermackou v Angkotu, coz se mi nepovedlo nebot po zhruba minutovem cekani na protejsi strane silnice, me jeden trpaslik zavlek k sobe do baraku a uz to zaclo. Nejdriv sem dostal najist, pak do me nalili caj a jeste mi nabizeli banany a cukrovi. Nez sem stacil cokoliv rict, ze na me v centru nekdo ceka, nebo ze musim chytit Angkot do centra, dostal sem prostou odpoved, ze je Lebaran a ze Angkoty nejezdej, nacez se se mnou cela rodina nekoliksetkrat vyfotila a nekoliksetkrat se zeptala jesi sem uz narvanej a jesi mi to chutnalo. Teprve po 40 minutach zcela jednoduche konverzace se mi konecne podarilo dum necekanych hostitelu opustit. Kdyz sem k Cermacce dorazil uz byla zjevne evidentne lehce nervozni jak je u ni zvykem, nebot ji prudil nakej trpaslik s mensi hodnotou IQ [ o tom se zminim v poslednim odstavci]. Nacez sme teda odjeli na rodinnou oslavu, kde sme jenom sedeli a prezirali se od rana az do vecera. Tato oslava nespociva v nicem jinym, nez ze se sjizdej ostatni casti rodin na stavu a cukrovi, pozdravi neco sezerou a zase vodfrcej a takhle to de vod rana do vecera.
Druhej den sme se rozhodli ze pojedem jezeru Maninjau. Jednalo se o prvni transfer bez pruvodce, takze sme meli listek s priplatkem a co se tyce jizdy pripominala hodinu a pul dlouhej pobyt na horske draze. Co most to skokanek, co zatacka to slalom mezi motorkarema a do toho decibely diskohudby. Kdyz sme dorazili do vesnice, ktera je nekde pobliz jezera tak sme si capli Angkot. Ridic Angkotu nejevil znamky vyjednavani o cene, ikdyz sem se mu snazil vysvetlit ze Lebaran uz konci. Kdyz asi po 15 minutach ridic naplnil totalne auto pasazerama, vzrazil. PO 50 metrech mu dosel benzin. Takze nekam 200 metru bezel ho koupit, pak i po dalsich 50 metrech jizdy zajel dofouknout gumy a az pak vyrzil k jezeru. Dle reci jednoho mistniho mela cesta trvat 16 minut. Trvala 60 minut.
Ridic nas pak vykopnul ve vesnici u informaci, kde uz konecne nekdo rozumeli anglicky a konecne sme i nasli par jinych belochu, ktery zde travili dovolenou. Jeste to odpoledne sme nasli Home stay Cafe 44, kde sme nas jedna noc stala 30 000 Rp. Navic zde byla velice pratelska atmosfera a i pestra nabidka jidla, ktere bylo velice levne na pomery cen v obdobi Lebaranu. Napriklad klasicka smazena rejze s vejcem je za krasnejch 12 000 Rp. Omeleta za 8000 Rp. a stejne tak Jogurt s rozmiksovanym ovocem. Hovezi steak s chilli a rejzi tady byl za 30 000 Rp [asi 60Kc hehe trikrat levnejsi nez v rakaci ve Fitku]

Maninjau je kraterove jezero dlouhe 17 km a siroke 8 km, okolo se vypinaji kopce s 500 m nadmorskou vyskou a samotne jezero je hluboke az 480 m.

Druhy den sme se po vitecne snidani s kolegou Edem, ktery je zde domorodcem zasli pucit horska kola, nebot sme chteli objet cely ostrov. Pokud Vas zajimaji podrobnosti co se tyce komplikaci o kterych me zde uz nebavi psat odkazuji Vas timto na blog Cermacky, ktera zajiste venuje tematu komlikaci nekolik svych kapitol. Puceni kola stalo 25 000 Rp. Vyrazili sme zapadnim smerem a prvni cast cesty nas privitala slunnym dopolednem a vsudy pritomnym pokrikovanim mistnich. Jelikoz kvalita horskych kol a i jezdcu byla rozdilna, tvorily se mezi nami obcas rozestupy. Jeden takovy zkoncil ztratou naseho indoneskeho kolegy, kterou sme vyplnili v jednom mistnim warungu zranici Mie goreng [ osmazeny nudle z cinsky polivky a na tom je volsky voko]. Asi tak v tuhle dobu zacalo prset nad jezerem a tak zbytek cesty jsme jiz vyplnili pouze jizdou a obcasnyma prestavkama. Vsude po vesnicich v okoli bylo znat ze mistni neco slavi. Vecer po vydatne veceri, kdy sem si musel dat Gado Gado [ vejce, kousky zeleniny, ovoce zality palivou arasidovou omackou], nebot hovezi na steak uz nemeli, sem s pivem pozoroval v dalce blikajici bourku a ohnostroje mistnich oslav. Cesta zpet do Padangu byla v rezii prervanyho autobusu plnyho trpasliku vracejicich se z oslav Lebaranu. Jeste ted me boli prdel nebot sem sedel dve hodiny na kovovy skrince mezi sedackama. Ricic behem cesty furt nekoho zdravil ahulil cigara coz vyustilo v to ze na jedny krizovatce sundal motorkare. Pikantni bylo, ze krizovatku ridil policajt. Indonesky ridici patri do skupiny tech nejmene zkusenych v oblasti bezpecnosti v silnicnim provozu. Umi akorat troubit a slapat na plyn a brzdu.

Cili se dostavam k poslednimu odstavci. Provincie Padang se co se tyce kultury sklada z tri provincii. Prvni je Jezero Maninjau, druha je Limapuluh kota, tu sme navstivili nedavno jedna se napriklad o Payakumbuh a treti je Batusankar, kam mame naplanovano jet pristi vikend na sumaterskou svatbu. Lide z Padangu umi prevazne tri vety v anglictine: 1. Hallo mister 2. What is your name? a za treti How are you? co se tyce slozitejsi konverzace da se se stestim narazit i na cloveka co ma moje zaklady anglictiny a sem tam i neco rozumi. Padangsti trpaslici se nadale deli na skupinu lidi, ktera je velice prijemna usmevava a chce jenom vedet odkud ste, co tu delate a pripadne Vas pohostit ci jen tak s usmevem poklabosit. Bohuzel se zde najdou i blbeckove. Takovi lide jsou schopni si vedle vas sednout v autobuse a jenom se tlemi, cumi vam do ksichtu a dorozumet se s nima nejde pac anglicky neumi a navic ani neumi normalne se bavit v indonestine. Konverzace probiha povetsinou v slovnich obratech typu.. jo ty si z Cech, hehe hhee jo tak ty si z Cech apod. Jejich vytrvalost je neprimo umerna jejich intelektu a tak sou schopni za Vama jit treba i pul hodiny bez jakyho koliv slova, nebo s Vama sedej na zastavce a cumi na Vas a smejou se. Nejhorsi je, ze temhle blbeckum nic nevysvetlite. Argument, ze tady cekate na nekoho kdo ma zahy priject nikdy nestaci. Blbecek Vam proste neveri a porad vam neco cpe. Spis neyli pokecat s Vama mu de vo to co nejdyl na Vas cumet, civit a divit se tomu, ze neco takovyho neska potkal. Dalsi problem je ze se Vas tady snazi neustale natahnout. Jakmile nemate po ruce indoneskeho kamarada, hned je pro Vas vsechno drazsi. Nacez mate dve logicke moznosti. Kdyz umite indonesky a mate povedomi co dana vec nebo sluzba stoji, mate najakou sanci mu to rozmluvit. Kdyz ne pak zaplatite, nebo ho poslete doprdele. Coz se vetsinou udelat neda nebot treba za autobus nebo za jidlo platite az kdyz to snite nebo kdyz ste uprostred cesty. U autobusu riskujete, ze vas z nej vykopnou nekde kde to neznate a u jidla se s drobnou davkou odvahy da zaplatit min, ale to pak si clovek musi bejt vyskou ceny daneho pokrmu. Obcas premejslim jesi se da spocitat pravdepodobnost vyskytu techto situaci v relaci s atmosferickym tlakem, teplotou apod. V pristim tydnu se pokusim sestavit soustavu diferencialnich rovnic na toto tema. A ted me omluvte musim 200 m cestou domu odpovedet na 300 pozdravu.

dalsi upload videa: http://www.youtube.com/watch?v=V0bemQODrdA

enjoy it

Bukitingiiii

2008-09-30T16:14:00.008+07:00

Pry nejvetsi hodiny na Sumatre jsou chloubou v centru namesti mesta Bukitingi.

Takze nastal posledni vikend v mesici zari, neboli mesici ktery si trpaslici vybrali jako postni mesic, cili ramadan. Tenhle vikend sme zaznamenali narust aktivity trpasliku snad ve vsech moznych sferach. Vylet do Bukitingi zacal jiz brzy rano. Dorazil sem k mistu srazu coz byla zastavka naproti obchodnimu domu Gramedia, ktery je jeden z nasich orientacnich bodu tady v Padangu. holky jely angotem trochu za mnou takze sem mel chvili cas. Netrvalo to ani dve minuty a uz si me vsimnul nakej mistni ozralej trpaslik. Takze nastal klasickej postup, trpaslik si sednul vedle me a delal jako ze se zname leta, vytah nakou flasku s denaturakem a zacal si vylejvat mozek. Trvalo to jeste asi deset minut po tom co prisly holky.
Cesta do Bukitingi trvala kratsi dobu nez posledne. Po prijezdu do Bukitingi nas privitalo centrum s trhem na kerym si benesovska Janca marne snazila vybrat novej batoh. Kdyz se ji to nepodarilo zasli sme na polivku a pak se musela nase pruvodkyne Yanni pomodlit v mesite. zrejme nasadila full version pac sme tam cekali dost dlouho a jeden z mistnich muslimu musel upozornit holky ze maj v zadu tricko moc vystrceny a odhalujou si asi cm ctverecni zad. A to je pred mesitou v obdobi ramadanu obrovska provokace. Po zastrceni tricek za kalhoty devcat sme se vydali s cerstve pomodlenou Yani do mistni ZOO. Docela se mi pobyt v zoo znechutil uz u druho vybehu. Zvirata byla bud v bahne nebo byla obszpana odpadky. Krokodyli meli zalostnej rybnicek plnej platovejch lahvi a krabicek od cigaret. Docela mi i nasrala Yani jak se kvuli nam snazila probrat krokodyla kamenem. Orangutanni par mel vybeh o neco vetsi ale taky nevypadal spokojene. Nakonec sem si nakrmil slona cukrovou trtinou, slon mel stesti ze na ni dosah pac mel jednu nohu ootanou retezem a prikurtovanou k betonu. Tady holt na zvirata serou, hlavne ze se na ne lidi chodi divat a sypou rupie.

Pohled z provazoveho mostu v ZOO na Bukitingi a vzadu se vypinajici Merapi [2890m]

Po prohlidce tragicke ZOO, sme opet tragicky proudili za Yani, ktera je nase pruvodkyne a casto jakoby nechapala ze mi Evropaninejsme cviceny opicky a tahala nas vsemozne ruzne trhem. Nakonec sme skoncili v zlutym Angkotu a ten nas odvez na kraj Bukitingi k jeji kamaradce Nini, nebo tak nejak se menovala. Jeji rodina vlastni tradicni barak Minangkabau cili Rumah Gadan, ve kterym sme dali karkace a dokonce nam i uvarili docela palivou veceri. Po prohlidce mistni okoli mistni mesity sme sli spat. Rano po toustu a salku caje sme jeste sli omrknout sklizen ryze na pole a rozloucili sme se s jinak prijemnou rodinkou vyse zminene pritelkyne nasi pruvodkyne a vyrazili smer Bukitingi. S Janou sme si naplanovali vejlet k jezeru Maninjau ktery je pry velice krasny a v tuhle dobu tam mely bejt naky oslavy. Pred tim nez sme se pokouseli sehnat nakej autobus k jezeru sme navstivili system tunelu kerej tady zbyl po Japoncich. V obdobi ramadanu to tady bylo dost opusteny a v okoli moc turistu nebylo.

Pohled smerem k sopce Singalang [2880 m] prez udolni prikop kterej prej Japonci vybudovali jako obranu proti Holandanum.

Spolecnost nam delalo jen par opic kery se prisly podivat na to co bastime a kdyz se jich seslo dost na to aby zautocily, tak zautocili a zcizili baleni susenek a kus jablka. Jejich chovani bylo dost agresivni, a to nas nebavilo tak sme sli na prohlidku podzemi. Tam se na nas zase nalepilo sedm malejch kluku takze z podzemi sme meli taky prdlajs. Zatim co sme se snazili vymotat se z chodeb Yani se setkala se svejma kamosema. Tak sme se pak jeli podivat na central a sehnat nakej ten bus na Maninjau lake. Bohuzel vsechny busy tim smerem byly jiz obsazeny a navic cenybyly na tak kratkou vzalenost velice premrsteny, cim ze potvrdilo pravidlo, ze o Lebaranu se nevyplaci podnikat zadny vylety. Po kratky porade sme usoudili ze bude lepsi se vratit zpet do Padangu. Na Maninjau lake se holt podivame jindy a treba i s krocanem a kockou az dorazej. Jako nahradni plan sme opet chteli vyrazit, tentokrat uz jenom s Cermackou na nakej ostruvek prenocovat pod sirak. Opet sme narazili na problem Lebaranu, kdy sou ceny totalne premrsteny a nikomu se nic delat nechce. Tentokrat byl nas pruvodce opet muj spolubydlici Echo z Payakumbuh. Na pristavu v Padangu sme nasli akorat lod na paradise Islands za 1.5 milionu Rp. taksme vyrazili na pantai Bungus, kde snad naky lode meli bejt k pronajmuti. Na plazi Karolina sme si dali poprvy kokosa s brckem primo ze stromu a nabydli nam odvoz na vzdalenou plaz za 300 tis. Proste vsechno strasne drahy. Kdyz se chcete dostat nekam kde neni civilizace aby ste meli klid tvrde platite a to v obdobi Lebaranu plati 10x. tak sme po dalsi marne snaze dorazit na nakou opustenou plaz, ktera v te oblasti proste neexistovala dorazili zpet na nase puvodni misto, kde uz sme pred 14 dmena spali s nasim ceskym mamaradem Tomasem. Zaplatili sme 35 000 Rp. za noc a dali si Nasi goreng v mistnim warungu. Nakonec to bylo nejlepsi reseni pac ve dve rano prisel docela mohutnej slejvak a chcalo jeste dopoledne. Rano nam Echo oznamil ze jede do payakumbuh na oslavu Lebaranu s celou rodinou ze prej mu volal otec. Tak sme domu jeli bez nej.

Nic netusici Jana krmi opicku

dalsi upload 20 verinoveho videa z bukitingi:
http://www.youtube.com/watch?v=oiWT57x20tk

Neco malo o Padangu

2008-09-26T20:31:00.007+07:00

Trojice ceskych studentu Darmasiswa na univerzite Andalas of Padang, navstevujici fakultu Sastra na Limau Manis. Z leva Cermacka, Koutak a Jana Klapi.

Jelikoz je tedko patek a vsichni v Rakovniku se pripravujete na to jak si zase utratite petikilo za vecer a nebudete si nic z toho druhej den pamatovat, sem si rek ze Vas tak trochu poinformuju o Padangu. Od vcerejska tady na Zapadni Sumatre zrejme zacalo obdobi destu. Vcera vecer prisla mohutna mracna a spustil se lijak kerej zkoncil az kolem poledne. Toho sme vyuzili k navsteve mesta a nakupu potravin. Akorat co sme dorazili z mesta tak zase zacalo prset a leje furt az do ted co sedim na netu. Poprvy sem teda pouzil plastenku z armyshopu.

Cermacka pri pruchodu mestskou trznici, nekdy to trva i nekolik minut nez se dostanem zkrz tu tlacenici.

Mesto Padang se rozklada asi uprostred zapadniho pobrezi Sumatry, kera je zrejme ctvrtym nejvetsim ostrovem sveta co sem slysel. Mesto ma zhruba 880 000 obyvatel nevelkyho vzrustu, ale najde se tady par jedincu co dokazou smecovat pri basketu. Centrum mesta, neboli v indonestine "pusat kota" tvori par ulic soubezne s plazi do kery se vlejvaj tri reky z nedalekejch hor. Na starym meste, kde je i pristav pro rybare se usadili cinani. Vsechny reky sou docela v spodni casti znecisteny, ale co se tyce zivota tak sem tam nakou rybu se podari nekomu chytit. Centrum tvori obchodak Matahari s eskalatorama kde se da koupit pouze obleceni. Okolo obchodaku je mistni tradicni trh "pasar tradicional", na kerym se snazi jeden obchodnik prez druhyho rvat svoji cenu svyho zbozi. Prodavaj se tady cerstvy ryby, zelenina, ovoce, ruzny potreby pro domacnost a prave zde se nejvic smlouva s prodavacema. Dycky Vam naparej 100 procentni prirazku a tak je dobry fakt rikat ze nejste blby a ze je to drahy ikdyz v porovnani s ceskejma cenama je to porad v pohode. Obcas do trznice zajdem do warungu na polivku, kera je samozrejme paliva jak ziletky.
Pod Matahari s trhem je jeste jedna ulice plna ruznejch malejch kramku, kde se da poridit rovnez spousta veci co se hodej k preziti. Od bot obleceni prez plastikovy skrine kerou sem si koupil az po obaly na telefon, plastovy pistolky a pirotechniku. Kolem Matahari a pasaru je taky konecna okruhu mistnich Angkotu, kery rozvazej lidi po celym meste, taky se tu tvorej nejvetsi zacpy a je tu nejvetsi pocet trpasliku na metr ctverecni. Viz. foto nahore s Cermackou. Rovnez se sem stahuji i zebrajici trpaslici, kteri si podle me vydelaji desetkrat tolik co my dostanem za stypko. Jakmile dete od tohoto mista jakymkoliv smerem tak ridne jak osidleni tak i pocet trpasliku na metr ctverecni. Doprava je vsak husta konstantne a pocet troubicich motorizovanych objektu je zavisly na denni dobe. V okoli centra je spousta ulic s rodinnymi domky okolo kterych je rada kramku poskytujici obcerstveni. Vlastni centrum mesta je docela maly. Okoli je obehnano satelitnimi oblastmi kde se pestuje rejze a chova dobytek a drubez. V jedny takovy bydlim i ja. Hlavni je ze tam mam klid a neni tam smog z dopravy. Obcas tady vypadne elektrina, na coz mistni reagujou naftovejma agregatama, ale v nasi ctvrti je prisun energie celkem pravidelny. V me ctvrti kde bydlim jsou rady baraku protkany ctvercema polli s rejzi ohranicenych vybetonovanymi potucky, ktere maji i funkci kanalizace. Od silnice se do baraku dostavam celkem tremi zpusoby, pricemz ten nejkratsi vede mezi baraky kolem plotu prez rozbahnenou cast, vyse zmineny typ kanalizace prez pozemek se sedmi hroby az do ulice v niz bydlim. Krajina v okli je velice pestra a fauna je zastoupena v nejvetsim poctu bodavym hmyzem, pak plazama co se hmyzem zivi, nacez nasledujou kocky. Nekere kocky zde postradaji ocas. Slysel sem nekolik teorii o ztrate ocasu, pricemz nejpravdepodobnejsi je ta, ze jim ho sekaj prave cinani kery ho povazujou za nakej symbol stesti. POzdejs tuhle teorii jeste vice upresnim a rozvedu. Nejpravddepodobnejsi je prave proto, ze ocasy kocek koncej prave tak jako dyby jim ho nekdo pretal ostrym predmetem.
Vlastni komplex univerzity, kterou navstevuji je od mesta vzdalen asi priblizne 30 minut mistni dopravou, takze zhruba tak 10 - 12 km. Rozprostira se na plose 5 km ctverecnich a je denne mistnimi upravovan, sekan a shrabavan. Prave v okoli Kampusu bydli prevazna cast studentu univerzity, coz mi nabizi temer nulovou sanci ze tam sezenu nakej nahradni kost. Jeste jedna univerzita se nachazi ve meste, ale o ty moc informaci nemam. Na upati hor je prenadherny pohled do udoli v nemz se Padang rozprostira, na opacne strane se tyci vrcholky mistnich hor, ktere jsou v teto dobe prevazne zahaleny do mohutnych oblaku, ktere vesti prichod monzunoveho obdobi.

Kampus univerzity na Limau manis je stale rozsirovan a stavi se zde nove arealy fakult a koleji. na fotce je pohled na koleje a mistni typ otevrene kanalizace. Na obloze si racte povsimnout prichodu vyse zminenych mracen.

prikladam upload dalsiho videa: http://www.youtube.com/watch?v=-vRq6m99FBo

Pred Lebaranem

2008-09-24T20:14:00.008+07:00

Tak tohleto je prej slavnej kakaovnik..tak tady to plodi cokoladovy boby

Rumah gadan v Payahkumbuh, klasickej dum na zapadni Sumatre v oblasti Minangkabau

Tak tedko zase neco malo o mym okoli. Obe Jany uz si nasly kost. Jedna bude bydlet tesne vedle toho myho a Cermacka si nasla neco nedaleko centra. Krasnej pokojik boruvkove barvy se spolecnou kuchyni a umejvarnou. Ja jeste chvili pockam a zustanu s klukama. Je to levny a kluci mluvi indonesky. Obcas me taky vemou na nakou zdarma veceri.

Ted se tady zrovna chyli ke konci ramadan a lidi zacinaj blaznit. Jezdej motorkama jako divy a v doprave se auta mijej casto vo centimetry. Vubec ridici sou tady celem sileny. motorky tu ridej skoro deti ze zakladky a ridicak na auto neni problem dostat kdyz mate prachy. Dorava je tady proste neco silenyho. V podsate to funguje tak ze kdo vic troubi ten jede. Konec ramadanu je pristi tejden ve stredu a vrcholi Lebaranem. To je neco jako u nas Vanoce nebo Silvestr. Vsichni se najednou stehujou ke svejm rodinam, takze je to neco jako stehovani narodu. Kluci z myho kostu taky vsichni jedou ke svejm rodinam a tak tu zrejme budu mit celej barak prosebe. Dostal sem nekolik pozvani na straveni Lebaranu v rodinach, ale zrejme zustanu v padangu, protoze se mi nechce nekde smrdet tejden na vesnici. Skola se na zhruba 10 dni uplne vyprazdni a vyuka se stopne. Tak premejslime co a jak budem o tom tejdnu delat. Jo jinak si vazte uploadu kazdy fotky, pac tady USB porty dost probijej. NEska sem dostal slupku jak nikdy, ete ted mi brni ruka. Vcera byl u nas na navsteve jakej si typek a behem toho co sem si daval dohromady skladaci skrin na saty, se z nej vyklubal vedouci fotbalovyho tymu nasi fakulty. Tak sem jim rek ze fotbal hraju a uz sem pro registraci nemusel delat nic navic. Hraje se tady liga mezi fakultama kera snad zacne po Ramadanu kdy se nesportuje, nezere, nepije a nesoulozi a vubec lidi jenom klecej nebo se domahaj Allaha ci ak neco. SHlavne s blzicim se koncem ramadanu stoupaj i casy zpevu muezzinu, kery z tlampacu siri do okoli rev Allah akbar a pod. Stejne tak i mistni muslimky zacinaj cimdalvic chodit v noci v bilejch prosteradlech. Docela je to pro Evropana sranda, nebo teda ja se dobre bavim. Stary mesto s pristavem pro rybare v Padangu, ted obyvane prevazne cinanama, pry prave zde se da sehnat tvrdej alkohol. Jinak ve meste je to problem.

No na tenhle vikend se asi na chvili odmlcim s prispevkama, pac asi ani nebude votevrena kavarna s kompama a ja si budu lecit zasahy elektrickym proudem z USB. Dopriste se pokusim dat dohromady vic informaci ohledne mesta Padang, specialne pro Letaka kerej si vo to prvni rek. Timto zdravim do cech a prerusuju spojeni...

Akkar minggu ke kota Payakumbuh

2008-09-21T22:04:00.013+07:00

ryzova pole u mestecka Payakumbuh, kde se narodil muj spolubydlici Echo

udoli v kanonu Harau Valley

Jeden z mnoha vodopadu v Harau Valley

Pantai Bangus, docela dobry koupani a i naky ty korali s rybkama se tam daj vysnorchlovat

Zdravim vsechny. Tenhle vikend me jeden z mych 11 spolubydlicich pozval spolecne s holkama do svoji rodne vesnice nedaleko mesta Payakumbuh na zapadni Sumatre. Patek pred tim sme si dali zase noc na plazi s pritelem Tomasem, ktery pracuje pro jednu americkou spolecnost a vyjednava zde misto pro budouci bioplynovou elektrarnu. Dali sme par pivek a koupali se v totalne teplym mori za prilivu. Ale zpatky k vyletu do Payakumbuh. Meli sme vyrazit v sest rano ale diky nasemu noclezeni na plazi a Jam karet sme nakonec vyrazili okolo pul desaty. Cesta Angkotama a dalkovym busem trvala neco prez 4 hodiny a tak sme na misto dorazili kolem pul treti odpoledne. Echo, to je jmeno meho indoneskeho spolubydliciho, nas vzal na prohlidku jeskyne. krome asi 500ti netopyru a par stalagnitu tam byl akorat smrad. V jungli sme videli spoustu tropickych druhu drevin, treba kakaovnik, kavovnik, mangovnik a par volne pobihajicich opic. Od jeskyne bylvidet i nas dalsi cil vyletu nekolika kilomtru vysoka aktivni stratovulkanicka sopka Merapi. Po shlednuti mistni bubenicke kapely cvicici na oslavu Lebaran= konec Ramadanu= neco jako u nas Silvestr nebo tak, sme odjeli Becakem do vesnice, kde nas privitala Echova matka. Paradni byla noc, pac bylo celkem jasno a na venkove nejsou svetelny emise mest a tak byla videt rada souhvezdi kery sem v zovote nevidel. Proste parada. Rano nas Echo vzbudil kolem sedmy a kolem osmy, kdyz sem pulhodiny hledal misto po celym okoli kam nevidi zadnej indonesan abych vykonal ranni obrad horici prdele, sme vyrazili. Na venkove z nas byli uplne vopareny. Sli sme asi 2 km po silnici sehnat Becak do Valey a behem cesty stacilo na minutu zastavit a hned se kolem nas tvorily zastupy mistnich cumilu.

Becak nas pak dovez na misto nekolika vodopadu v obrim kanonu. Postupne sme si prosli cely udoli. Zrovna prej neteklo moc vody, mistni rikali ze minulej tejden tady vodopady proudily daleko vic. Samotny udoli je celkem pekny a plny ryzovych policek, a sadu s kakaovnikama a mangovnikama. Po stranich litaj opice a na travnatejch plochach se pasou kravy. V jednom mistnim warungu nam udelali cinskou polivku a tentokrat i s docela uvarenym vejcem, takze salmoneloza nehrozila, teda aspon doufam. Mistni slepici vubec nevadilo ze na stole jime a obcas si na nej vylitla podivat jak nam chutna. Do zoologicky zahrady uz sme nesli, prej tam toho moc k videni neni, je to daleko a par opic sme zahlidli, tak sme vyrazili nazpatek. v Pazakumbuh sme nesmyslne cekali na zastavce kde zadnej autobus do Padangu nestavel, coz Echo zjistil az po 45 minutach, tak sme si prozmenu vzali Becak, kerej nas k zastavce hodil. Cesta autobusem trvala o pulhodinu dyl, ridic se porad snazil aby byl autobus plnej a tak furt nekde stavel a ptal se jesi nechce nekdo do Padangu. Holkam se nezadrzitelne blizil deadline 21.00 kdy jim zaviraj kolej. Tak si ridic jeste zastavil na veceri na pulhodky a jeste se divil proc pospichame. Do Padangu sme dorazili az kolem osmy. Takze holky to meli celkem tesne.

kultura zapdani Sumatry 2

2008-09-18T10:31:00.013+07:00

Areal mistniho kampusu, vpopredi kolej kde bydli zatim Jany

Takze v dnesni lekci neco o chovani mistnich lidi v Padangu. Pripominam ze de zatim o muj pohled ziskanej behem 14 dni tady. V padangu je priblizne 80-90 procent lidi muslimskeho vyznani. Lide sou tu celkem pratelsti a vstricni. Stale se na Vas usmivaji a krici hallo mister. Obcas se najde i typek co jede na motorce a rve bule a ukazuje fakace, ale techje malo a sou to idioti. Temer vsichni mladi lide trpi touhou se s tebou seznamit, protoze znat bule kamarada znamena tady asi neco jako chodit po ulici s Arnoldem Schwarzenegerem v Rakovniku. Vzalenost na kterou se s tebou snazi navazat tento kontakt nekdy presahuje i 100 metru. Mistni vysokoskolaci sou trosku odlisni od nasich. Devcata, chodi zahalena do svych tradicnich habitu obcas pripominajici pruvod strasidel a porad se necemu nesmyslne hihnaji, naopak kluci se o trochu vice podobaji tem nasim. Sou klidnejsi, ale taky maji sklon k tomu se ve finale smat jedno cemu. Proste mladez je tady vesela za jakoukoliv cenu. Co se tyce spolecenskych pravidel, tak ve skolnich autobusech jezdi devcata vepredu a kluci v zadni casti. Neexistuje, ze by sedel kluk s holku na jednom sedadle, pricemz treba v angkotu to mozny je. Mezi devcaty a kluky zde existuje jaka si bariera. V praxi to funguje tak ze kluci se snazi natlacit se co nejvic dozadu a holky co nejvic dopredu autobusu, takze ve prostred je misto pro zhruba dalsich 15 lidi. Kazdej den jim musim naznacovat ze se tam jeste lidi vejdou aby me tam pustili, pac skolni busy jezdej vetsinou narvany. Taky system vystupovani z skolnich autobusu je zajimavy. Kdyz chcete vystoupit tak proste zatleskate a ridic zastavi. Takze to v praxi vypada tak, ze autobusak stavi kazdych 20 metru. Blbeckove si proste neuvedomujou, ze tech dvacet metru muzou dojit pesky tak proste kazdejch dvacet metru v kampusu vystoupi jeden a tak ten autobus popojizdi.

Zkamenelina ztroskotane lodi, dle hlavni legendy Mimangkabau chudy syn opustiv svou rodnou ves se navratil jako bohac a nepoznal nebo se nehlasil ke sve matce. Ta jej proklela stylem, oo boze je li toto muj syn necht zkameni paklize neni tak ho ochran. Synova lod narazila na utes a zkamenela. Z toho cni pouceni aby kazdy syn ci dcera ctili svou matku, resp. rodice. tady je matriarchat, proto ta matka zrejme.

Vubec lidi tady neradi chodej pesky, kdyz muzou tak jedou, kdyz nemusej tak jedou, kdyz se chtej projit s holkou po plazi tak jedou s holkou po plazi na motorce apod. Opravdu je lepsi nechapat proc to ty lidi takhle delaj, nebot se to klasickymu Evropanovi pochopit nepodari. Je fakt ze zakladni indoneska rodina je velka. Rodice maj obvykle 6-12 deti. Zrejme pocitaj s tim ze jim obcas naky spadne ze skaly nebo ho prejede auto. Deti tady vubec maj vetsi volnost nez v Evrope. Pobihaj si po meste nebo po ctvrti kde bydlej, zebraj, zevlujou nebo hazej petardy lidem pod nohy.

Tady je moje prechodny bydleni

Dospeli lide na me pusobi od zakladu klidnejsim dojmem. Ptaji se furt na totez, odkud sem, co tu delam a jak dlouho tady budu. Samozrejme tady kazdy zna Pavla Nedveda, Milana Barose a spol.
Ted zase neco z dneska. Zacina se nam stavat, ze nam zacinaj odpadavat nekery hodiny. Ne ze by me to nejak vadilo, aspon mame cas na naky vylety, ale precejenom stale nemam na to se s mistnima domluvit jejich rodnou reci. Dneska sem navstivil mistni adventure club, kerej leze po horach a sjizdi na raftu reky a cestuje apod. Tak sme se tam prihlasili, maj tam i posilovnu, takze aspon naka sportovni aktivita. Po te sem videl na zemedelce proces vyroby kakaovyho prasku a masla, nacez sme sli se podivat k rece. Priroda kolem reky je super. Voda sice neni moc cista ale pruhledna je. Dokonce sem videl i nekolik rybich druhu, okolo reky pasouci se kravy a mistni rubezarnu. Pod mistnim jezem se koupalo ve vode nekolik mladych lidi a nedaleko nich byla utonula koza. Po chvili sme zjistili, ze priletel do Padangu jeden Cech, kerej jede na jih sumatry za praci. Rozjizdi tady bioplynovy elektrarny, rspektive hleda pozemky, pac pracuje pro jistou developerskou firmu. Tady je raj pro investory, kteri chtej vydelat na odpadu. Zacinam o necem takovym premejslet. Naucit se poradne jazyk a zajistovat urcity projekty by tu melo vynaset majlant.
Reka, jejiz meno si nepamatuju, ale tece pod kampusem, dodava vodu do ryzovych poli mistnich osad

Jinak doopravdy tady plati takzvany gumovy cas = Jam karet. Kdyz se domluvite treba na treti nekde, tak je lepsi tam dorazit tak o hodku pozdejs. Kdyby nahodou indonesan dorazil presne, tak to pochopi, pac my se na to taky zaciname vymlouvat. Kamosu mame hodne a domluvenejch veci taky, tak proste nestihame a voni radi na "bule" pockaj. Kdyz uz sme takova mistni atrakce. Co se tyce koureni, tak tady huli kazdej. Huli se cigara s hrebickem, asi kvuli tomu ze to tak krasne praska. Cigara tady maj tak dvakrat tolik nikotinu a dehtu nez v CR a Evrope vubec. Cigara s hrebickem sou docela nasladly. Par sem jich mel moznost otestovat a je to HC. Co se tyce marihuany je dovoz za kulku do hlavy a kdyz Vas tady chytej s jointem tak dete sedet.
Tataz reka, v pozadi je videt kampus mistni univerzity.. Limau Manis = sladky citron, nebo tak nejak.

kultura zapadni sumatry 1

2008-09-16T14:09:00.007+07:00

Par indoneskej sudentu na diskusi u nas v Kostu, pro porovnani velikosti.

Takze v dnesni dalsi lekci si probereme jidla a stravovani. Je nekolik zpusobu jak v indonesii a konkretne v Padangu prezit. Muzete chodit do restauraci ci zapadnich KFC ci podobnych fastfoodu, ktere mistni navstevuji pouze slusne obleceni a je pro ne jakousi mekkou napriklad nedelnich rodinnych obedu. V klasicke restauraci a le i ve Warungu se podava Makanan Padang = nekolik druhu jidla na malych talirkach spolecne s ryzi. Vetsinou zaplatite tolik co ochutnate nebo snite. Jak se pocita vlastni placeni je mi zahadou, proste pride clovek s papirem a tuzkou neco zamrmla a vysledek je na svete. Jidlo je predem uvarene a prakticky nemate sanci zjistit jeho stari a puvod. Dalsim zpusobem jak se stravovat je vyuzit prave nektery z mensich warungu. Daji se tam sehnat prevazne tato jidla:
Nasi goreng - smazena ryze ruzne paliva stejne tak jako mie goreng - nudle ruznych druhu, oba tyto pokrmy mohou byt smichany se zeleninou, vejcem, kurecim masem nebo rybou. Dalsi sou Kentang goreng enboli smazene brambory, kery tady povazujou za zeleninu a ne jako prilohu, takze je spis cpou do test a nebo placek. dalsi gorengove jidlo je Ayam goreng neboli smazene kure a inak goreng neboli smazena ryba. kure vetsinou nepali, ryba je dycky cervena vod chilli, pokud ji nepripravujou doma, to si specialne delaj ruzny palivy omacky. Ja mel domaci zatim jenom takovou sladkopalivou, ale stejne to byl snad nejvetsi narez. Dalsi mistni specialitou je varene vejce Telur opet pokdany chilli pastou a dale Tempeh, ktery je fermentovany a opet smazeny. Kdyz sem se mrknul dovnitr tak tam byl plesnivej, buhvi jesi to tak ma bejt, ale asi jo. Tempeh se da opet jist v palivy verzi, ale ve vetsine pripadu je jako sladka priloha nebo moucnik, to samy tofu. Palivych omacek tu maj nekolik druhu, jednak podle stupne palivosti a pak podle pridavanych ingredienci. Pro Evropana tezko rozlisovat chuti techto omacek. Holky to moc nemusej, ja jelikoz mi tady rekli, ze kdo neji makan pedas, neni gentleman, tak to docela vodnasim. Zatim pouze dvakrat se mi stalo ze po jidle mi zacalo tect z voci i z nosu zrejme vyzsi stupen. Co se tyce polevek, jeste sem nemel to poteseni ochutnat Bakso, coz by mel byt kureci vyvar. Jinak tady delaj normalka cinsky nudlovky s vejcem, kery nevzdy je uplne uvareny, tak bacha. Dalsi polivka je Sate . Tak nejak sem to postreh, je to palivej vyvar s bramborama na zpusob kari nebo tak neco, davaj k tomu tri spejle s hovezim barbekjuem. To vsechno v bananovym listu za 5000 Rp. Na trhu se daj sehnat ruzny druhy placek nebo smazenejch kouli. Bramborovy, kukuricny s vyplni zeleninovou, masovou apod. Ruzny smazeny potvory z more, treba v nedeli nam na vesnici nabidli placku s uprazenym krabem veprostred. Ja to ze slusnosti sned, ale asi uz v tom pokracovat nebudu. Dobrej je Pergkedel = bramborova placka, nebo pisang goreng coz je obalenej a smazenej banan v omeletovemoucnym testu. Jak sem psal praseci maso tady nesezenete vubec. Takze k Vanocum chci balik s ovarem.
Dalsi veci jak se stravovat je navstevovat markety kde sezenete povetsinou ruzny druhy brambrku = Kerupuk, muzou mit samozrejme prichut chilli, rybi a pod. co se tyce chleba = Roti, de sehnat akorat toustak a to musite vedet kerej neni sladkej. Ruzny druhy buchet, susenek, proste klasika jako u nas. S pitim je to tady taky docela naprd. Air minum = pitna voda stoji 3000Rp. 1.5 l ale normalka 20 l barel stoji 4000 Rp. takze se vyplati si kupovat barel, kerej se ale samozrejme do batohu nevejde a cas od casu proste musite nekde bud dotankovat, nebo holt sahnout do penezenky. Na cisteni vody sou tady specialni linky kery sem uz nekolikrat videl. Docela by me zajimal postup cisteni ale na obalu je napsano ze to odpovida mezinarodnim normam pro cistou pitne vody tak snad to tak i je. Pivo se tu da koupit i zapadni. Mel sem Hainekena, ale lepsi je pit to mistni Bintang = hvezda. stoji 0.6 l 15000 Rp. a od Plzne je to jenom kousek co do chuti. Na koralku sme tu jeste nenarazili a asi se da sehnat jenom prez znamy, pac to tady nikdo nepije. Kdyz si date caj , stoprocentne Vam prinesou horkej cukr. Vsechno tady ty trpaslici sladej jak pominuty. Tak je dobry dycky rict Saya mau teh pahit = chci horkej caj. Budou se divit, ale zvyknou si. Ja sam osobne chodim kazdej vecer na Teh pahit vedle do malyho warungu. O mistnim ovoci se rozepisu priste, zatim sem ho moc neochutnal. Jenom jim Salak = hadi ovoce. Smi se jenom prej 5 kusu denne jinak zpusobuje zacpu, takze jich jim tak kolem 15ti za dopoledne. Docela dobrej typ na snidani je Rumput laut = morska trava, je to smes ras, ovoce a kokosovyho mleka spolecne se Salkem a ledem..
Co se tyce kultury stravovani tak se ji vyhradne pravou rukou, co nejrychlejs a u jidla se zpravidla moc nekeca aby na Vas zbylo co nejvic coz plati pouze pro rodinny vecere kdy ji vsichni tak rikajic z jedny misy. Je bezny kdyz si po jidle poradne krknete, coz znamena ze vam chutna. Neni problem se behem jidla vysmrkat a ukazat obsah partnerce. Tu to bud pobavi a nebo se tvari jako ze je to normalni. Nebo muzete druhejm kourit cigara pod nosem kdyz ji apod.Co se tyce smrkani tak funkci kapesniku neznaj, takze je nutny bud popotahovat, nebo smrkat po selsku. Taky nedokazou pochopit proc tu spinu z nosu schovavame do kusu hadru. Nekery indonesani ale smrkaj po jidle, pac chilli zpusobuje uvolneni hlenu nebo i jinejch telnich tekutin ze vsech moznejch otvoru. Okamzite po jidle se Vam roztece nos. Stolovani probiha tak, ze vsichni ji rukama. Snazi se rejzi promichat s omackou. Je to docela sranda. Uz sem se taky naucil jist pravou rukou. Lzice vetsinou zdrzuje.
Rovnez se sice zde prodava toaletak, ale lidi se utiraj levou predni. tenhle zvyk se odmitam naucit a stale dodrzuju ten evropskej. Taky zde neexistuje spracha. Koupelna se sklada z asi pulkubikovy nadrze s pouze studenou vodou a malym dzberem se kerym se oplachujete. Vedle mate neco jako minizachod na kerej se neseda, teda ja na nej nesedam ale jako by sedim na bobku a nohy mam vokolo. Zrejme ro neni moje velikost. Vsechno je miniaturni a vykonoavani potreby musi probihat rychle jinak dostavate krece do nohou a hrozi vam, ze si do toho nakonec sednete. Odpady usti do trubky, kera usti do soustavy betonovych kanalu, kery usti do potoka-reky-more. Jelikoz zde dost casto huste prsi, tak se tyto soustavy docela procistujou, ale u Usti do more je to uz kanalizacni stoka s klasickou barvou a zapachem. Hygiena je tady trosku na druhym miste tak opravdu doporucuju tem odvazlivcum jako je krocan a spol nepodcenit ockovani a zacit s nim co nejdriv.
Ted jenom tak naokraj co se mi neska prihodilo. Rano zrejme nebylo nejstastnejsi pro dopravu. Uz kdyz sem nastupoval do ankotu tak sem se zarazil nad dvema 25 litrovejma barelama benzinu uprostred. Ostatni to nechavalo chladny i prez to ze ridic jel jak curak a zaflekoval to tesne pred diskobusem, ten to stacil ubrzdit ale nasledne do diskobusu zezadu narazil dalsi ankot. Ridic jakoby to jeho vina nebyla si jel dal. V arealu Kampusu sem zase videl z autobusu kluka s rozflakanou hlavou v bezvedomi. Doplatil na to ze tady se prilba na motorce nosi jenom kvuli policii a ne kvuli bezpeci. Samozrejme zadne naznaky prvni pomoci mebo zjistovani zakladnich zivotnich funkci od prichozich jenom rvani a lamani rukama. Snad to byl jenom otres mozku a Alah kluka nechal nazivu. Holt indonesani sou co se tyce rizeni na dost odlisny urovni, ale stat se to muze i u nas. Tak teda zatim rostaci a rostenky. Priste zas hodim naky foto.

Jo a jeste doporucuju si vytisknout nasledujici stitek v indonestine na triko:

Pozdrav s indonesanem = odpoved na hallo mister 1000 Rp.
Seznameni s indonesanem 1ks indonesana 5000 Rp.
foto s indonesanem jeho vlastnim fotakem 50 000 Rp.
odpoved na jakoukoliv otazku v anglictine ci indonestine 25 000 Rp.

a myzlim si ze si muzete nechat prachy doma...
zatim koutak

nedele

2008-09-14T20:05:00.007+07:00

Ja a vlakovy pruvodci

Takze lekce jedna pro ty, kteri se chystaji na dovolenou k nam do Indonesie. Dame si lehci opacko z dopravy. V Padangu a zapadni Sumatre vubec je nejlevnejsi a nejpomalejsi dopravou vlak. Neska sme jeli za 2.500 Rp asi 55 km zhruba 1h a 45 minut. Nahore na vobrazku mate me a pruvodciho. Pro lidi co nevijak se rekne indonesky knir tak knir = kumis. Dalsi je motorizovana doprava. Zacneme Ojekem, to je typek na motorce, kerej vetsinou uveze jenom jednoho evropana a da se s nim smlouvat o cenne, ktera je obcas i primoumerna vzdalenosti. Becak je motorka s pridavnym sezenim pro 2-3 indonesany. My sme se tam vesli i ve 4 kdyz sem sedel v zadu na zadnim sedadle motorky. Dalsi je minibus, neboli angkot ci opelet. Mala dodavka co jezdi svoji trasu a pobere tak 12 lidi a to i tech kery na dodavce visi nebo se ji pridrzujou z venci. V ankotu je temer vzdy pustena meganahlas muzika, vetsinou diskopopularniho typu te dane oblasti. Obri subwufr rozdava temer vzdy vibrace o nekolika stovkach decibelu. Ankot jezdi vzdy jenom jednu svoji trasu a jeho rychlost je zavisla na poctu cestujicich. Ridic se vzdy snazi aby jich mel co nejvic. Takze jizdni rad neexistuje. Obcas treba stoji na miste a troubi na lidi treba i nekolik minut. Zakladni cena Angkotu je 2000 Rp. Ale s zvetsujici se vzdalenosti se castky pricitaj v radech 500 Rp. Tezko odhadnout vzdalenost, to vi jenom ridic. Nejvetsi je Bus, kerej ma strechu v 180 cm, cz znamena ze se tam hrbim jak svine. Sednu si jenom o vikendu nebo brzo rano. V busu opet hraje totalne nahlas disko. cena je jednotna 2000Rp a neodviji se zpravidla od vzdalenosti. Posadka se sklada zhruba ze tri lidi: silenej ridic, pokladnik a silenej mladik, kerej vybira penize a tlaci do diskobusu lidi. osledni sou Busy ve stejny velikosti, kery sou na vetsi vzdalenosti, obvykle mezi mesty. Neska sme jeli asi 45 km a platili sme 8000Rp. Tato jizda ma vetsi vzdalenosti je bez hluku a vibraci. Obcas do busu a diskobusu skoci kztarista a snazi se 2 minutovou pisni vykrakat naky prachy. Co se tyce vsech techto dopravnich prostredku komunikace v provozu probiha zasadne pomoci troubeni. Troubi se na chodce, na pasazery, na ostatni auta na motorkare a proste jenom tak pro zabavu. Obcas to leze dost na nervy. System pohybovani po silnici je taky rizen z 99 procent pomoci komunikace klaksonem. Sice se oficialne jezdi vlevo, ale pro motorky obcas neplati ani cervena na semaforu. motorky sou proste free a stane se ze ankot treba predjizdej soucasne zleva i z prava nekolik motorkaru. Leteckou dopravou sem letel akorat z Jakarty do Padangu. Stalo to kolem 500 000 Rp. Mstni miniletadla na kratsi vzdalenosti sou levnejsi, ale ty budem vyuzivat asi az na jinejch ostrovech. Nejpocetnejsi a nejlevnejsi nastroj prepravy je samozrejme motorka. Kdo nema motorku je proste out. Jezdi se nani jeno tak pro zabavu, vetsinou navecer na ni jezdi teenageri na rande. Videl sem par paru a rande vetsinou probiha tak ze kluk sedi vedle holky a cumi a holka je zahalena v satku a cumi. To delaj pulhodiny a dou jinam. Pesky tady skoro nikdo nechodi, pac ropa je tu o polovinu levnejsi nez u nas a indonesie ma vlastni zdroje.
ryzova pole v okoli Padangu

Ted par poznamek k tomu co se delo v nedeli. Meli sme sraz ze pojedem vlakem v osum rano do asi 60 km vzdalenyho mesta pac tam Yeni ma svuj rodny dum. Misto vlakem kerej jel o hodinu driv nez si Yeni myslela sme jeli o sve hodiny pozdeji prave dalkovym busem. Chvili po tom co nam ukazala dum sem poprvy po kratky prochazce byl v mistni mesite. Tam mi mistni duchovni velice pratelsky a s klidem vzsvetloval, ze islam je i pro ty co v nej neveri a tak podobne. Moc indonesky jeste neumim tak se omlouvam relegionistum. Modlit me do mesity nepustili pac sem mel podrapany nohy a i atmosfera ramadanu nepripoustela cizince pri tak psvatnem obradu jako je trikrat se uklonit, trikrat si kleknout a pod. Tak sem sedel venku s Janama a holkama co maj zrovna menstruaci a ramadan pro ne neplati stejne tak jako ze nesmi do mesity mezi cisty lidi. Kamarad Yeni menem John mi vypravel ze pred dvema lety tam byla tsunami o velikosti 11 metru a prisla v sest rano, takze vsichni ve vesnici to bohuzel neprezili. Pred cestou vlakem nazpatek sem se lehce prismah oblicej, viz ftka s pruvocim nahore. Taky sem se domnival, ze tim nas vylet skoncil, ale Yeni nas nechtela nechat bejt napokoji a tak sme sli jeste k jejim rodicum naveceri. Jidlo blo celkem fajn. Palilo tak, ze se mi spustila z nosu ryma. Na to ze sem ho jed pred hodinou zacinam pomalu citit tlak ve spodni casti strev, ze by konecne ona slavna mistni srack..... uvidime az dorazim domu.

Jo a Cermacka konvertovala k islamu a je s ni konecne naka sranda

Koutakuv prvni vikend

2008-09-13T20:11:00.006+07:00

Koutak u malyho pisang islandu

Opet zdravim do Cech. Tenhle patek sme meli s nasi indoneskou muslimskou kamaradkou Yeni naplanovanou noc na plazi u malzho bananovyho ostruvku. Yeni, studovala dokonce analytickou chemii a je s ni docela sranda. Na vylet sem vzal i nase dva spolubydlici Echo a Pinto. Mimochodem Echo je hustej v hrani na spanelku. Neznam nikoho v Rakaci kdo by umel hrat na spanelku jako von. Sraz sme meli pred kancelari starosty v Jednu hodinu. Zhruba ve dve prisla Yeni a pomalu sme vyrazili k mistnimu trhu, odkud vyrazej skoro vsechny Ankoty, Opelety a jiny minibusy do ruznejch casti Padangu. Cesta trvala zhruba tak hodku a vzhodilo nas to tesne vedle plaze. Naky mistni tam zrovna kaceli prales a staveli novy baracky. Jak je vidno z fotek tak to bylo docela kouzelny misto. Samotnej ostruvek je docela malej a my sme ho s Cermackou celej prosli za prilivu. Kousek sme i plavali pac tam byla naka blbe schudna skala a tak trochu i pokouseli pojistovnu kdyz sme museli v desti boldrovat po vlhkejch kamenech na okraji malyho utesu, ale docela to slo sejit. Ostatni si to dali na vrchol a behem deste se strasne zasrali. Divil sem se, ze se Yeni pak koupala, pac muslimove behem Ramadanu nejenom neji a nepijou behem dne, ale nesmi vlizt ani do vody. Odpoved byla prosta, proste mela menstruaci a to sou zensky chapany jako necisty a tak to na ne v tomhle obdobi neplati. Paradoxem je koupani v obdobi menstruace..nj. Proste jina kultura no. Noc byla super, zacal odliv a plaz se vycistila. Na motorce dorazili dva kamaradi Yeni a zacali chytat po plazi maly ulity s krabama. Kdyz sly holky asi kolem pulnoci spat do stanu tak sem se sel projit, no co mam Vam povidat. mesic svitil v dalce na mori blikala bourka, tropicky vedro vokolo, krabici behajici po plazi no parada. Rano sme se sli jeste jednou vykoupat tentokrat uz s nasima potapecskejma brejlema. No na prvni pokus potapeni v koralech je dost nebezpecny. Ani by ste neverili jak sou ty svine vostry. Sice sem videl spoustu krabiku, drobnejch rybek a nezpocet ruznobarevnejch zivejch koralu stromeckovitejch a talirovitejch. Jenomze kdyz vas vlna na ne hodi je to jako by vas hodila na zabetonovany ziletky, takze sem tedko docela podrapanej a Cermacka taky. Nic hroznyho to neni ale kdyz se vam do toho dostane slana voda tak to trosku pali, hh.
No jeste neco o mistnim stravovani. Maj tady vitecny jidla, ke vsemu davaj rejzi a ruzne odstupnovany chilli omacky. Nasi goreng - prazena ryze, Mie goreng - smazeny nudle, to vetsinou uz bejva palivy od zakladu a pak ruzny druhy smazenejch test, at uz bramborovejch nebo jinejch. Maj tu Kurecimaso - Ayam a pak hovezi. Prase se tu neji vubec. Muslimove rikaj, ze je v nem hodne necistot, proto asi ma spousta cechu rakovinu tlustyho streva. Jinak co se tady chyti sebere nebo buhvi jak ziska lovem se smazi. Vari se tu akorat rejze nebo nudle. Dalsi oblibenou pochutinou k snidani sou ovocny napoje s morskejma rasama. je to smes tropickych druhu ovoce s rasama, kostkama ledu a mlekem, bud kokosovym nebo kravskym. Dochucuje se to preslazenym kondenzovanym mlekem, jako u nas Salko. docela to zasyti a da se na tom prezit co se tyce deficitu vitaminu. Vubec vapnik je tady asi nejvetsi problem. Asi se da ziskat akorat ze zeleniny. jo a zkuste se mrknout na tenhle odkaz, snad vam to pude, upload trval 1hodinu a 35 minut: http://www.youtube.com/watch?v=v8qqlWFW-dY

koutak ve skole

2008-09-10T14:30:00.005+07:00

Plaz v Padang city

Po priletu sme zacali s holkama okoukavat mesto. Padang ma primorsky centrum kde se odehrava veskerej denni zivot. Chlapici vecer vyjedou na more a to co tam ulovjej tak pak prodavaj prave zde v mistnim pasaru nebo jeho prilehlejch ulickach. Jinak krome centra asi nic zajimavyho neni. kdyz se chcete najist dete do Warungu, kerej je snad na kazdym rohu a muzete si dat prakticky cokoliv a pocitat s tim ze to bude z 90 procent palivy. Ji se tady kurata, ruzny smazeny rejze, nudle, v plackoidnich podobach, nebo se da sehnat i ryba. Jidlo moc nestoji vetsinou tak kolem 10 000 Rp. coz je tak skoro 20 Kc. Co se tyce dopravy vsude jezdej bud maly dodavky tak pro 10 trpasliku nebo velky autobusy pro 20-25 lidi. Vsude se plati konstantni cena, coz je 2000 Rp. Ale samozrejme uz se nas snazili natahnout nebo nam nepozorovane vratit blbe na vetsi bankovky. Naposled vcera, ale to uz sme uhadali, pac sme to meli akorat. Typek se sice divil ale kdyz zvednete mezinarodni prostrednicek, tak to pochopi a vodjede. Taky uz mam za sebou prvni cvachtani v mori, kery je neuveritelne teply a osvezi, akorat sme kvuli tomu museli jet za mesto do Padang Tabingu, kde se nevlejvaj reky plny hoven a bordelu do more. Potkali sme tam jednoho ochotnyho kluka kerej nam da lekce v surfovani. Ten den ale nebyly moc dobry vlny, foukal vitr a byly dost nepravidelny. Jo jinak sme hned druhej den po prijezdu byli v kancelari starosty mesta diky kontaktum co mela Janca Klapova co s nama jela. Kluk co tam dela je mistni bos a zna ho skoro kazdej, takze neni problem, kdyz budem potrebovat s necim pomoct, nebo domluvit nakej vylet. Zatim sme teda bzli jenom na jedny skale u pobrezi staryho mesta ale i to stalo za to. Yenni, ktera nam delala doprovod, pracuje v uradu starosty kde sme byli, nejak nevychytavala ten vejslap. Taky se neni co divit kdyz celej den nepije a neji a navic ma na sobe asi tri vrstvy obleceni.
Univerzitni komplex je celkem fajn. Blby je pro holky ze je to skoro jak na internate, pac v sedum vecer jim z mesta jede posledni bus na pasar baru a od tamtud na kampus a v devet vecer uz musi bejt na kolejia nesmi se vod tamtud hnout. Nevim proc a nevim jesi by si nevymodlili nejakou vyjimku kdyz sou belosky a nejsou islamistky, ale stejnak si chtej neco najit ve meste a ja taky, takze to zatim berou jako prechodny ubytovani. Ja teda muzu chodit kolem baraku pac to mam volnejsi, ale zase mezi rejzovejma polema v noci neni moc velka zabava a kdyz mate za koupelnou kurnik plnej drubeze, docela Vas to donuti premejslet o zmene obydli a touzite po vetsim soukromi. Jinak sme neska byli poprvy vyprudit cloveka co nas ma na rektorate na starosti ohledne stypka. Lamavou anglictinou zahlasil ze se mame zastavit za tri dni , coz akorat vychazi o vikendu, takze ho uvidime asi az pristi tejden. Holt o prachy se v Indonesii musi umet s urednikama bojovat.
pohled na centrum Padangu z mistniho kopecku

Dalsi vec krome hygienickych negativ a vsudypritomnyho vedra je hmyz. Komaru, tedy Nyamuku, je tady celkem pozehnane. Vcera sem na karimatce nasel mistniho cvrcka kerej mel kolem sedmi centimetru. Vypadal roztomile. Jinak zvirat je tady v okoli plno a maj prakticky naprostou svobodu. Volne tady pobihaj kozy, sou tu totalne premnozeny kocky, naopak psu je tady malo a jenom voriskoidni rasy.
Jinak krome nas tri cechu je tadys nama jeste jeden Darmasiswa. Je to asi 150 kilova australanka Claire. Jeji vyraz a vyjadrovani si vyslouzilo prezdivku pigfrog, coz je volne prelozeno jako prasozaba. Claire uz v Padangu byla a umi i docela dobre indonesky, takze ji to na nasich hodinach s nama moc nebavi a tak se jenom poti a zahreva zidle. Jeji pritomnost ze ze Zacatku bude ale klicova, neb dostat z uredniku prachy a vubec se neco dozvedet od lidi co umej anglicky min jak ja, je celkem problem, neb maj tendenci cokoliv odkladat a neresit a nakonec ty vase prachy zbalit a delat jako ze vlastne zadny ani nebyly a ze vsechno sou komunikacni problemy mezi nima a pod.
Co se tyce pocasi, je zatim celkem fajn, je to takovy neco mezi obdobim destu a obdobim sucha. Vcera treba vubec neprselo, ale jinak tady aspon jednou denne neco spadne. No zdrham se ucit, pac mam malou slovni zasobu a nechci se jenom na mistni krenit a vymenivat si usmevy.

koutak uz je na Sumatre

2008-09-06T18:01:00.003+07:00

Takze prilet na Sumatru byl bez problemu. Pan Jusuf nas na letisti seznamil s celou svoji rodinou a pozval nas na veceri. Jusuf je nas provider na Andalasky univerzite. k veceri sem si dal k rejzi veprovej zaludek v karichilli omacce, holkam to sice zvedalo kufr, ale byl vitecnej. Behem vecere dvakrat vypadla elektrina, coz se tady zrejme stava dost casto, pac ty blbouni furt maj vsechny klimatizace na plno a v noci nezhasinaj pac se bojej, buhvi ceho. Po veceri nas deportovali do obytnyho prostoru pro hosty v lekarsky fakulte. Docela to slo je tu jeden holandan, kerej tady studuje jeden semestr. Prez den sme sli na trh, kde to sice moc nesmrdelo ale dalo se tam sehnat spousta zradla a jinejch veci. Akorat se s tema trpaslikama musi smlouvat. Sice ti reknou ze tohle stoji tolik a kdyz si to prepocitas tak ti to pride levny ale stejnak je to dvakrat tak drahy nez kdyby to prodali domorodymu trpasliku. Taky sme byli poprvy u more kery je totalka kafe. Takhle teply more sem nikdy nezazil. Proste parada. Uz se tesim pac je tady prej nejlevnejsi surfing v cely indonesii akorat sem zatim moc nevidel velky vlny. zrejme byl odliv. tak zatim rostaci a rostenky.

koutak prilita na Javu

2008-09-06T16:58:00.006+07:00

Prelet z Taiwanu do Jakarty

Uprostred naky ctvrti nedaleko Taipei

Takze, timto zdravim vsechny do Cech a zacinam publikovat prispevky o mem rocnim pobytu v indonesii. Prilet na Javu do Jakarty byl bez problemu. mezipristani v Bankoku bylo v noci takze y tohodle mesta mam prt. Zato na Taiwanu byla celkem sranda. Ubytovali nas v petihvezdickovym hotelu v cene letenky se snidani. Doporucuju tem par idiotum co sem ya nama chtej letet, aby leteli s EVAAIR. furt do vas cpou jidlo, parite java hry, nebo si poustite filmy. Ani sem skoro behem letu nespal. Co sme prelitali pod Himalajema tak byly lehci turbulence, ale opakuju, nic co by ste neyayili ve vlaku CD. Po hodinovym cekani na letisti v Taipei, kdy sem se poprvz totalne prochcal potem dorazila dodavka s dvouma sikmovokacema, kery nas doveyli do *****hotelu. Bohuzel sme nebyli primo v Taipei centru coz sme zjistili az kdyz nam to rek asi patej trpaslik. Tak sme vesele bloudili ve spinavym a smradlavym predmesti az do noci. Ranni snidane byla fajn. dal sem si i Suschi nebo jak se to menuje. Pak sme leteli na Javum kde sme nevedeli co s nama bude. Nastesti nas tam vyzvedli a v pohode nam zamluvili hotel, kerej mel uz o pet hvezdicek min. Uz tam bylo i par jinejch darmasiswu a tak sme se ta, zacali postupne seznamovat. Druhej den sme vyrazili na trh, kde sem sikoupil konecne sandale a od ty doby nemam spoceny nohy akorat sou prozmenu furt zasrany. Pak sme se sli podivat k monumentu bejvalyho prezidenta indonesie Suharty, kerej nam tesne pred cumakem zavreli a jakoby toho nebylo malo prisla bourka jakou v cechach asi tezko zazijete. behem nekolika vterin, kdy nestacite rict vyndame si plastenku z batohu uz ste mokry. Takze sme po navratu do hotelu zacali susit. behem suseni ta bourka vyhodila celou ctvrt, takze na 3 hodiny nesla klimatizace a ani netekla voda. Tak sme aspon dopijeli slivovici a kecali. Dalsi den nas pak prevezli na Orientation do Taman Mini. Seslo se nas tam 415 studentu z celyho sveta. Docela se tam chlastalo a na pokoji sem spal s kukama z vychodniho Timoru, pak s Nemcem, Spanelem a JAR cernochem Vincentem. Celkem nas na pokoji spalo 20 lidi. Jinak tu sou i slovaci, srbove, madari... no vsehochut. Vitecna zadaco kuchyne, az na ten program, kerej byl organizovanej tak ze se u nej dalo akorat spat. Jinak sem se tam potkal se Sonou Cermakovou, Terkou Kelnarovou a pod. viz. indonesieblog.blogspot.com. Progam zacal slavnostnim zahajenim, na kerym se sesli velvyslanci z rady zemi akorat ten nas patril mezi ty kery na to prdi a nedorazil. Po slavnostnim zahajeni nasledoval blog presnasek o indonesii, jazyce, a kulture. V patek nas meli deportovat na letiste kde sme meli zamluvenej let do Padangu. Meli sme odjizdet v 11:00 ale diky castym komunikacnim a organizacnim problemum sme vyrazeli az v 12:00. Opravdu tady hodina nic neznamena. Cesta byla celkem fajn, ikdyz srovnavat indoneskou leteckou spolecnost s EVAair se da jen tezko. Spousta studentu po nekolika minutach usinala a ostatni jenom predstirali zajem.

předodjezdové_přípravy

2008-08-11T19:18:00.004+07:00

Zdravim všechny. Opustil sem nedodělanou čínskou loď duchů na fotce a zdrhám zpět do Čech! Tak začínaj vyrcholit přípravy. Kdo má zájem o detailní fotografickou dokumentáž tohoto období nechť překlikne semhle: http://worcosh.rajce.idnes.cz/Mnichov/ .Pomalu davam dohromady seznam věcí, který by měli bejt součástí oněch 20 kg v zavazadle, který bude samozřejmě o něco těžší. Zatím nemáme vízum, letenku zaplatim až během tejdne a ještě řešíme pojištění. Ani se Janě nedivim, že začíná bejt lehce skeptická. Já taknějak furt nevim co se tam bude dít až tam dorazíme, páč Gustav z Ambasády nám moc informací nedal a ani to nevypadá, že by sme ještě před odletem měli nějaký dostat. Oficiálně by si nás tam měl někdo z univerzity vyzvednout, ale zatím sou to jenom kusé informace, které nám nikdo nepotvrdil. Pomalu si začínam zvykat na to, že tam budem za totální vidláky a že se tam s náma nikdo nebude chtít bavit nebo řešit naše problémy. Když už to začíná v komunikaci vrzat tady. :-(

koutak_narozeninovity

2008-07-31T21:10:00.001+07:00

Je 31.7 a ja mam 27 koutaku. Prav sem opustil Munchen a dorazil do rakovnika. Po dokonale oslavě narozenin s mými pracovními kolegy na obrázku. Zitra mi pichnou A+B zloutenku a břišní tyfus. Včera sme malinko oslavili narozeniny v centru Mnichova. Už sem se stal členem druhého kuřáckého klubu, což je taková vychytávka když chcete kouřit cíga v hospodě. Jelikož Bavorsko patří ke dvěma spolkovým zemím, kde je kouření ve společenských prostorách zakázáno. Nejenom češi dokážou obcházet zákony. U velice příjemného německého kníratého vrchního sme si dali párkrát metaxu a karivurst samozřejmě s weiBbeerem, které mi zacalo v Munchenu docela chutnat. Konec oslav se završil u benzínky Hotelu kde Vratislav zakoupil šampus, který sme zapíjeli pivem. No ráno sem měl místo mozku střepy.

Koutak v centru Munchenu

2008-07-28T02:59:00.004+07:00

Vcera vecer sme se konecne zajeli mrknout do centra. Je to vod nas pet stanic metrem. Centrum je krasny a preplneny lidma ruznejch narodnosti. Strasne pekna je radnice vobrovska polepena radou ruzejch vezicek. v jedny zahradni restauraci sme si dali litra vina, a docela pekne se sedelo pac bylo teplo a foukal jemnej vetrik. Trochu sme poklabosili s MIchalem o praci a zdrbli par spolupracovniku jaky sou to paka a pak se vratili do hotelu. Zajimavy na Mnichovskym metru je ze se treba v jedny stanici krizi 3 trasy. Dokonce jesou i nekery trasy soubezne jednim smerem. Na zacatku je to dost neprehledny, ale kdyz ste meli na 8 let nemcinu s Jirkou Nemeckem tak ve Vas neco zustalo a docela sem to pochopil i rychle.
Porad sou tady naky organizacni problemy s praci a ubytovanim, ale to uz je takova prace u Firmy pana Architekta Malyho. Na vsem se setri a cela organizovanost pusobi dost chaoticky. Nicmene cimdal vic se mi v Munchenu zacina libit. Lidi sou tady hodne vstricni a o svy okoli se staraj. Jizdni kola ponechavaj nekery i nezamceny, takze se normalka v noci muzete projet po cyklostezkach. Coz mi pripomina ze cylisti tady jezdej i o pulnoci furt jako dyby byl den. Denne se snazim pojidat palivy papriky a neska sem si dal kure vindalu. uz mi ani tak nepali prdel a zacinam si na to palivy jidlo zvykat. V indonesii se ji jenom palivy jidla. Nez sme sli neska na net, tak sme si vsimli ze tady hrajou v utery Converge. Tak tedko zjistuju kde a MIchal jevi zajem ze by sel. Aspon uvidime jak sou na tom skopcaci s parenim na poradnej kor. Se tesim jesi to vyjde. Uz tady budem jenom 4 dni tak bych se chtel taky podivat za poradnou kulturou. Porad mam silnejsi pocit, ze tady sou lidi vic svobodny nez u nas. Pripada mi to lepsi nez Praha, Usti nebo priblbla prdel rakovnicka. Asi se sem odstehuju na stary kolena a koupim si tyrolackej kloboucek s perem.

treti den v Munchenu

2008-07-25T01:51:00.003+07:00

Zaciname docela poznavat okoli Grunwaldu, coz je ctvrt v kery je Bravaria film. pozn. Karel Grunwald by mel radost, je na kazdy ceduli v tyhle oblasti. Primo v Arealu Bravarie je mekac a tak tam chodime na zmrzlinu a na kafe, docela zapadni styl zivota. Casem to takhle bude vypadat i v Cechach. Ale jinak krasny mesto plny kostelu a zajimavych ctvrti. Hned vedle hotelu kery ma nasmerovany okno do dalnice sou dve benzinky a naproti fitness centrum kde muzete po praci zahrat telo spiningem a pod. dokonce az do 24:00. Nemci se hejbou vioc nez Cesi, vsude sou kola a cylkostezky. Vidite porad lidi behat s ipodama.. taky je to tady dost namiseny uz, na obed chodime k italum, po meste behaj gengy africanu a sem tam i vidite nakyho klasickyho skopcaka.
Internetova kavarna, ze kery tedko pisu je asi 12 minut stredni chuzi. Zatim delame vnitrek vraku lodi ve kery se strhne bitka ohromnejch vikingu, kery budou hrat kaskaderi. Kazdy den tam nacvicujou ruzny zapasy a mecujou se plastovejma zbranema. Docela vtipny kolem nich chodit zasranej vod barev. Sefuje nam Matias, coz je takovej prijemnej usmevavej chlapek kerymu se vsechno co delame libi, pac prej podle Michala O. nemci neumi delat patiny a sou z toho vodvareny. Jinak prace je sice nadstandardne placena, ale maka se od 8-19 takze je celej den zabitej. V osum ste na super hotelu a nez staci te dojit do mesta tak dete zase spat. Jo zapomel sem pokoj ma rozmery 3x6x2,5m a zachod i sprcha sou plastovou soucasti pokoje. Kdyz za sebou zavrete dvere, pripadate si jak ve vytahu do vesmiru.

koutak v mnichove

2008-07-23T03:23:00.003+07:00

Tuhle poznamku pisu z asoucasneho stavu, kdy nemam koupenou letenku, makam v mnichove u Bavaria film na nakym filmu o Vikingach a vydelavam si na lepsi zivobyti v indonesii. Bydlim s kolegou Ortcykrem na malem pokojicku pro 1,5 osoby a nas prijezd provazely nemale problemy. Nicmene dostali sme docela slusny diety, nocleh nepocitam a denni taxa nejni zase tak k zahozeni, delame tu nakej vrak lodi a dve chalupy. Maka se tvrde. za rohem haly je MC Donald a cochvili projede vlacek se 4 mi vagonkama s nemcema pro kery je tenhle areal desna atrakce. Chodim tady jak idiot spinavej a smradlavej od barev a tesim se z pocitu ze mi to vynese pohadkovou sumu a ze v indonesii aspon nakej tejden prezije a bude se prezirat, nez mi prachy dojdou. Mozna se jeste ozvu, kdyz mi vystaci prachy. Jinak Mnichov m edocela prekvapil, samozrejme chodniky kery sou spojeny s cyklostezkama sou pro cizince samozrejme problem. Sledujte blog..

stvoření blogu

2008-07-16T06:39:00.003+07:00

Tak. právě tímto okamžikem jsem uvedl informační kanál, který bude k dispozici všem, kteří budou chtít vědět kdo je kouťák, proč jako jede někam mimo, voco mu jako tam de a co tam jako dělá když už ho tam pustili.